Wolves' Lairs
Udalosti bez mena
Režie:
Paľo BielikKamera:
Karol KrškaHudba:
Ján CikkerHrají:
Beta Poničanová, Jozef Budský, Mikuláš Huba, Ladislav Chudík, Juraj Šebok, Arnold Flögl, Magdalena Lokvencová-Husáková, Ivan Hliva, Eugen Medek (více)Obsahy(1)
Tváří v tvář nacistickému teroru musí stát celý národ jako jedna rodina... Léto 1944. Bratři Matúš a Ondrej Svrčinovci (M. Huba a J. Budský) se mají rádi, ale je mezi nimi i napětí – oběma se totiž líbí stejná dívka, Anča Hucová (M. Husáková-Lokvencová). Oni i jejich další dva bratři Jano a Štefan (J. Šebok a L. Chudík) se setkávají doma po návratu z různých koutů Evropy. Matúš utekl z nucených prací v Německu, Ondrej se vrátil z ruské fronty, Jano pro změnu z italské a Štefan přijel ze studií. Jenže sourozenci se doma příliš neohřejí. Uprchlík Matúš nesmí zůstat doma, a tak se přidá k dřevorubci Ondrejovi a uchýlí se s ním do hor. Tam jednou zachrání bratrovi život. Těžce zraněný Ondrej zůstane doma, zatímco ostatní bratři se přes jeho protesty přidají k partyzánům. Německý teror, řízený velitelem Thielem, totiž nezná hranic, a boj proti němu si vyžaduje ty největší oběti... (Česká televize)
(více)Recenze (97)
Hrozně dlouhej film o partyzánech na Slovensku. Hróóózně dlouhej, nebo spíš zdlouhavej. Všichni chlapi - ti bratři a vůbec všichni - jsou tam skoro stejní, takže od začátku do konce jsem v nich měl zmatek. Jedinej, kdo mi zůstal v hlavě je ten hlavní fašoun, protože vypadal trochu jinak (ale mluvil moc dobře slovensky, na to, že byl Němec). Navíc tam všichni mluvili cizí řečí (a slovensky bylo taky často celkem špatně rozumnět) - hodně nepřeložené a neotitulkované němčiny, ruštiny, taky francouzsky tam mluvili. No a ten příběh taky nic moc. A na koncu ty tanky, jak vypadají jak hračky, tak to je děs. Já vím, že je to starej film a natočenej těsně po válce, takže ještě hodně tím ovlivněnej, ale já to prostě neocením. ()
Film je vlastně nezručně natočený a má spoustu prázdných míst. Herecké výkony vesměs patetické. Pojednává o tom, že je-li slovák odbojářem, partyzánem, je to ponejvíce pitomec ovládaný emocemi. Vedení odboje je řízeno podobnými pitomci jako je on, kázeň je neznámé slovo. Náboji se plýtvá a střílí se do vzduchu. No a tak dále. a pak to odserou civilisté. ()
To, že je film z roku 48 nemůže být omluvou. Lze jmenovat spoustu jiných snímků z této doby a mnoho starších, které jsou skvělé. Vlčie diery jsou prostě po všech stránkách špatný film. ()
Natočeno pár let po válce, takže jsem tak trochu s agitkou počítal. Ale tohle snad už bylo trochu moc. Partyzánské akce působily úsměvně až směšně, vykreslení postav bylo takové nijaké. Výjimkou byla postava německého velitele, kterou stvárnil František Dibarbora. ()
Janosik - Palo Bielik tu predviedol svoje majstrovstvo ako byvaly vojnovy dokumentarista a to iba 3 roky po vojne. Tu ukazal pre nasledovnikov ako sa maju robit filmy. Ma to myslienku, dej, povstalecku atmosferu, vyborni herci ako Budsky, Ponicanova, Huba, Jamnicky, Adamcik a dalsi. Mozno aj prve trikove zabery s kamerou. V dejovej linii ma zaujal konflikt dvoch bratov, koli urazu aj dievcatu a ako to jeden poriesil a zastavil postup nemeckych tankov udolim. Dejom filmu sa neustale nesie to bojove odhodlanie slovenskeho ludu v boji proti fasizmu v Slovenskom narodnom povstani - SNP. Film patri do zlateho slovenskeho filmoveho fondu. Ukazky - http://www.youtube.com/watch?v=SFYEUraQmpA a http://www.youtube.com/watch?v=78FupG7NrSM ()
Prvý slovenský film s tématikou SNP. Takisto prvý film slovenskej režisérskej legendy Paľa Bielika, ktorý tu veľmi autenticky vykreslil postavy i situácie v čase druhej svetovej vojny. ()
Strašne silný film, ktorý je jeden z najlepších slovenských vojnových filmov. Perfektne ukazuje hrôzy vojny a na tú dobu podľa mňa často netradične brutálne. ()
Prvý skutočne slovenský film je režijným debutom Paľa Bielika – zakladateľskej osobnosti slovenskej kinematografie. Vo filme si zahral aj jednu z vedľajších úloh. Film vznikol len štyri roky po SNP, boli v ňom dokonca použité autentické dokumentárne zábery z SNP a z postupu Červenej armády. V centre diania je rodina Svrčinovcov, konkrétne vdova Svrčinová a jej štyria synovia (Jano, Matúš, Ondrej, Štefan), ktorí sa zapoja do boja proti nemeckým okupantom, konca vojny sa však dožije len jeden z nich a to Matúš, ktorý má vo filme vo filme asi najväčší priestor a ktorého hrá Mikuláš Huba, otec Martina Hubu. Vo filme nie je žiadna ideológia, ani raz sa tu nespomenie slovo komunista. Partizáni sú samozrejme idealizovaní, ale demytizácie partizánskej vojny sme sa dočkali až neskôr, napr. vo filme Smrť sa volá Engelchen. Je to taký hrdinský film o tom, ako sa Slováci so zbraňou v ruke postavili proti nemeckým okupantom. V nasledujúcich rokoch vznikne na Slovensku ešte veľa filmov zaoberajúcich sa problematikou SNP. Zaujal ma František Dibarbora v úlohe nemeckého dôstojníka. ()
Zo začiatku celkom slušný adrenalín pri zvážaní dreva, neskôr trochu vojnová selanka o šťastnom živote partizánov a potom skutočné vojnové peklo podané v staršom štýle. Bežne sa nevidí brutálne strieľanie detí samopalom aj keď fašistickou rukou, za čo si vyslúžia scénu zabitia akoby športovou streľbou na lovnú zver. Druhou nezabudnuteľnou scénou je určite pitie čaju a nejde o žiadny anglický rituál. Len záverčnú tankovú bitku hračkárskych modelov si mohli odpustiť alebo zrealizovať nejako ináč. –––– S puškou? Bezpečne? – Mama, veď nebudem strieľať do seba, ale do nepriateľa. – A či nepriateľova matka menej miluje svojho syna? ()
Film natočení nedlho po skončení vojny. Režisér a herec Paľo Bielik natočil film, ktorý nám aj teraz ukazuje tie strašné časy. Moc ma zaujali výborne vložené originálne zábery z povstania a z bojov. Niekedy sa nedá poznať, kedy je to naozaj a kedy nie. Z hercov treba spomenúť výborný výkon Františka Dibarboru v hlavnej zápornej postave. Tento herec tu jasne dokázal, že vie zahrať aj inú rolu ako komickú!! Treba spomenúť aj výkon M.Hubu, L.Chudíka a J.Budského. A zabudol som aj na M.Gregora ako židovského doktora. Film je nadčasový a aj dnes sa dá pozrieť....80%. ()
Nemám dôvod dať menej ako 5*. Vlčie diery sú bez debaty, skvostom Československej kinematografie. Skvelé herecké výkony...silné scény (napr. zaseknutá noha v žlabe, ktorú bolo treba odťať...a iné). Proste, holt ľuďom čo sa obetovali v SNP. Na konci možno až príliž veľa pátosu (Ondrejov skok s granátmi na tank...) ale aj tak, nádhera od Paľa Bielika. ()
Na tu dobu a s tou technikou neuvěřitelně natočený film. Vynikající herecké výkony a poměrně věrohodně vykreslena situace na Slovensku po vypuknutí slovenského národního povstání. Opět je nutno zdůraznit, že při hodnocení je nutno přihlédnout k době, kdy se film točil. Proto lze tolerovat i scénu tankového útoku, kdy je zřejmé, že se jedná o modely. Dnešní divák zvyklý na akční filmy (které namnoze kazí vkus) takovýmto snímkem často pohrdne, ale dělá chybu. Snímek si určitě zaslouží 5*. Vedle filmu Kapitán Dabač, je to jeden z nejlepších snímku slovenské kinematografie. ()
Už len perfektný úvod mi jasne dáva vedieť, že zub času sa tu ani len neobtrel, a hoci v záverečných scénach s tankami je to už tak trochu úsmevné, stále je možné a nutné brať tento počin smrteľne vážne. Dibarbora podáva diabolský výkon a bol by som veľmi zvedavý, ako by v nejakých pomyselných rebríčkoch tvorených najhoršími nacistickými sviňami na striebornom plátne uspel napr. popri Amonovi Göthovi, Hansovi Landovi, či Walterovi Kraftovi. Takisto skvelí Chudík a Zachar, Bielikovu réžiu ani nemá zmysel ospevovať. Z poslednej scény mám dodnes zimomriavky. ()
Už při scéně příchodu Matúša domů mi přišlo poněkud divné stáří synů versus stáří mámy. No nikoliv neprávem. V roce 48 bylo matce Poničanové 40, synovi Hubovi 29 (ač tu vypadá tak na 40 taky) a druhému synovi Budskému dokonce 37 - tedy o tři roky méně, než herečce co hraje jeho matku. Netuším co stálo za tímto podivným obsazením, ale trochu mi to zamotalo hned na začátku hlavu. Jinak scéna s letící kládou na Ondreja je na tu dobu opravdu dechberoucně natočená. ()
Druhý slovenský film. Dobre sa naň dívá. Na svoj čas bol dosť komplexný, kombinoval hrané scény, originálne dokumentárne zábery a animovaný útok tanku. Niektoré scény majú jednoduché repliky, ale to si mohli dovoliť, pretože mali k dispozícii skutočných účastníkov SNP, podľa bonusov na DVD medzi nimi i Paľo Bielik, a nepotrebovali si vymýšľať ani vylepšovať. Niektorých hercov som predtým poznala iba po mene a tu som ich konečne videla. Iných hercov som vídala ako starých pánov a panie a tu sú všetci ešte mladí. František Dibarbora (Hermann Thiele) neskôr hrával v komédiach a kladné úlohy. Tu je v jednej z mála svojich negatívnych úloh. Bola som zvedavá na Magdu Lokvencovú, Husákovu prvú ženu, a bola príjemná (Anča Hucová). Film je zaujímavým pohľadom do slovenskej histórie a kultúry. ()
Moje - ak si dobre spomínam - prvé zámerné stretnutie s SNP vo filme. Možno i preto na Vlčie diery nedám dopustiť. Film, ktorý svojho času (s)formoval filmový pohľad na vojnu u nás, a od ktorého sa odrážalo mnoho iných filmov. Pre mňa je to film, ktorý si ma vždy nanovo dokáže podmaniť, hoci mi nie je celkom po vôli doba jeho vzniku (tri roky po skončení vojny je možno ešte príliš skoro na zhodnotenie mnohých aspektov) a najmä samotný režisér Paľo Bielik (ktorý za éry prvej republiky natáčal filmy propagujúce a v zjavnej miere oslavujúce mnohé hodnoty fašistického režimu). Ani sa však vlastne nečudujem, že film a niektorí jeho hrdinovia získali dovedna 8 (v tej dobe dôležitých) ocenení - zvlášť v tomto smere musím zablahoželať Bete Poničanovej, ktorej verne poňatá rola matky miestami naozaj drása srdce. Mimochodom, hudbu zložil skladateľ Ján Cikker, a mimochodom č.2, na scenári sa podielal aj úžasný spisovateľ LEOPOLD LAHOLA: tí, ktorí poznajú jeho dielo, ľahko identifikujú dialógy, ktoré má na svedomí - tí, ktorí jeho dielo nepoznajú, tým ho môžem naozaj len a len vrelo odporučiť. ()
V minulosti jeden z filmov na ktoré sa muselo chodiť /školské premietania / na ktoré ale z odstupom času spomínam celkom rád. ()
Klasický film slovenské kinematografie, který jsem viděl naposledy asi jako malý kluk, protože si matně vzpomínám na popravu partyzánů i vesničanů. Dílo má slabší místa, občas je zkratkovitý, což přispívá k horší orientaci, ale ty modely německých tanků opravdu bijí do očí. Dibarbora? I tady místy působí jako komik, ačkoliv si ho dobře pamatuji v podoné roli ze seriálu Sám voják v poli, nějak mi tu neseděl. Beta Poničanová byla skutečně představitelkou klasického divadla, čtveřici bratrů sehrálo ale profesionálně kvarteto vynikajících slovenských herců, kteří dodnes patří k tomu nejlepšímu, co toto umění na Slovensku dalo. Povšimněme si hlavní dívčí role, ztvárnila ji tehdejší manželka Gustáva Husáka Magda - nu, neměl špatný vkus, byla velmi pěkná! ()
Mor ho! ()
Najlepší slovenský vojnový film. Poznám miesta natáčania vo Veľkej Fatre nad osadou Horný Jelenec, kde je ešte dodnes tabuľa pripomínajúca natáčanie tohto filmu. Výborný Paľo Bielik a klasickí slovenskí herci. ()