Stud

Steve McQueen je černej! Hanba. (02.12.2017)

Zajímavý film se skvělým Fassbenderem v hlavní roli. Snímek je poměrně komorní, představuje jakousi sondu do psychiky profesně úspěšného mladého muže, jehož život se pohybuje v koloběhu práce-sex (sexuální potřeba)-práce. Do toho se na scéně objevuje jeho sestra, která řeší osobní problémy. V této chvíli se snímek stává poměrně předvídatelným, avšak veškeré dílčí scény, které směřují k závěru filmu, jsou poměrně poutavé. Na 5* to u mě není, ale opravdu zajímavý počin se skrývá pod názvem Shame. (26.06.2014)

Najväčšou devízou snímku je Michael Fassbender, ktorý hrá telom, dušou a najmä hypnotickým, tajomným a magicky pôsobivým pohľadom. V poslednom období si vyberá neľahké role, v ktorých preukázal, aké herecké bohatstvo sa v ňom skrýva. V Shame by ma jeho motivácia asi najviac zaujímala - čo ho asi tak presvedčilo:) Po réžijnej stránke je film citlivo vystavaný, herci vnášajú do filmu intenzívnu emočnú dimenziu a súdržnosť všetkých parametrov celého snímku je veľmi efektívna. Výsledkom je silný a intenzívny divácky dojem. Shame je o vývoji osobnosti, spoločnosti, kde hranica medzi zdravým a autodeštrukčným uspokojovaním potrieb sa stáva psychickou bariérou pre spokojný život. Strata sebakontrolných mechanizmov a experimentovanie so sexuálnymi emóciami vytvára podhubie pre neschopnosť vytvoriť a udržať citový vzťah. Aj o tom je Shame, rovnako aj o sebauvedomení a psychickej ne/pohode. (21.05.2012)

Začátek: chlap jede metrem a čumí, dám si šlofíka. Probudím se po pár minutách, když na mě skočí kocour a chlap jede metrem a čumí. Pak šuká a honí si ocas ve sprše. Inu, co by ne, kdo z nás to někdy nedělal, že? Ale kokat se na to nemusím. Dám si šlofíka a když se po pár minutách vzbudím, když kocour seskočil, hádejte, co se děje? Chlap šuká a jede metrem a zase blbě čumí. Docela se mi podařilo ,, díky několika delším spánkům, prokousat se až ke konci, kde se konečně něco děje. Chlap běž a blbě čumí, když si z toho všeho podřízla jeho ségra žíly:-/ Volovina (14.07.2012)

Přestože je McQueen do budoucna ohromným režisérským příslibem, bez Fassbendera by tady nejspíš trochu narazil. Tenhle film je totiž jako málokterý jiný zaměřen na psychologii a povahu jednotlivce, které v podstatě diktují celou atmosféru a odráží všechny nálady a myšlenky, kterými McQueen svůj sexuální experiment obklopil. No a Fassbender se pro svou nesmírně obtížnou roli obětoval tolik, až nad tím v některých scénách zůstává rozum stát, a předvádí výkon hodný minimálně oscarové nominace. Některé záběry atakující hranici porna jsou možná vsugerovány až moc násilně a na řadu takřka lyrických (fakt mě nenapadá jiné označení) pasáží by měl být divák dopředu připravený, ale jinak tu máme naprosto dokonale zfilmované intimní drama, které zkoumá erotiku a vášeň z toho opačného, v životě bohužel často přítomného úhlu pohledu. Jestli se bude někdy chystat adaptace 50 odstínů šedi, je to práce jedině pro McQueena. :) 85% (22.12.2013)

Když si tak čtu poslední distributorovu větu, začínám si myslet, že jeho encyklopedickým výkladem bych nepochopil ani pohádku o Sněhurce. A tak dám Studu hned plnou palbu, protože je to intelektuální artovka, která sbírá jednu cenu za druhou? Ne ne, kdepak. Asi nejsem ten správný intelektuál. Ani do zdejšího mistrovství světa v přebíjení druhých počtem cizích slov se asi nezapojím. Patrně byste mě hravě přeargumentovali, že jsem tu analýzu transformace patologické závislosti do cyklických aktivit produktivní generace nepochopil. A měli byste pravdu, nepochopil. Film neustále něco naznačoval, až samým naznačováním ukličkoval sám sebe, to když se pustil do konečného vyúčtování vztahu Brandona s jeho sestrou. A právě tím si u mě podepsal ortel, protože jsem neviděl uzavření kruhu příběhu. Cyklického kruhu, samozřejmě. (29.02.2012)

Stud není film, na který se ostatní můžou zeptat: "Jak se ti líbil?" Není o příjemných pocitech. Přesto uchvátí, semele, rozseká a na konci vyplivne do depky. (27.03.2012)

Skľučujúci pohľad na prázdny život jedného kompletne zničeného človeka. Shame má pomalé tempo, ale tá depresia, ktorá z neho vyžaruje je ohromujúca. Michael Fassbender preukázal nielen veľkú odvahu, keď do niečoho takého išiel, ale predviedol aj výkon hodný Oscara. Akademici však podľa mňa radšej stavia na istotu, akoby sa mali púšťať do niečoho tak kontroverzného. (10.04.2012)

Fassbender sa rovnako ako Carey Mulligan predviedol v tom najlepšom svetle a uvažujem, že by si už konečne zaslúžil miesto v mojej topke. Shame nie je filmom pre každého a už vonkoncom nie pre "obyčajného" konzumného diváka. Pomalé tepmo snímku mi maximálne vyhovovalo a tak po ďalšom zhliadnutí (tentokrát už sám v teple domova) zvážim pridanie poslednej hviezdy. Zatiaľ je to na silné štyri. [MFF Cinematik 2012, PN] (09.09.2012)

Videoartová voyerská studie závislosti na vlastní pudech, která doslova boří veškeré konvence. Dokonalá souhra všech složek, které tvoří nezapomenutelný film. (19.02.2012)

Atmosfericky výborne zvládnuté, excelentne zahraté a majstrovsky zrežírované. Snímok je presiaknutý smútkom, depresiou a hlavne samotou bytia ústrednej postavy, ktorej pocitovú prázdnotu a chlad bolo cítiť ešte aj u mňa doma, jednoznačne najlepšia Fassbenderova rola. Krásna ukážka toho, že úspech nie je vždy zárukou aj vnútornej slobody, skôr je to naopak a človek sa často stáva otrokom svojich osobných démonov. Jediné, čo mi trocha vadilo bolo, že tu nebol ani jeden náznak nejakého možného riešenia vzniknutej situácie. 80/100 (16.06.2015)

Pokud jde o tenhle film, v první řadě se u něj musím vypořádat se záměnou jmen, která se mi k němu váže. Jednak si pořád nemůžu zvyknout na to, že není Steve McQueen jako Steve McQueen, a že tenhle film vážně nenatočil ten borec ze Skleněného pekla a Motýlka, protože ten byl tou dobou už 31 let po smrti (pořád je pro mě strašnej nezvyk, že tenhle Steve McQueen je zavalitý obrýlený černoch, který s tím starším nemá nic společného). Za druhé mám podobný "problém" s Fassbenderem, jehož jméno mám pro změnu pořád tendenci číst jako Fassbinder, a tedy dávat si ho do souvislosti s mým velkým filmovým oblíbencem - německým režisérem Rainerem Wernerem Fassbinderem, který je též dávno po smrti - tenhle "nový" Fassbender se prostě znenadání kde se vzal tu se vzal, a najednou mám pocit, že hraje ve všem a že to jsou vždy naprosto perfektní fimy. Stud nejinak - pár věcí mě tam sice sralo (nesmyslně dlouhá scéna se zpěvem Carey Mulligan, relativně otevřený a divný závěr, který mi moc jako závěr nepřišel, všechny ty zbytečné záběry Fassbenderova zadku & ocasu, apod.), ale jako celek mě to hodně bavilo a pěkně se na to koukalo (a to hlavně zásluhou delikátní kamery a vynikajícího výběru lokací), rovněž hudební doprovod jsem shledal velmi příjemným. Ve výsledku mám nakonec sice pocit, že umělecká výpověď tohoto filmu zdaleka není tak silná, jak mu někteří přisuzují (proč nenapsat na rovinu, že tenhle film vynáší podle mě do nebes hlavně holky, kterým se prostě líbí Fassbender), a že je to možná mnohem prázdnější film, než by se mohlo na první dojem zdát, ale 4 hvězdy mu za sebe asi dát můžu (5 v žádném případě, na to mám o kvalitách tohoto filmu až příliš mnoho pochybností, nemluvě o mé averzi k přemíře sexuální explicitnosti v současných filmech). (20.09.2015)

Krystalky deprese se z tohoto filmu odlamují minutu po minutě a skládají se v horu, která začíná pomalu být nepřekonatelná. Zbytečný život, jímž se hlavní hrdina ve svých všedních a zbytečných rituálech pronudí až k smrti zaznamenaný kritickým okem Brita, který s gustem pohlíží na citlivá místa jiných národů. (05.09.2020)

Tomu čašníkovi by som hneď jednu pritankoval! (09.04.2012)

Stud určitě není film pro každého. Stejně jako v Hladu se zde setkáme s táhlými záběry, kdy se jen nabízí údiv nad tím, jak si herci dokázali zapamatovat tak dlouhé repliky. Zároveň ale takové záběry mírně unavují a zpomalují tempo celého snímku. Kdo se však přes to dokáže přenést a nebo se zaměří hlavně na herecké výkony a podprahové sdělení o zoufalství jednoho člověka (nebo snad celé generace?), užije si čiré umění. (30.05.2012)

Hercom a Harrymu Escottovi a jeho úžasnej hudbe sa nedá vytknúť zhola nič. Steveovi McQueenovi sa podarilo niekoľko fakt silných momentov a točiť scény na jeden záber tak, aby naozaj fungovali (a fungujú), asi nebude zrovna jednoduché. Práca s hercami tiež zvládnutá dokonale, ale aj tak mám voči jeho réžii určité výhrady. Je to nuda. A niekedy je proste menej viac. Zbytočne naťahované erotické scény občas vyznievajú lacno a v porovnaní s takým Eyes Wide Shut skoro až pornograficky. A pár dialógov navyše by tiež nezaškodilo. Dlho som rozmýšľal medzi tromi a štyrmi hviezdami a aj keď je Shame film rozhodne vydarený, a moje hodnotenie rovných 70 percent, rozhodol som sa dať mu nakoniec nižšiu známku, pretože sa skrátka nemôžem zbaviť dojmu, že keby McQueen nemal dvoch tak vynikajúcich hercov, výsledkom by bol predsa len trochu prázdny, nedokončený príbeh. Ps: Myslím, že krátka scéna v gay bare a Mulliganovej New York, New York filmu tiež dosť pridali na intenzite. Posunuli ho na vyššiu hranicu perverznosti (v tom dobrom slova zmysle). (31.05.2012)

Nejnovější snímek S. McQueena si zcela jistě nejvíce užijí (pokud to lze vůbec tak napsat) Ti, kteří při jeho sledování budou mít (ne)příjemný pocit, jako kdyby se (na sebe) koukali do zrcadla. Můj zásadní problém se snímkem jako takovým (a moje hlavní (jediná)výtka směřující k McQueenovi) je fakt, jakoby se sám neuměl rozhodnout, zda snímek pojmout jako studii (výpověď) o vyprázdněnosti dnešní společnosti (povrchnosti, neschopnosti navázat dlouhodobější vztahy, popř. dobrovolného žití „singl“, kdy člověk zjistí, že mu to tak víc vyhovuje, nebo jako podrobnou sondu do duše (nemocného?) člověka posedlého sexem. (Btw, docela by mě zajímalo, jak (a jestli vůbec) by tuhle „posedlost“ vymítal father Karras). Přičemž se nedá říct, že by obě polohy neměly divákovi co nabídnout a byly špatně natočené, ale jednoduše se neubráním dojmu, že vybrat se Steve pouze 1 z variant (popř. natočit 2 samostatné filmy), zážitek by byl o poznání větší (intenzivnější). Takto se to (alespoň podle mého čistě subjektivního názoru) zbytečně tříští. Jedno vím ale zcela jistě. M. Fassbender má tímto výkonem našlápnuto (ne, on se tam právě zařadil) mezi (hereckou) elitu a S. McQueen s kameramanem S. Bobbittem jsou mu hned v patách. Otázkou ovšem zůstává, zda je o co stát a raději (ne)zůstat mírně stranou a ponechat si tak dále určitou volnost ve výběru témat i samotné realizace. Protože jestli něco u Steva obdivuji (vyjma jeho režijního přístupu), potom je to v prvé řadě jeho výběr (neotřelých) témat. Doufám, že v jeho případě bude platit „do třetice všeho dobrého“. Uvidíme… http://www.csfd.cz/film/304544-twelve-years-a-slave/zajimavosti/ S dovětkem, že Bobby Sands a jeho hladovka mi přece jenom sedla o chlup víc, přesto plánuju (v nejbližší době) opakovanou projekci. Edit-po druhé (kino) projekci. Byť „můj problém“ (výhrada) nadále přetrvává, musím (si) přiznat následující. McQueenova syrová, (nervy)drásající, zažírající se člověku hluboko do pórů a spalující ho zevnitř, režie (společně s dechberoucím, (sebe)zničujícím M. Fassbenderem, všudypřítomnou kamerou S. Bobbitta a drásavým hudebním doprovodem H. Escotta) několikanásobně vzpomínaný handicap (v mých očích) přebíjí. Tahle mistrná (sžírající) reflexe současné (vyprázdněné) doby a podrobná sonda do duše nemocného člověka si (ode mě) jednoduše 4* nezaslouží! Na to je příliš kvalitní. Stejně tak oceňuju odvahu tvůrců neklouzat po povrchu, ale jít řádně do hloubky, byť to není dvakrát příjemné (to jak pro samotné protagonisty, tak i diváka) a spoustě lidí (v čele s prudérními Američany) to nebude dvakrát po chuti. Důkazem budiž Fassbenderova absence na oscarech. To je totiž neomluvitelné (čti neodpustitelné). Btw, je to pouze můj čistě subjektivní dojem, že zde M. Fassbender (v určitých scénách) nápadně připomíná (a to jak vzezřením , tak především hereckým projevem) D. Day-Lewise….? (20.02.2012)

Nulovy dej, jen nahota a sex. Videt takove porno v kine musel byt vazne zazitek! (03.06.2012)

Navzdory všem kvalitám, které ze STUDU dělají nadprůměrný film, se nemohu zbavit dojmu, že McQueenovi se nepodařilo dostat se na dřeň citlivých témat, která zpracovává (závislost na sexu, odcizenost, emoční prázdnota), a spíše okolo nich jenom krouží (byť velmi působivě). Některé scény jsou navíc tak trochu klišé (uvedl bych příklady, ale nechci spoilerovat). Dílčí aspekty (herecké výkony, kamera, hudba, jednotlivé scény) jsou samozřejmě na vysoké úrovni (je to kupodivu i relativně svižné a bezpochyby divácky atraktivní), ale předchozí režisérův HLAD byl díky své tematické sevřenosti a naprosté umělecké nekompromisnosti (STUD je obsahově ambicióznější a přitom filmařsky konvenčnější) o poznání sugestivnější a v dobrém smyslu slova nepříjemnější. 80 % (09.06.2013)

trochu prázdne, čo je paradox, nakoľko ústrednou témou je práve "prázdno" či akási "vyprázdnenosť" hlavného hrdinu, ktorý je obrazom "nového stereotypu" úspešného, sebavedomého a bohatého muža z vyššej spoločnosti, ktorý však nenachádza uspokojenie v ničom inom, než v zhýralosti a posadnutosť (ďalší predmet "štúdie" či zamerania tohto filmu) sexom a erotikou ho odvádza od skutočných vecí, no vo vyprázdňovaní seba a svojho vnútra, v umŕtvovaní svojej duše a systematickom budovaní svojho úpadku - duševného, pretože kult tela je budovaný prim olympsky - zašiel až tak ďaleko, že to má zdrvujúci dopad na jeho okolie a vidíme, že asi už nie je schopný obnovy citového života, čistých, pravých emócií a je teda nadobro stratený, aj keď, samozrejme, istú malinkú nádej mu režisér spolu so spoluscenáristom v závere dávajú, no je tak miniatúrna, že si ju skôr musí divák sám "dopestovať"; je to obrazovo ľúbivý a divácky orientovaná herecká etuda michaela fassbendera, ktorý sa za posledné roky vyšvihol na herecký top, je to nie príliš hlboko rozohratý, no pomerne zrozumiteľný príbeh súrodeneckého vzťahu, no predovšetkým to je po skoro 20 rokoch konečne kvalitnejší a hodnotný, filmársky zručný a nie prvoplánový príspevok do subžánru erotických "thrillerov" (či skrátka eroticky ladených "drám"), ktoré sa akoby vytratili. Erotika sa znova vracia do kina - aj do toho "mainstreamovejšieho". (02.04.2012)