Místnost sebevrahů

[MFF Cinematik 2011, Piešťany] Emo subkultúra inkasuje poriadne nechcenú facku po ktorej sú priaznivci Tokio Hotel nútení si uvedomiť, že byť z ničoho nič homosexuál automaticky znamená hanbiť sa, utiahnuť sa, sebapoškoďovať sa, teda v praxi nadobro stratiť hlavu, zavrieť sa na 2 roky do izby, tam hystericky jačať/bucháť si hlavu o stenu, prepadať do paranormálnych stavov a útechu dosahovať pri chorej internetizácií v útrobách "Second Life" virtuality. Len tak pomimo to o "emákoch" až tak úplne nie je, keďže nám tu vystupujú tiež (až alarmujúco) neukáznení rodičia, ktorých priority tvorí kariérny rast, snobské večierky, zamlčované zálety a teda zvolení priesečník zlej výchovy s "poruchou psychiky" vyostrene upozorňuje "pozor vážení, toto sa može týkať kohokoľvek z nás." Vo výsledku je to však nevyvážená pózička obsahujúca efektné ozdôbky, dynamickú reprodukciu dvoch dej. línii, (okrem tej klubovej) uvreščanú "la resistance" hudbičku, hromadu ošemetných otázok a v skratke-všetko (narvané dokopy) a (vo výsledku vlastne) nič. Inými slovami mi "Sala samobójców" tu i tam pripadá ako taký riadne slabý+konfúzny odvar "Ben X" občasne využívajúci trapnosť z "Twilightu", samozrejme s ofinou nie do "kohúta", ale do čela... (19.09.2011)

Námet skvelý, potenciál kolosálny. Ale v konečnom dôsledku to napriek tomu akosi zaostalo za očakávaním. Myslím si, že z takéhoto námetu sa dalo vyžmýkať oveľa viacej. Aj keď po scenáristickej stránke to nebolo rozohrané najhoršie, a malo to nábeh na skvelý film. O to viac ma zarazili tie obrovské anti-logické myšlienkové pochody rozmaznaného Dominika, ktorý sa poriadne opustil a radšej si obľúbil život vo virtuálnom svete. A práve tu podľa mňa prišlo k tomu nevyužitiu celkového potenciálu, lebo sa film akosi až príliš uzavrel do tejto slučky, odkiaľ už nebolo úniku. Finále bolo samozrejme ohrumujúce! Keď to porovnám s filmom Ben X, kde je námet podobný a dokonca je to o 4 roky starší film, tak Sala samobójców sa na tento belgický film nechytá ani náhodou! (02.08.2020)

Animácia je prenádherná, nadmorský let postavičky hlavného hrdinu vo mne vyvolal intenzívne pocity voľnosti, cítil som sa tak zvláštne, tak nezávislo. Samostatné spracovanie neexistujúcej(?) MMO hry je skutočne kvalitné a jej prepojenie s reálnym svetom Dominika veľmi efektívne. Rozhodne netvrdím, že sa jedná o prevratnú novinku na scéne filmov, zaoberajúcich sa šikanou, asocialitou a vnútorným útekom pred svetom, ale za tie necelé dve hodiny nepretržitej zábavy a (z mojej perspektívy) neustálej diváckej pozornosti, si naši poľskí bratia zaslúžia poctu. Bravo, veľmi milé prekvapenie! [MFF Cinematik 2011, PN] (15.09.2011)

Nemám tušení jestli to mělo působit kontroverzně, realisticky, moderně a cool, nebo jestli to mělo být šokující odhalení. Na psychologický film je to moc prázdné, na kontroverzní počin moc málo originální a na film o dnešních teenagerech a jejich problémech moc umělé a svým způsobem ploché. Čisté elegantní "high luxury" prostředí, šedý filtr na kameře, kontrasty černé a bílé téměř všude a dobře vyhlížející herci tomu dávají prazvláštní atmosféru, nebudu popírat že po vizuální stránce a nakonec celé audiovizuální stránce tomu nemám co vytknout. Úvodní scéna v divadle byla podle mě jedna z vůbec nejpovedenějších a o to víc mě zklamalo, že se z toho nestalo nic kloudného. Ze začátku jsem byla hodně nadšená a hodně zvědavá, ale po celkem krátké době (na to že film trvá skoro dvě hodiny) se děj zpomaluje a postupně dalo by se říci téměř zastavuje. Divák se poté začíná ocitat v jakési animované hektické ale prázdné show prolínané mnohými "psycho- klišé" výjevy. Nebudu vše házet do jednoho pytle a řeknu, že tam několik světlých momentů bylo, ale ne zas tolik, aby mě to udrželo od nudy. Co se týče konce samotného, nebyl tak špatný jako 15 minut které mu předcházely, to je asi tak vše co bych o tom mohla říct. Abych to nějak shrnula- koukalo se na to hezky, ale ten obsah byl převážně bídný, což je škoda protože námět by měl obrovský potenciál a s tímhle audiovizuálním zpracováním to mohla být opravdu pecka,,,ale tak co se dá dělat. (18.04.2014)

film funguje výborně, jen části ve hře dost drhnou, rozhodně nevypadají dostatečně věrohodně... Čtu tu komentáře o Emo subkultuře, o tom jak je to urážlivé a blablabla... Asi sme koukali na úplně jinej film, protože já viděl snímek o mladym klukovi v depresích, to bylo to hlavní, veškeré věci ostatní jsou poddružný a považovat tenhle film za anti-emo je blbost. A tvrzení, že homosexualita je psychická porucha nikde ve filmu byť jen náznakem nezazněla. JFL mi připomíná feministku, které každé podržení dveří ženě připadá jako sexuální obtěžování (15.12.2012)