Láska je láska

Tak zde se mi potvrdilo, že bych neměla házet všechny české filmy do jednoho pytle. Jasně vím, že existují světlé výjimky, které zachraňují většinu těch špatných filmů(a že jich není málo), ale zdá se mi jako by se rok od roku česká kinematografie měnila trochu k lepšímu. Snad se mi to teda nezdá jenom proto, že ve většině z nich hraje buď Simona Stašová či Ondřej Vetchý a nebo jiný geniální herec, ale proto, že se i scénáře lepší. Rozhodně stojí tento film za shlédnutí a jak tu padlo v jiných komentářích, že do kina by byla škoda jít tak to si nemyslím. Moc hezký a vtipný příběh - matka plná předsudků se snaží převychovat syna - gaye , babička, která hulí a to že ve velkém a dokonce dealuje, slepá holka co žije hudbou a touží po normálním životě či již zmiňovaný zamilovaný gay. Krásnej příběh opravdu! "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné." - Exupéry (03.02.2013)

Další z našich vážných komedií, na které snad máme patent. Ústřední linií je příběh nevidomé dívky, která se šťastně i nešťastně zamiluje a okolo ní běží svět minipříběhů, ve kterém láska kvete v každém věku a bez rozdílu pohlaví, i když jí není vždy přáno. U hlavní linky jsem se moc nezasmál, což ovšem neberu jako handicap, a u těch vedlejších jsem se naopak usmíval dost, což je samozřejmě plus. Plusem jsou i herecké výkony a vedle osvědčených harcovníků tu vyniká Aneta Krejčíková. Vlastně jediné, co mi vadilo, byla ta antirasistická struna. Možná, že kdyby nám nebylo neustále podsouváno, jací strašní xenofobové jako národ jsme, díval bych se na ní jinak, ale takhle mi to docela lezlo na nervy. Láska je láska ovšem i tak zůstává vynikajícím filmem. 85% (11.12.2013)

No byla to nuda no! Takovej malej pokus o vyrovnání se s menšinama, postižením, homosexualitou a těžkostmi života, ale mám pocit, že tuhle otázku otevřelo Horem pádem docela statečně, tudíž dělat to znovu a ještě v romantickém provedení byl trochu ústřel. Zvlášť, když u nás se tohle moc nenosí. Ale, duo Vetchý Stašová, jak už tu bylo řečeno, bylo geniální. (25.07.2013)

Přišel jsem, viděl jsem, nezklamal jsem se. České tragikomedie se množí jak houby po dešti, ale je to náš kraj a náš mrav, tak co si stále vymývat mozky Hollywoodem. Máme výborné herce (tady Balzerová, Stašová a další) a dokáží pobavit a dát postavě to co očekáváme. Jsme tady, žijeme tady a toto jsou příběhy všedního života. A že se třeba Vetchý už nevyhrabe ze svých "fotbalových" rolí, je také dobře, sedí mu to. (29.10.2012)

Rád si koncom týždňa zalistujem v lesklých týždenníkoch aby som si vychutnal zaujímavé príbehy, rozhovory, reportáže, opisy. Rituál, nespočívajúci ani tak v učení sa ako vo vychutnaní si štýlu, užití si príhod, ktoré sú vo svojej všeobecnej schéme plus mínus známe, no dobre napísané si zaslúžia i opakovaný pohľad. A keď si ho aj nezaslúžia, aspoň sa dá nad nimi krásne rozčúliť. Podobne na mňa zapôsobila ja Láska je láska, film, ktorý si titul opajcol z česko-slovenského distribučného názvu strašieho filmu Lucasa Moodyssona "Fucking Åmål". Dej je posplietaný z dojemno-smiešno-kruto-sladkobôľnych príbehov o dôchodcoch, trpiacich Parkinsonom, ktorých jediným východiskom je fajčenie marihuany, o slepých láskach, o trápeniach cigánskej menšiny a jej podiele na tom ako ju vníma väčšinové okolie, o znovuobjavení jedinej a pravej- totiž tej prvej lásky, o svedectvách, vyrovnávajúcich sa s inou sexuálnou orientáciou potomka, reportáží o nástupe dominatných, dravých žien a ich menej zarábajúcich partneroch a tak. Jednoducho všehochuť toho, čo predostierajú v dnešných časoch médiá ako to pravé orechové, čo trápi spoločnosť. To nebol realistický odraz skutočnosti, ale vyfabulovaný odraz reportáží zo zmienených lesklých magazínov. A ako ilustrácia k nim ujde. (06.05.2013)