Bohemian Rhapsody

Že by nejlepší biografický film všech dob ? Rozhodně za sebe říkám ano. Bohemian Rhapsody již překvapil svým trailerem, ten jsem si pouštěl dokolečka snad tisíckrát. Všechen ten BOOM okolo filmu, marketing a hlavně jednotlivé rozhovory mi naznačovaly, že to nemůže být krok vedle. A nebyl. Sice nejsem nikterak obrovským fanouškem kapely Queen, ale snad každý na planetě musí uznat, že jejich hudba pohladí na duši (a hlavně dokáže kvůli své rozdílnosti zaujmout diváky z různých hudebních spekter). A chápu, že pro jejich fanoušky Bohemian Rhapsody musí být splněným snem. Ono totiž jít na to do kina, na to by se měl vytvořit samostatný povinný zákon. Při poslechu jejich největších pecek člověk zapomene na problémy každodenního života a jen si užívá ten libový, skoro až magický zvuk. Po stránce příběhové se udělaly menší změny, ale koho by to mělo štvát, že ? Nejvíce mě těší, a to fakticky, že nedali tak velký prostor těm odvrácenějším a méně šťastným chvilkám života Freddieho Mercuryho, neboť by to do stylu filmu nezapadlo. Takto na to šly všechny generace a všechny si to užily, aniž by došlo k nějakému znechucení či cokoli jinému. Rami Malek si rovnou předobjednal Oskara, pokud ho nedostane, tak osobně napíšu dopis, ať tu soutěž zruší. To, co té roli obětoval, se moc často nevidí. Naučit se jeho mimiku, grimasy, typické pohyby na pódiu, prostě WOW, dále dostal i po stránce fyzické a psychické zabrat. Jasná role života, to už mu nikdo neodpáře. Pokud bych vůbec v koutku duše uvažoval jen o čtyřech hvězdách, tak závěrečný Live Aid tyto myšlenky vystřelil do jiné galaxie. Došlo i na slzy, holt jsem si uvědomil, o jakého zpěváka svět přišel. A jednoznačně palec nahoru, že film skončil v momentě, kdy Queeni stáli na absolutním vrcholu. Za mě dávám 93 % (23.12.2018)

Mnohokrát, a i nyní, jsem si při sledování vzpomněl na Walk the Line, taky životopisný snímek o jednom hudebním gigantovi. Vzpomněl jsem si, ať už to byl úvod in medias res před koncertem, který sice byl důležitý, ale nikoliv směrodatný, aby se k němu pak film v plné parádě vrátil, kvalitní cover band s charismatickými herci/zpěváky nebo třeba pojmenování podle písně. A myslím si, že zde je Bohemian Rhapsody pojmenování trefné, bylo to skutečně "Freddie's Thing/Song" - zbytek kapely hraje druhé housle, v případě Johna Deacona dokonce třetí. Což nemusí být nutně špatně - mnohokrát jsem se upřímně zasmál dynamikou klasických kapelních vztahů. Tím to však nekončí - film je stejně jako titulní píseň slepencem různorodých nápadů s jasně definovaným začátkem a koncem, které na sebe logicky navazují - tady máme jak se poznali, tady máme jak získali record deal, tady máme osobní drama, tady máme jak vznikla ta a ta píseň, tady máme X-minut z Live Aid, tady máme záznam skutečných Queenů. Dovedu si proto představit, že pro skutečného fanouška to bylo spíš utrpení, protože některé rohy bylo jistě potřeba ustřihnout (ať už to bylo odmávnutí událostí po roce 1985 textovým medailonkem, vynechání některých dalších pivotálních písní/událostí, hýbání s časovou osou nebo obyčejné vymýšlení si dramatických situací), aby do sebe příběhová skládanka správně a filmově zapadala. Pro mě jako fanouška to byla koukatelná podívaná umocněná strhujícími záběry na pódium/z pódia (za všechny stačí zmínit i v realitě ikonickou Love Of My Life) a věrným zvukem skutečných Queenů. Na závěr se vrátím na začátek filmu, kde se na okraji záběru objevili U2 a já se ptal sám sebe - dožiji se dne, kdy budou mít U2/bude mít Bono vlastní životopisný film? (22.03.2019)

V prvním bodě musím smeknout před mistrovskou prací zvukařů, kteří dokázali živé i studiové nahrávky převést do filmu se vší jejich energií a šmrncem. Scény koncertů si tak člověk může užívat opravdu naplno (o to víc v Dolby Atmos, které je zde prakticky nutností). Co se scénáře týče, dějová linka se drží primárně všem známých faktů, a pokud jste o Queen viděli i třeba nějaký dokument, nic moc vás nemá šanci překvapit. Největší slabinou pro mě ale bylo obsazení hlavní role. Malek sice odvedl nejlepší práci, jakou mohl, a veškerá gesta i mluvu měl viditelně nacvičená do nejmenšího detailu (kromě toho toporného prstokladu na klavíru), bohužel se však výrazně minul somatotypem i mimikou. Namísto výjimečně příjemného vzhledu/šarmu Mercuryho se na plátně prohání neurotický střízlík s očima psychopata. Celkově za mě ale velmi povedené drama, na které mohou být všichni zúčastnění pyšní. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že bych býval byl víc zvědav na svět temného zákulisí, které prosazoval Sasha Baron Cohen.. (04.11.2018)

Energická pocta kapele, ve které naprosto nevídaným způsobem dominuje Rami Malek v roli jedné z největších ikon hudebního průmyslu. Přičtěte si k tomu výběr těch největších hitů kapely Queen a máte dostatek důvodu pro fanoušky k tomu, aby film glorifikovali do nebes. Pokud ovšem od filmu očekáváte snahu jít trochu pod pokličku samotné kapele a jejímu frontmanovi, budete v tomhle ohledu trochu zklamáni, neboť Dexter Fletcher a Bryan Singer servírují podle not zbývajících členů kapely částečně předžvýkaný a upravený příběh, který se odmítá nějak hlouběji věnovat zákulisním událostem v historii skupiny. Stejně jako po řemeslné stránce, kde film ne vždy funguje na takové úrovni jako by si jeho herecká a hudební složka zasloužila. I tak se ovšem jedná o energickou záležitost, která strhne masy a předkládá další důkaz o tom, jak moc velkou ikonou tahle kapela je i po dlouhých letech od jejich posledního koncertu v původní sestavě. (04.11.2018)

94%? I mean, really? Asi jsem viděl jinej film než 94% zdejších. Půjdu reklamovat lístek. Protože upřímně jsem se asi letos v kině víc nenudil. Je pravda, že jsem toho letos v kině moc neviděl. A protože nejsem xenofob ani nic jinýho, nehodlám hodnotit, a tím pádem nehodlám ani odůvodnit, proč jsem se tak moc nudil. A není to tím, že jsem nejel do IMAXu, ani že jsem koukal na maloměstským plátně, spíš to bude tím, že celej film na mě působil jako hrstka naaranžovaných historek, z nichž polovina byla patetických (tady bych si dovolil nesouhlasit s DaViDem, neb co jiného než oslavný patos jsou celé ty jakože studiovky a samozřejmě koncertní árie, že ano), a druhá polovina politicky a vůči kapele korektních. Malek je bezesporu skvělej, ale ani on mě prostě nebavil natolik, abych 120 minut ze stopáže neprozíval. Fakt jsem se nudil. A i když má film nyní 94%, obávám se, že mu druhou šanci nedám ani blu-rayi s 7.1 ozvučením, protože mi to přijde jako vyhozenej peníz. Toť budiž můj nehodnocený názor. (09.11.2018)

Jednoznačně film roku. Skvělý pohled na kariéru jedné z nejlepších kapel všech dob, ale především na Freddieho samotného. Pár věci bylo ve filmu podáno jinak (aby to působilo hollywodštěji), než jak tomu bylo ve skutečnosti, ale větší problém s tím nemám. Určitě doporučuji mrknout na záznam koncertu z Live Aid. Doufám, že se Rami dočká Oscara... (24.11.2018)

Je to koukatelné, ale nejsilnější část je až závěrečný koncert, který mi zas ale přišel už pak příliš dlouhý. Je patrné, že zakázka byla "Ať vznikne film, je to životní drama, zdánlivě se točí kolem kapely, ale hlavně jde o Freddieho". Bohužel tak vznikl poněkud generický film, z počátku historie kapely uspěchaný a opomíjející kontroverze, které jsou jen načrtnuty, ale rychle opomenuty, aby to snad nevypadalo, že bylo snad něco špatně a nevhodně. Chtělo by to ještě vidět onu původně zamýšlenou Baron Cohenovu verzi, možná by to byly dva extrémy, které by se ale doplnily. Takhle to bohužel příběhem vyznělo dost naprázdno, genericky a "papundeklově". Bez písniček a hudby to nemá moc co nabídnout. Nicméně Rami musel jistě dost zamakat, aby se naučil Freddieho. (11.02.2019)

Kdyby mohli členové Akademie vzít ty Oscarové sošky, narvat je do pytlů a každému jednomu člověku, co se na filmu podílel, jeden pytel poslat, i tak by to bylo málo. Takhle se točí hit. A ano. Ty Oscarové ambice jsou z toho cítit, je vidět, že se filmaři báli riskovat, ale vsadili na jistotu a ono to vyšlo. Co herec, to bezvadný výkon, příběh se vyvíjí a i přes svou stopáž to má velice rychlý spád. Když přišlo na finální číslo, přepadal mě smutek z blížícího se konce. Opravdu jsem nechtěla, aby film skončil a ta atmosféra celého filmu mi už teď chybí. A to sedím v autobuse na cestě z kina... 5* (24.10.2018)

Is this the real life? Is this just fantasy? Je to fantazie. Fantastický Rami Malek hrající asi nejfantastičtějšího zpěváka dějin v naprosto fantastickém filmu. Opravdové nadšení, a čistá rozkoš a mrazení a slzy z nádherné hudby, která se line celým příběhem. Čekal jsem opravdovou pecku, ale Bohemian Rhapsody naprosto překonala veškeré mé nejdivočejší představy, všechna má očekávání. Jde o nejlepší životopisný hudební film, jaký jsem kdy viděl. Vše je navíc zakončeno prakticky celým LIVE AID 1985 koncertem z Wembley a co si budeme povídat, to byla jedna z nejlepších koncertních performancí všech dob. Emočně parádní, zvukově geniální, výběrem herců bezchybné a celkové zpracování příběhu legendárního zpěváka a kapely je prvotřídní filmový majstrštyk a úžasný zážitek. Jedním slovem dechberoucí. Wau, tenhle velkofilm z hlavy jen tak nedostanu a brzy se k němu vrátím, opakovaně. (31.10.2018)

Bohemian Rhapsody Will Rock You! (01.11.2018)

Jako film pro milovníky skupiny, paráda. Jako životopis, SLABOTA. A tam je ten rozpor...Vyjde mi 3 hvězdy, protože jsem je žral. JINAK JEDNA HVĚZDA. Idealizované a stylizované...Myslím, že natočit pravdu, je to nepřístupné... Tohle je pohádka pro ovce. (05.11.2018)

Live fucking Aid... Strhující film, který nenechá čekat většinu běžných konzumentů na extatickou 15timinutovku z Live Aid, ale servíruje jim komplexní životopis jednoho z nejvýznamnějších muzikantů 20.století. Ano, v eRkové formě, jak navrhoval Cohen, bychom se dočkali možná ještě větších pikantností, ale i v "dětském" PG13 se jedná o naprosto úžasnou, fascinující a dokonalou podívanou, která ve mě po strašně dlouhé době vyvolala na několika místech totální husí kůži. Kromě Wembley, bych ještě vypíchnul scénu s Mary v dešti a vyhazov. A pak TO přijde. Live Aid, Live Aid, které změnilo hudební dějiny. Live Aid, na kterém zahráli TI Queeni. Live Aid, který je naprosto brilantně nasnímán, geniální kamerové nálety, husina úplně všude, opalizující zvuk a najednou máte pocit, že tam stojíte. Že tam jste s těmi dalšími 70 tisíci diváky, které strhne atmosféra Radio Gaga. Tam jsem se přistihnul několikrát, že skoro nedýchám. Filmová lahůdka, za kterou musí Rami Malek prostě toho Oscara dostat. Tečka. Lepší herecký výkon jsem letos opravdu neviděl. Tak díky filmoví mágové. I když jsem se narodil až pět měsíců po koncertě, který změnil dějiny, mohl jsem se alespoň na chvíli stát součástí té elektrizující masy. Kino samozřejmostí, zvolte Dolby Atmos nebo IMAX, jinak je to jenom odpírání. 100% (06.11.2018)

Je to jako se svatozáří Jana Nepomuckého- plných pět čestně se klenoucích hvězd. V naprosto vyprodaném kině mi při královském nácviku We will rock you pod nohama duněla podlaha, protože všichni okolo sedící příznivci Queen maji prostě tento rytmus v krvi. Zrychlená srdce při fascinujícím Wembley jsem neslyšela, ale už se v nich rodila ta nejkrásnější hudba- po posledním tónu závěrečné skladby naplno zazněla a zvuk lidského potlesku jistě dozněl až do nebe, k Freddiemu. Dotek nebes. (29.11.2018)

Přesně takhle jsem si představovala jak to asi tehdy vypadalo. Určitě jsou tam pozměněny některé skutečnosti a tudíž to není na 100 procent autentické, ale postava Freddieho je geniální. Tento film rozhodně stojí za to! (14.02.2019)

Jsem duší rocker. Mám metr 72, nekouřím a nechutná mi pivo. Takže možná nejsem z nejvostřejších, ale rocker rozhodně ano. Proto jsem si musel BR dát. Když si vybavím ten hype, který kolem snímku byl, tak se musím oklepat. Byl to důvod, proč jsem se k tomu nehnal. Sobotní nuda tomu ale dala a O2 mi Queen s Malekem nabídl. Přiznám se, že mi zpočátku vadila zkratkovitost ve vyprávění. O těch začátcích bych chtěl vědět i víc. Postupně jsem ale začal chápat , proč se tvůrci hnali do určitého období. Děj pomalu gradoval a proměna FM byla vystavěná chytře a společně se sílou davu zakončena sprintem mrazu po mých zádech a to hned několikrát. Miluji živé koncerty a jestli mě něco dokáže spolehlivě dojmout je to síla davu. Pokud bych měl hodnotit jen film dal bych pět kytarových strun z pěti, ale to nejde. Mrzí mě totiž dvě věci. O zbytku kapely vlastně nevím z hola nic. Fakt škoda. Ale to hlavní je zaměňování některých faktů. A jeden je vůbec zásadní a filmaři si ho až příliš překroutili pro své potřeby. Každopádně ale BR zanechá stopy ne jen ve vašich očích a uších, ale kdo má rád ne jen rychlejší a drsnější tóny, tomu i na jeho zádech. 85 procent. (11.04.2021)

Čirá radost! Tohle není klasický životopis, ale přiznaná oslava jedné hudební legendy. A v tomto případě vše šlape dokonale. 9/10 (01.11.2018)

Když je Bohemian Rhapsody lepší koncert než U2 3D, tak to už je pořádný mazec. Zkratkovitost a nepřesnosti si asi jako každý uvědomuju, ale koho to reálně zajímá? Teď už zbývá jenom čekat asi tak do roku 2050, jestli mi někdo takhle pěkně zpracuje Nirvanu. (21.11.2018)

Před samotným zhlédnutím filmu jsem se trochu bála výběru herce pro Mercuryho. Jelikož byl tak výjimečná osobnost - vzhledově i povahově - myslela jsem si, že ho zahrát nebo jakkoli napodobit prostě nelze. Ale to, co Rami Malek dokázal! Smekám klobouk. Opravdu do poslední minuty dokonalá práce, vyšperkovaný každičký detail. Líbí se mi, že se film nezaměřuje jen na slávu a neutuchající popularitu Queen, ale vystihuje i úskalí, kterým si kapela prochází - samozřejmě zejména neustále výbuchy a scény Freddieho. Z celého snímku jde cítit nekončící energie, odevzdanost, láska, přátelství, ale i tragédie, která k tomu/té době neodvratně patří.. Zkrátka emoce všeho druhu. O tom ale už Queeni zkrátka jsou. LEGENDA. (28.11.2018)

V první a zásadní řadě oceňuju, že fet a kouření klobásek bylo sice velkou a doslova naplňující součástí Freddieho života, nicméně film je zaměřenej čistě na jeho genialitu a vyjímečnou tvorbu. A nejenom jeho, celý skupiny. Za mě pecka, herci nemohli bejt vybraný líp a režie i přes velký zákulisní problémy funguje skvěle. Jen mi k tomu, aby to bylo úplně TOP něco chybí. Nejlepší film 21. století? Pro mě určitě ne, ale stojí za to jít na to do kina, jednou, možná i dvakrát. (30.11.2018)

Když se smířím s tím, že skoro nic v tomto životopisném filmu není podle skutečnosti a přijmu, že se zde hodně upravovalo a fabulovalo, mohu být celkem spokojená. Výběr herců se mi zamlouval, jen s Rami Malekem, hlavní postavou, které mnozí přejí a věští Oskara, jsem osobně měla trochu problém. Snaží se sice hrát jako o život, gesty se možná Freddiemu podobá, ovšem v tváři a zejména charismatem je to už úplně o někom jiném. Z reálného zpěváka čišela živočišnost, energie, hravost, vynalézavost, esprit, přirozená sebedůvěra a já nevím co ještě, herec vedle něho vypadá velice prostě a navíc i uměle. Tento film je jen zkresleným stínem skutečné osobnosti, nejenom život F.M., ale i osudy ostatních postav byly mnohem zajímavější, i tak však za něj děkuji. (05.02.2019)