Bůh žehnej Americe

Za to, akí sme, si môžeme sami? To si vyprosím, keby okolo mňa nebolo toľko drbnutých, môj medziľudský vzťah by nebol taký prehnutý. Už dlho som nevidel taký dobrý film, Frank akoby mi hovoril z duše. Možno nemusel strieľať tých osprostených konzumentov, stačilo by úplne vyhodiť do vzduchu bulvárne médiá, reklamné pútače a iné oblbováky, ktoré využíva totalitná korporátokracia na ovládanie más. Ľudia si myslia, že sú slobodní, a pritom sú len vygumovaní. Môžeme si vybrať kaluž alebo blato. Všade reklama a Superstar a BigBrother, ako majú ľudia rozmýšľať? Na kritické myslenie im nezostane priestor. Veď 90% populácie vo vyspelých krajinách sú idioti. A veď je to všetko len komédia, nie? ;-) (25.06.2012)

Tak určitě není lehké natočit film o tom, že Amerika je v podstatě odjakživa jedná velká show a pokud člověk nechce žít v lese se zvířaty, tak se této nekonečné a zažrané show prostě nemůže vyhnout. Záleží, jak se s tím kdo vyrovná. Nejde o něco, s čím se nedá žít, ovšem když Ti show začne zasahovat do každodenního života, je to pro někoho to poslední, co může nastartovat nový smysl dalších dnů. Frank už nemůže dál, možná je jeho postoj sobecký, možná nedokonalý, protože, když budu citovat z knihy knih, "kdo je bez viny, ať první hodí kamenem". Žít v klidu a nevšímat si ostatních lidí je dnes v civilizovaném světě prakticky nemožné. Denně potkáváš na ulici lidi, které bys chtěl/a potrestat, jakýmkoliv způsobem. Ovšem právo na trest v podstatě nemá nikdo. To je ta hlavní nedokonalost "svobodné" společnosti. Nikdo mě nemůže zabít jen proto, že se mu nelíbí jak žiji. Právě proto, je nejspíš snímek stylizován do humorné formy s patřičnou formou nadsázky. Ideu bezduchého zabíjení naštěstí převyšuje výborná režie a také, pro mě naprosto skvělá, Tara Lynne Barr. Film Volný pád měl opodstatnění ve své době, tento film je na tom stejně. American dream, je prostě nelítostný odraz věcí budoucích, v naší stále postkomunistické společnosti, která je již prošpikována do morku kostí americkou show. Záleží jen na tom, jak se s tím my vyrovnáme. (11.09.2012)

Úžasný nájezd, spadla mi čelist. Přepínání programů, rozhovor s kolegou v kanclu, reakce na rozmazlenou barbínu, dokonalé. Po setkání s Roxy to sice i přes občas skvělý moment (kino, Alice Cooper) trochu ztrácí na intenzitě zážitku, ale síla té první půlhodinky to bez potíží udrží ve spokojeném pocitu. Hodně hořký pohled na stav společnosti servírovaný formou krvavé společensko kritické komedie. A minimálně scéna v kině je něco, co v duchu napadlo snad každého, kdo se někdy snažil užít si film bez vyrušování. (09.08.2021)

vyšinutý sociopat bobcat natočil svoju vysnívanú guilty pleasure, kde si naplno a bez servítok rieši svoje frustrácie a postmodernisticky poučene cituje a vyratúva, koho všetkého by zabil a koho nie. film má deravý scenár, chýba mu trochu viac humoru.. Ale popri línii amerických nezávislých filmov, je príjemné nasraté dielko (06.02.2013)

Slibuji dnes přede všemi, že pokud mi bude datum ukončení mého pobytu na zemi oznámeno s dostatečným časovým předstihem, tak velmi civilizovaně popravím několik pečlivě vybraných celebrit, před jejichž skandály se nelze schovat ani na veřejných záchodcích. Takže díky Frankovi a Roxy za inspiraci, výtečnou zábavu, skvěle padnoucí hudbu a ať Bůh dál žehná Americe - zejména tím, že ji vrátí do rukou indiánů. Howgh! (17.07.2012)