Mary Reilly

Frearsův pokus o horrové drama s dobře známým příběhem by nebyl ničím pozoruhodný, nebýt Julie Roberts a Johna Malkoviche v hlavních rolích. Obě hvězdy předvádějí výtečné výkony, Malkovich si bez větších problémů poradil s rozštěpem osobnosti doktora Jekylla – na jedné straně rezervovaný a introvertní vědátor, na druhé straně osobnosti zvrhlík a bestiální zvíře... Juliina Mary není překvapivě pozoruhodná vzhledem, ale tiché a vyrovnané dobro z ní doslova čiší. Spojením těchto dvou (tří) osob vzniká docela koukatelné drama, v němž se Frearsův přínos omezuje na pár povedených lekaček a spoustu mlhy. Atmosféra snímku funguje sotva na půl plynu, což je vzhledem k prostředí a příběhu velká jizva na kráse. A na duši divákově nezahřeje ani nedotažený scénář... (03.10.2004)

Bez mrknutí oka jsem se ocitla ve staré Anglii, uprostřed mlhy. Dobové atmosféře s přepychem i špinavou bídou se nedá vytknout vůbec nic. Julia Roberts je v roli služebné odzbrojující, něžná, křehká, oddaná a bez nánosu líčidel velice milá a působivá. John Malkovich tu předvádí bezchybnou variaci rozpolcené osobnosti, na jednu stranu starší laskavý lékař, introvertní vědec a v té druhé se převtělí do bestie, ze které jde strach. Láskyplné pouto, které tyhle dva na chvíli spojí, je překrásně ztvárněné, nevinné, jen v náznacích, v pohledech, letmých dotecích a snech... Plus nádherná hudba. (12.01.2019)

John Malkovich je opravdu úžasný. Právě jeho výkon udržuje celý film na démonické úrovni, udržuje atmosféru v napětí, sklíčení, strachu. Vlastně je tenhle film víc než psychologickým dramatem - i horrorem. Úžasné jsou i vedelejší role - Michael Gambon jako kulhající násilnický otec, Glenn Closeová jako bordelmamá. No a Robertsová možná právě tímhle filmem naznačila, že nemusí hrát jen ve stupidních romantických komediích, nicméně svým spoluhráčům se bohužel nevyrovná. Mám jen obavy, že tenhle film si moc nadšených diváků nepřisvojí, jelikož je až moc nejednoznačný a komorní. (25.06.2003)

Kdysi v roce 1996 se několik filmových kritiků rozhodlo, že Mary Reilly je špatný, nanejvýš průměrný film, že už samotná předloha neposkytuje dostatečně kvalitní materiál pro kalibr typu Stephena Frearse, tvůrce takových snímků jako Nebezpečné známosti, či Hrdina proti své vůli. Trošku mi to připomíná Paula Verhoevena a jeho Showgirls. Patří už jaksi k dobrým mravům vyjadřovat se o Mary Reilly negativně, shazovat ji pro údajnou nedotaženost, vysmívat se plytkému scénaři. Nemůžu si pomoct, ale je to chyba. Nejen kvůli filmu samotnému, který není ani zdaleka tak špatný, jak se takřka všeobecně předpokládá. Dokonce i pokud odhlédneme od mimořádných hereckých výkonů Julie Roberts a Johna Malkoviche, zbývá geniálně zrekonstruovaná atmosféra doby viktoriánské Anglie se vší její upjatou morálkou, striktním dodržováním společenských konvencí, leskem vyšší společnosti a bídou v brlozích živořící lůzy, determinovaných vztahů mezi panstvem a služebnictvem. Takto dokonale podali ducha určité doby snad jen Ivory v Rodinném sídle a Soumraku dne a Altman v Gosford Parku. (21.01.2007)

Dr. Henry Jekyll - Haven't you ever wished for a completely new life, Mary? Mary Reilly - No sir. What good would that do? Dr. Henry Jekyll - I mean, suppose you were able to do absolutely whatever you wanted, with no consequences and no regrets? Then what? Mary Reilly - I don't believe there's such a thing as actions without consequences. (13.11.2017)