El callejón de los milagros
Midaq Alley
Režie:
Jorge FonsScénář:
Vicente LeñeroKamera:
Carlos MarcovichHrají:
Salma Hayek, Bruno Bichir, Margarita Sanz, Juan Manuel Bernal, Luis Felipe Tovar, Daniel Giménez Cacho, Ernesto Gómez Cruz, Gina Morett, Delia Casanova (více)Obsahy(1)
V této dramatické mozaice podle románu egyptského spisovatele Nadžíba Mahfúze sledujeme osudy několika obyvatel na předměstí Mexico City. Jednotlivé příběhy hlavních postav jsou představovány postupně - Rutilio, majitel místního baru, zasloužilý otec rodiny, který ve svých padesáti letech objeví své homosexuální sklony; Susanita, stárnoucí slečna, majitelka nájemního domu, která stále čeká na toho pravého; Alma, místní kráska, která má problémy s drogami a prostitucí; její matka, která se živí vykládáním karet a mnoho dalších. Film je jedním z nejoceňovanějších mexických filmů vůbec, posbíral mnoho domácích i mezinárodních cen. (xjane)
(více)Recenze (40)
Snímek z mexické produkce nabízí především pestrou paletu rozličných charakterů, které jsou jako ze života. A často se jedná spíše o postavy nesympatické, které se ze všeho nejvíc snaží jednat ve svůj prospěch - tak jako je to v reálném světě běžné... Pozor další text může obsahovat spoilery. Typickou postavou byl v tomto ohledu Chava, jehož příklad mi přišel o trochu lépe propracovanější a uvěřitelnější než v případě Almy. Jinak ale na Salmu Hayek byl hezký pohled, to zase jo. Protipólem Chavy nebo i třeba Guicha byl Abel, který nemyslel jen na sebe, ale ve výsledku mu to nebylo nic platné. Stejně tak jako naivní ale hodné Susanitě, která končí v slzách. Nakonec totiž ke štěstí nedojde vlastně nikdo, ať už volí jakoukoliv cestu. Stopáž byla lehce přepálená. ()
Leoneovsky rozmáchla dráma o skupinke ľudí, zmietaných láskou v neprajúcnych osudových peripetiách. Citlivo, komorne sfilmované, kľúčové scény sa odohrávajú v tmavých interiéroch či nočných exteriéroch. Na mexickú teatrálnosť hercov si spočiatku treba zvyknúť, treba ju vnímať ako súčasť kultúry emocionálne otvoreného sveta, ktorý film veľmi dôveryhodne reflektuje. Odmenou je silný zážitok, ktorý vo vás zanechá stopu smútku a ľútosti. ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
Děj tohoto filmu se vyvíjí tak nějak nenápadně a může leckoho přivést k mylnému dojmu, že nesleduje vlastně nic tak převratného. Ten pravý dopad ale u mě film zaznamenal až po svém skončení, když jsem si poskládal všechny souvislosti dohromady a vyšel mi ABSOLUTNĚ NEJLEPŠÍ film z mexické produkce či koprodukce. Salma Hayek tady ještě nevystupuje coby hvězda první velikosti, ovšem její výkon předznamenává další kariéru (nehledě na to, že je prostě od pohledu k pomilování). Tím pravým překvapením jsou ale hlavně její v našich končinách neznámí herečtí partneři. Vlastně celý ten film je poskládán z několika vesměs nepříliš výrazných složek, které ale vcelku vytvářejí jednolité kompaktní a především velmi (a to zdůrazňuji) kvalitní a navíc (troufám si říct) i umělecké dílo. ()
Jeden z nejlepších mexických filmů.Opravdový snímek o lásce...kořen odjede do USA aby mohl vydělat prachy na holičství a vzít si svoji lásku a když se vrátí, zjistí že maká jako kurva! ()
Takhle nějak by vypadala mexická verze filmů Paris, je t'aime a New York, I Love You. Všechny druhy lásky i zklamání v jedno filmu a navíc z mnoha pohledů, kdy my diváci, jako jediní vidíme vše (Alejandro González Iñárritu se stylem vyprávění nejspíš inspiroval právě tímto filmem). Film má v sobě vtip a to jak svou dějovou propleteností, tak i stylem natáčení (sem tam se do záběru mihne mikrofon :) ), má však i na konci každé své epizody obrovské drama, které na úplném konci filmu končí tregédií. Jako by to psal sám William Shakespeare. Definitivně jsem si potvrdil to, že Salma Hayek umí jeden zvláštní výraz, který poředvádí v každém svém filmu a díky kterému se do ní zamiluje herec, tak i divák. ()
(20) Salma Hayek hraje ve 29 letech teenagera:) Zajímavej film, ale ne tak dobrej, jak by se podle zdejších oslavnejch komentářů zdálo (Radyo, dewy, movie, Vitex..) Film o lásce? Ale kdeže....nic jako láska v tomhle filmu není! Navíc končil naprosto nepochopitelně a celkově se postavy chovaly občas faaaakt divně. To mě i Mexická jízda přišla lepší. Nebo Jako voda na čokoládu. Ale není to špatnej film, jen chci zklidnit tadyto nadšení okolo. ()
Pokud národní mexická kinematografie adaptuje román egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a u nás je vnímán především jako film, který vystřelil Salmu Hayek do hvězdných výšin, je poněkud pokrytecké předstírat, že takový projekt je nám kulturně dostatečně srozumitelný. Protože není. Román Zuqâq al-Midaq (1947) nikdy česky nevyšel, tudíž o tom, jak se povedlo převést reálie z arabského světa na mexické předměstí, můžeme jen cosi předpokládat. Výsledná recepce pak jen sleduje snahu vhodně reagovat na film, který byl úspěšný na festivalech. Všechno je jen iluze, stejně jako přání ovdovělé paní domácí znovu se provdat. ()
Silně přeceňovaný mexický zástupce, který se nechce tvářit jako laciná epizoda z otravné telenovely. Jenže nejednou k takové sklouzává. Chyběly mi pořádné emoce, i propracovanější dramatická linka. V mexické mozaice se vystřídá několik méně či více zajímavých postav, které neustále něco hledají a v něčem tápou, ale v drtivé většině padají na hubu. Stárnoucí panna Susanita lásku, majitel baru Rutilio vlastní orientaci, snílek Abel svou ztracenou milou, José Luis zase pořádné děvky.. Neúnosná stopáž, podivné chování některých postav, přepjaté herectví i naprosto nevěrohodné kroky hlavní hrdinky (jinak krásné Salmy Hayek). Takhle si opravdu nepředstavuji příběh, ve kterém se odehrává skutečný život. *** a víc ani ránu!! ()
Podruhé je stejně dobrý jako poprvé... kam se hrabe Almodovar v zfilmovávání neuvěřitelných příběhů uvěřitelně, ... to ostatně jde mexičanům skvěle (amores peros) - nahustit tolik zajímavých dějů do jednoho filmu,všechny propojit, až je to nepravděpodobné a přitom pravděpodobné jak jen to jde, to vše obalit opravdu "zázračnou" atmosférou, která možná pramení z konfrontace naivnosti a iluzí lásky s morbidností a špínou života. ()
Moc mě to neuchvátilo. Hlavně mi stopáž připadá neúnosně dlouhá. Když počtvrté začínají chlapi hrát stejnou partii domina, už to opravdu přestává být drama. V jednání hlavní ženské postavy navíc postrádám logiku. Pro její zásadní rozhodnutí odejít do nevěstince v dané chvíli a s jejím založením, jak je filmaři vykreslili, podle mne buď neměla důvod, nebo mi ho autoři neřekli. ()
Okrem mladučkej začínajúcej herečky Salmy film neponúka nič nové a prevratné. Je to len obyčajný príbeh lásky z chudobnej mexickej štvrte, akých som od čias Rómea a Júlie videl snáď už stovky. Pán režisér navyše svoje snaženie poňal čiste telenovelovo, takže tých 82% na CSFD moc nechápem. ()
Několik na sobě závislých příběhů ze slunného a mnohdy drsného i krásného Mexika. Příběhy nejsou sofistikovaně promyšlené a postavy působí poněkud přímočaře, přesto se ale jedná o slušný snímek, který nestrhne ani nenudí. ()
Nezávislý mexický film z roku 1995, který získal řadu ocenění a v němž se objevuje mladičká Salma Hayek. Asi su blbej, ale co je na týhle víc jak dvouhodinový telenovele úžasnýho? Patetický a přehnaný herectví, nesympatický postavy, naprosto jasné vyústění celého příběhu cca od 8. minuty filmu. Papundeklový dekorace a samej interiér. Televizně nasnímaný... ()
Má to všetky znaky typickej mexickej telenovely - od komplikovaných príbehov o nešťastnej láske, cez chovanie sa postáv až po hrozné herecké výkony a nepridáva tomu ani dabing. Miestami to naozaj vyzerá na hodnotnú drámu, no vždy sa tam po čase objaví niečo, čo to zhodí na úroveň telenovely. Takže priemer. ()
Selmě jsem věřila každý pohled, každý pocit, prostě úplně všechno! ()
Pozvolna plynoucí film o obyvatelích jednoho velkého nájemního domu, majitelky, odkvetlé, leč velmi hodné slečny Susanitty, o rozháraném majiteli hospůdky,u něhož se projevila homosexualita a v jehož podniku se schází všichni sousedé na domino, o jeho synovi, o paní, která vykládá karty a její nádherné dceři Almě, do které se zamiluje holič, o starostech, drobných radostech, nešťastných láskách, tvrdém životu na ulici,tragédii, ale i vzájemné úctě a umění žít pospolu, tam kdesi na předměstí Mexico City, v obyčejné Uličce zázraků.A mladinká Salma Hayek, nádherná dívka, které uvěříte úplně všechno a vpovzdálí uslyšíte tesknou latinskoamerickou melodii.... ()
Tak tohle jsem vidět fakt nepotřeboval... Jediné, co tohle nějakým způsobem odděluje od naprosto nezajímavého filmu, který se povrchně dotýká některých témat (homesexualita, prostituce, finanční bída, věkové rozdíly, stáří..), je lehce mozaikovita struktura filmu... Ale co si budeme povídat - rozdělit film do čtyř částí, které se prolínají, ale vlastně nijak nezatřesou s jednoduchou chronologickou narací jednoho jednoduchého děje a několika málo dějů okrajových, není zas takové umění... Motivace postav je nejasná, ale ne takovým tim způsobem, že bych měl chuť pátrat a pronikat do hloubky, ale spíš se mi chce jenom nadávat na konstruovanost... Konec je podle mě totálně stupidní a dává tušit, že film skutečně v sobě mnohé neskrýval... Z mého pohledu se jedná o velmi konvenční a nezajímavý film... ()
Žiari to tu hviezdami ako na vianoce, ale premňa je to ulička beznádeje, naivity a hlúposti až do špiku kosti. ()
Rozhodně doporučuji ale Amores Peros od toho nečekejte, nečekejte ani Fialkový parfém nebo Mexickou jízdu. Povídky mají vzájemnou propojenost stejně jako v Amores Peros nebo našich Knoflíkářích. Byla to tehdy taková móda. To bych panu Fonsi nezazlíval. Ale první co je posrané, je dabing. Opravdu dnešní český dabing stojí za hovno a to tu nehlásám žádnou novinu. Druhé, co je posrané, je scénář. Pan Rutilio je buzerant, co zavrhne vlastního syna, pak se rozpláče, že ho zavrhnul, o dvě povídky dál ho opět zavrhne aby se potom zahleděl do vnoučete a syn je opět nezavrhnut. Podobný úlet tam probíhá s Almou, která nesnáší kurvy aby se bez mrknutí oka kurvou stala. Proti americké produkci je to skutečně hezký povídkový film ale rozhodně ne to nejlepší z mexické tvorby. ()