Velká nádhera

Velká nádhera je art jako vyšitý, ale spíše než nádherným se poměrně brzy stává artem přehnaným a nudným. Na kritiku vysoké smetánky dlouhé toulky kamery po střechách Říma prostě nestačí a všudypřítomné oduševnělé citáty do kolen rozhodně nedostávají. Jestli pan režisér natáčel film po vzoru Antonioniho, tak se mu to zrovna nepovedlo. Z jeho filmů ta odcizenost a prázdnota totiž přímo čiší, ovšem tady se neobjevuje. Člověk jen sleduje cosi jako ne moc vtipnou grotesku, která přes to všechno své hraní si na okázalost, oduševnělost a hlavně art chtě nechtě selhává - aspoň u mě. Často citovaný Flaubert s jeho nikdy nezapočatým románem o ničem pak možná Velkou nádheru vystihuje přesně - je celkem pěkná, ale skoro o ničem. (14.04.2014)

Aneb jak staříci na techno pařili... (11.06.2014)

Kdyby byl Sorrentino malíř, nemám s ním problém. Ale film by měl být o něčem jiném. V tomto i jiných jeho filmech se za parádními obrázky neskrývá vůbec nic. To určitě není jeho záměr, tedy není dobrý režisér. (22.07.2015)

Vizuálne podmanivé a hudobne lákavé... Najmä ta úvodná diskotéka nemala chybu a patrí k tomu najlepšiemu čo som doteraz videl :) Ale to je asi tak všetko ak nerátame zopár filozofických uvah o živote miestnej smotánky. Na môj vkus príliš artové a miestami som sa dosť nudil. (30.01.2018)

Asi nejlépe je vše vystiženo v oficiálním textu distributora: vizuálně podmanivé komediální drama o hledání smyslu vlastní existence a smíření se s věčně plynoucím časem a stárnoucím tělem. Já jen dodávám: na pozadí hédonistických radovánek dekadentní smetánky, nemající na nekonečných večírcích čas ani chuť uvědomit si, že "final countdown" už je za dveřmi. (08.04.2018)

Přiznám se, že jsem se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdami, ale nakonec - pro mě je to nejlepší Sorrentinův film z těch třech, které jsem zatím viděl (dalšími byly "Božský" a "Mládí"). Oproti nim je to navíc dost vtipné, sžíravě a ironicky, to mi vyhovuje. Jako obvykle je to také vizuálně zajímavé, a i když ta snaha "být jako oni" (rozuměj Antonioni, Fellini) z filmu přímo kape, tak jsem se rozhodl, že si to budu vykládat spíš jako poctu, než jako trapnou napodobeninu (možná si něco nalhávám, nevím). Jsou zde těžko zapomenutelné scény ("umělkyně" s vystříhaným srpem a kladivem do ochlupení běžící do zdi; takřka všechny scény se stoletou světicí - včetně mrazivého výroku o chudobě a na opačném pólu stojící výrok "kde ta piča je?"; žirafa; veřejné odhalení pokrytectví a prázdnoty ploché "spisovatelky" a další). Film navíc dýchá Římem, to nelze nekvitovat. Jde o poměrně výstižný odraz životů lidí, kteří se uprostřed nekonečné nudy pokoušejí vyplnit svou prázdnotu a nicotnost pokryteckými demonstracemi svého ega - tupým (a proto ponižujícím) pokyvováním hlavou na in situ pseudouměleckých performancích, neustálým opakováním a prohlubováním sebeklamů o své vlastní pravdě, vyvolenosti, nadřazenosti... protože prostě chtějí "víc" - nechtějí být už jen (špatnými) herečkami, chtějí být (ještě horšími) spisovatelkami, režisérkami! Víc a lepší pózy! Nic z toho se nedaří, je to k ničemu, nikam to nevede. Místo uvědomění si, že "Řím mě zklamal" a návratu ke kořenům, do srozumitelné jednoduchosti života, setrvávají s tomto beztvarém nesvětě debilních ambicí a nekonečných večírků beze smyslu. To je pro mě Velká nádhera. (11.01.2019)

Film o všem a o ničem. Vizuál dělá film pro kde koho koukatelným. Přiznám se, že jsem mnoha věcem úplně neporozuměl. Možná tam nic nebylo. Alespoň jsem nasál atmosféru společnosti bohatých a mocných, těch se vznešenými zájmy, třeba o umění. Pohodové životy. Jeden den uvidíš kozy, druhý den pipinu, třetí den napíšeš knihu, čtvrtý den párty, pátý den žirafa!, šestý den posedět do galerie, sedmý den zase kozy, anebo znovu žirafa. 6/10 (13.01.2019)

Moderne a sviežím strihom natočený príbeh, ale pritom bez skratiek. Fellini to síce nie je, lebo ten nepotreboval spiritualistické barličky a bolo mu jasné, že aj návšteva striptízu stačí na umeleckú výpoveď. Sorrentino potreboval na pozdvihnutie príbehu k striptérke pridať mníšku, čo vyznieva trocha neúprimne, napriek tomu ho radím spolu s Andersonom a Inarritom k tomu najlepšiemu súčasného filmu. (13.06.2022)

Velká nádhera je každým záběrem, každým hercem, herečkou, každým tónem hudby i vyzněním prostě....velká nádhera. (11.12.2022)

Neskutečný zážitek! Na podruhé jsem si tuhle nádheru vychutnala snad ještě víc než napoprvé. Film, který se prostě musí vidět na velkém plátně, i kdyby jen a pouze pro fantastickou kameru.*Highlighty*: Úvodní party, rozhovor o vibracích a Jepův monolog ke kamarádce s koulemi. Ač délkou téměř tříhodinový, ani jednou jsem neměla potřebu zkoumat, kolik že je hodin nebo kolik zbývá dokonce. Ke třetímu shlédnutí v kině by mě nemuseli přemlouvat nijak dlouho. (13.07.2013)

Jak se Flaubertovi nepodařilo napsat román o ničem, tak se Sorrentinovi totéž povedlo ve filmové podobě. Řím zobrazený ve všech vrstvách umění, od glamourových večírků a moderních prodejen odrážejících neonové světlo na svých výkladních skříních, až k antickým rozvalinám, které stále trůní městu jako zapomenuté relikty slavnějších dob. Film vypovídající o tom, proč je tak težké napsat v Římě román, a o tom, že i ty sebekrásnější slova někdy jen zbytečně překrývají podstatu života, smrti a spirituality. (20.10.2013)

Priam umelecký skvost. Tá vyzuálnosť filmu, podmanivá hudba a okuzlujúci Rím, to všetko je spojené s príbehom spisovateľa, ktorého bohémsky život je sprevádzaný smutkom ale zároveń aj radosťou, sklamaním ale i potešením, nedorozumením a porozumenim. Toľko nádhernych myšlienok je tu zobrazenych, že pozriet si to len raz, to nestačí! Kvalita filmu zodpovedá jeho názvu. Malokedy dávam také vysoké hodnotonie, ale tento vysoko sofistikovany film si to zaslúži. 100%! (02.12.2013)

Film, který si pár řádek zaslouží. Jsem rád, že jsem jednou za uherský rok vytáhl na projekci do kina sám. Některé věci si totiž člověk v osamělém rozjímání a pohlcení užije mnohem víc. Příběh stárnoucího dandyho, který se s elegancí nočního don chuana proplétá večírky jako černý sametový had, obklopen lidmi, naplněnými až k prasknutí svou bezcennou přemoudřelostí a nutností explicitních názorů na všechno, kde estetika překračuje emoce a celý svět je jen mondénní hrou póz, z nichž lidský prvek prchl, mě dojmul a vtáhl svou lehkostí a výbušností, hloubkou a obrazností, která s Dolce Vitou nemá společného vůbec nic, protože má děj, začátek a konec. Je jako staré a dobré víno, které náhodou najdete mezi flaškami za sedm pětek z večerky. Teprve na jazyku se vybarví všechny jednotlivé odstíny jeho chuti a dopřejete si ho jen jednou za čas. Jinak by zevšednělo. Už proto, že vím, že oslavu Jepových narozenin a jeho odchod od modelky z paměti nedostanu pravděpodobně nikdy. Chtěl bych ho za kámoše a propařil bych s ním všechny ty opojně teplé římské noci. Tlesk, tlesk, tlesk. (09.12.2013)

Sorrentino ostal verny svojej povesti filmoveho genia aj vo svojom najnovsiom filme. Svet, o ktorom vacsina z nas len tusi, ze existuje a nikdy sa don nedostane, je len pozlatka, pod ktorou nie je vobec nic. Nekonecne vecierky, pseudoumenie a aferky hlavnemu hrdinovi len zvacsuju vnutornu prazdnotu. Obzvlast sa mi paci kontrast medzi nabozenskym svetom, ktory prichadza do styku so zastupcami toho pozitkarskeho, no nakoniec sa od neho vlastne velmi nelisi. (25.12.2013)

Opět pulzující, pln zvláštních očekávání z neznámého kdy každá postava i v té nic neříkající roli má své pravé a platné místo, kdy zapadá do přesné mozaiky. Úchvatný obrazový zážitek kdy si divák s úžasem řekne jak ho to mohlo napadnout. Takto vnímám další výtečné dílo Sorrentina, všem přeji nádhernou podívanou... (29.12.2013)

neuveritelna slatanina, kterou se mi nejspis ani nepovede dosledovat, prestoze se opravdu velmi snazim. dve hvezdicky jen proto, ze mi bylo lito stareho pana, jinak bych sahnul po jedne. zadny dej, zadna myslenka, zadny obsah. jako bonus uvodni nekonecna cast tvorena pouze nervy drasajici umca hudbou a italskymi duchodci, smyslu kterez se mi nepovedlo dopatrat UPDATE: protrpel jsem to az do konce. nejsem ale dostatecne velky pozer na to, abych tomu v zachvatu pozy pseudointelektualstvi dal vice nez 2* :-( (06.01.2014)

Řím umírá podruhé. Fellini zachytil ještě poválečnou radost ze života, naději a zvědavost na budoucno, Sorrentino jen nudu z přesycenosti, těkavost bez naplnění a existenciální úzkost. Ten chlad mě děsí. Jak říká Beppe Grillo È finita un'epoca. (20.01.2014)

Vizuálně až bezprecedentně podnětné a krásné, přesně před hranicí toho, kde krása přechází v kýč. Film bohatě těžící ze svého umístění v Římě, přibarvený a vyretušovaný k dokonalosti a s invencí v provedení každého záběru. Zvukově dokresleno libozvučnou italštinou. Jenže v tom všem mi chybí nějaká vodicí nit, která by byla souvislá a alespoň trochu epická. Co se týče dějových kvalit, některé pasáže filmu by se daly popsat snad pouze slovy: "Sakra, co je tohle zase za kravinu?" Nicméně to neznamená, že by to bylo povrchní a o ničem. Naopak, někdy to bylo tak hluboké, až jsem si připadala jako ve studni - naprosto ve tmě tápání. (15.06.2014)

Římské památky, římská móda a spousta peněz. Do toho jeden stárnoucí, starý mládenec. Škoda, že tento film neměl lepší příběh. Jinak obrazově fantastické. (06.10.2014)

Sled více či méně ujetých epizodek, z nichž některé královsky pobaví a jiné rychle vyšumí. Dokážu si představit, že se najde dost těch, kteří budou totálně unešeni. Na mě těch 140 minut tohoto formátu bylo příliš. (09.08.2015)