Císařův pekař - Pekařův císař

Levicová kontinuita se nedala zapřít ani v dobách nejtemnějších. PEKAŘE můžeme chápat a vyložit jako přímé pokračování prvorepublikových her OSVOBOZENÝCH, v němž se z velmi pravděpodobné úlitby režimu podařilo právě proto vytvořit umělecký šperk. Budovatelské nadšení filmu je tedy vším možným, jen ne pochmurným optimismem doby politických procesů a justičních vražd; tato kamufláž - lhostejno, zda vědomá, či spontánní - je působivá - a pro někoho neprohlédnutelná - i dnes. Postavíme-li toto skvělé dílo do přímé linie srovnání se SVĚT PATŘÍ NÁM nebo HEJ RUP!, vidíme zachování humoru té doby, do kterého je přidán pathos, neodlehčený černým humorem (závěrečné truchlení nad neznámými hrdiny ve SVĚTĚ). Werichovská dvojrole je zřejmě také dána Voskovcovou absencí a tehdejší nemožností ho alespoň přibližně nahradit (až o něco později se objeví Miroslav Horníček). Tuto kontinuitu také ztělesňuje tehdy ještě stále mladá a krásná Nataša Gollová (byla mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou). Ani určité ochabnutí tempa ve druhé třetině druhého dílu nemůže pokazit vynikající dojem z tohoto mimořádného nevávrovského českého velkofilmu-pohádky. Kontinuitu zrělesňuje také režisérova osobnost - Martin Frič tu dospěl k dalšímu vrcholu své skvělé tvorby. Za zmínku stojí i prolínání hereckých generací (Plachý,Štěpánek,Kemr,Jana Werichová,Bezouška). Osobitá třetirepubliková tvář tohoto případu postupně odeznívající prvorepublikové tradice, která i vyplnila, i překonala dobu svého vzniku, je - nezávisle na tom, jak byla míněna - nadčasová. (27.01.2008)

Nejvíce se mi na této pohádce líbí, že to vlastně ani pohádka není. Díl císařův pekař ve mne valný dojem nezanechal, spíše ho chápu jako takové delší uvedení do děje. Je to zkrátka obrovská nuda, ale jakmile se přehoupneme do dílu číslo dva a začne kralovat pekař začíná to být výborná komedie. Jan Werich je výtečný, ale jeho kolegové si zaslouží sklidit minimálně stejné, ba dokonce ještě větší ovace. Film je velmi vtipný, a to že se na něm zásadně podepsala doba, a to rovnou ve více směrech je logické vyústění. Ten Golem byl vskutu příšerný. Raději bez něj, než tohle. A doba vzniku zanechala svoji stopu určitě i v smýšlení zúčastněných. Myslím, že píseň: ,, ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc", mluví naprosto za vše. Příliš mi to však nevadilo. Ta píseň je melodická a vysoce chytlavá, a tak jsem si ji pobroukával taky. Takže když to tak shrnu v jedno celistvé hodnocení. Císařův pekař byl průser. Pekařův císař byl výtečný. A protože mezi čísly 0 a 5 se blbě hledá průměr, zaokrouhlím číslo 2,5 tak, jak by ho zaokrouhlil můj i váš procesor a dám * *, i když takové lepší. (20.11.2011)

Na tomto filme sa podieľalo niekoľko velikánov, takže som koketoval s možnosťou pridať štvrtú hviezdičku. Veď Werich bol skvelý a aj nahrávači sa snažili. Ale to, že sa umelci prepožičali k propagácii utopického socializmu mi vždy zadrží ruku. Chápem tie trápne ospravedlnenia typu - vtedy sa inak nedalo - nikoho za kolaboráciu s vtedajším režimom neodsudzujem, ale štyri hviezdičky nedám ani keby ma o to požiadal ÚV KSČM. (28.12.2018)

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... (23.01.2007)

"Já ho propíchnu. Je to rychlé a stavovské!" Velkolepý film nabitý hereckou elitou, skvostným prostředím, perfektní hudbou, naprosto dokonalým scénářem a jednou z nejhororovějších postav filmu vůbec - golemem. Navíc si všimněte kamery, jak např. při scénách s golemem zabírá scény z různých úhlů a výšek, čímž vytváří skutečně téměř hororový pocit. Bohužel Werich-císař se mi líbí víc jak Werich-pekař. Na kopu geniálních hlášek (!) se tu bohužel nabaluje balast dost naivní budovatelské éry (ta poklízí slepice, ten látá kalhoty, blá blá blá, soustružnice fachčí na třech strojích zaráz blá blá), který je sice v kontextu 50. let pochopitelný, nicméně je tak okatý, že na plné hodnocení to nebude (stupidní fráze jako my vám dáme tohle a vy nám tohle a všechno budeme mít DOHROMADY chacha, chichi, chocho). Ale což - já vím, jak to Werich myslel a nad těmi žvásty přimhouřím oko. Protože když si je odmyslím, dostanu geniální film po VŠECH stránkách! A navíc tam toho "budování" není tolik, aby se dal film označit jako agitační (což zde mnozí dělají, nechápu vás). Dnes už nezpíváme: "Ten dělá to a ten zas tohle." Ale: "Ten krade to a ten zas tohle..." :) A vůbec! My se jdeme historicky znemožnit! (19.04.2006)