Ona

Mít někoho ( třeba i počítač ) s absolutní schopností empatie, je sen každého člověka na světě. Těším se, že až s něčím podobným přijde za pár let microsoft, tak budu moct randit po večerech s Cortanou :) Chief out. (20.05.2014)

Hodně emotivní, intenzivní a hlavně zvláštní svým ztvárněním. Rozhodně to pro mě bylo obrovské překvapení a to jak v podobě tématu filmu, tak bravurním hereckým obsazením. Budoucnost založená na komunikaci s operačními systémy, které budou tak inteligentní, že předčí lidské očekávání a člověk se do nich dokáže zamilovat...ukázka toho, že lidé přestože stále mluví, tak nemluví spolu navzájem...Je to nádherné. Originální zvuk jsem slyšela sice jen v traileru, ale český dabing byl precizní. S takovýmhle hlasem bych si také mluvila každou minutu...Pohled na svět, jak ho neznáme...Je to dost těžké, dost propletené, ale nádherně natočené. Film je natočen s určitou lehkostí a pohrává si se světelnými detaily a s každou drobností, kterou běžně ani nevidíme, pokud se na ni nesoustředíme. Byla by taková budoucnost vůbec možná? Měl by tento vztah nějakou budoucnost?.... (24.06.2014)

(87/2014) / Osobne sa mi prirovnanie k hipsterskej kultúre zdá mimo. Ani raz počas filmu ma tento fenomén nenapadol. A ani nemal prečo. Snáď jediný faktor, Theodorove handry sa hodil do definície. Prezentoval snáď Theo nejaké politické názory? Ospevoval organic food? A ťažko aj tvrdiť, že žil alternatívnym životným štýlom, keď pravdepodobne v "tej dobe" bol iba účastník mainstreamu. OS bol komerčne ponúkaný korporaćný software ak sa nemýlim. A na záver, Theo bol až nehipstersky ne-cool. Bol to proste iba čudák. Śkoda, že pre veľa ľudí (podľa komentárov) bola škatulka od začiatku jasná. K filmu. Po 20 minútach bolo jasné, že sa na nás chystá "len" dobovo a ideovo originálna, vizuálne vyšperkovaná vzťahovka. A vďaka bohu za to. Veď sme videli ako sa to dá pohonojiť v Transcendence. Z tých 125 minút som si užil každú jednu vetu. Každý náznak zmeny toho divného vzťahu. Záver krásne logický a silný zároveň v rámci toho, že to vlastne išlo o ťaźkú romantiku. Filmový zážitok. (9/10) (19.07.2014)

Ne že by námět byl nějak originální. Sám si vybavím minimálně pět povídek o vztahu počítač - člověk, případně robot - člověk, ale takhle komplexně zpracovaný jsem ho snad ještě neviděl. Spike Jonze napsal a zrežíroval osobitou vizi o směru, jakým se taky může ubírat západní společnost a v ní si položil alespoň tucet důležitých otázek, přičemž neodpověděl ani na polovinu z nich. A je to dobře. Asi by si podobnou lásku musel prožít každý sám, aby dokázal adekvátně posoudit, jestli je opravdová a oboustranně uspokojivá. Za sebe můžu říct, že se svým počítačem mám silný a citový vztah. Já toho zmetka z hloubi duše nenávidím, on mnou pohrdá a dává mi to nepokrytě najevo. Jsme spolu jen kvůli dětem. (25.07.2014)

Námět 5*, ale zabíjí to ta prokecaná délka. (26.02.2015)

Prazvláštní "sci-fi romance", a to doslova.. Vy co máte někoho doopravdy, tak že jej držíte za opravdovou ruku než usnete - tak se jej držte:) A vy ostatní prosím za žádnou cenu "nesouložte" s AI nahranou kdesi v cloudu ;) (07.08.2016)

Citlivě pojatý mistrovský kousek, který dost možná nebude jen slepým výstřelkem do budoucnosti, ale i hezkou realitou, kdy mě Samantha (mimochodem nejhezčí holčičí jméno) bude opatrovat a připomínat mi, kdo jsem. Taková rošáda až jsem z toho na měkko - Phoenixovi sluší mnohem víc takovéto role a mrzí mě, že si ho svět zaškatulkoval jen jako tyrana,co sužoval život Maximovi. Tady totiž exceluje. (19.01.2014)

Hodně často píši, že jsem se na nějaký film těšil už od té doby co jsem znal synapse. Sice je to moje ohraná fráze, ale je pravdivá. Totéž platí pro tento snímek. Her není filmem pro každého, taky se na něj musíte správně naladit, aby Vás nezačal nudit. Ale pokud Vás zaujali trailery nebo synapse máte vyhráno. Her je zvláštně melancholický snímek, který Vám může hodně dát, když o to bude stát. Hodně špatně se mě určuje, jaký film vlastně je. Je veselý, hravý, zamilovaný, osamělý, depresivní i smutný. Všechno v tom filmu je a my jsme jen pozorovateli. Díky tomu si tento film dokážeme vychutnat. Spike Jonze točí chytré podívané a toto tvrzení platí i pro tento snímek. Jen díky jeho režii si k hlavnímu hrdinovi najdeme vztah a bude nás jeho příběh zajímat. Jonze krásně vyobrazuje osamělost budoucnosti, kdy je vše ovládáno hlasem a lidem ke štěstí stačí krabička a naslouchátko. Velkou zásluhu na tom má Joaquin Phoenix, který je ve své roli parádní, protože dokáže správně prodávat i ty nejmenší emoce svými gesty a výrazy. Amy Adams není, tak výrazná ale svoji postavu odehraje velmi dobře. Olivia Wilde si na malém prostoru získá naši plnou pozornost, znovu dokazuje, že má navíc. Rooney Mara mě potěšila svým výkonem, škoda jen, že se nezdržela déle. A nakonec jsem si nechal božský hlas Scarlett Johansson, do kterého je velmi snadné se zamilovat. Ve filmu je spoustu scén, které dokážou zasáhnout ty nejdůležitější emoce, což platí zvláště pro závěr. Her je nádherný snímek o lásce, bolesti, osamění, který na to jde jinak, než konkurence a proto je taky tak dobrý. (19.01.2014)

“I think anybody who falls in love is a freak. It's a crazy thing to do. It's kind of like a form of socially acceptable insanity.” Upřímně se mi film moc líbil a k mému překvapení jsem se u něj i neuvěřitelně nasmál - na svědomí to měly asi ty lehce bizarní scény. Námět moc zajímavý a celkové provedení v podání Joaquina Phoenixe a Scarlett Johansson pak prvotřídní. Konec byl pro mě sice takový zvláštní, ale i tak jde společně s Rush o nejlepší filmový zážitek sezóny. 5* (29.01.2014)

Tenhle film mě hodně zaujal, protože mi dal spoustu zajímavých myšlenek a podnětů k přemýšlení. Zaprvé se mi líbilo velice aktuální téma - myslím, že je na místě se zabývat budoucností a s postupnou tendencí k automatizaci a rostoucímu využití počítačů není představa vztahu s operačním systémem zdaleka tak od věci. Přemýšlela jsem hlavně nad "reálností." Co to vlastně je, co dává vztahu ten dojem opravdovosti? Je to každodenní interakce, kdy se partneři svěřují s nejrůznějšími detaily, je to spolubydlení, kdy se učí spolu docházet ke kompromisům nebo je to snad fyzická stránka, která jim umožňuje se cítit navzájem blízko? Došla jsem k závěru, že žádná definice neexistuje. Každý potřebuje od vztahu něco jiného a proto by si měl takový typ vztahu najít. Věřím, že reálné je to, co jako reálné vnímáme - nějaká objektivita v tomto neexistuje. Pokud máme partnera na druhém konci světa, kde například pracuje a můžeme si tak maximálně volat, je to o něco reálnější než neustálá interakce s operačním systémem, který má taky hlas, identitu, emoce, specifický humor atd? Nemyslím si. Jediné úskalí je asi až trochu děsivá inteligence a schopnost operačních systémů zvládat neskutečně procesů v tu samou chvíli, přičemž těmi procesy může být i láska k jednotlivým lidem :) (31.01.2014)

Skutočne krásne, milé a úprimné ale hlavne originálne. A aj keď mi tá dvojhodinová stopáž prišla miestami príliš dlhá, aj tak to výrazne kvalitu snímku neovplyvnilo. Krásny zamilovano-depresívny soundtrack vyvolával celé spektrum emócií. Jednoducho krásna love-story z budúcnosti. :) (02.02.2014)

Skvelý audiovizuálne založený snímok so skvostným scenárom, pestrým svetom zajtrajška a problémami každého dňa. Jonze si berie zo vzťahov to svoje, pretvára to do depresívno-melancholickej podoby artovej frašky (v dobrom) a vlastne suverénne necháva sexovať počítač s človekom tak, aby sme si povedali sami pre seba že ono je to skutočne zaujímavá vízia. Do toho skvelý herci, všetci do jedného a ten pravdepodobne najsexi hlas v celom hollywoode. Nečudujem sa, že internet hádzal Scarlett do rebríčkov "nomináciu na vedľajšiu herečku" všade, aj keď sme nevideli ani kúsok z nej. 9/10 (09.03.2014)

Jsem upřímně dojatý. Formou až futuristického zobrazení obsahu, kde je zaobaleno klubko myšlenek, které jsou staré jako lidstvo samo. Příběh citlivého muže, který se kvůli zdrženlivosti svých rozhodnutí komplikuje život. Je to hlavně dobrý člověk, který je velmi citlivý a vše velmi prožívá. Jeho zamilování stíní naivita, ale nač nebýt naivní a neužívat si života, když je život tak krátký. (19.03.2014)

Parádně zvládnutý film (viděno v rámci csfd projekce) a velké dík patří především tradičně skvělému Joaquinu Phoenixovi. Kdeže ty gladiátorské sněhy jsou - z římského císaře a playboye nám vyrostl chlapík s vizáží pornoherce sedmdesátých let. Ovšem jeho herectví pořád odzbrojuje. A když se k tomu přidá dokonalý hlas Scarlett Johansson (děsím se momentu, když se jí v Česku začne dabovat), vznikne best kombinace. Nedaleká budoucnost, kterou ovládnou moderní technologie, je sice pro mě noční můrou (přiznávám - raději bych se vrátil do třicátých let a popíjel kávu v Louvru s Čapkem), ovšem je to docela reálné, že za takových 20 let svět takhle bude fungovat. Takže proč navazovat vztah s ženskými, když budeme mít skvěle vytuněné operační systémy namluvené sexy hlasem S.Johansson. Ale přiznám se, v určitých chvílích filmu jsem se i já do toho operačního systém zamiloval. Ovšem asi jen kvůli tomu, že jsem si eroticky laděný hlas dokázal spojit s půvaby slečny Johansson - jinak bych asi těžce odolal. (19.03.2014)

Obyčejný film o obyčejném chlápkovi v, pro mě nepochopitelném, "retro stylu". Blízká budoucnost a umělá inteligence. Co víc si přát? Určitě ne retro oblečky a kníry jak v 70's. A i když to je přesto zajímavý film a zábavný, jiný, tak přesto všchno je jen .... obyčejný. (29.03.2014)

Po přečtení žánrového zařazení Sci-Fi / Romantický / Drama, jsem se snímku opravdu bál. Plný předsudků jsem vyrazil na ČSFD projekci a opravdu nelituji. Vážně jsem nečekal že se tak nahlas zasměji a nebyl jsem sám, bavil se celý sál. Ovšem nemůžu opomenout ani jiné pocity, kterých se u mě po čas filmu vystřídalo opravdu hodně. Filmu není co vytknout velmi zajímavý námět, jelikož jsem mladá generace tak to na mě působilo trochu přitažené za vlasy, ale nejspíš to tak i působit mělo. Náhled do budoucnosti byl zajímavý, a tím myslím vzhled měst, interiéry bytů, ale i styl oblékání, který mě sice pobavil, ale podle mě není tak daleko od pravdy, vždyť už dnes se nám vrací mezi mladé móda našich prarodičů. Nevím jestli to bylo tím že jsem v den promítání byl opravdu velice unavený, či zábavnost snímku postupem času upadávala, ale poslední půl hodinu jsem přemýšlel kdy a jak to skončí, a vlastně i chtěl aby to skončilo. Proto tomu nemůžu dát plný počet hvězd. (01.04.2014)

Spike Jonze je podobně působivý vypravěč jako Sofia Coppola. Takhle přirozeně navodit melancholickou kontemplaci jednoduše nedokáže v současnosti nikdo jiný. Také z části díky skvělému soundtracku: Shoegaze Kevina Shieldse střídá neméně povedený Arcade Fire, který rozvijí v podstatě něco, co načali v Tokiu The Air. Tím nejlepším z řemesla obou výše jmenovaných je však schopnost pomocí pečlivých záběrů rozvíjet v oparu dmýchané úzkosti témata odcizení a samoty, které jsou u Her ještě umocněnější zasazením do dystopické blízké budoucnosti. Koneckonců ono se zdá, že po většinu své stopáže je Her originální postmoderní dystopií, neboť způsob, jakým se problematika vývoje umělé inteligence a krize společenského života zaplétá uprostřed filmu do (ne)tradiční romance, je vyloženě úchvatný. O to víc je pak překvapivé, že nedochází k zákonité tragédii a Phoenixův Kevin Kline nakonec přichází na to, na co přišel už Woodyho Alvy v Annie Hallové bez operačního systému. Pocit mírného zklamání, ale vyrovnává sentiment. Taky bych vyměk a nenechal nejedno oko suché. Ostatně Alvy Singer měl pravdu. 4,5* (21.04.2014)

Okouzlující osobnost, radost ze života, sexy hlas - to přece pro lásku stačí! Není nemožné si tuhle situaci představit, i to něco vypovídá (přinejmenším o mně :-)). Civilní, přitom živoucí a překvapivě "fyzická" vize nerovného romantického vztahu v nedaleké budoucnosti rozvíjí originální premisu spíše do subtilního melancholična, které nechce nic řešit (a už vůbec ne odsuzovat). Spike Jonze vybrousil svébytný klenot, jemuž bohužel přílišnou délkou otupil mnohé hrany. (30.05.2014)

Kouzelně k zamyšlení.. (29.06.2014)

Prvně je chyba v tomhle hledat romantické drama. Je to sci-fi, satira, vize. Pohled na to, jak člověk, jehož protetická vlastnost ho žene kupředu, jako tryskové letadlo na solné pláni. Rychlost je vysoká, směr je daný, ale i přes to to nemá vlastně pořádně pod kontrolou. Na první pohled dokonalý, bezchybný, chirurgicky přesný a čistý svět. Na druhý je to zlatá klec, samoty, odcizení a lidstvo, které lépe ovládá vlastní protetiku než sebe samo. A to nejpatrněji na sociálním levelu. Her tohle nabízí a podstrkuje. Ne přesaturovaně, společnost funguje a je velmi idylická. Ale lehkost se kterou se jednotlivec upne na svého "dokonalého" společníka, umělou inteligenci, která je ve své podstatě vším, jen ne člověkem. Her je smutný a celkem pesimisticko/melancholický snímek hned na několika úrovních. A na divákovi je, jak moc bude tuhle cibuli loupat. Čím hlouběji, tím více slziček (ač i faktických, tak spíše jako jednotka duševní tryzny). Tento film není dokonalý. Dvě hodiny pomalým tempem jsou třeba nejvýraznějším úskalím. Ale zase jsou opravdu dobře vyplněné, a i vleklé pasáže s minimálním dialogem zpříjemní alespoň kvalitní kamera.Za mě Her jednoznačně skvělé, má důmyslný příběh i na poměry sci-fi ,ale je zřejmé, že se na to dá dívat z několika dosti odlišných úhlů. A čím je úhel pohledu menší, tím je asi Her útrpnější. Ke konci dodám snad jen několik postřehů. *** Her je jednoznačné sci-fi: Nedokážu si představit reálný scénář, ve kterém bych odkopnul Olivii Wilde hned po prvním rande... *** Vztahuje se první zákon robotiky i na emoce? člověk je tvor společenský a emocionální a sociální újma často přesáhne tu fyzickou, ve své závažnosti a dopadu... *** Ironií je, že ve filmu jsou jen samé krásné a okouzlující ženy, a přitom vlastně o fyzickou krásu a dokonalost nejde... hezký kontrast. A takových specifických perliček je po Her rozeseto spousta. A to je fajn. (05.08.2014)