Transformers: Zánik

Vidím, že jakmile tomu dal homovale Šejla la Blaf, bez nějž naštěstí konečně vychladla i trocha toho žužu barbínkovského patosu, ztratilo to u zdejších seriózních a erudovaných termokritiků kapku krediteček. Ano, k naprostému a hlubokému vstřebání dalšího dílu Transeposu je opět třeba vyšňupat pytel pilin, aby měl soudný dospělý divák dostatek hnědé kůry k nasáknutí, avšak jinak musím říct, že tomu rozhodně trochu sestoupila varlata. Těch naprostých bájovin je tam o poznání méně a nemít totálně nesmiřitelný odporu k aspergerovské teorii, že historie Země byla ovlivňována skládacími Fordy a Ševrolety z planety Duto v galaxii Náctiletého Kokota, možná bych si u toho třeba i sahal na bradavky. Márky Márk do těch homopříhod konečně vnesl trochu heterošarmu, Báj nepatrně přitvrdil, Bamblbý už není takový vyteplený robohňup a v pozadí srdcervoucích projevů Primerose Prájma mohl klidně molově skučet Man-ovar. Připomínaly mi nejlepší léta zapařování koulí v kožených spodkách Rose dz Bose. Kromě dokonale vykreslených principů aplikované antifyziky a přísně obskurní logiky děje jsem jakožto přehhloubavý filmový publicista odhalil ještě jeden, a asi nejrušivější, rozpor v hladké percepci této megalomanské hračkářské reklamy. Marek nám již evidentně dospěl do rolí kůl dedyho. To by však nebylo nic abnormálního, kdyby mu jako dceru přidělili nějakou otylou šestku s rovnátky. Nebyl by to ale Báj, aby jako obvykle neprocpal do záběru jakousi umělohmotnou sedmnáctiletou nehereckou ploštici, a já se celou dobu nemohl zbavit představy, jak ji náš donchujánský hrdina vždy po poslední klapce pigluje někde v karavanu. Měl jsem tudíž velké problémy adekvátně se vžít do krásného a harmonického vztahu otce a dospívající dcery, což mi znatelně zkurvilo absorpci celistvosti díla jako takového. Ale jebat, stejně dám tři, ať se má pan Záliv čím chlubit na večírcích. (21.09.2014)

Produkt, na kterém je dokonale vidět, jak důmyslně, detailně a strategicky dnes pracují ti, kteří se pohybují v nejvyšších černých číslech. Frenetické a těžce stravitelné souboje prokládané nostalgickým fetišem a minimálním zájem o cokoliv bez make-upu mě během sledování dohnaly ke třem úrovním čtení. Tím prvním je úvaha, že se jedná o hloupý film, který využívá vybrané formální postupy, ikonická rámování, vyprávěcí prvky a kdovíco ještě jednoduše proto, že jim jeho tvůrci věří a berou je za své, aniž by o nich kdykoliv pochybovali. Druhé čtení říká, že Transformers nejsou ani zdaleka tak hloupí a výše jmenovaným záměrně přepjatě dosahují obdobného efektu, přičemž je za tohle prozření nemůžeme kritizovat. Zvláště pak, když to tvůrcům na focus grupách zakroužkovali a Spielberg to jako výkonný producent schválil. Třetí a poslední možností je, že se jedná o chytrý a podvratný film, který všechny své aspekty dokonale postmoderně vnímá, záměrně je přepaluje v ikonických vyobrazeních (farma, sexy dcera, automobilový závodník, trauma z 9/11 a mimozemského konfliktu, frekvence národních symbolů, tatínek vynálezce) a tím je zároveň relativizuje a legitimizuje. Sám nevím, k čemu se přiklonit. Mám ale za to, že největším úspěchem ďábla bylo přesvědčit lidstvo, že neexistuje. Samotnou franšízu v kině asi nikdy nevynechám, ukazuje totiž, jak vypadá dokonalý studiový film, nad jehož sebemenším detailem strávilo obrovské množství korporátních zaměstnanců obrovské množství času. U ostatních blockbusterů mi to takto evidentní nepřijde. A popravdě, nic bych asi nechtěl víc, než jej vidět obklopen americkými teenagery někde na středozápadě. Už jenom proto, abych zažil "domácí" vnímání oné patologické nedůvěry k institucím, šílenému product placementu a genderové nevyrovnanosti, ze které si pod nánosem testosteronu nebudou mnozí pamatovat víc než lesk na rty a dlouhé vymodelované nohy. (26.06.2014)

Je to dementné a nedáva to žiadny zmysel. Ako vždy. ALE: Shiu nahradil sympaťák Wahlberg, ktorého klišé línia s dcérou a jej nápadníkom v tomto vesmíre bez problémov funguje a neomrzí celé 2,5 hodiny. Ľudskí záporáci sú výrazní, takisto tí plechoví... a keď Stanley Tucci rozparádi svoju show, začne zábava. Akčné scény konečne dokonale prehľadné, bombastických moneyshotov haldy, hudba správne burcuje adrenalín. Keby niekto kdesi uprostred vystrihol 20 minút, bola by to dokonalosť... ale aj takto je skoro zázrak, že po miernom pocite únavy po dvoch hodinách Bay zaradí ďalšiu rýchlosť, Optimus Prime s obrovským mečom nasadne na obrovského robotického T-Rexa (ktorý chrlí oheň, samozrejme!) a vyrazí do ulíc Hongkongu v ústrety zatiaľ najbombastickejšiemu finále celej série... spokojne som chrochtal. (27.06.2014)

Ve světě střídmých devadesátiminutových stopáží mohlo jít o zdařilý blockbuster nárokující si titul "nejlepší díl ságy"; materiál tu na to nesporně je. Ze záhadných důvodů to však neopodstatněně nabobtnalo do rozsahu rovnou dvou celovečeráků a tak tu na každou jednu povedenou minutu/scénu/hlášku připadají dvě až tři minuty/scény/hlášky, které jsou nudnou bezpředmětnou vatou (v tom lepším případě) či ad absurdum dovedenou bayovsky kýčovitou infantilitou (v tom horším a bohužel i častějším případě). (21.09.2014)

Pro mě jako fandu TS velké zklamání, to nemělo nikdy vzniknout, měl to nechat Bay u ledu, peněz už má dost. Je to jedna z největších přehlídek patosu, product placementu (Gucci, Victoria Secret, Armani atd) a totálně debilních, amerických dialogů. To, co se líbilo 3x za sebou se už nemusí líbit po 4té, jen velcí roboti a triky (dnes už standard) nestačí k tomu aby mě Bay uspokojil. (26.06.2014)