Nemučte kachňátka
Non si sevizia un paperino
Don't Torture Donald Duck
Don't Torture a Duckling
Režie:
Lucio FulciKamera:
Sergio D'OffiziHudba:
Riz OrtolaniHrají:
Florinda Bolkan, Barbara Bouchet, Tomas Milian, Irene Papas, Marc Porel, Georges Wilson, Lucio Fulci, John Bartha, Rosalia Maggio, Andrea Aureli, Linda Sini (více)Obsahy(2)
Na sicilském venkově řádí šílený vrah, který spáchal sérii šokujících vražd dětí. Podezřelých je mnoho. Mezi potenciálními pachateli jsou cikán, prostitutka a kněz, ale děsivý případ je obzvláště matoucí. Když je ve vesničce na jihu Itálie brutálně zavražděno několik chlapců, pověrčiví místní na to reagují s ukvapeností a násilím. Všechny ztracené existence se okamžitě stanou podezřelými, včetně velkoměstské prostitutky Patrizie, místního blázna Guiseppeho a vyznavačky voodoo Maciary. Případ přijíždí vyšetřit policista jménem Martelli. Ten se však spíše zajímá o mladého kněze Dona Alberta, který cenzuruje místní materiály určené ke čtení ve snaze vymýtit veškerou korupci. Doopravdy nevinný není v tomhle městě nikdo. (Cinemax)
(více)Recenze (85)
Giallo detektivka o brutálním vrahovi dětí na sicilském venkově v režii kultovního Lucia Fulciho má sice fajn zápletku, ale vraha není moc těžké odhalit předem, film většinu stopáže v podstatě nemá hlavní postavu/y a finále, které se okázale snaží o napětí, akci, hloupou a zbytečnou brutalitu i emoce, je vinou své mírné přepjatosti a hlavně slabé/zastaralé řemeslné stránky (špatné triky, střih i režie), je spíš nechtěně úsměvné (skoro až sebeparodické), než-li strhující a emocionálně působivé... Naopak scény jako např. svádění mladého chlapce nebo veřejný lynč jsou poutavé a zajímavé i dnes. Pro fandy gialla a Fulciho samozřejmě povinnost. 60 % ()
Pokiaľ už máte dosť zavraždených žien v gialle, tak si pozrite Muky neviniatok, tu príde o život rukou vraha viacero detí. Ale netreba sa báť, nejde o žiaden krvavý gore festival, Fulci predsa len poznal mieru. Ide tu o niečo viac a to o vykreslenie dedinského života v Taliansku a mentality tamojších ľudí, a čuduj sa svete, príliš pozitívne z toho nevychádzajú. Povery, náboženstvo, závisť, ohováračky, branie spravodlivosti do vlastných rúk a tak podobne. Najnormálnejším obyvateľom je tak mladá kráska z mesta so záľubou v drogách. Fulci vie, o čom a prečo takýmto spôsobom rozpráva a myslím, že mu jeho zámer vyšiel. ()
Jednoznačně nejpovedenější meastrův film, který je současně i jedním z nejlepších giallo filmů vůbec. "Káčátko" má především skvělý nepředvídatelný scénář, absolutně hmatatelnou dusnou atmosféru(hned úvodní sekvence s dálnicí je geniální) a samozřejmě i nějaké ty Fulciho pověstné gore scény (hřbitov rulezz). Zde konečně, aspoň v mých očí, Lucio ukázal, co v něm je a stvořil tak geniální giallo perlu, kterou stojí za to vidět i vícekrát. Veliká škoda, že se Fulci nedržel více gialla než horrorů. ()
Fulci rozhodně nebyl vynikající režisér. Vynikl spíše zvráceností než uměním. Zde navíc naprosto předvidatelná a za vlasy přitažená postava vraha... ()
Vraha jsem snad poprvé uhádl hned jak vstoupil na scénu a Tomase Miliana jsem si uvědomil až v druhé polovině filmu, tím nechci říct, že hrál či nehrál onoho zabijáka malých chlapců , okolo něhož se to točí, ale jsem docela fanda tohohle kubánského šviháka a nepoznat svou hvězdu, hm, hm. Ono je to trochu i tím, že až nade všechny vyčnívající divu Barbaru Bouchet, tu vlastně nikdo není onou hvězdou strhávající na sebe veškerou pozornost. I ta Bouchetová ční jen díky své nesporné kráse a sex-appealu, scéna s džusem asi napne kalhoty každému potentnímu muži . Fulci obviňuje a vyviňuje jednu postavu za druhou až do samotného finále. Pro mne identita arcilotrova nebyla pražádným překvapením, leč uznávám, že můj instinkt a pověstný důvtip je příliš jedinečný na to, abych kvůli němu proti filmu horoval. Výborně sehrané, téměř výpravné, giallo, zatím nejkonvenčnější Fulci, co jsem viděl a skvělý filmový zážitek, jo. ()
Populárne giallo neobišlo ani Fulciho, pod jeho vedením vznikol na prvý pohľad rozháraný thriller s množstvom postáv, prvkami woo-doo a predsudkami zaostalého mestečka. Táto zvláštna kombinácia podporená korenistou hudbou však umožňuje veľa podozrivých, čo prospieva atmosfére filmu. ()
Další z důkazu Fulciho všestranosti. Tohle svým způsobem skoro vůbec nevypadá jako Fulciho film. Možná proto, že je z jeho ranné tvorby. neznamená to ale, že by byl horší nebo špatný. Vůbec ne. je právě hodně dobře vychytaný, napsaný a natočený. V rámci gialla jde spíše o klasické kriminální vyšetřování vraždění mladých chlapců, ale poté, co vás Fulci ukolébá překvapivě pohodovým průběhem, vás nakopne do koulí hodně vymazlenou scénou (mlácení ženy na starém hřbitově je fakt o nervy). Z horrorového hlediska to možná moc nepotěší, ale jako film obecně to je dost silné a hrozně dobře natočené. 3.5* ()
Ranné giallo kontroverzného talianskeho režiséra Lucia Fulciho je možno považovať za jeden z jeho formálne najprepracovanejších filmov. Je dôkazom toho, že existovali časy, keď sa Fulci sústredil aj na scenár a že dobré talianske giallo sa kľudne zaobíde aj bez nadsadených gore efektov. Záverečné rozuzlenie je pomerne nečakané a tak to u tohto subžánru má byť. ()
Výborně prokreslené venkovské prostředí a spousta zajímavých vedlejších postav dá zapomenout na to, že tu nemáme žádného ústředního hrdinu. Bohužel v posledních deseti minutách se ze zajímavě se rozvíjejícího detektivního příběhu stane béčkový spaghetti western, krom toho motivace vraha byla dost slabá... Doufal jsem v něco jako v Dallamanově Solange nebo tak. Veliká škoda. ()
Non si sevizia un paperino - Skvost! Dokonalost! Nenacházím slov! Fulci byl génius a tímhle giallem si v mém srdci zajistil výsostné postavení. ()
Zklamání. Fulci je sice italský mazák, ale Non si sevizia un paperino je docela natahované a nezajímavé giallo. Zápletka kolem voodoo panenek, černé magie a vrahu malých chlapců vytváří pozoruhodnou atmosféru a zní to velmi slibně, ale po celou tu dobu, jako by něco "drhlo". Bez grádů, bez permanentního napětí, bez jiskry. Scénář vůbec nefunguje a například ve scéně s lynčováním divoženky byla hudba dle mě naprosto mimo. Místama irituje ta něpřirozená uječenost některých charakterů a přiznám se, že jsem vraha vytipoval a odhadnul zhruba už od půlky. Jestli má být tohle jeden z Fulciho nejlepších giallů, tak jsem asi koukal na jiný film. ()
Originálnosť tohoto gialla spočíva v tom, že namiesto tradične zvolených obetí v podobe vyzývavých ženských, sa tu mordujú pubertálny chlapci. A to je asi tak všetko, čo môže ponúknuť. Poteší ešte remeselne profesionálna Fulciho réžia a pre tento žáner pomerne originálna výprava. ()
Na rozdiel od Bavu, Argenta alebo napríklad Lada, ktorých giallo filmy sa odohrávajú v mestskom prostredí, Lucio Fulci umiestnil dianie v Non si sevizia un paperino do vidieckej oblasti na juhu Talianska. V tomto prostredí sa dodnes žije archaickým spôsobom a stále významné miesto majú povery a ľudová mágia. Práve na týchto pilieroch režisér vystaval atmosféru zaostalého vidieckeho sídla zahľadeného do seba, ktoré spája s civilizovaným svetom iba diaľnica. Časté zábery kamery na diaľničný viadukt nad mestečkom divákovi pripomínajú protiklad: moderný svet - zapadákov. Non si sevizi un paperino má typické znaky pre giallo (do poslednej chvíle záhadný sériový vrah, bezradná polícia, viacero podozrivých...), je však o to drsnejší, že v ňom zomierajú deti. Fulci prekračuje klasický rámec žánru a ponúka aj sociálnu drámu. Predstavuje vnútorne rozporuplný malomeštiacky kolektív rozdelený závisťou a súťaživosťou, ale stmelený poverami a predsudkami. Z tohto kolektívu sú oddelené postavy, ktoré doň nezapadajú a sú automaticky podozrivé. Ide o cigánku označovanú ako čarodejnica, ktorú hrá Florinda Bolkan, po celý čas špinavá so zababranou tvárou, ale napriek tomu krásna. A potom je tu George Wilson v úlohe čudného pustovníka, ktorý žije v horách za mestom. Práve tieto postavy vdychujú Fulciho filmu mysteriózny charakter. Vo filme samozrejme nechýba nahota, ktorá má priam kacírsku povahu, krásna Barbara Bouchet sa predvádza v úplnej kráse svojho odnaženého tela asi 13- ročnému chlapcovi. Scenár nemá prakticky žiadne prázdne miesta, samotný príbeh je prekvapivo logický a inteligentný, a to je (vzhľadom na tvorbu režiséra a taliansky kontext) vcelku príjemné zistenie. ()
Už pri začiatku to vyznelo veľmi atmosféricky a držal si to po dobu celého filmu.Keď zmizol ten chlapec a čo sa dialo potom,keď ho hľadali policajti a hovorili jeho rodičia to malo emocionálnu silu.A hlavne tu sa ukazuje sila príbehu,lebo keď zomrie dieta a ešte za takých okolností,tak rodičia sú ešte viac zdrvený a tým pádom po citovej stránke to má hĺbku.Toto je neskutočne depresívna snímka a keby som rozmýšlal nad samovraždou po tomto filme to aj uskutočním.Lynčovanie vraha a aj keď je nevinný a keby tam neboli policajti už je asi po ňom ale keď lynčovali a masakrovali tu ženskú,tak to konečne malo aj trocha gore.Tajomnosť vraha má vždy poteší,aj keď tu som to tušil už asi v polke filmu kto je ten vrah.Bolo zaujímavé sledovať ako režisér podhadzuje viacerých podozrivých a nevjete kto je ten pravý.Ta finálna bitka bola posobivá. ()
Zabíjení spratků je zábava a to i ve filmu. Budu za kacíře, ale BB je minimálně tady snad ještě lepší než Edwige Fenech. ()
nemyslim si ze kriminalky s horrovymi prvky Fulcimu nesvedci, o tom sme se mohli presvedcit v jeho 10 let mladsim famoznim rozparovaci.... bohuzel v tomto giallu sem Fulciho nepoznaval... na jednu stranu se porad jeste jedna o originalni thriller zasazeny do proslunene sicilske dedinky, na druhou stranu dej byl znacne prekobinovany, zmatecny a hlavu motajici.. s propracovanosti krvavych efektu, pro ktere mistra clovek obtivuje (ci zatracuje), je to na stiru.. za zminku stoji pekne aktorky, zvlaste Barbara Bouchet... ()
„Non si sevizia un paperino“ je filmem, který se v žánru giallo trochu vyčleňuje. Už jen tím, že se odehrává spíše na venkově než ve velkém města, jako kdyby evokoval jinou atmosféru, jako kdyby to byla předzvěst trochu jiného pojetí. A to se skutečně děje. Navíc Fulci má dar pro neskutečně silné scény. V tomhle případě se jedná o scénu, kde je žena umlácena a pak na poslední chvíli doufá v záchranu. Ale nedočká se. Lidé kolem ní jen projíždějí. Z tohohle prostě musí zamrazit. ()
Typický film giallo. 1) Expresivní herectví ve stylu antického dramatu věru nezůstalo pozadu za divokou jižanskou krví. 2) Zaostalý kraj, zaostalí lidé i pastýř nebeský. 3) Malý zeměpisný exkurs. Základem příběhu se staly skutečné vraždy dětí v roce 1971 v městečku Bitonto v Apulii. Film se odehrává ve fiktivním městečku Accendura v jižní Itálii. Natáčení proběhlo v městečku Monte Sant´Angelo v Apulii. V této souvislosti nechápu poznámku v obsahu filmu od Cinemaxu o sicilském venkově. ()
Wau. Fulci páli zo všetkých zbraní, takmer až dokumentárny štýl striedajú vymazlené zábery v dychberúcom prostredí talianskeho vidieka, autentické správanie poverčivých, primitívnych a nezriedka aj sadistických ľudí pretína napríklad sugestívny herecký výkon Florindy Bolkan. Jej kontroverzná scéna je stále šokujúca a má svoju váhu. Ale aj ostatní hrajú prirodzene, Barbara Bouchet je sexy aj osudom zmietaná, Tomas Milian na tú dobu moderný reportér. O zahraní dedinčanov ani nehovoriac, skoro to pôsobí ako keby ani nehrali. Hudba a atmosféra sa možno takto presne trafí iba raz za život. Príbeh nie je úplne klasické giallo, ale funguje na sto percent a má aj svoj presah. Klasika z najväčších, na ktorej sa stále dajú nachádzať fascinujúce maličkosti a každé pozretie je vychutnávka. ()
Mistr Fulci mimo svých pozdějších klasických hororů natočil i giallo, ve kterém neznámý vrah morduje děti. Rozvláčné tempo trochu škodí, nicméně záběry na sicilský venkov, nebo klasické kamerové nájezdy na obličeje herců jsou parádní. Krásná ženská nesmí chybět, Barbara Bouchet v roli Patrície je velká šťabajzna. Hudbu zkomponoval velký šéf Riz Ortolani. ()