Hamburger Hill

Nemůžu souhlasit s relativně vysokým hodnocením tohoto válečného dílka nazvaného podle amerického masa mletého na kopci u vietnamského údolí A Shau - bitva se tu skutečně roku 1969 udála...Scénář je zmatený bez bez nějakého směřování filmu - a k tomu žvatlavé a schématické dialogy. Až zbytečně krvavé jsou orgie vyhřezlých útrob a chybějících končetin ve vlastních (tedy amerických) řadách, zatímco vietnamští nepřátelé nejsou buď vidět, nebo - jsou -li, pak padají mrtví na povel. Nesmyslné lezení pěšáků blátem nahoru a snad úmyslné klouzání dolů v nejtěžší bitevní vřavě; nekrytě pobíhající amíci zabíjení schovanými vietnamčíky; pěchota USA v roce 1969 nepoužívající žádné těžké zbraně - výjimku tvoří pár scén s napalmem z letadel, ovšem eventuální zasažení bojovníci Vietkongu nejsou vidět ani slyšet (na rozdíl od filmu ve skutečné bitvě bylo samozřejmě použito kromě letectva i dělostřelectvo, shozeno bylo 450 tun bomb a 68 tun napalmu). Ve filmu se nedozvíme, že kopec byl celý prokopán vietnamskými tunely, což umožňovalo účinnou severovietnamskou obranu. Za dobré viditelnosti jsou američtí vojáci opakovaně masakrování svým vlastním nízko letícím letectvem a to přes jasnou signalizaci pilotům (v reálu byli zabiti US vrtulníky pouze dva Američané, a to na rozdíl od filmu v nepřehledném terénu)... Tohle nebyl válečný film, ale spíše amatérské video, např. takové Údolí stínů bylo o několik tříd lepší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=lvr3s6_Tj0Q (24.05.2010)

Jeden z těch lepších filmů o válce ve Vietnamu. 101. výsadková divize, která se proslavila ve druhé světové válce, bojuje o kopec 937 celých 10 dní s velkými ztrátami a po 11 srážkách ho nakonec dobíjí. Na svoji dobu skvěle natočené bitevní scény, obzvlášť nálety bombardérů byly působivé. Velice se mi líbilo, jak realisticky je to natočené, když se jednotka probojovávala na kopec ve všech těch sračkách. Určitě toto dílo stojí za shlédnutí. (18.02.2010)

Výlet na tento kopeček sebou nesl takové ztráty, jako když u nás vyrazí na zteč Řípu banda devadesátiletých kardiaků, posilněných nějakým tím demižonkem slivky, pětihodinovou kalanetikou v rytmu Evy a Šaška, kilovým bůčkem bez křenu a velice štědrou dávkou nitroglycerinu. Úvodní pasáž, jež se táhne wie nadrbané buchtě poslední týden před patnáctinami, za to spektakulární rozuzlení stojí. Uvidíte, že si u stánku budete hned s větší pokorou kupovat své oblíbené Nyky, Vjuttonky, Pvmy a Abidasky. (20.11.2012)

Je to sice už hodně dlouho, co můj zrak spočinul na kopci přezdívaném po výrobku z mletého masa, ale pamatuju si, že na mě docela dost zapůsobil, nebyl umělecký ani přestylizovaný, zkrátka jen směs hlíny a krve. Osobně mám tenhle přístup radši než jakési umělecké výpovědi od lidí, kteří na vlastní kůži válku nezažili, i kdyby mezi ně patřil můj jinak oblíbený Kubrick. Výše než Olověná vesta a Apokalypsa, skoro jako Četa. (23.12.2008)

Vizuálně ne vůbec špatné, ale po stránce scénáře a dialogů je to děsná bída. Už dlouho jsem neviděl tak moc nezáživný a nevtahující válečný film. Člověk sice cítí tu špínu, krev a utrpení, které (nejen) američtí vojáci v této zbytečné válce prožili, ale na druhou stranu samotné postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se s nimi nedokázal vůbec sžít. (24.04.2015)