poster

Grandhotel Budapešť

  • USA

    The Grand Budapest Hotel

  • Německo

    Grand Budapest Hotel

  • Velká Británie

    The Grand Budapest Hotel

  • Slovensko

    Grandhotel Budapešť

  • Austrálie

    The Grand Budapest Hotel

  • Nový Zéland

    The Grand Budapest Hotel

Komedie / Drama / Dobrodružný

USA / Německo / Velká Británie, 2014, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Hodně figurek, žádná postava. Hodně vypravěčů, žádné vyprávění. Hodně pohybu, žádný směr. Anderson opět ve velkém stylu balancuje nad propastí samoúčelného blbnutí. Designem jednotlivých prostředí a období (červenofialové art deco ve 20. letech, šedorůžová během nacistické éry, oranžovo-zelená v 60. letech), geometrickým perfekcionismem v řešení mizanscény nebo rukodělně působícími triky jde o neuvěřitelně zábavné skloubení poetiky klasických grotesek a Mélièsových výpravnějších filmů. (Detailem pro fajnšmekry je skutečnost, že každá éra byla natáčena v jiném poměru stran: 1.85:1 pro přítomnost, 2.35:1 pro 60. léta, akademický formát pro 30. léta.) Nesouhlasím ale s tím, že Anderson dospěl a v pestrobarevném balení nám předkládá smutný a melancholický film. Jakékoli snahy o vážnost, ať ve vztahu k postavám nebo k tématu války a zašlých časů, selhávají. Válečný rámec, nostalgický nádech a několikanásobné přepsání dějin střední Evropy slouží hlavně jako alibi pro pestrobarevné blbnutí. Zweig je přítomný víceméně jen díky matrjoškové struktuře vyprávění, jejíž zřídkavé zohledňování v průběhu filmu přitom vyvolává otázku, kterou jsem si přes touhu nechat se volně unášet Andersonovou imaginací musel klást opakovaně – „K čemu?“ Dle principu „proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě“ je ve filmu rozvedena celá řada prototypických situací, které bychom v jejich nevyumělkované a příběhu lépe sloužící podobě nalezli v klasických útěkářských a caper filmech. Čistě povrchová je pak přiznaná inspirace Hitchcockovými thrillery (pronásledování nevinného) nebo Lubitschovými screwball komediemi z obskurních evropských zemí (hlavně Fiennesova postava a její přístup k ženám, bohužel nikoli "ostrovtipnost" dialogů, jejichž humor zde naopak často spočívá v sázce na jistotu v podobě dobře načasovaného vulgarismu). Záměrná vykonstruovanost situací přitom nachází odezvu jenom v jednání postav, které respektují přísná pravidla a nikdy nechodí v diagonálních liniích, čím se kruh elegantně uzavírá, neboť vykonstruovaný svět dává své neživosti smysl prostřednictvím umělých figurek. Obdivuji preciznost, s jakou Anderson své světy buduje, baví mě bezchybný komediální timing většiny herců, ale hlubší smysl, větší hloubku a vypravěčskou nápaditost v tom prostě nenacházím. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Arbiter(14.3.2014)

  • Xmilden
    ****

    8. Andersonův film je společně s Životem pod vodou parádní podívanou zaplněnou po okraj známými herci a hlavně měl Wes to štěstí že hlavní roli svěřil tentokráte mimořádně skvělému Ralphu Fiennesovi. Grandhotel Budapešť má jako prakticky všechny Andersonovky lepší první půlku ale tentokráte díky skvělé předloze vše ustojí s grácií, stejně jako hlavní postava, která prcá staré babičky. Nejoblíbenější částí je čtení závěti v podání Jeffa Goldbluma a po něm následující vyhození kočky z okna. Člověk by se skoro nedopočítal, kolikrát se kteří herci zjevují ve Wesových filmech, ale zde je to skutečný Best of. 80%(16.6.2014)

  • Isherwood
    *****

    Papundeklový svět Andersonovy dětinské fantazie si plácnul se scénářem, který někdo vyhrabal v zapomenutém archivu Alfreda Hitchcocka a já tomuhle bláznovi, jehož filmy se mi líbily a protivily současně, definitivně podlehnul. Byť to nemá opravdu lidské emoce, ale spíše na sílu šroubované záchvěvy, vycházející ze situací, v níž se hrdinové zrovna nacházejí, tahle thrillerová jízda napne jako cokoliv jiného. Výtahová scéna v závěru a následná přestřelka na galerii je něco, co dneska doopravdy umí natočit málokdo. PS: Za takový casting by většina režijních es prodala duši.(17.3.2014)

  • Sarkastic
    *****

    „Požadavky byly vždy stejné. Musely být bohaté, staré, nejisté, marnivé, povrchní, blond a chtivé.“ – „Proč blond?“ – „Protože všechny byly.“ Konečně! Před projekcí jsem si říkal, že pokud to nevyjde ani tentokrát, Wes u mě asi zůstane navždy nedoceněn. Jenže ono to vyšlo a i já alespoň jednou spatřil záblesk geniality mnohými obdivovaného režiséra. Proč? Nebudu pořád dokola vypisovat všechny ty silné stránky Andersonových filmů, nicméně zde byly všechny tak nějak „vymazlenější“. Pravda, dlouho mě snímek nedokázal zcela pohltit, tak jak to obvykle s Wesovými filmy mívám, jenže nakonec se právě tenhle stal výjimkou, sice si mě získával pomalu, ale jistě. Definitivně mě pak dostal směrem k závěru. Nevím, jestli tomu ve výsledku nejvíc pomohl pro mě osobně zajímavější (a napínavější) příběh, životnější postavy (skvělý Fiennes, styloví záporáci Dafoe a Brody) nebo více zapamatovatelných pasáží (typu honičky na sněhu, přestřelky v hotelu či veškerého dění ve věznici), nicméně celkově mám z filmu (i přes to zdlouhavější „ladění“ se na něj) takřka plnohodnotný zážitek a s radostí mu sice slabší, ale plný počet dám. „Tento zločinec sužuje naši rodinu již skoro 20 let. Je to bezohledný dobrodruh a podvodník. Přiživuje se na bezbranných, nemocných, starých dámách. A pravděpodobně je i šuká!“ – „Spím se všemi svými přáteli.“(8.8.2015)

  • Madsbender
    ***

    Čím viac sa Anderson približuje k akademickému piedestálu a robí svoje filmy prístupnejšími, tým hlbšie obostiera jeho hravosť a koncepčnú neopozeranosť lakonická prázdnota. Zatiaľ čo jeho predošlé filmy v sebe hromadia invenčnosť s režijnou istotou a prezieravosťou, kulminujúce v živelnej retro oslave lásky vo všetkých podobách Moonrise Kingdom, jeho posledný film sa napriek historickému i kinematografickému rozmeru až pričasto mení v síce zábavnú a elegantnú, no prostú prehliadku známych tvárí nasúkaných do šialených figúr. Nepochybujem, že opakované zhliadnutie je v tomto prípade prospešné, avšak dojem, že je tento Grandhotel tak trochu Potemkinovskou dedinou, zrejme nezastrie. 65%(8.1.2015)

  • - Spoiler: Obraz, ve kterém je ukryta poslední závěť, měli Gustav (Ralph Fiennes) a Zero (Tony Revolori) po cestě vlakem na chvíli rozbalený. Je proto nesmysl, aby ji objevili až na konci filmu. (necisty)

  • - „Nie som ten typ umelca, ktorý by do svojich filmov dával nenápadné odkazy. Jednoducho zoberiem nápad niekoho iného a pokúsim sa ho vylepšiť. Skúšam, či je možné ho spraviť vtipnejší, zaujímavejší, strašidelnejší - jednoducho ho chcem spracovať do väčšej hĺbky," prezradil Wes Anderson. (kacer4)

  • - Během natáčení jezdil štáb jíst do Polska, kvůli levnějším potravinám. (morgos)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace