Reklama

Reklama

Grandhotel Budapešť

  • USA The Grand Budapest Hotel (více)
Trailer 1

Pan Gustave (Ralph Fiennes) je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa (Tony Revolori), z něhož chce vychovat svého nástupce. (Cinemart)

(více)

Videa (15)

Trailer 1

Recenze (1 439)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Další unikátní skvost Wese Andersona, který svou manýru a poetiku soustředil tentokráte na středoevropský prostor propojený atmosférou a duchem bývalé rakousko-uherské monarchie. Díky geografické blízkosti tak jeho americký snímek připomíná celou řadu tuzemských filmů (Lipského Tajemný hrad v Karpatech bezesporu, tím nostalgickým ohlížením se po zlatých časech zase Menzelův Konec starých časů) a myslím, že tak to budou mít i diváci v okolních zemích s odkazy k své národní kinematografii. Je až s podivem, jak americký tvůrce může reflektovat specifický kontext středoevropského prostoru a vytvořit navíc takhle sofistikovaný středoevropský nálev (naposledy jsem něco takového zaregistroval u Woody Allena v jeho reflexi ruské literatury Láska a smrt). Navíc skrze osudy fiktivního státečku Zubrowka Anderson vpisuje pomyslnou filmovou alternativní verzi skutečných historických událostí středoevropského prostoru, které však tvořily gró světové historie 20. století. Někde na konci Evropy na pomezí Německa a Polska se malé dějiny převracejí ve velké, což ovšem Anderson pojímá jako hru s divákem. Použije svou re-konstrukční metodu, tedy důkladně nastuduje kontext, pak ho rozebere a pečlivě ho, teď už ale po svém a k obrazu svému, opět složí. Vznikne tak alternativní filmová realita, odzbrojující svou hravostí a zřejmým fiktivním základem, pod povrchem ale mající hlubší a závažnější spodní podtón (Onen příslovečný konec starých časů a pořádků přináší nejen střední Evropě, ale i celému světu naprostý chaos a destrukci, jako odpověď se vynořuje úvaha, zda největší chybou nebyla evropská vlna obrození národních států a s tím související rozpad dosavadních stabilních územních celků, konkrétně Rakouska-Uherska, kdyby se monarchie nerozpadla, ale naopak federalizovala, jak to bylo v programu majoritních politických sil oné doby i v Českém království, mohla tak stát jako pozdější nárazníková bariéra Hitlerovým snahám o expanzi...nabízí se též alternativa s dneškem, kdy opět stojíme na civilizačním zlomu a duch naší doby je opět gravidní v očekávání transformační změny, navíc urychlený zrychlujícím se vnímáním času a současnou posedlostí novinkami a neschopností plánovat a uvažovat v delších časových horizontech, stavět vše na zelené louce, přetínat kořeny a bořit základy...ničit tradiční a staré je nerozum...). Wes Anderson je naprostý svéráz - už jen ten nápad oddělit časové roviny rozdílným ořezem obrazu je originál sám. Coby autor buduje svůj film značně postmoderně - tak třeba koncept několikanásobného vypravěče, který předává pomyslnou štafetu vyprávění hlouběji a hlouběji do minulosti (přičemž si nelze nepovšimnout, že čím hlubší minulost, tím barvitější vyprávění a pastelovější mizanscéna, což jasně odráží narativní chápání světa a zároveň i způsob fungování lidské paměti), z které se zase postupně vynořuje zpět (kterýžto koncept tuzemský divák dobře zná třeba z cimrmanovské hry Němý Bobeš). Vnější rámec opět rozechvívá hlubší podtón, byť je zatlačen záměrným synkretismem dalších vnitřních dějových linií - mladá dívka, čtoucí si v memoárech Autora - Spisovatele (s odkazem k Stefanu Zweigovi, velkému středoevropskému intelektuálovi, který byl nucen v roce 1938 emigrovat a zanedlouho spáchal v exilu sebevraždu poté, co se dozvěděl o ničení kulturních hodnot nacisty), čehož jediným ohlasem je osamocená čtenářka, ztracena v době, v níž už téměř nikdo nečte, a oprýskaný spisovatelův pomník v éře, kdy pomníky v bývalém sovětském bloku naprosto devalvovaly... Ke slovu přijde samozřejmě i pověstná Andersonovská dekonstrukční mánie realizující se nahlížením do útrob věcí (v Životě pod vodou to byla loď, v Darjeelingu s.r.o. kamera zase horizontálně putovala kolem průřezu osobního vlaku, v Až vyjde měsíc se hned v úvodu kamera proplétá řezem obytného domu, tentokráte nás Wes obdařil průřezem věznicí Check-point 19), vertikální i horizontální kamerové jízdy okolo věcí i herců, svérázně statické scény, záliba ve staromódním vidění světa, tentokrát s dokonalým filmovým lookem 40. let...změnil se ale rytmus filmu, pod Wesovou taktovkou jakoby zrychlila hra celého orchestru a Grandhotel Budapešť má tak ráz grotesknosti, kadence replik herců je nebývalá a někdy dělá problém postřehnout všechny ty drobné nuance. Wes diváka až zahlcuje detaily, což byl rys i jeho předešlých filmů, nyní však zřetelně postoupil na vyšší level. Možná to má co dělat s informačním zahlcením dnešní doby. Je čím dál zřejmější, že s každým dalším filmem se zvětšuje a zrychluje jízda přes oceán představivosti jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců současné světové kinematografie... () (méně) (více)

JFL 

všechny recenze uživatele

V rámci Andersonových nostalgických a groteskních retro světů je tento sice nejdoslovnější a nejkřiklavější, ale zároveň představuje (možná až příliš) konkrétní vyznání nejen jeho vlastním hrdinům, ale autorovi samotnému. "To be frank, I think his world had vanished long before he ever entered it. But, I will say, he certainly sustained the illusion with a marvelous grace." ()

Reklama

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Všechno stojí a padá s režií Wese Andersona. Dokáže prodat jak zvláštní stylizaci, tak absurdní příběh, ale bez něj jde "pouze" o prověřenou splácanici vtipných (někdy více, někdy méně) scének. Ten film nenudí, je hravý, svižný s výbornými herci. Problém je, že inovace najdeme pouze v tom pozlátku a ne uvnitř. Filmová magie skrývající další prázdnou ódu neuvěřitelného života, který už prostě nedokáže ničím strhnout. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Zvláštny film. Hviezdnymi menami prešpikovaný, zábavný i uletený mix žánrov, ktorý lieta od jednej scény k druhej rýchlosťou svetla alebo aspoň rýchlosťou akou Ralph Fiennes sype dialógy z papule. Z množstva hviezd som si najviac užil účasť H. Keitela a W. Dafoa. Množstvo scén a vlastne i celé tempo rozprávania príbehu je dosť uletené, preto je možné, že sa poniektorým pootvoria od úžasu ústa a vypadne z nich: "Čo to kurva je?"Ja som sa prispôsobil a dobre som sa bavil. Často sú triky dosť úbohé, možno i zámerne, ale je to i pre dobro veci a jednoducho to zoberiete tak ako to je. Zámerná nedokonalosť a istá divadelnosť filmu nakoniec iba prospieva, pretože je jednoducho iný. Množstvo hereckých hviezd, skvelá zábava - to je Grandhotel Budapest. 80%. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Neláká mne souložit s dámami o tři generace staršími a patrně proto dosud nejsem majitelem žádného grandhotelu, penzionu ani pařezové chaloupky. Pokud to však M. Gustava uspokojuje, tak považuji jeho konání za počestné a chvályhodné. Přesto jsem k dalšímu snímku Wese Andersona přistupoval s nedůvěrou získanou jeho předchozími počiny, ale buď je to tentokrát jiné nebo jsem si na jeho styl humoru zvykl. Od této chvíle budu zkrátka právníkům vyhazovat psy z oken, budu za jízdy přestupovat mezi lanovkami, budu využívat církevních intrik k utajení svého pobytu a rozhodně se poperu s každým uniformovaným oficírem, který mne bude otravovat ve vlaku. Tento snímek má v sobě skutečně dostatek inspirace. ()

Galerie (148)

Zajímavosti (42)

  • Náklady na výrobu byly zhruba 25 milionů amerických dolarů. (NIRO)
  • „Najvýraznejšou postavou filmu je Pán Gustave (Ralph Fiennes). Jeho povahové črty a vlastnosti som si požičal od svojho starého priateľa, ktorý je veľmi inteligentným a rozhľadeným človekom. Vždy ma fascinovalo, akým spôsobom sa správa a rozpráva, čo som sa snažil uplatniť aj v Grandhoteli Budapešť. Okrem toho som čerpal aj od Charlesa Dickensa," vyjadril sa Wes Anderson. (kacer4)
  • Mezi uměleckými díly nasbíranými Madame D. (Tilda Swinton) na zámku Lutz, o kterých Gustave (Ralph Fiennes) mimochodem podotkne, že "to jsou sračky", lze v pozadí záběrů rozpoznat díla autorů jako Gustav Klimt nebo Egon Schiele. Kresbu posledního jmenovaného pak Dmitri (Adrien Brody) rozbije o sošku naproti krbu. (Kesijop)

Související novinky

Bill Murray znovu u Wese Andersona

Bill Murray znovu u Wese Andersona

17.07.2021

Po předchozích spolupracích na filmech Jak jsem balil učitelku, Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Fantastický pan Lišák, Až vyjde měsíc, Grandhotel Budapešť,… (více)

Wes Anderson točí další animák

Wes Anderson točí další animák

26.12.2016

Jen málokterý režisér má tak výrazný rukopis jako Wes Anderson. Jeho filmy s veselými barvičkami a vycentrovanou kamerou jsou nezaměnitelné, a pokud patříte mezi Wesovy fanoušky, můžete se začít… (více)

Co chystá Wes Anderson?

Co chystá Wes Anderson?

07.12.2015

Americký režisér, jehož kariéra je plná nesmírně osobitých filmů (Život pod vodou, Až vyjde měsíc), už dává dohromady svůj další počin. Wes Anderson je teď mnohem známější než kdy dřív, protože… (více)

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz

30.12.2014

Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)

Reklama

Reklama