V podstatě jsme normální

Ono by se dalo dlouze diskutovat o tom, co je normální a co už ne.. Já jsem se bohužel s tvůrci tohoto snímku poněkud minula, volné pokračování komedie Pátek není svátek je slabounké v mnoha ohledech a jediným pilířem jsou výborní herci, kteří se snaží, co jim síly stačí.. (13.06.2023)

Na této nevtipné komedii jsou zajímavé pouze zhýralé zednářské večírky v českém balení místní úlisné a démonické rádoby smetánky. Nejhorší chvílí filmu je koncert skupiny Chaotik. Nejhezčí moment filmu: když začne opravář výtahu ve dveřích zpívat Zmalovanou od Mládka a následně se přidají obě sestry Novákovy. Nechybí brainwashing v podobě obřího globu na psacím stole. (08.05.2020)

V podstatě jsme normální je volné pokračování filmu PÁTEK NENÍ SVÁTEK. Svým způsobem se dá brát i jako samotný film, jelikož příběhy na sebe vůbec nenavazují. Máme tu jen znovu známé tváře, věčně utrmáceného otce (Petr Kostka) a jeho věčně urejpanou manželku (Jorga Kotrbová) a jejich dvě holky. Charaktery manželů se nemění, možná jen u manželka je ještě o něco víc ukecaná a protivná. Manžel dostal vyšší místo a stále jí to nestačí. Zatímco ona chce opustit holičství a pracovat na vlastní noze, což je jí ihned vytýkáno kvůli životu v komunismu. K tomu všemu touží po baráku, a tady mi již něco nesedělo. Vždyť v minulém díle stavěli? To ten rozestavěný dům prodali nebo co? Její věčně "moralizující" kecy svého manžela téměř přivedou na scestí. Mě osobně už její kecy také moc sraly a líbila se mi tak jen první hodina, pak už to bylo vysilující. [2049. hodnocení, 56. komentář, 54%] (09.12.2020)

,,Tohle není postel, to je dispečink !!!! '' Souhlasím s ostatními, že zde už příběh lehce drhne. Komediálního ducha si ale film nese dál, byť sranda funguje spíše v jednotlivých epizodkách. Mně se hrozně líbilo Svěrákovo rozmisťování osazenstva a Kostkovo hledání pokoje s čekající milenkou, za hukotu Migů kdy si koukaje nahoru mumlal, patnáctka, jednadvacítka, třiadvacítka... A jak k němu přijde správce a upozorní, že to jsou Migy 23, které dělají největší kravál... :-). Nebo ten hon byl taky boží. Celé to na člověka dýchá spíše takovým tím normalizačním socialistickým retrem a kupou skvělých herců své doby. A to byl cíl autorů. Pobavit diváka, jen aby moc nepřemýšlel o policite.  Vždyť vše má pod taktovkou strana a ta ví jak se co má dělat. Film navíc lehce narážel na tehdejší společnost a její leckdy nezákonné fungování z hlediska služeb. Jó..mít osprchovanou Dádu jen v ručníku na pohovce na chatě, soused by asi letěl nejen s kafem, ale i podnosem... Patraska byla krásná. Nárožný mi tu kupodivu přišel takový nevyužitý, ta role byla dost divná. Párkrát jsem se ale zasmál což se u dnešních komedií bohužel už dlouho nestalo a tak dávám za tři zastřelené sýkorky. * * * (04.12.2021)

Ano, je tu několik slušných herců, ale až na zanedbatelné vyjímky nemají co. Navíc Otakar Fuka nebyl deset let pomocňákem jen náhodou a taky není jen náhodou, že se prosadil až po roce 1970. tedy za tuhé normalizace. Režijními schopnostmi to, jak známo, nebylo. Takže sledujeme jednu trapárnu za druhou, mezi tím se - jako zázrakem - objeví Zdeněk Svěrák, Pavel Vondruška, Magda Reifová je místy roztomilá, na firemním školení dokonce kratce shlédneme několik nahých dam ve sprše, Jorze Kotrbové to při focení punčocháčů sluší, Dádě Patrasové taky, ale celkově je to hrozný. Dobový nadstandard to podle mne není ani omylem, jen taková upocená jakosatira na nešvary reálného socialismusu. Brr. (20.10.2013)