Le Jouet
The Toy
Hračka
Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Étienne BeckerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Michel Bouquet, Fabrice Greco, Jacques François, Daniel Ceccaldi, Charles Gérard, Michel Aumont, Gérard Jugnot, Michel Robin, Yves Barsacq (více)Obsahy(1)
Každému jeho důstojnost a hrdost. Pierre Richard jako muž, který se nedal koupit... Perrin je novinář a svou práci má rád. Obchod i noviny, pro které Perrin pracuje, patří mocnému tiskovému magnátovi. Reportáž o výstavě hraček v obchodním domě bere jako běžnou novinářskou rutinu a povinnost. Ještě před otevřením výstavy si ji přijde prohlédnout jeho rozmazlený synáček, kterému tatínek vždycky všechno dovolí a nedokáže nic odepřít. Myslí si, že si tak dokáže koupit synovu lásku. Proto také nic nenamítá, když si chlapec jako svou novou hračku vybere právě Perrina. Nadaný novinář tak ke své nelibosti a úžasu všech obohatí inventář dětského pokoje. Brzy však pozná, že se nestal jen hračkou, ale především nástrojem dětské pomsty. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Zatím nejlepší film s Pierrem Richardem, který jsem viděl. Svůj podíl na tom ale má taky fakt, že je to vlastně thriller, který kdyby nebyl komediálně laděný a měl jiný závěr, by se klidně mohl zvrtnout dokonce do hororu. Ale hlavně se mi to líbilo stejně kvůli nejedné povedené vtipné scéně a také kvůli dost originálnímu námětu, který sám o sobě sliboval velké množství potenciálních gagů a naštěstí ho Veber využil nadprůměrně. Navíc to tentokrát i odněkud někam šlo a nebyl to jen sled scének, který nějak začne a nějak skončí. To se mi totiž stalo u zbylých dvou filmů s Richardem a i když jsem se u nich bavil zhruba podobně, ta bezdějovost mi v nich vadila. To tady ale bylo vyřešené, takže mám skutečně spoustu důvodů, proč mít Hračku radši než třeba Život plný malérů. Byť teda v počtu hvězdiček žádný rozdíl mezi těmi třemi filmy vůbec nemám... 4* ()
Na jinak dobrého Richarda je to katastrofa....ubohé vtipy a nemožný příběh...to bohatě dtačí ke skaženému zážitku který jsem měl z celého filmu...nečekal jsem takovéto zklamání.... ()
Kamen Richard je sice dobry komik a na poli komedii uz legenda, ale tento film bol proste omyl. Nemalo to iskru, ako komedia hodne smutne a nezasmial som sa ani raz. Rezia teda tiez biedna : 55 % ()
Krásně příjemně zábavný film, který tepe do nejbohatších vrstev, které ovládají životy těch ostatních prostých lidí, kteří se pak třesou o svoji práci. Utahuje si ze všech poskoků, kteří hned rádi všechno zařídí a díky nimž se ti vyvolení dovolí stále více a více. A tak se novinář Francois Perrin (skvělý Pierre Richard) dostává do domu velkopodnikatele Pierra Rambala-Cocheta (Michel Bouquet) jako hračka jeho syna Erica (Fabrice Greco). Ze začátku se vzpírá, ale ze strachu o místo roli přijímá takovým způsobem, aby panu generálnímu co nejvíce uškodil a otevřel oči jeho synovi v tom, že život není o nakoupení všeho, co vidí, ale o citech a normálním životě, kde není tolik majetnické bezcitnosti. Další zajímavé postavy: ustrašený Blénac (Jacques Francois), nesmyslně vyhozený novinářský fotograf (Charles Gérard) a bezcitná paní Rambal-Crochet (Suzy Dyson). Krásný film, ale jak je ve filmu podotknuto: kdo je větší zrůda, ten kdo nesmyslné věci chce pro své pobavení, nebo ti, kdo to ochotně, i když třeba neradi udělají. I když v každém případě mají ti vyvolení vždy výhodu. ()
Mělo to celkem dobrý morální přesah, ale jako celek je to takové normální, nikterak extra zábavné, ani dramatické, ani objevné. Na druhou stranu to ani nenudilo, takže ve výsledku takový ten průměr, na který nebolí koukat, ale který zároveň člověku nic moc nedá. 55% ()
Zdánlivě obyčejná francouzská komedie s Pierrem Richardem. Už ani nevím, proč jsem jí měl v dětství tolik rád, ale teď jí mám rád kvůli její myšlence. Inteligentní zábava :) ()
Za mě obsahově nejhodnotnější film, jaký jsem s Richardem zatím viděl. Dokonce si troufám tvrdit, že s relativně drobnými úpravami a jiným koncem, by to mohlo být i solidní drama. Škoda, že to tvůrci nedotáhli do konce a nešli ostřeji do toho, proč se kluk chová jako takový spratek. Místo toho se sklouzlo do nepříliš věrohodného přátelství a tomu odpovídajícímu patetickému konci. Přesto byly první dvě třetiny velmi dobré. Ve skutečnosti tu roli nemusel hrát Richard, ale tvůrci se tak nejspíš rozhodli právě proto, že je celý ten koncept sice absurdní, ale přesto je takto dotažený do extrému spíš mrazivý, než zábavný. Přítomnost Richarda je tak vlastně jediný důvod, proč tento film považovat za komedii. Jeho Francois je normální člověk zahnaný do kouta a balancující na hraně mezi důstojností a možností mít práci. Zrovna tento film by si zasloužil pořádný remake (tu americkou hrůzu z osmdesátých let nepočítám). ()
Film zachytáva aroganciu a nenávistný postoj kapitalistického boháča k zamestnancom. 7,5/10 ()
Satira umně skrytá v komedii. ()
Hračka není jen komedií. Uvažuje nad tím, jak hluboko je člověk schopen klesnout pro peníze, jestli je hajzl ten kdo platí, nebo ten kdo se nechá koupit atd. Pokaždé, když Hračku vidím, přestože jde "jen" o komedii, mám o čem přemýšlet. A nadto se samozřejmě skvěle pobavím. 100% ()
Klasická francouzská příjemná komedie. Která člověka dokáže pobavit, ale zároveň, pokud ten dotyčný chce, tak si dokáže najít i trošku hlubší myšlenku. Pierre Richard je jednou z legend francouzské komedie a je příjemné ho sledovat, není nijak otravný, jako to bývá u dnešních spotřebních komedií. Hodně mě zaujal také námět. Strašně absurdní nápad, který mě ale nepřestal bavit a fascinovat, jak mohl někdo, něco takového, vymyslet. Příjemné strávené odpoledne u francouzské komedie. ()
Kdo jiný než Pierre Richard by se mohl nechat vmanipulovat do role živé hračky určené pro rozmazleného a nevychovaného synka bohatého tiskového magnáta. Možná tady nepůsobí tak ztřeštěně jako v ostatních filmech, v nichž tento jedinečný komik hrál, o to větší sympatie si však u mě získal. Uznávaný francouzský režisér Francis Veber natočil vynikající hořkou komedii se silným sociálním a morálním podtextem, která dokáže nejen skvěle pobavit, ale zároveň i přimět diváka k zamyšlení nad životními hodnotami. Jsem úplně u vytržení z toho, že snímek vznikl před více než pětačtyřiceti lety a přitom je stále nesmírně aktuální. (90%) ()
vlastně velice vážná věc: i když se většinu času budete opravdu řehtat. ovšem co činí tuto francouzskou komedii neobvylkou, je právě dost drsný podtext, sociálně nesmlouvavý - nejde tu primárně o nešikovného troubu, ale o oběť systému - a jeho "protivník", rozmazlený synek pana šéfa - ten na tom není o moc líp. takže se člověk směje, ale trochu ho taky mrazí. a o to jde. ()
Celkom zábavná staršia komédia s jednoduchou zápletkou a zvláštnym dejom. Pierre Richard hrá celkom dobre. Pred niekoľkými rokmi by som dal väčšie hodnotenie, no teraz to sem tam vyzerá trochu trápne. Konec bol nejaký zvláštny a rýchly, ale aj tak sa jedná o jemne nadpriemerný film. 65%. ()
Čekal jsem rozhodně víc, tenhle film byl pro mě hodně velký oříšek na nervy .... ()
Vzhledem k tomu že Pierre Richard je jedním z mých oblíbených herců, tak jsem si tenhel film nemohl nechat uniknout. A nebyl sem zklamaný. Právě naopak. V tomhle filmu se ukázalo kam až dokáže zajít rozmazlenost jednoho fracka. Ovšem Francois Perrin (Pierre Richard) si s tím i dobře poradil. Já bych na to asi takové nervy neměl :-D ()
Hračka nie je pre mňa typickým predstaviteľom francúzskych komédií, ale tento typ humoru mi sedí. Je taký nenútený, vychádza z nevydarených situácii a smoly v živote, a často prechádza až do tragédie. To taký Funès viac tlačí na pílu, ale u Richarda je to myslím takto lepšie. ()
Komedie? Jděte! Jen velmi lehce komediální příběh o tom, jak si bohatí kupují chudé, že zaměstnanci jsou pouhými hračkami v rukou svých nadřízených, a že dokopat hračky k odporu je pěkná dřina. Pravdou je, že důstojnosti se člověk nenají, ale tady ji postavy o překot odhazují v dál, a poselství je podáno tak implicitně, aby to pochopil i ten největší vykořisťovaný ňouma. Veškerý zábavný potenciál zápletky spolehlivě zabíjí herecky impotentní hňup Richard, takže se člověk bezděčně staví na stranu jeho mírně psychopatického šéfa, alias hnusí-se-mi-plebs-a-pohrdám-jím, v podání studeného Michela Bouqueta. Možná, že ve Francii stačí stabilní idiotský výraz pro titul komika, já na tom ale nic vtipného neshledávám. ()
Pojďte, panáčku, já Vás zaměstnám. Budete tím, co si budu přát. Budete můj kamarád. ()
Překvapivě dobré... ()
Související novinky
Další remake od Farrellyů
Pokuď možno nazvat nějaké tvůrčí seskupení opravdovým samorostem bez pudu sebezáchovy, tak se s velikou pravděpodobností jedná o Petera a Bobbyho Farrellye. Režírujíci bratrská dvojice proslula hitem… (více)