Colette
Režie:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Atli ÖrvarssonHrají:
Clémence Thioly, Jiří Mádl, Eric Bouwer, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ (více)Obsahy(1)
Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (458)
Ani zďaleka nie výborný avšak dôstojný film, minimálne v okolí hraníc Česko-Slovenka. Teda pokiaľ viete odpustiť klasické filmové klišé (na túto tému to vyznie trocha cynicky, ale je to tak) o neľudských podmienkach v koncentračných táboroch, o zopár pomocníkov dozorcov medzi nimi a osudovom utrpení vyvolených postáv. To je téma (ako máme možnosť vidieť) nevyčerpateľná, rovnako ako obdobie studenej vojny a už si pripadám akoby sme boli z umeleckého hľadiska a inšpiráciou uviaznutý v jednej klietke a dookola filmovali len prívetivé a ničím neprekvapujúce príbehy. Nepoteší ani jednoducho načrtnutý scenár a šírkovo veľmi plochý kontext takejto jednoduchej stavby príbehu s "jediným" záporákom (pri 120 minútach). Ale mám rád úprimnú citlivosť a taký nevšedný voňavý záver (keď to tvorcovia vedia, napr. v Zimnom príbehu to nedokázali, čo mrzí dvojnásobne). Takže, tentokrát nebudem prísny. ()
Arnoštu Lustigovi posílám do nebe za námět pět hvězdiček, tohle je téma, které se musí stále dokola připomínat, Milanu Cieslarovi za filmové ztvárnění ale někam do koprodukčního očistce slabé tři hvězdy. Patos, ždímání emocí, tezovitost, rozmělnění tématu ve filmu, který by měl člověkem otřást?! WTF?! Navíc je to celé tak nějak koprodukčně chladné, zmanufakturované, naprosto chybí syrovost, opravdovost, dokonce i zaujetí, expresivní scény nemají skutečnou sílu a vlastně mi bylo jedno, co tam ti zlí esesáci chudákům židům dělají...a tak by to určitě nemělo být! Je jasné, že Colette z podstaty věci nemůže být dalším Schindlerovým seznamem, nebo Pianistou, ale ona není ani novodobou Ditou Saxovou či Modlitbou pro Kateřinu Horovitzovou, natož Démanty noci...je to jen průměrný humanistický film... PS: Ty české postsynchrony, to byla skutečná hrůza... ()
Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing. ()
Absolutní nesmysl. Tohle je jen další z řady vymývání mozku lidem. Neexistují žádné důkazy o tom, co se doopravdy dělo. Neexistují žadné důkazy o vyhlazení slovanstva. Existuji jen jací si svědkové, kteří ještě k tomu promluvili, až 60 let po válce, až když se to někomu hodilo. Lži a nesmysly. A ještě je filmovat. Propaganda jede ve velkém. ()
Naši herci nevedia už nadabovať ani samých seba a potom tie filmy vyznejú strašne smiešne. Áno, film z koncentráku a je smiešny aj v inej rovine. Že Colette vystupuje z dobytčáka, nevie, čo s ňou bude, ale zbadá Mádla a hneď sa na neho flirtovačne usmeje. A potom sa ďalej usmieva v atmosfére spáleného popola z obetí holocaustu. A keď príde na to, tak si aj vrzne. Inak nehovorím, že film bol zlý, ale niektoré veci ako svalnatí muži pracujúci v lágri, to bolo vyslovene mimo. Na jednej strane sa bijú o kôrku chleba, na strane druhej majú biceps z posilky. Na žiadnej dobovej fotografii som nič také nevidel. ()
Galerie (125)
Zajímavosti (37)
- Režisér Milan Cieslar sa po filmoch Prameň života (2000) a Krev zmizelého (2005) tretíkrát vracia do obdobia 2. svetovej vojny. (kacer4)
- Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem. (funhouse)
- Cieslar jel v rámci příprav několikrát do Osvětimy, četl memoáry, koukal na dokumenty o holokaustu z dílny české i zahraniční. Pomáhal mu i sám Arnošt Lustig a po jeho smrti Ladislava Chateau, která s ním dopracovala scénář do výsledné podoby. Celý nejužší režijní štáb prošel stovky dostupných dokumentů, inspiroval se výpovědí účastníků i dokumentací na místě. [Zdroje: E15, oficiální web filmu] (hippyman)
Reklama