Režie:
Ján SebechlebskýKamera:
Peter KelíšekHudba:
Jan MaxiánHrají:
Barbora Poláková, Jan Kolařík, Norbert Lichý, Anikó Vargová, Pavla Vitázková, Igor Chmela, Lukáš Kantor, Raego, Tereza Kašparová, Květa Fialová, Jan Skopeček (více)Obsahy(1)
„Nezáleží na tom, jestli jste lepič plakátů v montérkách nebo úspěšný manažer ve značkovém obleku. Citové problémy mohou bolet a trápit úplně stejně,“ říká režisér televizního filmu J. Sebechlebský, který vznikl podle scénáře jednoho z nejčtenějších českých spisovatelů – Michala Viewegha. Budeme sledovat osudy několika partnerských dvojic. Byť pocházejí z různých sociálních skupin a vlastně se mohou potkat jen v tom nejveřejnějším prostoru, jakým je např. sportovní stadion, nákupní centrum či rekreační oblast – mají jedno společné „neskromnou ambici“ nalézt skutečnou a opravdovou lásku. Máme tu otce rodiny (N. Lichý), který se marně snaží každodenní životní stereotyp i počínající krizi středního věku zažehnat až pubertálním zahořením k neznámé krásce. Je tu i mladá dívka (B. Poláková), která odmítá puritánsky svázanou morálku svých nejbližších a snaží se žít po svém. Přitom zoufale hledá životního partnera. Hrdinou příběhu je i někdejší sportovní hvězda (J. Kolařík) prožívající trpký konec kariéry. Provází ji nejen rozpad osobních vztahů, ale v podstatě všeho, pro co stojí žít. A pak je tu i bezdětný, slušně zajištěný manželský pár (P. Vitázková a I. Chmela). Ona i on se až dojemně snaží zakrývat své mimomanželské milostné aktivity, aniž si uvědomují, že už jsou vlastně veřejným tajemstvím… (Česká televize)
(více)Recenze (230)
I když mám rád Polákovou, rak to byla hodně velká kravina. Ani hlavu ani patu. ()
... nečekala jsem po té smršti jednohvězdiček tak milé překvapení. Krásně vykreslené charaktery, hezky zahráno, dějově.. tak uvěřitelné příběhy, záznam doby, lidí, místa... poklona pan Sebechlebský. ()
Jsem asi úplně nekritická a nevzdělaná, ale pro ten zvláštní pocit, co ve mě tenhle film vyvolává, se na něj pokaždé ráda podívám. A kvůli té hudbě vlastně také. ()
Lehce podprumerna kopie filmu se stejnym tematem, ale koukatelny to je ()
Tento film je jen hromádkou kozích bobků, které sice mají jednoho autora, ale mohou být rozesety téměř v libovolném prostoru, aniž by utrpěla hodnota jejich životního svědectví. Scénář prakticky bezduchý, s občasným (jalovým) pokusem o hlášku. Určeno pro hodně nízkoprahového diváka, kterému například Bářina provařenost musí být okamžitě potvrzena šňůrou nabídek místních takyplejbojů. Redundantní muzika klavíristy Maxiána mě bavila jen do třetí repetice. Jediná hvězda za nápad rukou v kufru, od kterého bylo možné odvinout celý film. Zde si režisér a spoluscénárista opravdu neporadil s vyhořením scénáristy. ()
Priserne odehrana, sestrihana a zrezirovana nuda ()
Sterilní televizní nuda - nebýt tam přeražený pazoury Báry Polákový, tak je to vlastně vo hovnu.... ()
,, Život není to,co chceme,ale to,co máme." Krásný a bohužel pravdivý citát ve velmi slušném filmu, který je pro mě zajímavým zamyšlením nad vztahy. ()
Viděno podruhé a myslím, že opět zapomenu o čem to bylo. Pro moje připomenutí: Bylo to depresivní a potřetí to už vidět nechci. Nechávám hodnocení za 2*, když nic jiného, tak alespoň nějaké ponaučení pro život. ()
Pohodova oddychovka s prostorem k zamyšlení - je hodina štěsti týdně moc? ()
Související novinky
VOD tipy na konec srpna
S příchodem druhé poloviny srpna se nám léto pomalu přehouplo do své finální fáze, a pokud už vám příležitostné deštivé počasí narušuje plány na rozverné venkovní aktivity, nemusíte klesat na mysli,… (více)