Vinnetou

Seznámení Oldy a Vincka. Naivní, ale rozkošné. Jak to líbezně, poeticky a dobrodružně napsal pro děti Karel May, obdobným způsobem to zfilmoval Harald Reinl. Klasika, která dodnes funguje především díky našim vzpomínkám. Ale musím uznat, že dívat se potřicáté na tuto "naši" legendu je prospěšnější, než odpočívat u extrabrakových hoven amerických akčních hovadin céčkové produkce, nebo mexických telenovel a českých Rodinných pout. Howgh! (28.12.2004)

Ťažko hodnotiť niečo takto kultové, čo tak výrazne ovplyvnilo môj intelektuálny vývoj :) Drsnejšie a menej romantické ako ostatné filmy, ale sympaticky sa ako-tak drží predlohy a herci vynikajúco "hrajú" svoje postavy. Hudba je nesmrteľná, akcia dobrá... Film, ktorý si vytvoril vlastný (pod)žáner... (07.12.2006)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 8/10/// +jednoznačně hudba, mnoho nezapomenutelných scén, pěkné scenérie, v celkovém součtu se toho ve filmu událo hodně -trošku smutný konec, řidčí banda charizmatických záporáků/// Z počátku jsem to sledoval jen po očku (však to taky vidím každej rok) ale nakonec mě film do sebe opět vtáhl a vychutnával jsem si několik dnes už klasických scének, které doprovází příjemná hudební kulisa, která zazní vždy ve správný okamžik a krásně podbarvý kolorit prostředí./// Celkem 84%/// (13.08.2006)

Naprosto úžasné neamerické a přesto Divokým Západem dýchající exteriéry v nádherné jugoslavské přírodě, famózní hudba a v neposlední řadě i dobrá zábava. Sečteno a podtrženo = 5 hvězdiček. Druhému ze série klasických mayovek ze šedesátých let, tak jako všem ostatním, je možné vytknout černobílé charaktery postav, jednoduchý a prvoplánovitý děj a naivní zápletka, ale proboha, kdo by se nad tím u takovéhoto skvostu pozastavoval, je to prostě KLASIKA, May by byl nadšen... (31.03.2004)

„A aká bude moja zbraň?“ – „Odvaha a rýchlosť.“ Tak takto to celé začalo. No, vlastne nezačalo. V skutočnosti sa to začalo už o rok skôr v Poklade na Striebornom jazere, o ktorom si mnohí myslia, že ide o predposledný diel série, ale v skutočnosti sa poklad hľadal ako úplne prvý a Winnetou 1 paradoxne (napriek číslovke v názve) prišiel až po ňom. Čo z neho logicky robí prequel, keďže v Poklade na Striebornom jazere boli Winnetou a Old Shatterhand „bratia“, kým vo Winnetou 1 sa ešte len spoznávajú a dôjde na legendárne rezanie zápästí na znak priateľstva. Zaujímavé na scenári je, že hoci obsahuje typického mayovského belošského fúzatého zlosyna bažiaceho po moci a peniazoch (a obklopeného tridsiatkou na všetko odhodlaných bastardov, ktorí najskôr strieľajú a potom sa pýtajú), je to skôr ako keby vedľajšia, pre dej nie príliš dôležitá dejová linka. Tvorcovia sa sústredili na prvopočiatky vzťahu náčelníka Apačov a nemeckého inžiniera so zmyslom pre spravodlivosť. Objavuje sa tiež Winnetouova sestra Nšo-či, ktorá sa absurdne zamiluje do Old Shatterhanda a na konci Old Shatterhand vraví, že aj on do nej, ale zdalo sa mi, že je mysľou pri výkresoch. Pozoruhodné je, že hoci tu Nšo-či umrie, tak v Old Firehandovi (ktorý vznikol o 3 roky neskôr) vystupuje. Nejde však o prequel, lebo v Old Firehandovi Winnetoua titulujú náčelník Apačov, k čomu ale došlo až tesne po smrti jeho otca v dnešnom filme, pričom ale Nšo-či zomrela pár minút po otcovi. Ešte stíhate? Winnetou 1 je vcelku drsný, krvavé detaily v ňom samozrejme nenájdete, ale bodnutie nožom do krku alebo finálna akcia (zakončená šplhaním sa očividne o vlastnej prehre presvedčeného zlosyna, ktorého ak nezabije pád z výšky, tak nabodnutie na pripravené oštepy zaručene) sú naturalistické aj bez explicitnej krvi. Páčilo sa mi, ako sebavedomo je poňatý Old Shatterhand, viď. napr. jeho likvidácia v saloone, ktorá vyzerá pomaly až ako superhrdinská paródia. Nad scenárom sa mi občas zastavoval rozum (to je aká férovosť, že Old Shatterhandovi nielenže nedali zbraň, ale rovno mu urobili dieru do kanoe?). (06.09.2020)