Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
Čekal sem více, toto je spíše taková pohádka. Vše se snaží vypadat humorně (a někdy se to i daří), ale je to až příliš nereálné. ()
Bohužel, většina natočených májovek je velmi "rychlou jehlou". Zde je patrný nepříliš promyšlený scénář, ale i špatné herecké výkony, kulisy a samotná práce s kamerou. Také si nemůžu zvyknout vídat "Old Shatterhanda" i v jiných rolích. Tenhle snímek si u mě šplhl anglickým lordem a jeho sluhou Árčhím. Jak všechno vyndá z kufru a dává si tam potom čaj. To nemá chybu. ()
Poměrně příjemný "western" z evropského prostředí divokého Balkánu. Akce je sice trošku falešná, ale prostředí je velice zdařilé a vše je doplněno vtipnými scénkami těžícími ze zažitých konvencí. Celá atmosféra je přiléhající k době vzniku filmu. S nečím takovým nemám problém. 80%. ()
Viděno očima kluka někdy na počátku 80. let -bomba, nyní už hezká nostalgická vzpomínka, film to ale není špatný- pro mládež, nevím či zrovna pro tu dnešní,facebookovou, kdy May je jen měsíc v kalendáři. ()
Předloha je asi tak nejlepší díl literárního cyklu Ve stínu padišáha. Film se moc nepovedl, ale patrně je z celého, poněkud okleštěného a domotaného filmového cyklu taky nejlepší. ()
Mayovkám sedí Divoký západ a Lexi Barkerovi jméno Old Shatterhand...Hlavně a především se však stále koukáme na to samé jen v jiném prostředí... A vždy to překvapivě dopadne stejně... Pro nadšence dobrý snímek, pro nezaujatého diváka, nemá co filmařsky nabídnout... 39% ()
Lex Barker dokázal samostatně utáhnout film na rozdíl od Pierra Brice. ()
Tento film si zaslouží aspoň jedno prvenství, platí totiž za první zfilmovanou Mayovku-propadák. Po kvalitním Pokladu na Stříbrném jezeře a Vinnetouovi byl Žut vlastně takovým předvojem odfláknutých adaptací dalších románů Karla Maye. Mayovky mají morální odkaz, díky kterému lze snadno prominout naivitu, dílům Maye často vytýkanou a pro ně tak typickou, občasnou podobnost zápletek nebo různé nepřesnosti. Tento film však utopil i sebemenší náznaky mayových myšlenek v moři trapnosti. Vtipné scény jsou většinou příliš groteskní a ty dojemné zase tak nepřirozené, až člověka někdy pobaví lépe, než ty, u nichž smích zamýšleli tvůrci. Dvě hvězdičky dávám za majestátní podmanivou hudbu a za sehrané duo perfektně suchých angličanů. ()
Lex Barker se nám ukáže v roli Kary ben Nemsiho, což je vlastně Shatterhand, ale jen má jiné jméno. Jeho kolegou se stane Halef, který je sice ukecaný, ale milý a snaží se Karovi pomáhat. Žut je velmi dlouhá mayovka, ale na druhou stranu se děj docela hýbe a hluchá místa tam skoro nejsou. Za nejzásadnější zápor filmu považuji velmi málo akce (tím spíš, že má Žut 2 hodiny). K postavám napíšu jen tolik, že nebýt Angličanů, tak by se mi to asi tolik nelíbilo a opět pochválím Ricka Battagliu za ztvárnění Žuta. Příroda je hezká, ale na bílé skály z westernů to nemá. Všiml jsem si, když Kara honí Žuta, tak jede na černém koni a když je ukázka skoku je kůň hnědý. Filmové omyly neřeším, ale toto bije dost do očí. Celkově nějakých 82% ()
celkem fajn, nízké body kvůli nevyváženému tempu ale konec dojal ( na konci si ten kůň nezasloužil smrt!) ()
Velké zklamání z tohoto filmu... Příšerný střih, ukončení záběrů povětšinou tragické, nepochopitelné zápletky... Většina filmu mi přišla jak parodie a nebýt Lorda a jeho sluhy, asi bych nedokoukal, ačkoliv i jejich "akce" byly kostrbaté a prapodivné... tak něco okolo 35% ()
Na své pozdní evropské filmy může být režisér Siodmakova formátu sotva pyšný. Když jsem ale před pár dny v televizi poprvé zhlédl jeho "Žuta", byl jsem mile překvapen mírou humoru a autorského nadhledu - jako by si tvůrci velmi dobře uvědomovali onu "roztomilou pokleslost", o níž píše Gudaulin a pro niž mám já asi větší pochopení. (Mimochodem ošklivé slovo "brak" mi přinejmenším k Mayovi moc nesedí.) Lex Barker s Rážovým hlasem je kapitola sama pro sebe; jak často dnes vidíme na tváři akčního hrdiny takřka nepřetržitý milý, přirozený úsměv? ()