Symfonie strachu

Damien Chazelle scénárista tohoto snímku má mojí plnou pozornost. Prakticky veškeré filmy, ve kterých je zainteresovaný ať už režijí, či slovem jsou výjímečné, právě kvůli impozantní hudbě, která se odehrává vždy na pozadí jeho dramat. Jinak tomu není ani v tomto filmu. Celý film je velice gradační, Elijah Wood je je skvělý a jeho hra na klavír, snadno uvěřitelná. Trošku mě zamrzelo rozuzlení celého filmu, které bylo na můj vkus a vůbec excelentnost filmu až příliš fádní, zbytečně akční a vesměs obyčejné. Každopádně velice příjemný a koukatelný film ve stylu Telefonní budky (14.01.2017)

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)

No neviem, ale tie dialógy vraha s pianistom počas jeho koncertu mi prišli veľmi divné, až smiešne a napätia tam nebolo ani za mak (s výnimkou 2 sekúnd, keď mu spadol mobil a rýchlo ho dvihol), inak žvásty oničom. Žiadny vrah by sa tak nevykecával. A Cusackov hlas v dabingu síce znie po telefóne fajn, ale k nemu sa absolútne nehodí, ak by to bolo zaujímavejšie, pozrel by som si to ešte raz v origo. No bola by to premárnená hodina a pol. Slabota, ktorá sa s Telefónnou budkou nedá vôbec porovnávať, to je úplne iná liga. A Wood ako pianista mi tiež vôbec nesedel. (22.06.2022)

Filmů na styl telefonní budky není mnoho a proto se vždy těším když se objeví nový přírustek. Symfonie není špatný film, má jen ten problém že vyzradí pointu moc brzy a tím pádem napětí klesá. Jinak zábava to stále je. Wood konečně nehraje psychopata a můj neoblíbenec Cusack se tu objeví jen na chvilku takže se dá přežít. (26.01.2019)

Vyborny bezvychodiskovy thriller, ktory je vlastne len konverzaciou medzi dvoma postavami v trocha nezvycajnej situacii za doprovodu nadhernej klavirnej hudby. Napad za sto bodov, prevedenie uchadzajuce, len za scenarom mohol sediet trocha odvaznejsi clovek, aby to nemuselo skoncit takto priemerne. Na konci ked tam spievala, to do nej mohol John krasne napalit... (05.02.2014)