Jen 17

Tak tohle je film o tom, jak se baví sedmnáctileta dívka v době svého volna. První sexuální zkušenost měla naše hrdinka s mladým jinochem a asi nic moc, tak se přeorientovala na starý dědky, kteří ji celkem slušně platili i když to vlastně vůbec nepotřebovala, protože vše potřebné včetně nemalého kapesného měla od svých rodičů, kteří ji tak trochu odmalička rozmazlovali. Spíše z rozmaru anebo z fetiše vyhledávat a čuchat staré páchnoucí těla svých zákazníků si tahle malá rozmazlená princezna mohla založit deník mladé nymfomanky. Vše procházelo v pohodě až do doby, kdy jeden dědek doslova nad hrobem jí při jednom šoustu vytuh a to doslova tak, že už se neprobral. A musím přiznat, že to je pro chlapa krásná smrt, co si budeme povídat. Po tomto excesu všechno prasklo a my můžeme sledovat psychologickou hru v nímž hraje hlavní roli její nejbližší příbuzenstvo, které neví, jak se k této malé promiskuitní studentce chovat. Na tomto filmu se mi líbilo, že tvůrci zbytečně nemoralizovali, nic nerozebírali a nechali příběh volně běžet bez sebemenších zádrhelů. Dalo by se říci, že tento snímek je tak trochu malou propagandou, jak přijít snadno k penězům a taktéž věřím tomu, že mnoho studentek místo toho, aby vytírali záchody v Mc Donaldu, tak si místo toho párkrát přivydělají tímto nejstarším řemeslem světa. Za tento mírně komediální počin, který podráždí vaši sexualitu a zejména mužům přivodí divoké sny dávám něco přes 70%. (04.09.2021)

Unáhlené závěry musejí stranou. Na první pohled neškodný evropský zástupce, který na půl druhou hodinku hravě zaměstná divákovy smysly. Velkou zásluhu na tom má představitelka hlavní role příliš krásné prostitutky, svůdná a přesvědčivá Marine Vacth. Třiadvacetiletá herečka balancuje na hranici dětství a dospělosti, nudí se a neví, co s právě objevenou sexualitou. Vydá se tak hodně netypickou cestou. Stále zajímavý tvůrce François Ozon svůj melancholický portrét staví tak, že umožňuje pochopení z různých úhlů pohledu. Odsoudit zasněnou dívku nebude snadné. Pochopit také ne. S látkou Ozon pracuje obratně, protože dívčiny pocity a stavy si dokážeme z letmých náznaků domyslet. Samotný francouzský „znalec žen“ nicméně mohl „vysvětlovat“ v některých pasážích víc. Proto se v závěru nelze ubránit pocitu, že se drží v překvapivě mělkých vodách. I tak mi výsledek stačil. (15.01.2014)

Marine Vacth je úžasná, tak přirozená a ten její pohled odtržený od reality a závěrečný úsměv...pro krása. Isabelle provokuje, ale nikdy nepřekročí únosnou hranici vulgarity. Je to takový milý, poetický příběh o mladistvé prostitutce bez explicitních sexuálních scén. Ozon to zkrátka s ženskými hrdinkami umí. (27.01.2014)

Civilné, ticho plynúce, Ozon mi nenúti žiaden názor. Sprostredkuje príbeh, na ktorý si utvoríte názor sami. Nezameniteľne jemná atmosféra, na ktorej majú veľký podiel nádherné francúzske piesne a očarujúca Marine Vacth, ktorej vďaka úžasnému nevinnému pohľadom stačili aj tie priemerné herecké schopnosti. Chcela som ísť s hodnotením vyššie, no po 95 minútach som nedostala to, čo som očakávala najviac - drámu, emócie, nejaké silné vyústenie. Ako všetko nenápadne začalo, tak nenápadne aj skončilo. (20.03.2016)

Já v tom nic hlubokomyslného neviděl a ani jsem se to hledat nesnažil. Prostě jen příběh holky, která objeví svou sexualitu a rozhodne se jí zpeněžit. A baví jí to. Přijdou sice komplikace, které pramení z její neplnoletosti, ale i přes dočasné utlumení své činnosti si děvče pořád jede na té samé vlně. Potěšilo mě, že se Ozon nesnažil nějak moralizovat a pochopitelně i já se přidám k zástupu obdivovatelů Marine Vacth. Ale že by film na mě udělal nějaký výraznější dojem, to říct nemůžu. 55% (30.09.2014)