Pozor na Harryho

Opäť sa mi stala tá nepríjemná skúsenosť s novšími Allenovkami, že mi spolu po pár týždňoch začnú splývať. Tak to tu rýchlo ohodnotím za štyri, pretože o mesiac už nebudem mať pri vyslovení tohto názvu poňatia, o čom to bolo. A pre seba si pripomeniem, že Robin Williams sa tu rozmazával, aby som vedel, že ktorý to bol film. Woody nám tu trochu pripomína Charlieho Kaufmanna. A to ešte predtým, ako sme vedeli, kto to je! Videl som to znova a mám chuť znížiť hodnotenie, ale neurobím to, pretože mám pocit, že som tiež viac stvorený pre život literárnej postavy ako pre praktický život pre človeka reálneho podobne, ako Harry. S tými hviezdnymi cameami a menšími a väčšími úlohami pre známyme ksichty vynorujúcimi sa zpoza každého rohu už zachádza Woody do maximálnych extrémov. (16.09.2009)

Woody v 90. letech experimentoval a zkoušel hledat něco jiného, než jeho standardní způsob vyprávění, natáčení či jiné žánry. Ale vulgární komedie se mu moc nepodařila. Ale minimálně epizodka s Robinem Williamsem je dobrá a závěrečný rozhovor s Billy Crystalem taky připomíná nejlepší léta tvůrce. Bohužel, je toho tady málo. (17.01.2019)

Scénáristický skvost, respektive forma, kterou Woody odvypráví příběh Harryho Blocka, jehož osudy by vydaly na výživnou knihu, a taky že ji napsal, a kterého vidíme s několika tvářemi a mnoha očima. Určitě ne obyčejný, ale zase ne doslovně netuctový příběh sexuální tenzí posedlého inteluktála vypráví Woody natolik originálním způsobem a zároveň udržuje v přiměřených dávkách svůj trademarkový humor a přitom celý snímek dokáže po celou dobu udržet více v rovině vztahově dramatické nežli komické. Jasně, kdo je naladěný na Woody frekvenci nasměje se dostatečně a přihodí nějaké procentíčko v hodnocení navíc, za sebe si ale více cením právě té dramatické roviny, ve které Woody opět nechává promlouvat zcela nenuceně nepsaná vztahová moudra, jakoby z vlastní zkušenosti, nebo o sobě vyprávěl... 100% (30.05.2016)

Jeden z těch lepších Woodyho filmů modernější doby. Nepostrádá vtipné hlášky, nápady (scény s rozmazanými herci), vtipný střih i kameru. Režisér tak trochu hraje sám sebe (nebo sám se sebou?), naráží na svoje starší filmy a míchá nepřeberné množství postav a dějových linek. Právě různé dějové linky vytvářejí z Pozor na Harryho jeden z nejkomplexnějších filmů, co jsem viděl. Krom samotné hlavní linie (která už je sama o sobě "zdvojená") nacházíme dalších pár příběhů, které na první pohled s filmem nesouvisí. S postupem času ale vše začne do sebe zapadat a Woody Allen tak rozjíždí labyrint filmu, knih, fikce, skutečnosti... Co z toho je vlastně pravda? :-) (05.03.2012)

Woody měl vlastně s Annie Hall tak trochu smůlu, protože sám sobě nasadil laťku, kterou jen těžko může překonat a stejně tak i zmlsaný divák. Když se ale na Harryho zkusím dívat bez srovnávání, musím uznat, že to je opravdu mimořádná komedie. Nejen, že je tradičně velmi vtipná, ale Woody si napsal scénář, který snad mohl realizovat jen on sám. Harry je totiž spisovatel, kterého inspirují lidé kolem něj, včetně manželek, milenek, sestry...... a jejichž povahy, karamboly i tajemství do své knihy používá, což oni samozřejmě zjistí, i když postavy s příběhy "rafinovaně" prohází. Náročnost na diváka spočívá právě v tom, že skutečnou postavu a její alter ego v knize hrají vždy dva různí herci, takže je to chvílemi docela guláš, ale velmi velmi vtipný. Kde jinde byste mohli slyšet například dialog - " Ty nectíš hodnoty, ty neznáš nic, jen nihilizmus, cynizmus, sarkazmus a orgazmus". "Škoda, že nejsme ve Francii, byl by to bezvadnej reklamní slogan" - než ve Woodyho filmu? (16.09.2005)