Pozor na Harryho

Podle ostatních ohlasů pravděpodobně rozporuplný film... Ovšem ne pro mě, já tu spatřil spoustu originálních nápadů a hlavně hlášek, spoustu minipovídek, minipříběhů v jednom. Není to rozhárané, jak tvrdí někteří, jistá spletitost do charakteru filmu naprosto sedí. Je to ryze komediální Woody, na kterého jsme zvyklí: baví, nebere si servítky, vybírá herce, kteří sem padnou, neustále překvapuje a končí, i přes spoustu neurotické kritiky v průběhu celého snímku, opět optimisticky. Díky za další vydařený filmový zážitek Pane režisére! (01.07.2006)

Woody měl vlastně s Annie Hall tak trochu smůlu, protože sám sobě nasadil laťku, kterou jen těžko může překonat a stejně tak i zmlsaný divák. Když se ale na Harryho zkusím dívat bez srovnávání, musím uznat, že to je opravdu mimořádná komedie. Nejen, že je tradičně velmi vtipná, ale Woody si napsal scénář, který snad mohl realizovat jen on sám. Harry je totiž spisovatel, kterého inspirují lidé kolem něj, včetně manželek, milenek, sestry...... a jejichž povahy, karamboly i tajemství do své knihy používá, což oni samozřejmě zjistí, i když postavy s příběhy "rafinovaně" prohází. Náročnost na diváka spočívá právě v tom, že skutečnou postavu a její alter ego v knize hrají vždy dva různí herci, takže je to chvílemi docela guláš, ale velmi velmi vtipný. Kde jinde byste mohli slyšet například dialog - " Ty nectíš hodnoty, ty neznáš nic, jen nihilizmus, cynizmus, sarkazmus a orgazmus". "Škoda, že nejsme ve Francii, byl by to bezvadnej reklamní slogan" - než ve Woodyho filmu? (16.09.2005)

Prášky, několik osudových žen, prostitutky, neurotismus, pesimismus. Woody zase představuje spisovatele, znovu je za neurotika, znovu v těžké psychické dece, znovu se děsí stárnutí. Činorodý tvůrce si prostě tentokrát po několika zkrachovalých vztazích, vystřídání několika psychiatrů a nestálé spisovatelské aktivitě neví rady s tím, jak kočírovat vlastní život. Woody za kamerou se obrací k povídkové formě, prolínající příběhy jsou lehce matoucí a tentokrát tvůrce vyžaduje i krapet bystrosti – samozřejmě skvěle napsané dialogy a solidní herecké výkony zůstávají. Tak trochu jiný Woody, ale pořád v řadě scén zatraceně osvěžující. (20.06.2016)

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

„Mr. Woody in action! Opäť! Jeho „jedinečné filozofické myšlienky“ o živote a hlavne o ženách (a o ženskej duši) tvoria pevný základ tohto príbehu. Je tu zopár skvelých vedľajších príbehov (mimochodom z tých by Woody dokázal natočiť samostatné filmy), v ktorých skvele účinkujú citom vybrané herci/herečky. Vo vedľajšej roli hlavne vynikajúco sa hádajúca K. Alley. Kvôli poslednej silnejšej scéne (silná hlavne na mňa), ktorá sa odohráva v pekle (Woody versus Ďiabol), je to u mňa „len“ za tri. Osobné hodnotenie: 72% (***) (15.05.2019)