Hvězda kriminálu

Je-li Starred Up nejlepším britským filmem tohoto roku, jak někteří recenzenti tady na ostrovech tvrdili, pak je to docela smutné. Potenciál stát se jednou z nejzajímavějších výpovědí o životě ve vězení rozhodně má a proti úvodním scénám nelze mít námitek. Očekávání, která do něj člověk v úvodních minutách vloží, však po dějové stránce nenaplňuje. (21.06.2014)

Jedná se o čistou snahu definovat tradiční chlapáctví. Režisér nikam neuhýbá, nikoho nemění, před ničím nezdrhá, neměkne. Čirá syrovost. Tady to není o hledání lidskosti ve zdánlivý brutalitě, nikdo se tu nesnaží napravovat, léčit, dávat naději. Přesto najdete sympatie, humor a skvělý happy (?) end - v drsné realitě brutálna a zkažena. Vynikající kamera, režie a famózní Jack O´Connell a Ben Mendelsohn. (07.07.2014)

Když jsem si po filmu připomněl, že sám Mackenzie film prezentoval jako "návrat k realitě", musel jsem se smát a z hodnocení řádně ubrat. Což o to, snímek baví po celou stopáž díky neustálým bitkám vězeňských rváčů a humoru, vznikajícího interakcí vězeňských postaviček, ale zábava jistě není jediným faktorem filmu, natožpak filmu vězeňského žánru. Britský kriminál ála Mackenzie působí jako místo, kde doslova kvete anarchie a každý si zde může dělat co chce, počínaje vězni, samozřejmě. Vězni si pochodují z cely do cely jak se jim zlíbí, hlavní hrdina je po úvodním incidentu důrazně varován, že za další náznak problému půjde na samotku (stane se tak po čemsi nevinném, přičemž náš rváč předtím rozmlátil půlku vězení, aniž by to bachaři zaznamenali jako "náznak incidentu"). Když tedy konečně přijde onen strašný trest, je na chvilku přemístěn do prosvětlené, žlutě vymalované cely, která je podobna té původní asi jako vejce vejci. Kde jsou časy "plechové samotky" z Frajera Luka! Nesmí chybět obligátní zamotané vztahy, kde si každých deset minut jedna cela objednává vraždy osazenstva druhé cely, útočí na sebe noži, útočí v s punčochami na hlavách jako při přepadení banky atd. Postavy se z brutálních rvaček vzpamatovávají a uzdravují v řádech minut, s rozbitým tělem stíhají suše zavtipkovat. Když v závěru dojde ke skoro-vraždě hlavního hrdiny rukama bachařů, aby nám bylo srozuměno, jaké že jsou to ti bachaři svině a že si tedy vězni nemůžou dělat úplně všechno, co chtějí, jelikož mohou být jako problémoví oběšeni, nedá se uniknout nakyslému výrazu z téměř stupidního scénáře. Jako sled kinetických rvaček s výborným O´Connellem a nečekaným množstvím humoru je to dobrá oddychovka, vydávat ji ale za něco "realistického" nebo syrového je slušný direkt do ksichtu diváka, očekávajícího podle ohlasů novou vězeňskou klasiku. (07.07.2014)

Úplne zle koncepčne aj formálne poňaté. Jedna z najzbytočnejších a najslabších väzenských drám akú som kedy videl, s príbehom tak plochým, tak nicotným, že to človeka až irituje. Všetko v tomto filme je povrchné, od nosnej kostry príbehu cez postavy, cez riešenie problému otec-syn, až po záverečné vyústenie a pointu. Bolo to ešte horšie ako Bronson, a to je už čo povedať, pretože aj tam som si dosť odtrpel. Navyše všetko bolo nevierohodné, nereálne a dramaticky šlendriánsky odbité. Pointa príbehu o mladíčkovi, čo sa rád mláti a rád fuckuje (chudák, mal ťažké detstvo a nezvládol to) je tak plochá a tak hlúpym spôsobom podaná divákovi až je to celé na smiech. Na dobrú drámu s psychologickými prvkami treba podstatne viac ako len mlátenie hlava nehlava a fuckovanie otca so synom. Vizuálne, textovo ani sluchovo mi to teda nič nedalo, skôr len odpudilo. Suma sumárum, absolútna strata času, pomaly už začínam byť presvedčený, že Briti väzenské drámy nevedia. 30/100 (10.06.2016)

Hlavným a vlastne aj jediným dôvodom, pre ktorý som sa k tejto väzenskej snímke dokopal, je Jack O'Connell. Charizmatický, nepochybne talentovaný Brit ma do značnej miery zaujal už v seriáli Skins (inak mojej veľkej srdcovke), kde spoločne s Kayou Scodelario po hereckej stránke vyložene "ovládli" druhú generáciu (a teda série 3 a 4). Nuž a keďže všimnúť sa ho dalo aj v iných filmových projektoch, a to väčšinou v roli agresívnej, psychicky labilnejšej a zložitejšej osoby (podobne ako tomu je aj v tomto filme), môj záujem bol priam obrovský. Čo sa týka O'Connella, ten ma o svojich kvalitách presvedčil poľahky a stopercentne, nakoľko postava bola typologicky takmer totožná s Cookom z už spomínaného Skins, a teda niečo, čo mu sedí perfektne. Nuž a samotný film? Tu musím povedať, že som oproti väčšine tunajších - pre mňa relevantných - užívateľov bol spokojný asi o trošku viac, páčil sa mi žáner, prostredie, spôsob, akým to bolo podané, pomerne veľká miera násilia, a žiadne príkrasy (takzvaná britská "špecialitka", a jeden z hlavných dôvodov, prečo ich filmy vyhľadávam s takou chuťou). I keď na druhej strane je pravda, že to miestami pôsobilo až príliš prehnane, že by väzni mohli mať až do takej miery pod palcom celý režim väznice vrátane (takmer) všetkých zamestnancov. No a čo mi najväčšmi chýbalo a čo by som si prial, je, že to mohlo ísť predsalen trochu viac do hĺbky, zamerať sa na psychológiu postáv (Eric ponúkal omnoho viac potenciálu, rovnako ako postava jeho otca), možno i na úkor tej dynamiky a akcie, ktorá tu bola prítomná vskutku dostatočne (je mi však zároveň jasné, že keby mi bolo vyhovené, pravdepodobne by to mierne stratilo na diváckej atraktivite). Každopádne film sa mi páčil nadmieru, dostal som omnoho viac, ako som pôvodne čakal, a teda výsledný dojem je u mňa výborný. Nuž a čo sa týka O'Connella, pokiaľ bude mať "dobrú ruku" pri výbere budúcich projektov, tak mu ja osobne veštím (a prajem) priam vynikajúcu kariéru. 85% (11.03.2017)