Umění tančit v dešti
-
The Art of Racing in the Rain
-
The Art of Racing in the Rain
-
The Art of Racing in the Rain
Komedie / Drama
USA, 2019, 109 min
Režie:
Simon CurtisPředloha:
Garth Stein (kniha)Scénář:
Mark BombackKamera:
Ross EmeryHudba:
Volker Bertelmann, Dustin O'HalloranHrají:
Milo Ventimiglia, Amanda Seyfried, Kathy Baker, Martin Donovan, Gary Cole, Kevin Costner, Al Sapienza, Karen Holness, Ryan Kiera Armstrong, McKinley Belcher III, Ian LakeProducenti:
Patrick Dempsey, Neal H. MoritzStřih:
Adam RechtScénografie:
Brent ThomasKostýmy:
Monique Prudhomme79%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
09.08.2019 20th Century Fox |
|---|
bart_
Kýčovitě naivní a jako čpavek smrduté patosem jaxviňa - příběh je jedno robustně banální (téměř dvouhodinové) klišé o rodinných a životních stereotypních hodnotách. Avšak já mám pro tyhle psí filmečky jednoduše nehoráznou náklonnou slabost, jelikož jsem měkkota která žalostně rozjímá i nad nejvíce triviální dojemnou prkotinou. Takže berte tedy mé zcela subjektivní hodnocení se značnou rezervou. Kevin Costner v ústřední roli Enza byl boží - ten chlap má neodmyslitelný talent pro mluvené slovo. Vše je btw parádně symbolicky zakončené Credencama a jejich kultovní skladbou 'Have you ever seen a rain'. Je to ok, ale jinak pražádná exkluzivitka. 73%(8.3.2020)
TominoLa
Jezdci se neupínají k budoucnosti ani k minulosti. Ty nejlepší se soustředí jen na přítomnost. Tou bysme měli všichni žít nejvíce a ne jen ty nejlepší jezdci. Není to film na 4*, ale já je rád dám. Jedna je za Enza se skvělým hlasem Kevina Costnera a druhou má Denny. Frajer, který se vždy zachová skvěle, má velké srdce a umí odpouštět i tam kde by to málo kdo dokázal. A to je mi moc sympatické. Raději si vždy dám něco takového než nějakou českou komedii se záchodovým humorem. :)(30.12.2019)
Aljak
To je nejaká nová móda robiť POV filmy z pohľadu psa? (Dosť mi to pripomínalo koncept psieho rozprávača z filmu A Dog's Purpose). Myslím, že tento film aj sám o sebe mal potenciál byť zaujímavým a epickým, a vôbec k tomu nebola treba táto psia esencia (no možno je to aj preto, že nie som zrovna fanúšik psov). OK, uznávam, že niekoľko scén bolo vtipných či nápaditých, zopár aj dojemných, ale aj tak mi tento typ "rozprávača" moc nepasuje. Ako som už povedal, scenár a postavy boli aj bez toho vcelku fajn a film mal naozaj slušný spád. Aj keď to nebolo nič prevratného, ale tie večné dilemy Dennyho dosť pomohli držať epiku filmu nad hladinou. Ten záver, také mierne trápne klišé (kľudne by sa to obišlo aj bez toho).(11.11.2019)
gogo76
"Bol si dobrý priateľ, bol si veľmi dobrý priateľ..." Príbehy so zvieratami, najčastejšie psom tu boli vždy, úspešných však mnoho nebolo. Naposledy ma veľmi sklamal režisér Hallstrom s filmom Psie poslanie, jeho pokračovanie som úplne ignoroval. Trailer k tomuto filmu ma ihneď zaujal a cítil som, že toto bude min. o triedu lepšie a ono fakticky je. Šteňa retrívera sa chystáme kúpiť už o pár mesiacov a predstavujem si to nejako takto ako v tomto filme. Pes prerozpráva príbeh rodiny, zažijeme veselé i smutné chvíle zo života, hlas, ktorý mu dal K. Costner nás sprevádza celým filmom a nadšene rozdáva životné múdra. Super vtipná scéna so zebrou a roztrhanými plyšákmi...Silných a dojímavých momentov je tu o čosi viac než som čakal, takže psíčkari a citlivejšie povahy si musia pripraviť vreckovky. To, že vás film citovo zomelie je takmer isté. Veľmi sa mi páčil záver s autogramom - "Toto je môj syn Enzo", veľmi sympatické i dojímavé ukončenie príbehu. K plnému počtu tomu niečo chýba, ale i tak je to jeden z naj filmov na tému pes priateľ človeka. 80%.(6.2.2020)
marhoul
Možná kdyby ten pes držel hubu.... Jsem pejskař od chvíle, co mě přinesl čáp. Když jsem měla sedm dnů, už mi nekompromisně asistoval v postýlce neodbytný foxteriér, kterého děda vyhrál u piva v kartách a to psisko se ode mě nedalo zahnat. Aby do postýlky neskákal s rozběhem, raději ho ke mně dávali sami. Neschvaluji, k mým sotva narozeným dětičkám by takhle pes nemohl, ale co už. Nestalo se mi nic, zato byly zuřivě povrčené a pochňapané všechny zvědavé tety sousedky, které se upocené přichvátaly na moji maličkost zvědavě podívat. Asi ve čtyřech letech jsem dala ve známost, že si Alana vezmu za muže. Nevěřili mi, ale já si dobře vzpomínám na své odhodlání a vztek, že se mi kvůli tomu vysmívají. No ale měli pravdu. I jeden velký, starý, zkušený tatranský medvěd to viděl jinak. Na duo dorážejících salašnických psů, ke kterým byl můj vyvolený odeslán na dvoutýdenní "prázdniny", když se jelo do lázní, vytasil drápy a v mžiku bylo po čuvačích i po mém nastávajícím. Taky po mém, dosud celistvém dětské srdci. Pochopitelně mě tedy kdejaký film s oddaným hafanem dokáže potěšit, ovšem osobně preferuji nejlepšího přítele člověka jako tvář němou a intuitivně jaksi neočekávám, že pečlivě vybraného čtyřnohého hrdinu přejede s přehledem třeba taková Amanda Seyfried. No ale stalo se. Dva filmy Simona Curtise mám moc ráda, do třetice mu to u mě nevyšlo, přestože se jedná o film takový ten "pěkný", líbivý, lidský.. Milo je fajn, upoutal mě v Tohle jsme my a těším se, že bude vidět víc. Amanda mě skutečně dojala, (..výrazně se na tom podepsala opět osobní zkušenost a vzpomínky na kamarádku, po které mi zbyl taky jen ručně malovaný hedvábný šáteček, který jí v těžkém boji zdobil krásnou tvář s velkými zelenými kukadly. Čili tady jsem si "své" niterné bolesti odžila v slzách znovu), ale celkově mi snímek připadal spíš jako mix všeho možného od benzínu, přes granule až po plenky, včetně silného dojmu, že se na hafana zvesela a neustále totálně sralo, kdy bylo zatěžko čtyřem lidem z rodiny zavolat známým z autodílny, že je pesan sám, ať se o něj kámoši postarají, a tak byl milý Enzo třeba přes dva dny zavřený bez vody a žrádla doma sám... No ale tak nakonec se projel ve fáru na okruhu a bylo vše, veškeré, letité odpuštěno. Jak prosté.(23.9.2020)