Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Těžko komentovat. Asi se k tomu postavím neutrálně. Ta délka je každopádně vražedná. Dívat se víc jak tři hodiny na němý film je masakr, ale přežil jsem to. A je to určitě zajímavý tehdejší dobový pohled na Americké dějiny od války severu proti jihu, přes zavraždění Lincolna, až po vznik KKK. Pochopitelně, že to je rasistické a tendenční, ale určitě ne nezajímavé a nemá cenu se pitvat v nějaký propagandě. Takhle to prostě v době vzniku viděli a tak je třeba k tomu přistupovat. Hodnotit to dnešní optikou je nesmysl.65% ()
Režisér a priekopník americkej kinematografie David Llewelyn Wark Griffith natočil v roku 1915 trojhodinový, čienobiely, nemý snímok "Zrodenie národa". Je to výnimočné, geniálne filmárske dielo. Nádherný, úchvatný, dokonalý film. Niečo tak perfektné, veľkolepé a strhujúce som už poriadne dlho nevidel. Tento historický titul ma pohladil po duši. Je to klenot, majstrovky vybrúsený diamant. Som z neho doslova okúzlený, nadšený a ohromený. Obrovský divácky zážitok. ***** ()
Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. ()
První světový blockbuster. Obrovská reklama, prodej upomínkových předmětů, technické novinky (close-ups, fade-outs), a to vše aby si diváci vychutnali velkolepé bojové scény, milostné tokání, záchranu na poslední chvíli, historické postavy v historických chvílích... Z toho všeho vyplývá, že co se týče scénáristického umění, tak se Hollywood od tohoto filmu nikam neposunul. I dnes se standardizovaný scénář zaktualizuje technickými novinkami a pustí se do světa s halasnou reklamou. Takže když si odmyslíme kontroverzní pohled filmu přes rasismus, máme tu psychopatického zločince spřádajícího plány na ovládnutí země a chlípně toužícího po nevinné krásce, slabého intelektuála, který nedohlédne důsledky svého idealismu, a tak je potřeba síla a rozhodnost, kterou tu zastupuje dost pochybná organizace (ono cválat do otevřeného boje s maskou na obličeji zrovna o morálních kvalitách nevypovídá). Do toho nějaká ta romantika, cudné pohledy do očí, obětovaná nevinnost, která spustí boj... Mustru, který ustanovil Griffith v tomto filmu, se Hollywood drží už přes sto let jak klíště. ()
První hollywoodský blockbuster mě oslovuje předně z důvodu své dějinné role a jak nehorázně hanebný je to ohnutí historie USA ve prospěch zhoubné "lost cause" mytologie, tj. film, co regulerně přiživil jižanský obavy z "negerskýho teroru" a měl neblahý účinek na kýžený progress práv černochů. Co jsem se kde dočetl, tak s řadou průkopnických technik to tu není až tak žhavý a bez milostné vaty bych se (3h dlouhá verze) klidně obešel, ale dílo je to sympaticky ambiciózní, působivé a náležitě dramatické i přes 100 let (!) od svého vzniku. Divácky vzato to tenkrát muselo být slušný zjevení, zvláště u pasáží jako vypálení Atlanty, akční obraz bojiště, či atentát na Lincolna. Nechci se tu příliš rozepisovat, ale kdo se chcete pohrabat v kontextu (je na místě), tak třeba to anebo tohle, ostatně ke druhé projekci mě přiměla přímo super knížka "The Mirage Factory", z 1/3 věnovaná právě životu G.W. Griffitha. ()
Galerie (19)
Photo © Epoch Producing Corporation

Zajímavosti (43)
- Když začal být film promítán v New Yorku, stál lístek tehdy astronomické 2 dolary. To by vzhledem k inflaci bylo dnes 17 - 20 dolarů. (Kulmon)
- Napriek mnohým zákazom v rôznych amerických mestách sa film v USA uvádzal nepretržite 44 týždňov a do konca roka 1915 ho podľa odhadov vzhliadlo 825 000 divákov. [Zdroj: Dawn. B. Sova: Zakázané filmy] (rudeboy)
- Snímek vznikl na motivy divadelní hry „The Clansman: An Historical Romance of the Ku-Klux-Klan“ Thomase Dixona Jr. (Trainspotter)
Reklama