• Mi Nü-Chai
    ***

    ČERNÁ HUBA, BÍLÝ NEŠTĚSTÍ - KKK. Ttohle je docela veselý film. První asi dvě hodiny jsou sice velice utahané a zase tak moc se v nich neděje, ovšem v té poslední je trpělivému divákovi vše vynahrazeno - spanilá legie bílých jezdců na bílých koních cválá po zemi bílého muže (tipuji, že zde byla asi největší spotřeba prostěradel, snad kromě pornofilmů:)) a udatně likviduje černou smrt. Nicméně doufala jsem, že té politické nekorektnosti zde bude o dost více, stopáž je skutečně velkorysá a jistě by se tam vešlo několik pěkných exekucí a ukázkového potírání černé zhouby. Takto by snímku prospěl razantní střih a rozhodně i lepší hudba, tu filmovou jsem ke konci vypnula a pustila si něco vlastního... Technická stránka i zpracování je překvapivě kvalitní a kamera zase oku příjemná. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že si pan Griffith dělal v některých pasážích spíš legraci a téměř všichni mu na to skočili.(2.12.2006)

  • kaylin
    *****

    O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot.(17.1.2014)

  • classic
    ***

    „Zrodenie národa” sa skladá z dvoch častí: občianska vojna Juhu proti Severu + atentát na Lincolna a "OBNOVA" , t. j. vzostup rasistickej organizácie - Ku Klux Klan, označovaní aj ako: „BIELI RYTIERI” , pretože NEGRI, (takto sú často vykresľovaní vo filme, bez cenzúry), začali akosi príliš vystrkovať rožky, že zároveň režisér a scenárista David Wark Griffith ich chorobne uctieva, až to normálne hraničí s cielenou propagandou, ktorá oslavuje bielu, árijskú rasu nad menejcennou, čiernou, dovezenou z afrického kontinentu. V záverečných sekvenciách, vo veľkom útočiacich členov KKK, odetých v bielych plášťoch, s bielymi kapucňami na kotrbách, a so zapálenými krížmi v paprčách, si «xenofóbny» D.W.Griffith, každú chvíľu vypomáha hudobným audiom, čiže operou od Richarda Wagnera s názvom: „Jazda valkýr” , čím len podkopáva bezvýznamný-význam černochov, ako takých. Zatiaľ, čo som sa mohol s prvou polovicou filmu vskutku stotožniť, s tou druhou, som už mal značný problém ju vôbec prekúsnuť, lebo z každej strany sa na mňa valila lavínová nenávisť. Jednak je revolučne a nadčasovo - nakrútené, ale zase obsahuje extrémnu kontroverziu, z ktorej mi vlasy dupkom stáli, že aj taký »legendárny« Žid Süss, je oproti tomuto Nemému, (ale to vonkoncom neprekáža porozumieť hlavnému posolstvu) snímku z roku 1915, iba obyčajnou, mierumilovnou prechádzkou ružovým sadom ! Beloši sú nalíčení (na)čierno, Afroameričania sú tzv. pokusní králici, ktorí ani netušia, čo sa s nimi vlastne zamýšľa ? 2/2 filmu je z môjho úsudku strašne háklivá, režisér to väčšinou preháňal so zábermi, že to súčasne beriem i na škodu, ako sa nedokázal (u)držať na uzde, bol ako pes odtrhnutý z reťaze, akoby to nemal v hlave usporiadané, zrejme servíroval publiku to, čo už dlhšie túžilo vidieť na vlastné okále ! Najlepšou vo filme bola jednoznačne reálne jestvujúca postava "JOHN WILKES BOOTH" , ktorého stelesnil budúci, významný režisér Raoul Walsh. Najväčšou hviezdou pre zmenu bola Lilian Gish, ale ani na ňu nemám dobrého slova ! Tento viac, než tri hodiny trvajúci, nemý kolos, síce odporúčam, no po jeho celom vstrebaní, sa budete citíť možno dosť mizerne, a tak 1/2 sa javí, ako vôbec najideálnejšia alternatíva na pozeranie, pričom je asi potrebné ho vidieť v celku, kedy už divák výsostne trpí...(12.5.2020)

  • Kulmon
    ***

    Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad.(11.5.2009)

  • F.man
    ***

    Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever!(11.3.2010)

  • - Původní rozpočet byl 40000 dolarů, ale nakonec vyrostl až na 110000 dolarů. To bylo do té doby nejvíc. (Kulmon)

  • - Otec D. W. Griffitha sloužil jako důstojník v konfederační amádě v občanské válce. (Kulmon)

  • - Ešte aj v roku 1978 vyústilo premietanie filmu v kalifornskom meste Oxnard do pouličných výtržností. [Zdroj: Dawn. B. Sova: Zakázané filmy] (rudeboy)