• kaylin
    *****

    O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot.(17.1.2014)

  • Marek1991
    *

    Nejde mi do hlavy, prečo sa vo svojej dobe, keď nemali tie filmy ozaj dobre zafarbené, keď obraz bol dosť slabej kvality, keď boli filmy nemé, prečo sa pustili do tak dlhého diela, lebo mne by aj normálny film v súčasnosti asi neudržal po celú dobu pozornosť, no vtedy asi to bol zážitok a unikát, tak asi len tým sa to dá vysvetliť. Preto ťažko povedať, či je správne, že si vlastne tri časti, ktoré by urobili priam tri filmy, zvolili do jedného filmu. Navyše tretia časť sa dá pochopiť sčasti, lebo vieme, že neohrabaní ľudia vedia narobiť zlo, no ako oslava vlastne rasizmu a akoby obhajoba otrokárstva, to sa mi na tom veľmi nepáčilo. Ubíjajúce dielo a v mnohých scénach zbytočné, tiež by som to inak asi pospájal, plus úplný záver vyzeral na totálny úlet, ale tak pre dobu, pre ktorú bol stvorený to mohlo byť sčasti fajn, no vyvolalo to aj mnoho zla a aj napriek dielu od režiséra tohto filmu, ktoré následovalo ako nejaká odpoveď voči kritike, tak to už zostáva a rozhodne by som to nechcel videť znova.(9.6.2014)

  • Wiliem
    ***

    Film s výrazně proti rasistickým vyzněním, kdy pokud si toto odmyslím, jde o celkem zajímavý počin, kdy se Griffith sice nevyhnul jeho klasickým šablonám ve vyprávění, tedy až přespříliš postav a dialogů, které většinou nemají žádný velký význam, na druhou stranu ta stopáž není až tak neúnosná jak by se mohlo jevit a snímek moc hluchých míst nemá. Jeden z těch lepších Griffithů. 65%.(31.10.2010)

  • Superpero
    ***

    Ono to vůbec nebylo špatné, ale já prostě nedokážu zaujatě sledovat tříhodinový němý film, bez toho aniž bych se nudil. První hodina je těžce rozvleklá, v té druhé je už občanská válka a bitevní scény jsou fakt dobré, například moment když hlavní hrdina naláduje nepřátelské (seveřanské) dělo svojí vlajkou je fakt nezapomenutelný. Po občanské válce dostanou padoušští negři roupy a darebný, falešně zvolený mulat v jejich vedení chce s pomocí negrů ovládnout svět. Jenže hlavní hrdina si to nenechá líbit a s pomocí dalších statečných mladých mužů založí Ku Klux Klan a dá všem těm negrům pořádně na prdel, takže se dočkáme se monumentálního happy endu. Poslední hodina je fakt dobrá, dá se říct až výborná. Díky velkolepé dynamické hudbě jsem při nájezdech KKK měl fakt pocit "jo dejte to těm negrům sežrat". Celý film je navíc doplněn historickými komentáři a letopočty, dočkáme se i atentátu na Lincolna. S hodnocením je to těžké, ale volím tu hodně nižší variantu, protože když vás opravdu baví jen jedna třetina filmu (i když mistrná) je to fakt málo. Do hodnocení jsem nezahrnoval fakt, že jde o rasistickou propagandu, bral jsem to s nadhledem a párkrát jsem se fakt zagebil, jako např. u scény s inspirací image Ku Klux Klanu, když hlavní hrdina vidí malé bílé děti, jak schoulené do prostěradla straší malé negry. Ta scéna je fakt kouzelná. Takže berte, nebo nechte být, ale doporučuju spíš hodně trpělivým divákům.(24.9.2006)

  • lamps
    *****

    Právoplatný král a předchůdce všech výpravných hollywoodských velkofilmů (kdepak Jih proti severu nebo Ben Hur), který v rozmezí 190 minut poutavě a bez zaváhání ukazuje a zároveň předvídá, jak má a jak bude klasická narace vést a neustále udržovat divákovu pozornost. Hlavně práce s mizanscénou a křížovými střihy je dovedena k dokonalosti a závěrečná hodinka, kdy příběh rovnoměrně graduje na třech vzájemně propojených frontách, je pak čirým příkladem nestárnoucí režisérské geniality. Bezpochyby největší a nejinspirativnější dílo prvních dvaceti let kinematografie, a už jako takové si plné hodnocení prostě zaslouží.(19.2.2017)

  • - Během jednoho roku vidělo film 1 milion lidí. (Kulmon)

  • - Budoucí režiséři John Ford, Raoul Welsh, Elmer Clifton, Joseph Henabery, Karl Brown a Donald Crisp pracovali na filmu jako herci nebo členové štábu. (Kulmon)

  • - Bigotní líčení role Američanů afrického původu v jižanské historii vyvolalo žhavé spory. Mnoho novin, vlastněných bělochy i černochy, obviňovalo ve svých redakčních úvodnících Zrození národa z rasismu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)