Zrození národa

Těžko komentovat. Asi se k tomu postavím neutrálně. Ta délka je každopádně vražedná. Dívat se víc jak tři hodiny na němý film je masakr, ale přežil jsem to. A je to určitě zajímavý tehdejší dobový pohled na Americké dějiny od války severu proti jihu, přes zavraždění Lincolna, až po vznik KKK. Pochopitelně, že to je rasistické a tendenční, ale určitě ne nezajímavé a nemá cenu se pitvat v nějaký propagandě. Takhle to prostě v době vzniku viděli a tak je třeba k tomu přistupovat. Hodnotit to dnešní optikou je nesmysl.65% (15.09.2016)

Vydržet se tři hodiny dívat na němý film je buď odvaha nebo bláznovství, každopádně kdo to vydrží, má můj obdiv. Z historického hlediska se jedná o přelomové dílo a v kontextu doby o největší počin své doby. D. W. Grifftih zde ukazuje válku Severu proti Jihu, která vyústila mj. ve zrušení otroctví. A o černochy, tedy negry, jak jsou zde nazývání, tu jde. Ve filmu hrají jak skuteční negři, tak běloši s mejkapem tak nedokonalým, že je hravě poznáme. Černoch je tu zobrazován jako zlo, které je třeba potírat a z tohoto hlediska se jedná o neoddiskutovatelnou kontroverzi, přestože film vznikl půlstoletí po zobrazovaných událostech. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, jak to v Americe vypadalo ještě v 60. letech 20. století, vyhrazená místa černých v autobusech, atentát na Martina Luthera Kinga atd. Rasové problémy nejsou vyřešeny, přestože v čele USA právě stojí Obama. No D. W. Griffith by se asi divil, kdo necelé století stojí v čele národa, jehož zrod v tomto veledíle zfilmoval. Zrození národa je pro kinematografi významný film, ale tři hodiny je fakt moc a nebudu předstírat, že jsem se nějak moc bavil. Kritérium dnešních filmů je zcela jinde. Očima tehdejšího jasných pět, toho dnešního, který má o film skutečný zájem tři, "obyčejný divák Ordinace či Ulice", kterých je asi tak 99% by dal odpad. (11.05.2009)

Veľkolepá trojhodinová koláž amerických dejín. Bohužiaľ rovnako neobjektívna. Griffith bol megaloman, využíval technické metódy a prostriedky, aké mu mohli ostatní režiséri iba v tichosti závidieť, ale z druhej strany, jeho Zrodenie národa dopláca (z pohľadu dejín filmového umenia) na nováčikovskú daň. Postavy sú jednorozmernými bábkami s jasným účelom rovnako ako snaha vyobrazenia "konzervatívneho výkladu amerických dejín". Nezaznamenal som moment, ktorý by to kategoricky (alebo aspoň z presvedčivého uhla pohľadu) odmietal. Zato ako nezáväzný historický sprievodca naprieč silno poznačeným 19. storočím ide stále o veľmi slušné remeslo, ktoré mi ČIASTOČNE pripomenulo Muža s Kinoaparátom (kde miesto paralelného priechodu bezprostrednosti denného života sovietskych obyvateľov tu máme spomínaný sled historických udalostí). Tiež ideologicky poznačené, ale svojim spôsobom historicky a archívačne prínosné. (09.06.2014)

Režisér a priekopník americkej kinematografie David Llewelyn Wark Griffith natočil v roku 1915 trojhodinový, čienobiely, nemý snímok "Zrodenie národa". Je to výnimočné, geniálne filmárske dielo. Nádherný, úchvatný, dokonalý film. Niečo tak perfektné, veľkolepé a strhujúce som už poriadne dlho nevidel. Tento historický titul ma pohladil po duši. Je to klenot, majstrovky vybrúsený diamant. Som z neho doslova okúzlený, nadšený a ohromený. Obrovský divácky zážitok. ***** (06.11.2017)

Rytmus filmu je silnejší ako príbeh samotný, ale charakter, najmä druhej polovice, naň nedovoľuje zabudnúť. Prečo ? Otvorená propagácia Ku-klux-klanu, ako záchrancu černochmi gniaveného juhu USA a ukázanie negrov (tak sú nazývaní v titulkoch), ako násilných, pudovo jednajúcich poloopíc, nenechá dnes, v čase vynútenej rasovej korektnosti, chladným asi nikoho. Viem pochopiť, že syn plukovníka Konfederácie asi nemohol konať a zmýšľať inak, pravda je však možno kdesi inde: niektoré zo scén naozaj prihrávajú teóriám, že Griffith celý ten prehnaný rasizmus myslel ako jeho výsmech. Vyvážené tempo podporuje prirodzené striedanie obrazu aj strihu v sprievode priliehavej hudby. Statické detaily tváre sú vzápätí zamenené za dynamické polocelky, či monumentálne výjavy bojov, ktoré akoby vystúpili z obrazov krajinárskych majstrov, individuálne osudy prechádzajú do zobrazení histórie národa bez akýchkoľvek násilných prepojení a naopak. Jedna z najzaujímavejších scén je priebeh atentátu na prezidenta Abrahama Lincolna v divadle. Forma celého opusu, prevratného diela kinematografie, zrodiaceho veľké príbehy bola vyprecizovaná vo vyše 600 krátkych filmoch (akýchsi cvičebných etudách), ktoré Griffith dovtedy nakrútil. Dospel tak k svojbytnému filmovému výrazu práce s kamerou, obrazom, strihom i hercami. Trojhodinový monument si zaslúži byť videným i dnes, a to napriek spomenutej kontroverznosti. (09.05.2006)