Romeo a Julie

Tak to dopadá, když poslové lásky nemají křídla. A když se chlap nechová jako chlap. Juliinu přehnanou citovost bych pochopil, ale Romea měli někam poslat kácet stromy, aby se trochu vzpamatoval a dal vznětlivosti průchod užitečným způsobem. Škoda, že bratr Lorenzo fňukajícímu spratkovi jednu nevyťal. Vůbec je zajímavé, jak často se Františkáni stávají zástupci rozumu v místech, kde šedé mozkové buňky všech ostatních nejsou využívány právě na plný výkon (jen vzpomeňme na Ecova Viléma z Baskervillu). Mnoho bylo napsáno a nahovořeno o tom, zda pouto mezi Romeem a Julií dá se zvát láskou, nebo jde jen o prostou zamilovanost, výtrysk citů ve věku, kdy kre-ehm-mladý člověk teprve poznává sebe sama. Ač to druhé, méně romantické řešení je možná pravděpodobnější, nelze vyloučit ani to první. Jsou tací, a není jich zas tak málo, co k sobě naleznou skutečný cit už ve věku, ve kterém jejich vrstevníci řeší co na sebe, co ne na sebe, jak doma uhrát pozdní příchod v rozverném stavu, co lajknout a které přátele odinstalovat. Tihle dva k tomu, aby čas jejich lásku prověřil, nikdy nedostali příležitost. Dokázali by o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví? Nevím, ale šanci bych jim dal. Pokud jde o zpracování, je skutečně na co se dívat, text je tu propojen s prostředím životně a podán výborně vedenými herci. Díky tomu i vzletné verše lásky, hněvu, pomsty a usmíření znějí přirozeně a nikoli uměle. Olivia Hussey je Julie jak má být, mladičká, křehká, plná citů, avšak uvědomující si sama sebe. S Romeem mám jako chlap trochu problém, to není vina jeho představitele. Co do věrnosti obsahu hry však ani nemohl být jiný. Zeffirelli dokázal, že filmové adaptace divadelních kusů rozhodně umí, je věrný látce, zároveň nejde o otrocký převod ani prosazování vlastního ega na úkor autora. Tak to má být. (26.11.2017)

Jedna z nejlepších adaptací Romea a Julie kterou znám. Leonard Whiting a Olivia Hussey předvádí před kamerou tu nejlepší zamilovanost, kterou jde vůbec vidět. Fandil jsem jim od začátku do konce a snažil se nemyslet na hořký konec, který nám mistr Shakespeare připravil. Pokud existuje skutečná láska, která jde vidět na plátně, pak ji zobrazuje právě tento film. Nepůsobí ani kýčovitě a ani odtažitě. Je přesně taková, jakou by jsme si jí chtěli přát bez drsného závěru. 90% (15.12.2014)

Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti: Leonard Whiting a Olivia Husseyová. Ocenění: Oscar 1968 - kamera, kostýmy; nominace: režie, film BAFTA - kostýmy Zlatý glóbus - zahraniční anglicky mluvený film, nejnadějnější herecký nováček (O. Hussey), nejnadějnější herecký nováček (L. Whiting) Italian National Syndicate of Film Journalists - kamera (barvená), kostýmy, režie, hudba National Board of Review - režie (04.09.2011)

Kritizovat Shakespeara by bylo stejné, jako hledat chyby na Da Vinciho Moně Lise, proto ponechám stranou předlohu a zaměřím se zde pouze na filmového zpracování. Žádná přehnaná očekávání jsem do snímku nevkládal a udělal jsem dobře. Tato filmová verze Romea a Julie je totiž sterilní a bez invence natočená podívaná, která si neklade nic jiného, než zdlouhavě převyprávět příběh, který dnes už zná snad každý. Filmem jsem se doslova pronudil a byl jsem vděčný za každou zajímavější scénu (ples, souboj). Herci monotóně odříkávají dobové dialogy, na lolitku Julii je sice pěkný pohled, ale to je asi tak všechno. Daleko nejvýraznější jsou tak postavy (i herci) Mercuccia a Tybalta, kteří sice nemají tolik prostoru, ale jejich výstupy jsou světlým místem v jinak skrz na skrz tmavém a předlouhém tunelu (díky Bohu za občasné použití hudby!). Pokud nechcete číst, je to vaše volba, pokud naopak příběh znáte, raději sáhněte po futuristické verzi Baze Luhrmanna - té nápad rozhodně nechybí a o nějakém zfilmovaném divadle tam nemůže být ani řeč. 5/10 (04.09.2009)

Tak čo je veľa, to je veľa. Toto niesu emócie, toto je obyčajné šialenstvo až sebaparódia. Nadrozmerné herecké prehrávanie, kvílenie, proste všetko, len nie výkon hodný nesmrteľnej romance. Ak sa nesie v podobnom duchu aj pôvodný Shakespeareov príbeh, tak potom teda nič moc na tú slávu. Ak ste zamilovaní pridajte si jednu, dve hviezdičky a ak ste cynik, tak potom mínus jednu dolu. (12.01.2014)