Mládí

Pomerne skľúčujúci príbeh, ktorý čaká nejedného z nás, ale ktorým trpí takisto nejeden už v skoršom veku. Zmeska charakterov, výborne napísaných a hlavne zahraných si vás získa a pocity, ako na horskej dráhe, sú zaistené. (15.08.2017)

Tento film je plný pocitů, narážek, a hlavně symbolů kterých tu je opravdu mnoho a může se o nich přemýšlet hodně dlouho. Zkrátka artový velkofilm s jedinečnou Langovou hudbou a skvělou hereckou sestavou. Nejvíc jsem se stotožňoval s postavou Paula Dano a každý jeho pohled a následná rekce mi byla velmi blízká, Weisz jako vždy skvělá. Pro starší diváky může film působit depresivně. (04.12.2017)

Ty jo, je to fakt zajímavý pročítat si zdejší komentáře na téma stáří, je evidentní, že jaterní skvrna dokáže vyděsit víc jak Halina Pawlowská v plavkách. Trochu té averzi ke starším lidem rozumím – člověk si zajde jednou za čas k doktoru pro doplnění zásob morfia a ona je celá čekárna naplněna obavami ze senility či artrózy, v tramvaji si senioři klidně okupují lepší místa u okýnek a nechtěj mě pustit sednout, ani když se vracím ráno fakt utahaná z celonoční pařby (No, teď kecam, minule mi jeden dědula přepustil fleka, ale to jsem měla rozmazanou rtěnku na takovým místě, že to vypadalo jak středně těžký poranění hlavy.) a to ani nemluvím, co ti hbitější z důchodců předvádějí u regálů se zlevněným máslem. No jasný, já budu taky taková, už teď jasně vidím, že mou oblíbenou kratochvílí bude pronásledování pejskařů po parku, jestli po něm uklízejí, jupijajéj. (25.10.2015)

HBO2 HD - Ano, uznávám, Mládí má velkou sílu. Italové, jak už jsem tu párkrát řekl, točí prostě jinak a je fajn vidět občas jinou, než americkou práci, byť pánové Caine a Keitel jsou z VB a USA. Mládí je velice příjemný film o dvou starých mužích, kteří rozmlouvají nad životem, a to zajímavým a poutavým způsobem. Film je z mého pohledu spíše dramatem než komedií doprovázený krásnou hudbou. Dnes jsem dal přednost dabingu, mírně jsem se obával, že mi to pokazí dojem, ale pánové Plachý a Vlasák to zmákli skvěle. Jasný 4-hvězdičkový biják, který si rád někdy připomenu. 77% (with J.) (23.04.2017)

Nevím no. Formálně tomu vlastně nemůžu nic vytknout. Jak Caina ani Keitela moc nemusím tak tady byli příjemně jiní (civilnější) než obvykle. Je tam pár scén a dialogů ve kterých jde Sorrentino až na dřeň.. Ale tentokrát mi přišlo, že je těchto silných momentů trochu méně než jindy... Možná na to ještě nemám věk, nebo mě moc zmlsal nedávno dokoukaný Young Pope, každopádně, jak jsem se u toho bavil, tak po pár hodinách ve mě rezonují jen vybrané fragmenty. (16.04.2017)

Tá práva veľká nádhera. Vizuálne veľkolepá, príjemná Sorrentinova meditácia nad uplynulým životom, mlado... teda starobou, ktorá sa raz sarkasticky strefuje do životných problémov, inokedy melancholicky dume nad prežitými skúsenosťami a vzťahmi. To všetko zaobalené do hravého intelektualizmu, bez toho aby tá intelektuálna rovina potrebovala dávať najavo, že je niečím viac ako divák. Klasický dej tu nie je žiaduce očakávať, toto je film pre tých ktorí sú ochotní počúvať čo sa hovorí, chvíľu sa nad tým zamyslieť. Je to dvojhodinové filozofovanie a bilancovanie uplynulého života v podaní postáv ako hudobný skladateľ unavený zo svojej predošlej skladateľskej kariéry, nešťastný herec jednej ikonickej úlohy, režisér ktorý chce na sklonku života natočiť svoje myšlienkovo najveľkolepejšie dielo aj keď na to už nemá a plejádou vedľajších postáv ktoré im to celé okorenia (nevďačná herečka, Miss Universe a iní). No aj napriek tomu, že tie postavy na prvý pohľad nemusia mať s divákom nič spoločné, opak je pravdou. O starnutí, bilancovaní života už niekoľko filmov vzniklo a Sorrentino sa už takmer rovnakej téme venoval vo Veľkej Nádhere, nikdy však nie aj v taktom vizuálne podmanivom podaní. Dalo by sa mu síce vyčítať, že uhol k tomu, aby sa zapáčil aj väčšinovému divákovi, ale je to skutočne taký problém? Nie je lepšie, ak je jeho ďalší film o niečo prístupnejší masám, než napríklad taká čisto festivalová Veľká nádhera, s ktorou som si ani ja osobne až tak veľmi nesadol. Až Youth je pre mňa tým pravým filmovým zážitkom. CELKOVO: 5* (10/10) (04.12.2015)

O poznání ještě více školometství, než ve Velké nádheře: starci shazují sebe sama v protikladu k narcistnímu světáctví Jepa Gambardelly a překvapivě hledí na manýry a problémy ''těch mladých''. Je dobře, že to násilně nepředjímá velké životní rozumy, nepostrádá to vtip a smysl pro všední tragiku. Bohužel Mládí přebírá veskrze stejný myšlenkový rámec s patrnými odkazy na Felliniho a prostorem vyplněným intelektuálně a emočně neprůhlednými postavami. Sorrentino samozřejmě nezapře smysl pro bizarní kompozici, ale napodruhé už je to spíše prostá dosebezahleděnost. Už to chce nabrat zase jiný směr; žánrově i tematicky. (19.10.2015)

Obrovský kus filmařské pozéřiny. Svět smetánky s neuvěřitelně malichernými problémy, který tak žere Allen, ale s ještě divadelnějšími dialogy. Na druhou stranu skvělé momenty jako rozhovor mladého oduševnělého herce s tou malou holčičkou. Ale je to celé o emocích bez emocí. Zachraňuje to dostatečná dávka nadsázky a fakt, že se na to prostě dobře kouká. (08.11.2015)

100% cinema art. Nadherne zabery, krasna alpska priroda, hudba, zivotni moudra a trocha filozofovani. Nevedel jsem do ceho jdu, ale hltal jsem to nonstop. 10/10 (23.05.2016)

Místy vtipné, ne úplně hloupé, oblíbený Keitel, atd., asi by se i jiné přednosti daly najít, ale co naplat, nudné, ukrutně pomalu plynoucí, tohle mě tedy navzdory všemu totálně emocionálně minulo. Nejraději bych napálila jednu hvězdu, ale "svědomí" mi říká, že tak malé hodnocení si to objektivně řečeno nezaslouží. Subjektivně: brr, nesedlo mi. Jo, a těch zazobaných starců, oslabených věkem, ale užívajících si s úžasnými přáteli a financemi co se dá, už poslední dobou taky bylo dost, už je to docela klišé. Navenek hudrají, ale tragicky se nemají... příjde mi to povrchní a odtržené od reálného života běžného seniora. (04.08.2016)

Předvítatelná, nabubřelá, pseudointelektuální nuda s těžkopádnými metaforami a křečovitými dialogy. Sorrentino Coelhem evropského filmu? (27.11.2015)

V první řadě je to skvělé představení tří herců v hlavní roli, kdy Rachel je přece jen trochu zastíněna dvěma hereckými legendami. Jako kdyby Michael Caine trochu hrál sebe, kdy i po osmdesátce má tolik síly a jako kdyby byl bez jediné vady na zdraví. Oba mají na to, aby s klidem utáhli celý film a Sorrentino jim ještě dodává styl a vizuální krásu. A ano, za hodně může i Švýcarsko. (13.11.2015)

Mnohem lepší než Velká nádhera. Ta měla sice krásnou hudbu, ale Mládí má i nějaký ten zajímavý obsah. A výborné herce. Rachel Weisz je kouzelná a Jane Fonda se i na tak malém prostoru dost vyřádila. Příjemné překvapení. (31.12.2015)

Jsou filmy, které osloví , líbí se a přesto si je už nikdy nepustíte. To se rozhodně netýká ,, Mládí“, ke kterému se vracet budu (alespoň k filmu, když už to bohužel jinak nelze). Těch zážitků a prožitků zde bylo tolik, okouzlila mě kamera , pojetí, prostředí. Příběh mě pohltil, pomalu moje uvažování drtil, rozemlel na kousíčky, aby mě na úplný závěr – slepil dohromady a dokonale uklidnil. A nakonec přesvědčivé herecké výkony . Nevím zda osloví všechny věkové kategorie, čím je člověk starší, tím více jej pochopí a dostane se mu pod kůži. Třeba jak se říká - ,,zmýlená neplatí“. Tím lépe. (16.03.2016)

Další Sorrentinova filmařsky vybroušená manýra a tedy další zářez do rozrůstající se řady audiovizuálně vypiplaných a myšlenkově chutných laskomin tohodle talentovaného italského šéfkuchaře. Zde o něco přístupnější než v minulosti a možná proto i méně podmanivější. Přesto však stále na vrcholu. Caine s Keitelem standardně boží. (18.10.2017)

Taková nuda!!! (19.11.2015)

Závěr mě dojal jak už dlouho nic. Na Sorrentina překvapivě civilně a s lehkostí o tom, kým jsme. O hledání, ztrácení, stáří, mládí a nakonec hlavně o lásce, protože co je důležitějšího. Propadá nám to všechno mezi prsty, ale občas to zazvoní zvukem obyčejné krásy a to si pamatujem. Jak se v deseti krocích zranit o něčí neopatrné lokty. "Despite everything, you and I were simple songs." (04.01.2016)

Prvé stretnutie s Talianskym režisérom a spisovateľom mennom Paolo Sorrentino dopadlo nad moje očakávania. Jeho meno sa mi podarilo zachytiť neraz ale nikdy som sa nejako nevedel premôcť a pozrieť si niektorý jeho film. Práve na Mladosť som sa už chystal odkedy vyšiel na Blu-ray a DVD v zahraničí ale ani vtedy som sa k tomu nedokopal, ale ešte, že tak. Takto som to mal možnosť vidieť v kine. A aké to bolo? Poeticky nádherné, živé, inteligentné, nie veľmi samoúčelne umelecké, pre diváka (hlavne pre mňa) správne dávkované a plné filozofie. Vlastne o nič iné, ako filozofovanie nad životom, ani nešlo. Nejakým hlbším analýzam, do ktorých sa nerozumiem, sa radšej vyhnem lebo, podľa mňa sa každý, aspoň trocha, rozumný jedinec, dokáže vcítiť do situácie hlavných postáv (Caine, Keitle, ináč famózny herci) a nepotrebuje žiadne vysvetlivky. Z ich dlhých intelektuálnych ale zároveň veľmi obyčajných, pochopiteľných a bežných rozhovorov je cítiť, že Sorrentino jednoducho dokáže vystihnúť podstatu a jednoduchosť bežného života a podať ju tak, že divák aj zabudne na to, že pozerá film, má pocit akoby prežíval realitu. Takéto dýchajúce filmy ma neskutočne priťahujú. Ale po pravde nebudem klamať. Hoci sa mi scénky s pomalými prechádzkami a rozhovormi veľmi páčili a film bol myšlienkovo nádherný až až, za najlepšiu scénku považujem tú, ktorá je na väčšine plagátov. Moment kedy herečka Madalina Diana Ghenea (ktorá stvárňovala Miss Universe) vstupuje nahá do bazéna. Myslel som si, že na plátne už nikdy neuvidím krajšiu dievčinu ako je Eva Green....Ako neskutočne som sa mýlil. S tej scénky som bol istú chvíľku mimo. (21.02.2016)

Caine, Keitel, Weisz a Dano na jednom pľaci, to nemohlo dopadnúť zle. Ale mohlo aj lepšie. Veľa momentov je skutočne kúzelných, hĺbavých. Už dlho som nevidela tak nádhernú kameru, bola som zvedavá na každý záber. Mladosť sa vyžíva vo filozofovaní o tom najzaujímavejšom - mladosti (nečakane), láske, priateľstve, starnutí, má jemný a trefný humor, pár symbolických scén. Znie to všetko naozaj dobre. A ono to proste nefunguje tak, ako by mohlo. Film celú dobu balansuje medzi originalitou a absurdnosťou, priamočiarosťou a náznakmi, akoby chcel zvládnuť viacero žánrov. A škrípe to. (28.09.2016)

Krásný film o životě a přátelství. Jsou režiséři, kteří umějí řemeslo, a jsou režiséři, kteří mají přirozený talent. A pak jsou režiséři z rodu kouzelníků. K nim řadím i Paola Sorrentina. Na Mládí jsem se dlouho těšil, ale něco takového jsem opravdu nečekal, přičemž nepopírám, že při prvním zhlédnutí mi chvíli trvalo, než jsem Sorrentinovu vizi dokázal patřičně přijmout. Sorrentinova poetika stojí na význačně napsaných postavách a také na prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Vizuální pojetí Mládí se nedá slovy vyjádřit. Film střídá jeden úžasný obraz za druhým, skvěle vyniká barevná pestrost a specifické nasvícení. Dvojka Michael Caine a Harvey Keitel, zejména druhý jmenovaný je můj oblíbenec, jsou naprosto výteční. Nechápu, že si Caine neodnesl alespoň oscarovou nominaci. Ale své místo si v nostalgií a melancholií prolitém Mládí naleznou i krásná Rachel Weisz, Paul Dano či Jane Fonda. Výprava, hudba, střih, těžko něco vyzdvihávat na úkor dalších řemesel, pokud se tedy dá kouzelnický trik označit za "pouhé řemeslo." Popsat o čem a jak Mládí vypráví, je nemožné. To se zkrátka musí vidět. Dávám 85%. Scény s krávami na louce a Miss Universe v bazénu jsou vrcholem filmařské nápaditosti. (18.02.2018)