Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na konci 14. století jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím. Jan Žižka a skupina jeho žoldnéřů jsou najati na ochranu králova zástupce. Jan prokáže skvělé strategické a bojové schopnosti. Následně je pověřen službou pro samotného krále, Václava IV. Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka, nejbohatší velmož království. Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu. Tím se nevyhnutelně zaplétá do vysoké politiky. Od té chvíle nemá na vybranou. Musí bojovat. Janovy žoldácké hodnoty se otřásají v základech. Vášeň, vina, chtíč i pomsta se stávají hnací silou jeho boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu. V této době se z nájemného žoldnéře stává legenda. Rodí se vojevůdce, který bude bojovat za vše, v co věří. Historický film Petra Jákla vypráví o počátcích husitského vojevůdce Jana Žižky na pozadí bouřlivých událostí roku 1402. (Bioscop)

(více)

Videa (10)

Trailer 3

Recenze (1 031)

-OverLord- 

všechny recenze uživatele

V prvé řadě klobouk dolů, že se povedlo na české poměry natočit něco tak obrovského a zcela se vymykajícího jakýmkoliv zdejším standardům – to platí především pro herecké obsazení, které je jedním z toho nejlepšího, co film nabízí. Samotný film je spíše komornější záležitostí odehrávající se v malých lokacích a bez větších bitevních vřav, jaké známe z historických velkofilmů, čímž poněkud postrádá onu velkolepost, na kterou se možná mnozí těšili. Kromě skvělého hereckého obsazení, a tím pádem skvělých hereckých výkonů, stojí za vypíchnutí také výborná audiovizuální stránka filmu, surovost soubojů a syrová, špinavá a smutná atmosféra středověku. Co filmu moc neprospívá, je několik ohraných hollywoodských klišé, která jsme viděli už milionkrát a na milion různých způsobů, ale nejsem odborník, takže nemůžu hodnotit historickou přesnost – i tak se ale film v několika scénách pokouší trochu nuceně hrát na emoce a tvářit se velkolepěji, než ve skutečnosti je. Přesto se však štáb snaží a ždíme z naší krásné krajiny a památek maximum. Dočkáme se tak úžasných záběrů z míst, která více či méně známe. Škoda jen, že film sám o sobě je jen jakousi předehrou – čímž se ale vlastně nijak netají – ve které se děj nikam moc neposouvá a končí přesně ve chvíli, kdy měl být spíše někde uprostřed, protože to by byla teprve jízda. A zatímco první polovina je svižná, zábavná a plná dobré akce a politického pletichaření, druhá už jí moc nestačí. Všeho všudy se však bezesporu jedná o jeden z nejzásadnějších českých filmů posledních desetiletí a nejeden divák se u několika scén neobejde bez husí kůže. Kina budou praskat ve švech a vyrazí do nich i ti, kteří je navštíví jen jednou za uherák, a to je přesně to, co tuzemská kinematografie potřebovala. Děkujeme. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Všechna čest Jáklovi, že se mu podařilo tak drahý film zafinancovat, obsadit hvězdnými herci a natočit. Tím ale má chvála končí. Žižka je film o ničem, jako by mu chyběla dramaturgie. Škoda, že Jákl nepřenechal režii (i scénář) někomu schopnějšímu a sám nezůstal jen v producentské roli. Děj je podivně poslepovaný a když si během projekce zajdete na záchod a zakouřit a vrátíte se po patnácti minutách, o nic nepřijdete. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, je scéna s červíky, které Benu Fosterovi vyžírají mrtvou tkáň z oka. Velmi romantická scéna. Jsem ráda, že jsem to viděla v kině, ale zároveň vím, že už se na to nejspíš nikdy nepodívám. Proč taky. Více v mých komentářích v pořadu ČT Art A to je co? ZDE. ()

Reklama

Djoker 

všechny recenze uživatele

Dlouho před premiérou Jákl deklaroval, že chtěl natočit české Statečné srdce. Pokud by ještě dodal, že půjde o nízkorozpočtovou variaci, tak by jeho počin v kombinaci s nakažlivým entuziasmem nepůsobil jako špatný vtip a sklidil by alespoň ovace za snahu. On je však výrazně lepší producent než režisér, takže sehnal nejen dost peněz, ale překvapivě i řadu uznávaných herců, které zřejmě namotal na jiný scénář, protože ve filmu jsou slyšet hlavně nesouvisející bláboly. Zasadit Žižku do období, o kterém se nic neví, by se dalo pochopit, kdyby vymyslel nosný příběh se zajímavou zápletkou. Výsledek je bohužel jen bezhlavé pobíhání po lese a průměrná akce s jednou směšnou vozovou hradbou. ()

Spinosaurus odpad!

všechny recenze uživatele

Kdybych měl rozebírat každý aspekt tohoto zpackaného filmu, zejména ten historický, tak je z toho disertační práce na 120 stran. Petr Jákl zcela promarnil potenciál, který měl rozpočet filmu i hvězdní herci (asi jediný pozitivní aspekt filmu) a místo toho servíruje až učebnicové tvůrčí neumětelství. V Janu Žižkovi selhávají úplné základy filmového řemesla. Na klíčové otázky, které by si měli tvůrci pokládat ještě před první klapkou, nenacházím odpovědi. Tak například jaký byl záměr film natočit a proč se zrovna jmenuje Jan Žižka. Děj filmu je totiž zcela fiktivní, špatně napsaný a lacině zpracovaný. Kombinuje (vykrádá) prvky z filmů jako Statečné srdce, Gladiátor, Rambo, Robin Hood či Ivanhoe a prakticky vůbec neutváří historickou postavu Jana Žižky. Nevkládá do něj motivace pro jeho pozdější husitské činy, nerozebírá jeho psychologii. Film mnohem více svou atmosférou (kamerové filtry, věčná mlha, déšť, bahno) a dějem (naháněčka v lesích a bitvy ve zříceninách) připomíná středověká béčka nultých let. Jenže ta se aspoň nebrala vážně a byla zábavná. Neukotvenost Jana Žižky je tak do nebe volající, že průměrný divák se i přes časté akční scény prostě začne časem nudit. Můžeme jen zaplakat, protože být Jákl aspoň trochu sečtělý, sáhl by po jakékoliv dosud nezfilmované české pověsti, báji, povídce či dramatu z českého středověku a měl by v ruce mnohem zajímavější příběh, který by stačilo jen udělat více akční a zfilmovat. Druhý povzdech musí přijít nad promrháním látky 15. století a zrodu husitství. Jákl jakoby sám natruc všem úplně ignoruje tehdejší společenský, náboženský a kulturní kontext a prostě si na koleni vyrábí vlastní historii a vlastní pravidla. Žádné přiblížení tehdejší doby, žádný umělecký přesah, důraz na detail, u kterého bychom si mohl říct: "Jo, na tomhle si dali záležet." Jákl tak naplno prohrává i s ryze průměrným Janem Husem od Jiřího Svobody a dalšími televizními rekonstrukcemi, které sice neměly stamilionové rozpočty, ale aspoň se snažily historické postavy ukázat v trochu netradičním světle. Přinést nové informace do národního povědomí o jejich době. Zde nic takového není. Servíruje se jednoduchý příběh, kde pokud by se vyměnilo jméno Žižka za Robin Hood a prostředí se přeneslo z Čech do Anglie, nepoznáme rozdíl. A když už se tedy vytvořil odbytý scénář plný nepochopení tématu a postavy Jana Žižky, přichází na řadu druhý průser. Jákl totiž svůj vlastní scénář není schopen ani filmařsky odvyprávět! Vývoj postav je velmi nudný, šablonovitý, prakticky žádná si nezíská vaše sympatie. Celá zápletka únosu dívky a budoucnosti českého království či dokonce Evropy je podána tak jednoduše a nepřesvědčivě, že žádný příčetný divák nemůže uvěřit tomu, že "takhle to mohlo s Janem Žižkou být". Co se týče historické věrnosti, asi nemá smysl rozebírat nepřesnosti v kostýmech, kulisách, zbraních, historických událostech roku 1402 atd. Je toho opravdu požehnaně. Ale zmíním jednu věc, která mě málem v kině zvedla ze sedačky a kterou jsem bohužel po velkohubých vyjádřeních Petra Jákla čekal. On totiž vůbec nepochopil smysl husitství a osobnost Jana Žižky a místo toho nám servíruje naprosto pokřivený obraz, který koluje v hospodách či facebookových skupinách. Místo aby, oproti jinak výtečné trilogii Otakara Vávry, přinesl racionální a kritický pohled na husitství očištěný od komunistické propagandy, tak nám naopak v tom svém pseudo-obrazu doslova vymáchal rypák. Při kázání Jana Husa jsem nevěděl, jestli poslouchám církevního reformátora, nebo Tomia Okamuru se svým pravidelným hlášením. Místo promluv o víře a jejím výkladu tam hovoří cosi o tom, jak má každý stát při své pravdě, neposlouchat zkaženou církev a podobné kecy pro jednoduché lidi. Vrcholem pak byl závěr, kdy se přenášíme do období husitských válek. Proti vozové hradbě najíždí křižácká jízda početnější než Rohirové v bitvě o Minas Tirith a film skončí psaným poselstvím ve smyslu: "Věnováno všem lidem, kteří věří ve svobodu a bojují za ni." V té chvíli jsem čekal, že se přeneseme ještě dál do budoucnosti a Petr Jákl nám ukáže zaplněný Václavák antirouškaři. Protože přesně tenhle populismus a antiestablishment je zřejmě hnacím motorem pro Jáklovu tvorbu. Není náhodou, že jeho "hrdiny" jsou Jiří Kajínek a Jan Žižka. A tady je zároveň možná odpověď, proč je film navzdory velkým ambicím tak jednoduchý - zkrátka protože jeho cílovkou jsou jednodušší lidé. Lidé, kteří znají jen to, že Žižka měl jedno oko, byl to bojovník "za pravdu" proti establishmentu, nikdy neprohrál a vždycky rád zpíval Kdož jsú boží bojovníci. Tahle písnička ve filmu zazní dokonce třikrát a její premiéra při kázání mistra Jana Husa byl přesně ten moment, kdy jsem se chtěl zvednout ze sedačky a odejít. Jákl mohl ve filmu použít jakékoliv z desítek dochovaných písní té doby, ale on tam prostě kopne pouze tu nejznámější, aby se zavděčil jednoduchým divákům A už si neklade otázky, proč by si ji lidé v kostele při kázání zpívali, když je to píseň ryze vojenská. Navíc se vsadím, že v roce 1402 ani neexistovala. Celkově řečeno, Petr Jákl natočil jednoduchý film pro jednoduché publikum, na který z marketingového důvodu přilepil značku Jan Žižka, protože jiný důvod ve filmu jeho jméno nemá. () (méně) (více)

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Neztratil jsem víru, ovšem to, čeho jsem byl svědkem značně předčilo mé očekávání..a velmi negativně. Hrozně jsem Jáklovi fandil, ale Žižka prostě není dobře natočen. A krom až fetišistických drastických záběrů jen to také celkem nuda. Poslední scéna je super, ale její rozvedení se zřejmě, dle výdělků z kin, nikdy nedočkáme. PS : Ben Foster za ty roky už svou auru výborného herce ztratil a touhle rolí jí rozhodně nenabyl zpět. ()

Galerie (84)

Zajímavosti (50)

  • Michael Caine si zahrál fiktivní postavu, lorda Boroše. Dle produkce jde o pravou ruku krále Václava IV., který využíval takzvané milce, což byla nižší šlechta, která mu pomáhala vládnout. Caineův Boreš vzešel z obecné inspirace rodem Boršů z Rýzmburka neboli z Oseka, který existoval od raného 13. století. Svým potomkům, někdy i bratrům, dával právě jméno Boreš. (3T)
  • Režisér Petr Jákl plánoval původní rozpočet kolem 80 milionů českých korun. Ten se ale nakonec během příprav filmu vyšplhal až na půl miliardy a stal se tak dosud nejdražším filmem české kinematografie. (ZHODNOTITEL)

Související novinky

Finále Plzeň 2022 se blíží!

Finále Plzeň 2022 se blíží!

22.09.2022

Už po 35. se uskuteční filmový festival Finále Plzeň. Oslavy českého filmu budou v západočeské metropoli probíhat od 23. do 28. září. Během šesti festivalových dní můžete zhlédnout největší trháky… (více)

ČSFD Award pro Bena Fostera

ČSFD Award pro Bena Fostera

08.09.2022

Při příležitosti uvedení nejdražšího českého filmu do kin přinášíme všem filmovým fanouškům radostnou zprávu o udělení “ČSFD Award” americkému herci Benu Fosterovi, představiteli Jana Žižky. Foster,… (více)

Krásné Vánoce a PF 2022!

Krásné Vánoce a PF 2022!

24.12.2021

Přestože bylo letos velkých filmů obecně méně, protože kina začali otvírat až na konci května a Tomu Cruisovi se ještě nechtělo riskovat s Mission: Impossible 7 a Top Gunem, dočkali jsme se několika… (více)

Michael Caine oznámil konec kariéry

Michael Caine oznámil konec kariéry

16.10.2021

Aktualizace: Tak se zdá, že se herec těšil na důchod předčasně. Později svá slova změnil a jeho zástupce potvrdil, že hodlá pracovat i nadále.   Původní zpráva: Smutná zpráva z britských ostrovů.… (více)

Reklama

Reklama