Návrat sedmé roty

Tahle dvojka je jednim z těch případů, kdy mi dvojka příjde lepší než jednička. Tvůrci jsou tu více utrženi ze řetězu, a všechno je vyhnané do větší absurdity. Super jsou matracové scény, nebo vyhazování mostů do povětří. Přeobsazení jedné z hlavních rolí mi nikterak nevadilo. Dokonce bych řekl, že jako dítě jsem to vůbec nevnímal, a všiml si toho až př Xtém puštění. (18.12.2021)

„Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík“. Hrdinové z nejmenších se po dvou letech vrací přesně na to místo, kde jsme je a zbytek sedmé roty opustili v roce 73. Za mne možná nejlepší film z celé trilogie….“matracová scéna“ se mi vryla do paměti již z dob, kdy jsem byl školou povinný. Tohle je zlatý fond a to nejenom francouzské kinematografie. (20.12.2021)

Druhý díl této válečné komedie už mě tolik nevzal jako ten první. Je to hlavně tím, že je to celkem o ničom, co se týče příběhu. No, strávit chvíli u mostu, pak zdlouhavé bloudění v chodbách pod zámkem. A to sem při tom měl dřív i dvojku docela v oblibě. Co mě rozesmívalo uplně nejvíc, tak když si borci vlezli do cizích důstojnických uniforem a pak se vydávali za důstojníky :o). To jako šlo. Ale jinak možná zbytečně přeplácaný a jak sem už napsal, tak dějově hodně slabota. Uvidím, jestli se vrhnu na poslední díl, asi ho nechám ještě chvíli uležet. Je ale fajn, že se dá válka brát i z veselé stránky a nejen z té stinné a pochmurné... (17.07.2012)

Souhlas, na dvojce je nejlepší, že ač zrozena o dva roky později, děj pokračuje bezprostředně dál, protože válka na nikoho nepočká. Tentokrát naše povedená trojka uniká po vzoru Houdiniho na sto a jeden způsob, z nichž vyniká především exit s matracemi :-) Narozdíl od prvního dílu se dvojka dobového dabingu nikdy nedočkala, ovšem pánové Fišer, Přeučil a Plachý pro Lucernafilm v devadesátých letech odvedli rovněž velmi dobrou práci. (10.10.2012)

Povedené pokračování francouzské komedie, které nahlíží na válku trochu nadlehčeně a s humorem. Najde se zde spousta skvělých hlášek a scén, jež zaručeně pobaví. Za všechny jmenujme například neustálé pochodování s matracemi za účelem úniku ze zajetí. A potom jsem se taky dobře bavil, když jeden ze sabotéru pořád něco odpaloval, což tak trochu diktovalo bláznivý děj celého filmu. (12.04.2012)