Legendy zločinu

Helgeland musí psát jen scénáře, protože jakmile je za kamerou, tak to nemá drajv a výsledek je nijaký. A u takovéhle retro gangsterky je to škoda dvojnásob, jelikož forma OK, životních mouder/pravd málo, Chazze Palminteriho ještě méně a dějová struktura filmu je jenom aby nějaká byla. Jinak je to ONE-MAN-SHOW Toma Hardyho který je brilantní a ještě brilantnější. Kdybych si chtěl pustit v jeden večer předskokana a hlavní chod, dám si Legend a třeba Goodfellas. (17.10.2015)

Tom Hardy se cejtil na dvojroli a tak se také dvojrole dočkal. A nutno dodat, že dva bratři, rozdílní kriminálníci, se mu víceméně povedli. Jen je škoda, že opravdový dech film chytá až ke konci, kdy se celé to impérium postupně rozkládá. V tu chvíli Legendy zločinu zužitkovaly celý ten jinak ne úplně výrazný příběh a připravili si pro něj poměrně tragické vyústění. A to bylo dobré. Hlavně proto, že ten příběh psal sám život. Až mi z té lidské tragédie bylo na konci vysloveně smutno. (03.10.2016)

Mám rád Helgelandové scenáre a kriminálky, mám rád Hardyho a jeho drsné pohľady, ale toto ma moc nenadchlo. Príbeh nebol zlý, ale brzdila ho zbytočne dlhá stopáž. Nemal by som nič proti, keby sa tu postupne niečo budovalo a potajme gradovalo, ale ničoho takého sa nedočkáme. Všetko sú to len drsné reči sem a drsný záber tam, ale že by príbeh naozaj niečim prekvapil alebo zaujal nemôžem povedať a tie vyše dve hodine mu tiež moc nepomáhajú. 70% - 3* (17.04.2016)

Na samom začiatku sa necháte uniesť odľahčeným britským vtipom a skvostnou atmosférou 60. rokov, ako vystrihnuté zo Scorseseho. Trvá to však len prvú pol hodku. Názov je síce pútavý, no obsah mu vôbec nezodpovedá. Legendami sa bratia stanú, ale okrem vtipne štylizovanej scény prestrelky v bare nie je vo filme žiaden významný čin, ktorý by ich na legendárnych zločincov povýšil. Popri evidentnom konflikte medzi charakterovo rozdielnymi bratmi sa črtá romantická línia. Takáto štylizácia premieňa film o bratoch skôr na príbeh o smutnej a nenaplnenej láske Francis k Reggiemu, plnej žvástov o spoločnom živote a bezbrehej nudy. Vrcholom nešťastne zvolenej šablóny je absencia chémie medzi herečkou Emily Browning a Hardym. Samostatnou kapitolou je hudba. Soundtrackový výber síce dokresľuje dobový nádych výpravy, ale piesne sú akoby náhodne vybrané. Chýba prepojenie medzi hudbou a charakterom scény, počuté viac vadí než dokresľuje videné. V konečnom sumáre nestačí zopár dobrých scén a perličkových dialógov. Ani dvojnásobná porcia Toma Hardyho, nech je akokoľvek mega. (10.06.2019)

Svá zlatá léta si organizovaný zločin v USA odbyl v období prohibice, kdežto britský organizovaný zločin měl své nejslavnější období v 50. a 60. letech minulého století, kdy se Londýn stal dočasně pupkem světa. Centrem zájmu bulvárních médií a veřejnosti se stala především nepřehlédnutelná dvojice bratrů Krayových, kteří tehdy plnili stránky nejen věnované kriminálním deliktům, ale diktovali i módu a přátelili se s hvězdami showbusinessu. Je to už druhý film, který se snaží mapovat jejich životní osudy, a nutno říct, že se Brianu Helgelandovi podařilo vytěžit víc než jeho předchůdci. Z diváckého hlediska je ale problém, že ten film trochu klame tělem. Začátek se nese bezmála v tarantinovském duchu a poté, co bratři v dojemné spolupráci zmasakrují konkurenční gang, vypadá to na krvavou napínavou jízdu. Snímek se ale následně změní v psychologické drama, kde se partnerka jednoho z bratrů vyrovnává s vědomím, že svůj život spojila se sociopatem, jehož dvojče je ryzí psychopat. Řeší se zkrátka problém paní Schroederové z Mafie v Atlantic City, která se milostnou pletkou s mafiánským bossem Thompsonem dostala do centra organizovaného zločinu a sváděla nekonečný souboj vlastního svědomí a hodnotového žebříčku s prostředím, které ji obklopovalo. Natočené je to jako skvělě vypadající retro ze 60. let, je zkrátka vidět, že britská kinematografie víc umí a může si víc dovolit než naše provinční prostředí. Mnohý žánrový fanoušek si povzdychne, že linie sledující, jak bratři Krayové rostou a pohlcují nové čtvrtě a čistí město od konkurence, by byla divácky daleko atraktivnější. Celkový dojem: 80 %. Tom Hardy se se svou dvojrolí vyrovnal podle očekávání důstojně. Nebude to sice velký hit a tento titul nebude figurovat na nejvyšších příčkách žánru, ale své kvality má. (05.01.2016)