Hana a její sestry

Variovat Čechova jde Allenovi daleko lépe než kopírovat Bergmana. Čechov ve svých hrách popisoval svět okolo sebe plný stárnoucích hereček a mladých dychtivých adeptek herectví (Racek), plný žen, které marně hledají svůj sen v realitě (Tři sestry), a plný slabošských mužů hledajících u žen maminčino teplo (Strýček Váňa). A o sto let později na Manhattanu je vlastně všechno stejně tragikomické. Ženy žijící pro umění, ovšem umění nežije pro ně (drásavě trapná scéna konkurzu), hledající dle nereálných uměleckých měřítek toho pravého, neurotický hledač spásy, slabošský manžílek ujišťující se nevěrou, že na své partnerce není až tak závislý (i když pochopitelně je)... Allen svým Rusům rozumí. (16.07.2012)

Ještě že Hana měla ty sestry dvě. Kdyby jich měla víc, už by se v tom jeden vůbec nevyznal! Vtipný a milý film, kde Woody Allen hraje (pošuka) Woodyho Allena a život má trošku hořkou, trošku sladkou příchuť. Mám takový matný pocit, že Čechov kdysi napsal něco podobného, jen to asi nebylo tak vtipné. (21.07.2013)

Průměrnej film, průměrná zábava. Bylo to tak Allenovsky průměrné, že už ani nevím, jestli jesm někdy někde takovéhle hodnocení nenapsal a teď se mi to plete. Za dva dny nevím, o čem to bylo. On sám v roli Mickeyho byl zábavnej dost, jako vždy, ale zbytek stál za dve hoviša. Jako vždy to popisovalo vztah starších lúzrovitejch chlapíků s mladšími hodnými pěknými ženami, které jsou v tomto případě sestry, které se mi nelíbí (jako všechny ženy v Alenovejch filmech), protože jsou úplně stejnej typ a moc intelektuální a ukecané a všechno se tam moc řeší a tak... Zdá se mi, že čím víc filmů od Allena vidím, tím horší dávám hodnocení. I když to není zas takovej děs. (07.07.2006)

Tenhle film je krásnej v tolika rovinách, že možná ani nemá cenu pokoušet se je vyjmenovat. Kdyby snad někdo Allena neznal a chtěl vidět něco typického, v Haně a jejích sestrách najde asi všechno podstatné – vztahy (miluju, jak se tu pootáčejí tak dlouho, dokud do sebe nezapadnou), Woodyho hypochondra a existencialistu, půvaby New Yorku, lásku k filmu, jazz i klasiku, sžíravé komentáře k americké popkultuře (zde hlavně ústy skvělého Maxe von Sydowa), rodinné sešlosti a samozřejmě brilantní dialogy a humor, všechno dávkované tak akorát, precizně vyvážené. Přes úctyhodné množství „hlavních“ postav se ani na chvíli neztrácíte a nemáte pocit, že by některá potřebovala víc prostoru – nevzpomínám si na žádný podobně rozmáchlý biják, který by se povedlo takhle dobře ukočírovat. A celé to žije a dýchá, prostě jedna velká filmová dobrota, ať si o tom sám pan autor myslí a říká, co chce. (10.02.2011)

Základní kámen páně Allenovy zůstává pro mne kdesi v půli cesty, což pramení z nepřipravenosti na tak promyšlenou látku. Uvidíme co s hodnocením provede druhá projekce. (16.03.2013)

„Láska je nevyzpytatelná…Srdce je velice pružný sval…“ Mé první setkání s Woody Allenem nedopadlo vůbec špatně. Tahle vztahová komedie/drama o třech sestrách, jejichž osudy se vzájemně proplétají možná i víc, než je zdrávo (jeden se zamiluje do sestry své manželky, jiný si nakonec vezme jinou sestru své bývalé manželky), mě zaujala už jen pohodovou (převážně swingovou, případně klavírní mírně jazzově laděnou) hudbou. Příběhově je až neuvěřitelné to propojení všech těch jednotlivých dílčích příběhů do jedné krásné filmové mozaiky. Je to přitom možná trošku paradox (s ohledem na název filmu), že se člověk toho z filmu dozví víc o bývalé alkoholičce Lee či bývalé feťačce Holly, než o téměř bezchybné, spolehlivé a štědré Haně. Ta jako by byla spíše jen vláčena vnějšími okolnostmi, kterým nerozumí. Ono taky těžko rozumět tomu, když Vám Váš manžel, se kterým jste až doposud měli pěkný vztah, řekne „je těžkým být s někým, kdo dává vše a nechce nic zpátky.“ Ještě že ten vztahový propletenec končí happyendem. Jinak bych se toho ale chtěl o slušňačce Haně dozvědět trošku víc. (04.01.2023)

Na Allena trochu nezvyklá komedie s pozitivním závěrem. A Woodyho hypochondr mi ze všech jeho rolí sedl asi nejvíc. (23.11.2005)

Allenova výhoda je v tom, že rozumí lidským vztahům a všechny běžné tragédie pojímá jako něco naprosto přirozeného. Proto mám u tohoto snímku pocit jen lehkého vznášení a ve Woodyho společnosti nemám šanci brát život ubrečeně vážně. Mia je výborná a hraje přesně tu ženu, kterých je kolem nás spousta, ale jejich pózy si všimnou spíše jejich známé a přítelkyně. Ty všechny těmto typům žen závidí, ale není pro to žádný důvod. Pod suverénní, se vším se vypořádající a úspěšnou skořápkou jsou to stále jenom ženy, které bojují jako všechny ostatní. (26.04.2010)

"The only absolute knowledge attainable by man is that life is meaningless." (Tolstoj) .. preklad nájdete v komentári Rentona a prakticky je jeho komentár absolútne výstižný a plne s ním súhlasím. Niet čo dodať. (22.07.2008)

Allena buď milujete nebo mu nikdy nepřijdete na chuť. Že by se nabízely kompromisy? U mě zřejmě ne. Útrpná, vleklá křeč podaná formou neskutečně ukecaného filmu, který neměl spád, nadhled a už vůbec ne komediální jiskru. Oceňuji snad jen mírnou intelektuální notu s architektonickými glosami na A. Loose. Pro mě ubíjející filmová záležitost. (18.11.2011)

Michael Caine mě nikde moc neseděl a ani zde tomu nebylo jinak. Pro Woody Allena je to ale jednoznačně návrat do vyšlapané cestičky, tedy do kolejí, které má geniálně projeté a rozhodně je na čem stavět. Konec s přirovnáními. Postava, kterou zde Woody "hraje" je naprosto úžasná a scénka na chodníku před nemocnicí, kdy prožívá asi 5 sekund radosti a optimismu je naprosto skvělá. A neodpustím si ještě i skvělý vtípek: "-- A nemůže být ta tvá neplodnost způsobena masturbací? -- Moje koníčky nech na pokoji..." :-) (22.11.2005)

Tri sestry, každá s iným vzťahom, žiadny z nich nie je jednoduchý. Riešenie vzťahov je typicky Allenovské, čítame myšlienky postáv, vidíme celkom do ich vnútra. Woody samotný si ukradol samozrejme najviac neurotickú povahu a zároveň najvtipnejšiu a bez neho by som si film nevedel predstaviť. Preto mi nesedí, že tu je uvedený až na deviatom mieste až som ho prehliadol a myslel som, že film bude bez neho ako herca. (07.11.2014)

Allen je rachitická figurka a docela dlouho mi trvalo, než jsem mu přišla na chuť. Ale když si jej člověk oblíbí, propadne mu. A hlavně Allena nedabovat, jedině titulky. Jeho hlas i angličtina jsou neodolatelné. (Naštěstí ho snad ani nikdo nedabuje.) Den díkůvzdání film uvozuje a ťukání na skleničku při prvním přípitku mne nenaložilo, nesnáším to. Naštěstí to fakt netrvalo dlouho. Woody opět nešika a hypochondr. „zvoní vám v uchu?“ „Jen v jednom. Ve dvou by to bylo zdravější?“ „Neslyším vysoké tóny. Tak vynechám operu. No a co?“ Při hovoru o architektuře padlo slovo interdependence, to jsem si musela najít ve slovníku, je to vzájemná závislost. April znala Adolfa Loosa, ano, je to ten, co je po něm pojmenována v Praze Loosova, někdy také Müllerova vila. Mimochodem přetahování, kterou architekt vysadí dřív a kterou později bylo kouzelné. A dámy, pravdivé. Bohužel charismatický Max von Sydow se filmem jen mihnul. Další perlička – neplodnost: „Nezpůsobil sis to sám, třeba masturbací?“ „Mé koníčky nech na pokoji!“ Běhající v Central parku mi připomněli Maratonce, ten plot se snad vůbec nezměnil. Wiest po návštěvě baru: „Nesnášíš rock, nechceš fetovat. To je jako chodit s kardinálem.“ A hned poté „Doprovodím se sama.“ Dobré si zapamatovat. Woody nakupuje a vyndává z paper tašky krucifix, svatý obrázek. A k tomu toastový chléb a majonézu Hellmans. Poslední perla: „Tvé osobnosti dost chybělo. Hlavně osobnost.“ Dalším Dnem díkůvzdání se kruh nevěr a změn a zmatků uzavírá. Ale jak jen dokázal neplodný Woody zplodit to dítě? A co jsem si z toho vzala já? Naštěstí mám jen jednu sestru, normální. A na sex do Sheratonu mne asi nikdo nepozve. (03.06.2008)

Takřka dokonalý spletenec partnerských, příbuzenských a přátelských vztahů. Jako obvykle s hromadou zajímavých myšlenek a postřehů na vše možné, nejvíce však Allenovi oblíbená témata vztahy, sex a náboženství. Na odlehčení humorná linka s hypochondrem, kterého si střihl sám Allen. Suma sumárum, úžasný film, s tunou skvělých dialogů. Ostatně nečekal jsem nic jiného. Mia i Barbara na svůj věk vypadají moc hezky a sympaticky, ale zajímalo by mě jestli Carrie Fisher namaskovali nebo ji tři roky od Star Wars tak zhuntoval fet. (06.03.2011)

Woody Allen je režisér, ktorý zjavne ani sám netúži po tom, aby bol titulovaný pojmami ako "pán režisér, pán majster " a všetky tie podobné oficiality. Vie sám, že je žijúca legenda a že už teraz má v dejinách kinematografie svoje čestné miesto. Hlavne preto, že ako režisér je známy všetkým ako "Woody" , ktorému sa nedá neodpustiť jeho občasné moralizovanie a narážky na umenie. Navyše s tým, že všetky hlášky dokáže okoreniť aj krásnou a nepriamočiarou kritikou. Koniec koncov to je to hlavné a najlepšie čo formuje Allena. Príbeh Hany a jej sestier je príbehom toho, čomu sa dá povedať "neistota". Nedá sa rozprávať o problémoch, ale skôr o rozmaroch. Alebo všetko v tomto filme nie sú rozmary, ale holé fakty s ktorými sa každý potýka v najosobnejšej zóne akou je myseľ ? Výborná paleta charakterov a šťavnatý scenár. (01.05.2013)

A vlastně ani nevím, proč dávám za plný počet bodů. U Allena je to vždycky taková nějaká zvláštní aura, která Vás přitahuje v momentech, který by každý druhý režisér zpracoval naprosto banálně, jen Allen se u nich vyžívá a dokáže z nich vykouzlit krásnou věc. Pro mě zatím vrchol tvorby tohoto malého brýlatého podivína, který jakoby vždy věděl, co je láska a jak ji nejlépe vystihnout. Láska ve filmu je láska k filmu. (20.01.2014)

Semtam mi to připomínalo Interiéry, který se ale žánrově posunuly někam jinam. Nejlepší scény jako klasicky s Woodym. Třeba na punkovym koncertě, ten jeho škleb a: "Bojim se, že až skončí, tak začnou brát rukojmí." (80%) (29.12.2014)

Woody Allen mě pobaví dokonale pokaždé a nebylo tomu tentokráte jinak...Ale na 5* mě prostě něco schází... (11.09.2009)

Woody Allen zkrátka dokáže natočit neobyčejný film o všedních věcech. Tady snad nejvíce vychází najevo jeho cit pro přirozené vyobrazení vztahů, ke kterým navíc přidá ironizující nadhled. A ke všemu si umí vybrat herce, kteří jeho brilantní dialogy podají tak, jak podány být mají. A další kapitolou a příjemným završením toho všeho je hudba. (29.06.2010)

Krome princezny Leiy zaujala i pohledna Dianne Wiest. Woody je kral. Dalsi krasny film ze sveta intelektualu. Nadhera. (28.04.2013)