Sedm smrtelných hříchů

Na to jak hezkou animaci tohle anime má, mě po dějové stránce nijak extra neuchvátilo. Prvních pár dílů je nudných, dokud nezačnou postupně přibývat členové Hříchů. Jen je hrozná škoda, že některým jsme se nepodívali trošku víc na zoubek, nebo celkově se víc neseznámili s příběhem tohoto uskupení. Místo toho tam byl přehršel momentů s princeznou Elizabeth nebo Hawkem, kdy mi oba dva hrozně lezli krkem. Opening i ending nijak extra nezaujali a ze soundtracků se najdou jeden nebo dva, co stály za to. (18.11.2016)

Po 18. episodě už musím hodnotit. A zaplno. Úžasná hudba, naprosto parádní postavy, proměnlivé okamžiky, ohrožení hlavních hrdinů, zábavné aspekty, srdcervoucí aspekty... A hlavně rychlost, jakým se ten seriál ubírá. V jednom díle je toho napasované tolik, co klasicky v jiných za 2-3. I když je hlavní příběh vcelku mizerný (Svatí Ryříti, v minulosti hodní, jsou teď zlí a chtějí zabít poslední přeživší extrémně nebezpečné Rytíře Hříchů (ach ty překlady :D Sorry), kteří byli v minulosti prej zlí, ale teď dobří...), jak sami vidíte, avšak nenechte se zmýlit touto na oko jasně danou a lineární zápletkou. Je to zpracované skvostně, člověk si tu jízdu užívá a těší se na to týden po týdnu více a více. Parasyte, Durarara!! X2, Junketsu Maria, Kuroko 3... to vše jde stranou a jako první se koukám na Nanatsu no Taizai :-) Krásných a vřelých 90% (16.02.2015)

Kratucky fantasy shonen, pri ktorom je jeho dlzka vyhodou aj negativom zaroven. Serial ma len 24 casti a tym padom neobsahuje hluche miesta. Cely cas sa ide naplno a divaka necakaju ziadne natahovane suboje na ake je zvykly, ziadne komplikovane plany a machinacie, ziadne prekombinovane odbocky. Tym, ze osekali vsetky pridane prvky, ktore su nam zname napr. z FMA ci Bleach, vytvorili serial, ktory nema sancu divaka nudit, kedze kazdy diel je nabity akciou. Co sa samotnych subojov tyka, mnohe z nich su dobre animovane, niektore aj kreativne a vsetky pobavia. Avsak to, ze pribeh vyrazne okresali tiez znamena, ze The Seven Deadly Sins v zasade neprinasa do zanru nic nove. Ak niekto hlada originalne anime, moze sa na mieste otocit a hladat dalej, ak niekto hlada klasicku shonen zabavu, tak tuto nenarocnu jednohubku pravdepoodobne zhltne za par dni. Mimochodom, suboj Meliodas vs. Hendrickson bol vrcholom celeho serialu. (11.08.2015)

Mě tahle ta rodinná tragédie z Alabamy fakt nebavila. Mám strašně ráda overpowered postavy (proto se mi ze začátku kapitán líbil, spolu s panem loutkou jsou to jediné postavy, které se mi nakonec nezhnusily), ale nepotřebuju, aby taková byla každá druhá. Souboje byly v podstatě jen o tom, že na sebe chrlili jeden super ďuper útok za druhým. Nikdo neumírá, co kdyby se hodil později a když už je jasné, že se hodit nebude, tak ho zabijeme, aby se neřeklo, ale nebojte, nebude to nikdo, na kom by vám mohlo třeba jen kapku záležet. Animace v první sezóně nic moc, časem se zlepšuje. Hudba ok. Možná je to na dvě hvězdičky, ale tady je to tak nadhodnocené, že ty slabé dvě dávat prostě nebudu. Ani mě to nemrzí, tohle anime mi strašně nesedlo a mile ráda zapomenu, že jsem ho viděla. A to mám na šóneny vysloveně náladu... to už si snad dám znovu něco, z čeho tohle anime kradlo. (Kdyby někoho zajímalo, proč jsem viděla všechny tři série i tu otravnou OVA, když mě to tak nebavilo, tak za to může Netflix. Strašně mě totiž vytáčí, když mám něco v rozkoukaných moc dlouho a Netflixu trvá ještě dýl, než to odstraní... takže tak :-D) (12.08.2020)

Tak, copak tu máme - roztomilého šónen hrdinu, který nedokáže udržet na uzdě své perverzní choutky a je to podáváno, jak už to umí asi jen Japonci, tedy tím nejzábavnějším způsobem, jak to jen jde, přitom však má taky velké srdce a váží si přátelství nade všechno na světě. Jeho partu kriminálníků, kteří jsou jeden vedle druhého vedle pátého kromě toho šestého (tfuj) k zakousnut... totiž k pomilová... k zulíbání (King a Diane!). Vedle všeho toho mírně (až více) úchylného humoru a nějakého toho podobného fanservisu taky jednoho mazlíčka, který zprvu irituje, pak irituje hlasově a pak je náhle šišó. Dále, temná tajemství a tragédie minulosti, jako chapadla obtáčející prakticky každou jednu postavu, od těch hlavních až k těm vedlejším. Potom, ze začátku mírně otravnou, pomalou a jednoduchou zápletku, která se ale obstojně zamotává a komplikuje a ve finále se ukáže, že ta jednoduchost tomu snad i prospěla (ok, tohle bude asi důvod, proč jsem jen na čtyřech, ne na pěti, zápletka byla rozhodně to nejslabší z celého koktejlu, a nevadilo by možná ani to, že působila opravdu jednoduše, ale to, jakým způsobem byla podávána. Hledání jednoho Hříchu za druhým mě dost rychle unavilo, naštěstí to velké finále na mě zafungovalo tak, jak se nedaří už dlouho fungovat Míšovi Bayovi - oslnilo explozemi, obrazně i doslovně). Také má první série hezky ukončené všechny hlavní linie.. nebo se to aspoň tak zdá (hehe, ano, už jsem si načetl i celou mangu), což pomáhá s vnímáním série jako jednoho gradujícího celku. Opravdu obrovským plusem Nanatsu no Taizai je ale samozřejmě část, kde se bojuje. Od chvil, kdy jsem slintal nad Narutem, jsem asi nepociťoval v anime soubojích takový nával radosti a adrenalinu a extáze a nárůstu úrovně badassery jako zde. Výborně nakreslené, obrovské, brutální, když je potřeba, jindy zase komičtěji pojaté, osudové a naprosto superhrdinské. Pro někoho tohle poměřování sil ovšem může působit nudně, to souhlasím, ale kdo má rád obří OP střety, kdy se ve výbuších prachu bortí celé ulice až města, a postavy jsou díky skvělé animaci zachyceny právě v ty nejkrásnější bojové momenty, užije si to na sto procent. A lehce to může min. ty dvě hvězdy vyrobit samo o sobě. Mínusem by mohly být názvy jednotlivých technik, jejichž vykřičení před či při použití je sice svým způsobem stále cool, ale vzhledem k tomu, že autor nebyl ani tak vynalézavý jako Kishimoto u Naruta a vymyslel je většinou jen velmi nudně, občas je to otravné. Toto ovšem anuluje znovu dokonalý soundtrack od skladatele např. Attack on Titan OST, který vynáší skvělé bitevní scény do sfér perfektních scén. Občas. Jinak to jsou stále skvělé scény. Je to typický šónen, ano, ale má výhodu v kratší délce (ovšem 2. série se blíží!!), silně humorném ladění, Meliodasově úchylnosti, partě více než dobře vystavěných hrdinů a silně epicky podaných soubojích ala hoď to na mě, hodím ti to lépe a návod jak zničit naprosto nezničitelnou magickou bariéru tkví v síle paží dvou bros. Full Counta! (06.10.2015)