Florence Foster Jenkins
Božská Florence
Florence Foster Jenkins
Florence Foster Jenkins
Florence Foster Jenkins
Režie:
Stephen FrearsScénář:
Nicholas MartinKamera:
Danny CohenHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Meryl Streep, Hugh Grant, Simon Helberg, Rebecca Ferguson, Nina Arianda, Stanley Townsend, Allan Corduner, Christian McKay, David Haig, John Sessions (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Meryl Streep v roli závratně bohaté ženy, jejímž jediným snem je zpívat. Bohužel její hudební nadání a hlas jsou jednoznačně příšerné. Když se v roce 1944 rozhodne uspořádat svůj velkolepý koncert v Carnegie Hall, její přítel a manažer Hugh Grant, který ji láskyplně chránil před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí obtížné výzvě... (Bioscop)
(více)Recenze (271)
Co to bylo za panoptikum? Tenhle film je jako návod na sebevraždu! ()
Slzy i smích vás budou provázet tímto příběhem těžce nemocné a pomalu umírající ženy, která si přes nedostatek talentu poněkud tragikomickým způsobem splnila svůj hudební sen. Film je skvěle a velmi výpravně natočeným hereckým koncertem všech tří hlavních protagonistů. Snímek leží o level výše než francouzský pokus, který strhl celý příběh do poněkud panoptikální roviny. Popravdě řečeno - Hugha Granta ani Meryl Streep zrovna dvakrát nemusím, ale jejich herecké výkony jsou v tomto filmu brilantní. ()
Pro mě úplně zbytečný film. Ani vteřinu jsem se nebavila. Snad jen ten pianista mě zaujal. Meryl Streep hrozná, bohužel. Jít za svým snem - to ano. Ale takhle? Bez sebemenší soudnosti? ()
Meryl opět dokonalá v bezvadné komedii se silným životním příběhem. ()
Božská Florence, Božská Meryl a řekla bych to samé co bylo v závěru snímku "Já se ti nikdy nesmál, tvůj hlas je nejopravdovější co jsem kdy slyšel". Není to vyloženě můj žánr ale ta Florence měla opravdu neobyčejný život a její příběh stál za sfilmování a tady ho máme a je takový jaký by měl dle mého být.. Opravdový. ()
Vynikající obsazení, vtipný ale zároveň i vážný příběh, skvělý a zábavný. Zasloužilo by si čtyři hvězdičky. ()
Rozhodně lepší než film Marguerite. Zde fungoval jak humor, tak i ostatní emoce. Meryl je vskutku božská herečka a do role se položila na 200%. I ostatní byli skvělí, zvláště pak Simon Helberg v roli pianisty. Za mne 80%. ()
Hugh Grant poměrně vyváženě miluje svoji filmovou manželku Florence (Meryl Streep) i její peníze. Ta ženská má přes svůj dramaticky tragický hlas a poměrně pokročilejší věk určité neodolatelné kouzlo spočívající v zcela upřímné vášni pro zpěv a naprosté neschopnosti reflektovat, že její pěvecké nadání se pohybuje v záporných hodnotách. I publikum je schopno vnímat vášnivost zaujetí a celé vystoupení v Carnegie Hall kupodivu neskončí naprostým výsměchem, byť v jedné velmi kritické chvíli vystoupí na obranu Florence dáma, co je obdařená mimořádnou empatií, byť na to zrovna nevypadá. Jinak oba hlavní představitelé hrají dokonale přesně, a ladí spolu i přes ten věkový rozdíl. ()
Životopisný film o neschopné zpěvačce ve mně zanechal trochu rozporuplné pocity, i když nakonec asi převažují ty pozitivní. Meryl Streep mám ráda, i v tomhle filmu mě bavila a nedovedu si představit, že by na někoho role sedla líp. Hugh Grant, představující jejího manažera i souputníka životem, byl pro mě trochu sporná postava, jako nakonec i námět celého filmu a důvod, proč zfilmovat právě osud Florence. Když poprvé začne Florence trylkovat a kvílet, je to zábava. Když už je to po páté, tak trochu méně a nemohla jsem se zbavit dojmu, proč jí to její milovaný manažer/manžel zkrátka nerozmluví. Pokud máte někoho rád, necháte ho ztrapňovat se před celým městem? Přestože pro Florence její láska k hudbě znamenala všechno, občas mi připomínala nesoudné zpěváky v první fázi superstar. A myslím, že zrovna její tvrdohlavost a snaha jít si za svým není úplně hodná následování. Z toho hlediska mám teda trochu problém. Za mě problematický námět je jinak zpracovaný velmi dobře, děj má spád, skoro dvě hodiny uběhnou rychle a opravdu bych asi tu hlavní přednost celého filmu směřovala k Meryl. Pokud ji nemáte z nějakého důvodu rádi, pak na film raději nechoďte. ()
Tento príbeh je natoľko absurdný, až neviem, ako sa k nemu postaviť.. Spočiatku som si myslela, že napíšem niečo v zmysle: "film o tom, ako ďaleko siaha moc peňazí" a podobne.. Ale čím ďalej tým viac som nadobúdala presvedčenie, že je to predsa len príbeh o láske. Absolútne bizarný a tragikomický. Po dlhšej dobe som si ho pozrela znova a myslím si, že ak mal niekedy Hugh Grant dostať Oscara, tak práve zaň. Od Meryl obvykle genialitu očakávame, ale on prekonal sám seba. ()
Roztomilá doba, roztomilá Streep, roztomilý Grant, roztomilý Helberg....celé je to takové gentlemansky miloučké, ale na rozdíl od snů postavy hrané Meryl Streep celý film lítá příliš nízko. Režisér, zmínění aktéři, kamera, všechno to jsou zkušení rutinéři a jejich koexistence funguje stylem dobře promazaného stroje.......jenom to opatrné držení se u zdi. Božská Florence se až příliš soustředí na lajnu -neumí a chce zpívat- a další drobnější vjemy nechává zcela zbytečně ležet ladem. No škoda, určitě koukatelá životopisná komedie, ale mám obavu, že pouze jednou. ()
Tohle dokoukat stálo hodně úsilí. ()
Priemerný film so skvelé M. Streep. Skvelá asistencia od H. Grant. Nedám si odpustiť, že S. Helberg tu na 120% hrá to, čo vie najlepšie, a to známeho Horwarda... Osobné hodnotenie: 70% (***) ()
Takovýhle příběh se dal určitě natočit daleko víc groteskně, ale ten milý tón mu sedl daleko více. Příběh o vášni, která je díky podpoře okolí důležitější než talent samotný. ()
Jsou filmy o určitých osobnostech tak známých, že stačí daný počin stačí rovnou shlédnout, ale jsou filmy o osobnostech tak neznámých, že je lepší si o jejich životě nejdříve něco přečíst. A to se právě týká osobnosti pod jménem Florence Foster Jenkins, která je jen pro malý okruh lidí známá jako amatérská sopranistka, která se i přes své chabé pěvecké výkony stala celebritou. Snímek vlivem tématu s pochopitelných důvodů také malý okruh osloví. V hlavní úloze Meryl Streep, která pojala postavu zodpovědně v celém jejím charakteru. Jde o to, aby se z Florence nedělalo něco, co nikdy nebyla a zároveň aby nedošlo k její zesměšňování. Trapnost i spokojenost s ohromnými ideály se pohybují těsně u sebe, tudíž se vše drží přísně zkrátka. Meryl Streep naplňuje postavu hloubkou a lidskostí, což po divácké stránce působí jako touha Florence pochopit v jejím snu zpívat operní písně a fandit ji, jako by se jednalo o pěveckou soutěž. Výprava snímku je úžasná. Dává pocit, jako by jsme se na americké půdě ve čtyřicátých letech opravdu ocitli. Pro běžného diváka je však celý tento filmový počin nezajímavý. Ční z toho přílišná nudnost a bolení uší při každém operním zpěvu právě od postavy Florence. Snímek tedy osloví především ty diváky, kterým něco říká opera a pěvecké umění. Ostatní je potřeba varovat. Tady o běžnou popcornovou zábavu narazit nelze. ()
No nevím, bylo to takové milé, ale nijak závratné a občas i nudné. Slušné výkony herců, docela dobrá hudba, nicméně zážitek to není a film rychle vyprchá. ()
Streepová výborná, Grant výborný, Helberg roztomilý, ale když ono to celé bylo "vo ničom". Hrdinka zoufale touží zpívat, ale nevíme vlastně proč. Vymyslí si vystoupení v Carnegie Hall, ale nevíme vlastně proč. Otravná divačka se změní v horlivou zastánkyni, ale nevíme vlastně proč.Celé je to jaksi plytké a popisné, scény, ve kterých máme být napjatí a dojatí nemají žádný emociální náboj a závěru chybí katarze. Nuda. ()
Umím si představit hodně lepších babic, které by to vystřihly s větším šmrncem než Meryl Streep, která byla úplně přesně jen taková, jak jsem čekala už podle plakátu. Až smutně předpovídatelná. A kromě jejího chladného hraní mi mírný diskomfort způsoboval fakt, že film se snažil vsunout myšlenku, že je DOBRÉ stát si urputně za svým (za nějakým svým "snem"), přestože tím sebe zesměšňujeme a docela sobecky otravujeme a zraňujeme svoje okolí. Ona přeci nebyla blázen, který by pravdu nesnesl! Alespoň jsem tedy nikdy neslyšela, že syfilis se dá přežít jedině v případě, že vám všichni lžou... Nakonec pravdu vlastně měl ten "zlý" novinář když řekl, že je to pošahaná ženská, které by někdo pravdu měl říct. Film byl taková oslava sebeklamu. Ale líbil se mi ten židovský malý pianista. ()
Film je nezaujímavý a vlastne o ničom. Popravde mi príbeh istej nóbl dámy prišiel už po pár minútach ľahostajný. A snímok ma utvrdil v tom, že súčasné komédie sú vo veľkej kríze. Tešil som sa Hugha, ale až na zopár klasických úšklebkov podal slabší výkon. Paradoxne ma zaujal Helberg v roli srandovného pianistu - skvelá mimika. Streep klasický výkon, ani viac, ani menej. ()
Životopisné filmy mají jednu velkou nevýhodu. Konečný výsledek se vždy zakládá hlavně na zajímavosti ústřední postavy. Fakt je, že Florence nijak dvakrát zvlášť zajímavá není, prostě byla jen bohatá a neuměla zpívat. Proto upřímně řečeno z toho moc scénáristicky vytěžit nešlo, právě z tohohle hlediska by se dal film označit za průměrný. Celé dílo se ale zakládá na úžasných a neskutečných hereckých výkonech. Výborný Hugh Grant s ještě famóznější Meryl Streep ale i dalšími. To je asi hlavní věc, ze které film celou dobu čerpá a je to jistě dobře, protože jinak by to dopadlo mnohem mnohem hůř. Takhle je to jen typický životopisný film, který ničím výrazně nepřekvapí, ale rozhodně neurazí. |65%| ()
Související novinky
Startuje Best Film Fest
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 15. do 21. prosince tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (více)