Experiment

„Experiment“, tak jak je nastavený, má jeden obrovský problém: veškeré dějové zvraty vytuší člověk už z jeho synopse; vše, co se může stát, se stane, a po půl hodině lze celkem dobře odhadnout, i jak se to stane a kdy se to stane. Přesto o nějaké nudě nebo nekvalitách mluvit nemůžu, neb snímek i v tom očekávatelném rámci jde až na dřeň, a možná i znalost toho, co bude dál, má svůj účel, neb ustrašené očekávání „kdy už to přijde“ dělá své. (01.08.2008)

Psychologický překvapivě prázdné a obsahově také. Partička lidí se nechá zavřít a podstoupí experiment, který je rozdělí na dva nemilosrdně se nenávidějící skupiny dozorců a vězňů. Kdo by čekal pokojný průběh je na omylu, protože "když dáš člověku moc nad jiným člověkem, vždycky jí zneužije...". Herci tu nejsi nijak kvalitní, ale lehce to napomáhá mírné snaze reálného experimentu. Bohužel délka zabíjí obsahově velmi řídký scénář, v kterém pouze čekáte, kdy konečně vězni pochopí, že jediná možnost, jak přežít je útěk. Tempo je pomalé, i když film ze začátku působí jako malý dokument postupem času se změní v obyčejný film, který vás ničím nepřekvapí. (15.07.2007)

Záleží na divákově přístupu, Experiment totiž v pohodě ustojí zábavnou žánrovku s lehčím sociologickým přesahem, nicméně rozhodně ne studii chování vzorku populace v extrémních podmínkách, jakkoli ho tím kdokoli může zaštiťovat. I z pozice klasickýho narativního filmu to má sice nejednu mouchu (zejména ze scénáře smrdí, že autor v době jeho psaní přišel o panictví), ale na druhou stranu až překvapivě kvalitní dramaturgie dokáže v pohodě udržet u monitoru celý dvě hodiny děje ve dvou místnostech. Což je vlastně i celkem vzácnost. (22.03.2013)

Překvapivě dobrý film německé produkce s prvky reality show (hoďte penězchtivé lidi do cely, simulujte vězení a sledujte vývoj vztahů - mnohem zábavnější než pořady typu Big Brother). Bravurní sonda lidských charakterů podpořená přesnými hereckými výkony. Hlavní hrdina si zpočátku o problémy přímo říkal - ale monstrum, které se mu podařilo vyprovokovat z počátku nenápadného dozorce Beruse, nečekal asi nikdo. Zezačátku celkem vtipné a uvolněné, ale jen dokud se celý experiment nezvrhl v nezadržitelnou šikanu dozorců, kteří si přestali uvědomovat realitu testu a vše začali brát až příliš osobně. Líbily se mi uklidňující prostřihy/vzpomínky na překrásnou Doru. Film také výborně graduje a nejsme ani svědky žádné trapné nepravděpodobnosti, které se ve filmech nacházejí až příliš často. Tento film na mě působil reálně, přesně a v poslední části při něm až mrazilo. Děj mě strhl a já beru na vědomí další kvalitní německý snímek, kterých je jako šafránu. | Režie: *****, Scénář: *****, Herci: *****, Hudba: ***, Výprava/Efekty/Atmosféra: *** (13.09.2007)

Kdo má trochu povědomí o Stanfordském experimentu nebo i viděl dokument Quiet Rage, tak si jistě povšimne, že film se docela dlouho drží skutečných událostí a je to docela podobné tomu, jak to ve skutečnosti probíhalo (detailu, že se nejedná o studenty a pár dalším nesrovnalostem se věnovat nebudu, ostatně je to pouze na motivy tohoto experimentu). O to víc člověka zamrzí závěr, kde se scénáristům doslova utrhla ruka a nikdo to nezastavil. Chápu, že potřebovali do závěru dát nějakou tu gradaci, jak už to film ostatně vyžaduje, ale tohle? Celou dobu psychologicky dobře zvládnuté, ale v závěru jde veškerá psychologie stranou a máme z toho téměř pokus o béčkovou vyvražďovačku s tím, že dozorci se chovají jako chovanci psychiatrické léčebny a ne jako lidé, kteří byli vybráni k experimentu jakožto psychicky zdraví jedinci. P.S. A ta holka hlavního hrdiny tam byla naprosto zbytečná. (22.02.2012)