Quatermassův experiment

Remake o 2 roky mladší stejnojmenné minisérie BBC, atmosféricky a příběhově na velice dobré úrovní a především jsem zjistil jak to dopadlo, vzhledem k tomu, že původní série se nezachovala kompletní (viz můj komentář u ní - The Quatermass Experiment (1953)) Jinak závěrečná loutka příšery se celkem povedla myslím, no vzhledem k roku natočení viděl jsem i horší. (09.10.2010)

Hammer. A sakra dobrý. Film, který naštěstí zachránil toto studio před krachem a dostal se (a uspěl) i na americký trh, je vynikající esencí strachu, napětí, dějových zvratů a výborných hereckých výkonů. Film skutečně lze rozdělit na dvě poloviny: první se nese spíš v napětí "co se na té kosmické lodi vlastně stalo?", kdy sledujeme pátrání hlavních postav po odpovědích; druhá půle - od útěku "přeživšího" astronauta z nemocnice - se zvolna mění v zábavné monster movie a pátrání hrdinů po člověku a pak po příšeře. Obě části stojí za to, protože se drží osvědčených postupů: mírně bizarní kulisy, důsledné udržování napětí, tajemství, které se odhaluje jen postupně... K tomu připočtěte několik zajímavých filmařských postupů a "monster movie zvratů, který jsem si tak nějak tajně přál, protože dal filmu nový náboj. Herecky všemu samozřejmě vévodí Brian Donlevy jako sebevědomý, inteligentní a krapet arogantní profesor Quatermass, ale dobře jsou zahrány i ty menší role - včetně produkčního přenosového vozu BBC v závěrečné pasáži u Westminsterského opatství, kterého si střihl Gordon Jackson aka šéf Profesionálů Cowley. Nečekaný, ale o to lepší zážitek. (05.10.2014)

Dosti dobré. Ale na po1. zatím na 3.5 Když pominu samotného cynicky chladně realistického Quatermasse (hádejte, po kom se skryl Carpenter v pseudonymu ke scénáři k Prince of Darkness?) tak hl. představitel je šílený mix Petera O´Toolea, Clancyho Browna a Borise Karloffa.;-) Klasická stavba, kdy se 1.pol. v podstatě ´´nic´´ neděje, a pak se to nenápadně přelípne do stále hororovější 2.pol. se závěrem, kde si na vrcholku lešení (to byla chyba) hoví chobotnicohouba, která na nás dokonce mrkne očíčkem, uvnitř Westminsterského opatství, které zde získalo, poněkud netradiční reklamu.;-) Sice mi vadí, že ta šílená manželka, co ho nechala unésti z nemocnice, po kýčovité (alá monster movies) řvací scéně v autě, zmizela po Anglicku z děje a dále už tam vůbec nefiguruje, což je divné, ale zase to není nijak extra mínus. Pán s hnusnou pařátou (ta holka s panenkou a kočárkem, měla ze zadnice...kliku, že urazil hlavu jen té její panence) někoho praští a vypadá to, že dotyčnému zmizí z pol. hlavy, kůže i s okem (jestli jsem to dobře viděl) což bylo dosti hrůzné (velké plus) + se oběti nějak bizarně zdeformuje/scvrkne ruka. A samotný Quatermass po dotazu v závěru, co bude dál, odvětí... ,,Začnu znovu´´ a v posl. několika vteřinách, vidíme další startující raketu. Vědeckocynický pragmatismus na entou.;) Pro mne osobně, mix... the Věc, Invaze Uchvatitelů Těl a Neviditelného od H.G.Wellse. Dáti to na 90min., přidat na rozpočtu a zhustiti atmosphéru a je to na 100% (26.04.2021)

Klasické sci-fi z padesátých let. Místo tří kosmonautů vyslaných na oběžnou dráhu se vrátí pouze jeden. Po setkání s mimozemským organismem se stává přenašečem. Zemi hrozí, že bude napadena mimozemskými organismy, které lidstvo vyhubí (pohltí). Mix Věci a Blobu funguje i po letech, škoda, že tvůrci nevsadili na preciznější speciální efekty. Přeci jen do té doby se ve filmu již objevilo ledacos... (13.03.2017)

,,BOLO TO STRAŠNÉ, HROZNÉ!" ,,ÁNO, AKO VŽDY..." __ S profesorom Quatermassom som okrem tohto filmu, videl skvelý hammerovský "Quatermass and the Pit", ktorý vynikal svojou tajomnou atmosférou, no ako uviedli kolegovia predo mnou, ani jeho ,,prvý experiment" nie je filmom, ktorý treba automaticky radiť do béčkových vôd. Samozrejme sa nejedná o žiaden intelektuálny zážitok, už len dej je pomerne priamočiary, film však vyniká radom vychytávok, ktoré ho nielen povyšujú nad vtedajší priemer, no vďaka týmto nuánsam obstojí aj dnes. Zbehlý divák ľahko vyčuchá viacero podobností s (ne)skoršími dielami ako "Vec", "Mucha" prípadne starý "Frankenstein" (krátka scéna s dievčatkom), dôležitejším je však vycibrenosť viacerých scén, prekvapujúcich ma svojim výrazne odlišným autorským prístupom. V jednom momente dramatická hudba prehluší krik ženy v aute, v inom, keď Carroon odhalí svoju ruku nezaznie (neočakávane) žiaden tón a pasáž v nočnej ZOO je žánrovou lahôdkou. (39. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (10.11.2013)