Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morholt
    ***

    Kotek si natočil takové dospělejší Snowborďáky, ale narozdíl od nich se film až příliš často utápěl v ne moc vtipných dialozích a vrcholil zbytečným dramatickým přesahem. A je to škoda, protože když se přešlo na čistě komediální notu, měl film co nabídnout a seděli i herci včetně Jakuba Prachaře, jehož fanouškem zrovna nejsem. Nicméně je to debut a jako takový je film celkem solidní a dává naději, že v budoucnu to bude lepší. 60%(29.4.2016)

  • Matty
    *

    Díkybohu za mladou krev českého filmu, která se nebojí překračovat hranice dobrého vkusu, narušovat vyprávěcí konvence a vystupovat z omezujících žánrových škatulek. Kotek způsobem vyprávění nijak nezastírá, že předlohou Padesátky byla stejnojmenná divadelní hra. Jde proti trendu stále zběsilejší zábavy a většinu filmu staví na konverzaci tří mužů v jedné horské chatě. Vše co potřebujeme vědět, se dozvíme ze slov. Paralelně sledovaná cesta Vilmy Cibulkové na zmíněnou chatu důmyslně vyvolává mylné očekávání, že obě dějové linie budou pevněji provázané a budou se průběžně doplňovat. Namísto toho dojde k jejich střetnutí až v závěru, takže jednotlivé etapy ženiny cesty jsou ve výsledku pouze pozornost odvádějícím „červeným sleděm“ (red herring). Podobně se do souvislého celku neskládají ani flashbacky z minulosti – ve které fungují velmi netradiční (skoro avantgardní) časové vztahy – sloužící zejména k redundantní ilustraci toho, co slyšíme. Jde o inspirativní příklad hypermediace, při které staré médium nesplývá s tím novým, ale vystupuje do popředí (divadelní strnulost, průhledná snaha udržet postavy co nejdéle v uzavřeném prostoru, zdvojení jednoho sdělení tím, že je „vyřčeno“ slovem i obrazem). Tvůrci vycházejí vstříc rozptýlené pozornosti televizních diváků upřednostněním sitkomového syžetu volně propojených gagů před pevnější kauzální provázaností. Film je díky nerespektování vyprávěcí logiky a odmítání jakékoli konzistence v jednání postav příjemně neodhadnutelný. Nečekané jsou také prudké změny tónu v duchu „anything goes“ přístupu moderních eklektických umělců. Autoři se nebojí křížit vysoké s nízkým, smích se slzami, krev se spermatem. Veselé scénky jako z animovaných grotesek – včetně mickey-mousingu, který tak rád používá jiný progresivní český filmař Zdeněk Troška – sousedí například se scénou, ve které je jedné z postav proražena lebka a probodnuta noha (tak nešťastně, že o ni přijde). Kotek s Kolečkem se nepodřídili ani nepsanému požadavku na citlivější vykreslení minulé éry, které by z normalizace nedělalo ostalgický skanzen šílených účesů, pletených svetrů, upnutých kalhot a polských automatů na kondomy. Doba komunismu je pro ně jenom o povrchu, protože řešit politiku v postmoderní éře bez velkých narativů je stejně pasé. Rozverná karikatura normalizace odpovídá pojetí filmu jako sebevědomého generačního manifestu, který se vysmívá minulému režimu a dospělým lidem – starší postavy jsou buď hysterické a nemotorné (Kateřina), pedantské, bezcitné a bezohledné (Pavko) nebo jde rovnou o psychopata, který namísto novin „čte“ ve zvířecích vnitřnostech (Kuna). Jak pro mladší, tak pro starší postavy pak platí, že jsou definovány jedinou vlastností, že jde o jednorozměrné typy, což dobře souzní s nadsazeně komediálním tónem některých scén a pěkně kontrastuje s pokusem o nostalgicky dojímavou tragičnost scén jiných. Za nejsmělejší vystoupení z dominantního proudu současné žánrové kinematografie ovšem považuji důsledný antifeminismus filmu. Padesátka je podvratná svým konzervativním šovinismem, chlapáckým „horalským“ humorem o ženách, buznách (co pijou brusinkový džus) a tělesně postižených. Žádná pozitivní, natož aktivní ženská postava, která by jednala na vlastní pěst (nikoli z touhy zavděčit se muži). Ženy naopak představují chtíčem ovládané sexualizované objekty, které mohou být rády za to, že s nimi někdo chce souložit (a vyhánět jim tím smutek z těla). V záplavě filmů oslavujících probouzející se ženskou sílu skutečně velmi osvěžující. Těším se, čímž nás nadějný scenárista, který již dříve projevil mimořádné pochopení pro ženskou duši (Zakázané uvolnění), překvapí příště. Stejně tak jsem zvědav, jak bude Kotek dále rozvíjet humorné motivy z filmu, který z něj udělal idol teenagerek (oproti Snowboarďákům se Padesátka liší například tím, že v ní všechno to souložení občas vede k početí dítěte a postavy si tak neujasňují jenom to, kdo s kým spal, ale také, kdo je čí syn/otec/bratr).(23.12.2015)

  • bourec
    **

    Bez pořádnýho funkčního scénáře prostě dobrej film nenatočíte.Jo,zasmál sem se ,asi třikrát(no je to málo na komedii).Děj se točí kolem ničeho,do toho retro vsuvky z diskotéky,a ač s hercema ze seriálů nemám vůbec problém(ani s Prachařem),tak mi většina byla u zadele.Nehezký zklamání,čekal sem film do sbírky.30%.(27.8.2016)

  • MrPierc
    ****

    České komedie jsem odepsal po roce 2003. Nechodil jsem na ně do kina, nedíval se na ně v televizi a dělal jsem, že neexistují. Měl jsem dobrý důvod – vznikaly klenoty jako Kameňák, novácké komedie nebo pokračování kdysi vtipných komedií. Padesátka působí jako svěží vítr z hor. I když se ze začátku tváří jako hrubozrnná horská taškařice, tak se mísí s dramatickými prvky a starými křivdami. Velkou službu zde dělá poodkrývání starého příběhu s vlastními tajemstvími několika ńávštěvníků hor. Exceluje zde zahořklý Ondřej Pavelka, uvědomělý hysterik Marek Taclík a nedospělý Jakub Prachař. Prokládání dramatičnosti a vtipů či gagů do sebe správně zaplouvá. Není to dementní, není to zase tolik sprosté (i když sprostá slova padnou, aby český divák měl pocit, že to je komedie pro něj) a bavilo mě to po celou dobu. Mohu toto říci o nějakém českém komediálním filmu posledních let? Nemohu, ale Padesátka dává naději, že by mohly zase vznikat hořkosladké komedie ze života.(1.1.2016)

  • Enšpígl
    ****

    Co se stane na horách, má zůstat na horách, to je možná pravda Vojto, ale v tomto případě jsem rád, že to co se natočilo na horách došlo do nížin. Na komedii si cením především toho, že je to komedie a že ze sebe vycáknu nějaké to hi hi a ha ha. Příběh měl i nějaký další žánrový přesahy, ale ty do toho horskýho brajglu skvěle zapadly a nějaký nimrání v tomhle oddecháči nechávám na xxmartinovi, to je bezesporu chlapec na svým místě, rozumí humoru, rozumí filmům, rozumí všemu, jen kdyby byl na horách, tak by se tam stalo asi uplný hovno. Škoda že nebylo víc Terezky, rozesmutněl si tím milej Vojto mého kámoše Honzíka, který je do Terezky zabouchlej a trvalo mu celý jedno pivo, než se z Terezčinýho minimalismu vzpamatoval. Jinak Ondřej Pavelka je horskej bůh o tom žádná.(24.1.2016)

  • - Film se z jisté části natáčel v srdci Krkonoš ve městě Špindlerův Mlýn, kde také se mohli místní občané zúčastnit natáčení. (vyfuk)

  • - Spoiler: Počet mrtvých ve filmu: 1. (Stanley619)

  • - V 70 letech nebyly na toaletách automaty na kondomy. (DJMaroko)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace