Padesátka

No toto, zde zas děs a hrůza, přitom Padesátka v žádném případě není špatný film. A to v obou polohách, jak v komedii (většina stopáže), tak v dramatu, do kterého se závěr překlopí tak přirozeně, že vypadá jako cosi, ze severské produkce (Islandské komedie, nekomedie). Mimochodem, filmu vyloženě svědčí kvalitní herci, kteří mají ve scénáři vepsán humor, který je místy krásně černý a drsný a naštěstí se mu nedaří překlopit sebe sama do trapnosti (tenhle námět už měli koneckonců přezkoušenej jako divadelní hru). A závěr, který se stane dramatem je možná pro někoho příliš rychlou změnou žánrou, ale perfektně rámcuje načatou atmosféru. Něco tak zábavného z horského prostředí tu nebylo od Cimrmanovského Vichru z hor. (13.07.2016)

Když někdo posbírá řadu velmi solidních herců několika generací, kteří by mohli polovinu filmu skvostně improvizovat, a takhle to zvrtá, je to průšvih. Kotek s Kolečkem místy neuvěřitelně bloudili. Vsadili na hořkosladkou tragikomedii, u které se snažili vyloudit nějaký ten přesah, ale tuším, že se stejnojmennou divadelní hrou to na prknech dopadlo o poznání lépe. Na pozadí tradičního běžkařského závodu se odehrává i jedno hledání biologického otce, zklamání z jednoho syna, hodně vzpomínek i nějaké to souložení se staršími ženami v krmelci. Ve skutečnosti je ale všechno jen mdlá vata, která místy pobaví (zejména díky hercům jako Taclík, Pavelka, Schmitzer, Mádl..), retro pasážím naopak chybí věrohodnost, hlubší záběr postrádá i současné vyprávění. Přes prsty by měl pak dostat hlavně „mistr zvuku“. V české kinematografii to není bohužel nic nového pod sluncem. Každý třetí film je prachbídně ozvučený, že si divák musí dialogy domýšlet. Jsem velmi rád za mladou krev českého filmu, ale nesmí se podbízet knedlíkovitému publiku (nevím, koho ještě může bavit Pavla Tomicová) a nesnažit se o další upocenou tuzemskou blbůstku, která přitom měla velmi solidní základ. (23.08.2016)

Tak tohle bylo docela silný. Padesátka rozhodně není komedie. Je to naopak velmi silné psychologické drama, které ukazuje rozbité osudy mnoho postav, které propojuje podobný osud. Samozřejmě z běžkařského prostředí v Krkonoších. Dvě časové roviny se prolínají a ukazují několik sympatických postav, které semlel čas. Rozhodně jsem ale nečekal takovouhle psychologickou nálož. Rodinou, sexuální, krutou, zimní, smutnou a osamělou. Mě samozřejmě k filmu přivedla Terka Voříšková a chuť objevovat českou moderní scénu. Mě film poměrně slušně emocionálně semlel. Jako první režisérský počin, smekám Vojto. (65 %) (08.08.2021)

Znatelně roztříštěná snaha skloubit dva žánry, respektive je slepit ve fungující film, která se ovšem vůbec nedaří. První zhruba polovina podařeně baví jak v přítomnosti i ve vzpomínkách hrdinů, ale jak se v druhé půlce začne řešit něco vážného, nedej bože se tvůrci snaží o nějaké hlubší drama, tak žalostně selhávají. 50 % (03.05.2016)

To, že jsou horalové poněkud jiná rasa lidí víme všichni. Stačí si vyrazit do hor na dovču. Může za to samozřejmě tvrdý život v drsném kraji, který měšťákovi moc neříká, protože mu není přivyklý. Vojta Kotek si pro svůj režijní celovečerní filmový debut nevybral vůbec špatné téma. To mně oslovilo. Ani obsazení nebylo špatné. Bohužel na mně některé scény byly už trošku za hranou. To je škoda. Na druhou stranu se na tenhle filmový pokus hned tak nezapomene. (07.11.2016)