poster

Interiéry

  • USA

    Interiors

Drama

USA, 1978, 93 min

Režie:

Woody Allen

Scénář:

Woody Allen

Kamera:

Gordon Willis

Producenti:

Charles H. Joffe

Střih:

Ralph Rosenblum

Scénografie:

Mel Bourne

Kostýmy:

Joel Schumacher
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (99)

  • xxmartinxx
    ***

    Allenovkám bez Allena se vyhýbám jako čert kříži. Tohle je vlastně moje první. Stejně tak je to můj první film od něj bez jakéhokoliv humoru. A musím říct, že Woodymu tohle hraní na Bergmana žeru jen velmi částečně. Hlavně si myslím (a kamenujte mě), že Allenova filosofie obstojí pouze převedená do formy vtipné pointy, jako taková je skvělá, trefná a působivá, na dramatickou hru o psychologické hloubce je ale moc banální a snadno čitelná. Ten film máte (zvlášť když jste od Allena pět šest filmů viděli) prokouknutý po čtvrt hodině a zbytek už ničím nepřekvapí.(14.6.2012)

  • Houdini
    **

    Oscar 5 nominací: Režie, Herečka HR - Geraldine Page, Herečka VR - Maureen, Stapleton, Výprava, Scénář(22.3.2004)

  • Tosim
    *****

    Ve své minimalističnosti je snímek velice naléhavý. Nic zde není zbytečné, prostě jen lidé, jejich povahy, životní situace, traumata, pocity. Jo!!!!!!!!!!(4.4.2006)

  • Matty
    ****

    Co můžeme udělat pro svou nesmrtelnost? Zanechat po sobě nějaké nadčasové umělecké dílo? Takové, které bude doceněno až několik let po naší smrti? Co z toho však budeme mít teď, plní života a přesto neschopni najít jeho smysl? Interiéry jsou jedním z nejsmutnějších filmů Woodyho Allena a současně filmem, který jde nejdál v autorově oblíbeném přemítání nad smyslem umění. Stejně jako všechny předchozí, jsou také filmem o smrti, ale na rozdíl od většiny předchozích i následujících jim chybí jakýkoliv nadhled. Smrtelnost člověka přijímají jako nevyhnutelný fakt, s nimž není snadné se vyrovnat. Podobně jako v Haně a jejích sestrách jsou hlavními hrdinkami tři sestry lišící se kromě vzhledu i životním postojem. Pouze ta nejmladší (Flyn) zatím nezabředla do svého života nenavratitelným způsobem a stále dokáže věci přijímat takové jaké jsou. Dokáže se radovat z drobností a filozofování nad vážnými věcmi nechává na později. Pro jedno z ústředních témat filmu je neméně důležitá Renata v podání klasicky skvělé Diane Keatonové. Dostala se do stádia, kdy neví, co teď, neví, co pak a to, co bylo, ji také příliš nenaplňuje. Nezajde tak daleko jako její matka, opuštěná dlouho věrným manželem kvůli nějaké ordinérní ženské, ale cestu zpět, zpět k normálnímu životu, rovněž najít nedokáže. Ve filmu není snad žádná hudba, pouze ruch okolí, kamera často zabírá mlčící kusy nábytku, nikdo nikam nespěchá, všichni si jenom slovně řeší své problémy. A je to fajn, ani jsem nečekal, že mě nějaký „vážný“ Allen takto zaujme, což však stále neznamená, že bych ho v komičtější poloze neměl raději. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Eodeon, Anio(2.9.2007)

  • Djkoma
    ****

    Bez špetky tušení do čeho se pouštím a s pražádnou úctou k Woody Allenovi jsem byl potěšen. Je to překvapivé, protože všechny jeho komediální filmy nenávidím a toto drama mi předvedlo jinou tvář Allena a jeho nitra. Skrze tři sestry, každou v jiné postavení k trápící se matce, u které ani sebevražda není ničím výjimečným, poznáváme příběh, který se opakuje každý den v mnoha rodinách světa. Tématicky je mi velmi blízký a proto velmi oceňuji, jak s ním Woody Allen naložil. Pomalé scény, někdy vytvořené jen jako spojnice mezi myšlenkami a pocity osoby ke svému okolí, jsou z počátku působivé a vystihující, ale brzy jich je až příliš. Herecky jde o skvěle uchopený a zahraný film, v kterém nikdo neční nad ostatní a jejich výkony jsou příjemně uvěřitelné. Bohužel si neumím pořádně představit druhé nebo třetí shlédnutí, protože Interiéry mi dokázali dát dost napoprvé, ale nevím, zda bych v nich objevil znovu něco poutavého.(15.8.2008)

  • T2

    Rozpočet $10miliónovTržby USA $10,432,366Tržby Celosvetovo $-(16.8.2009)

  • Renton
    ***

    Scénář: Woody Allen .. Intimní, chladné drama, velice. V úvodu téměř dokumentárně stavěný snímek, hutně vážný o nemoci rozvodu, umírání. Akorát, že mě hysterické pochody staré, puntičkářské a silně nesympatické ženské vůbec nijak neoslovují. Ani její dcery, trpící podobným neurotickým rozpoložením nebodují. Po výborné Love and Death nebo Annie Hall otočil Woody Allen nakrátko o sto osmdesát stupňů a za sebe dodám, že k silně nezáživnému, odcizenému tématu. Interiéry mi totiž tentokrát nic nepředal ani nepřidal.(28.10.2007)

  • Pohrobek
    ****

    Ať zkrášlíte své domovy, jak jen budete schopni, stále nebudete mít zaručeno, že podobné harmonie docílíte i ve vlastních duších a vztazích ke svým blízkým. Interiéry člověka. Zde konkrétně lidí kultivovaných, vzdělaných a bezesporu oduševnělých. Vše příjemně nenásilnou a velice vkusnou cestou.(11.10.2005)

  • Superpero
    *****

    Když Woody Allen vypustil do světa o něco vážněji laděnou Annie Hallovou, která shrábla 4 Oscary tak mě nepřesvědčil. Proto jsem se "úplně vážných" Interiérů docela obával, a s potěšením mohu říct že zbytečně, protože tentokrát to Woodymu vážně vyšlo.(11.10.2005)

  • novoten
    ****

    V případě Interiérů musím být zoufale neobjektivní. Kdybych se k filmu dostal bez znalosti základní dějové synopse, asi bych byl chvíli v příběhu ztracený a ne tak pozitivně naladěný. Woody přesně ukazuje rozdílnost povah všech sester, odhaluje snobství v nejjasnějším světle a díky postavě Pearl také porovnává lidi spoléhající se na cit s chladně myslícími osobami s minimem emocí.(12.7.2007)

  • B!shop
    ***

    Allen si po vsech tech komediich zkusil poprve vaznej film bez spetky humoru a moc mu to nevyslo. Ne ze by to bylo spatne natoceny, to ne, na to je Allen zkusenej reziser, jenze to je proste takovy o nicem. Ne prilis sympaticky postavy s vaznou tvari resi tu vice, tu mene dulezity problemy a me bylo pritom naprosto ukradeny, co se s kym stane. Navic Geraldine Page je vylozene otravna. Zkratka takovy nezazivny drama.(28.1.2009)

  • emma53
    ***

    Mě si snad ty komplikované filmové rodiny vybírají, jinak to snad ani není možné, že mám na ně takové štěstí (nebo smůlu). A to bylo dneska ještě navíc venku maximálně pochmurné počasí, takže když to sečtu dohromady, nic pozitivního z toho asi nebude. Jednu z vět, která ve filmu zazněla, bych ráda použila i tady. A ta zněla v tom duchu, že v téhle rodině nebylo žádné místo pro opravdové city a já s tím naprosto souhlasím, protože se to týkalo i tak trochu mě samotné. Řešení jejich problémů mě totiž moc nezajímalo, k tomu občas trochu hysterie, teatrálnosti a na to já jsem asi dnes neměla tu správnou náladu a tak jsem se cítila vzhledem k celému tomu jejich rodinnému klanu dost odosobněná. Já vím, že je Woody samý červený čtvereček, viděla jsem s ním jen zatím sedm filmů, které byly o level lepší a já měla dnes asi smůlu při výběru a nebo že by to počasí...........(11.11.2013)

  • Morien
    ***

    Rozhodně, rozhodně by mi stačilo, kdyby se to utlo na té pláži. Konec mě vytočil. Celkově byly vztahy vyhnány do takového extrému, že pro mě místy přestávalo být příjemné je sledovat. Celkově dospívám k názoru, že nemám ráda afektované, hysterické, neurotické lidi, když se u toho ani nesmějí. Kamera byla ovšem moc moc moc pěkná.(20.6.2011)

  • Tuxedo
    ****

    Allen tentokrát šáhl po vážném tématu a podařilo se mu to skoro na výbornou.(23.12.2005)

  • Madison
    *****

    Woody Allen ma šokoval. Že ten cynik z najcynickejších dokázal s vážnou precíznosťou vystavať rodinnú ságu s detailným poukázaním na každú jednu postavu so svojimi vášňami, emóciami, túžbami? K tomu v jasnom bergmanovskom duchu? Neuveriteľné! Osudy postáv či len kontrastné charaktery ma tak ponorili do deja, že som vychutnávala rad za radom všetky scény. Nádherný zážitok a Woodyho by som - pokiaľ by nefilozofoval - nespoznala. Kto nemá rád Bergmana, nech sa tomuto vyhne. Najúprimnejšie vzdanie holdu švédskemu velikánovi.(12.8.2010)

  • betelgeuse
    ***

    „Nemohu ze sebe setřást skutečné důsledky umírání.“ Hysterické ženy, neurotičtí intelektuálové, rodinná traumata aneb Bergman projetý kafemlejkem. Ve smrtelně vážném kontextu působí Allenovi intelektuálové jako nesnesitelní narcisové, za jejichž dušezpytným patosem není nic než kopa nafouklých banalit. Stejně jako Allenovi jim chybí zakotvenost v hlubokém životním prožitku, jejich realitou je prožité umění jiných. „Chci se milovat se ženou, před kterou se necitím méněcenný.“ Scény, ve kterých postavy rozebírají druhý plán divadelních her nebo vyčilují ze špatných kritik, v jiných filmech Allen zesměšňoval, navážno vyznívají jako nechtěná sebeparodie (jak jinak parodovat vlastní komediální styl než přehnaně vážným patosem!). „Připadala jsem si jako stroj, který se co nevidět zhroutí.“ A navíc je tu Keatonová ve svých nejošklivějších letech.(17.10.2005)

  • Sarkastic
    ****

    Velmi depresivní drama, na někoho možná až moc. Nemocná matka, otec chytající druhý dech, 3 dcery, z nichž je každá jiná, a všichni společně čelí existenčním problémům. Tempo filmu je velmi pomalé, ale zas pomáhá si tuhle hořkou černou kávu vychutnat až do dna. Zvlášť, když v některé postavě/postavách částečně poznáte sebe či lidi ze svého okolí (tedy krom Flynn, ta jakoby k těm ostatním ani nepatřila, byla osobou z jiného světa). A líbil se mi způsob rozřešení, pak ten závěrečný pohled kamery… Slabší 4*, jsem rád za další důkaz, že Woody umí i navážno.(15.8.2013)

  • sud
    ****

    Woody Allen se tímto filmem pustil do vážné polohy a musím říci, že skvěle. Na velmi malém prostoru s devíti herci rozehrává příběh o pocitech a nitrech lidských povah. Do svých rolí obsadil jak jinak než výtečné herce, kteří do jednoho odvedli skvělé výkony. Žádný zde není do počtu, každý má svůj prostor. Atmosféra je dosti dusná a vrcholí závěrečnou scénou na pláži. Důkaz, že Woody není jen svělý komik, ale dokáže si skvěle pohrát s lidskými city a vstoupit do hloubi lidských duší. Jen někoho nesmí zmást jeho přítomnost na režisérském křesle (ve filmu se neobjeví) v očekávání nějaké komedie. "Interiéry" jsou docela syrové psychologické drama. 85%.(12.7.2007)

  • viperblade
    ****

    Zatím nejvážnější film, co jsem od Woodyho viděl. A musím říct, že se mu povedl. Interiors je opravdu silné drama o jedné rodině. Kromě této skutečnosti je spojuje ještě jedna věc - strach. Ze smrti, zapomenutí, že nejsou tak dobří, jak jim ostatní tvrdí… Různé formy strachu se prolínají všemi linkami příběhu a bylo to opravdu depresivní a zároveň působivé. Ani nevím, proč, ale filmu nemůžu dát plný počet, chyběla mi tam nějaká výraznější scéna, něco co by vyčnívalo. Herecky ovšem bezchybné, Diane opět válí. 80 %.(22.8.2012)

  • D.Moore
    ***

    Jsem spokojenější, když mě Woody Allen baví. Ne, neříkám, že každý jeho film musí být řachanda fórů od začátku do konce, ale aspoň náznak humoru se dá snad propašovat do čehokoliv... Tedy zřejmě kromě Interiérů. Ne snad že by mě nějak nebývale nudily, to ne, ale na můj vkus to je příliš chladný film, na který jsem nejspíš neměl to pravé rozpoložení. Chápu, že si režisér a scenárista v jednom třeba chtěl od komedií oddychnout a zkusit pro změnu něco vážného, ale natočil tak film, na který se momentálně nechci dívat znovu, a to je tedy poprvé.(29.3.2014)

  • Aky
    ****

    Výrazně jiný Woody Allen, ne tolik uspěchaný a upovídaný, bez ostentativního filozofování. Přitom míří do hloubky, až se tají dech, a končí, jak končit logicky musí, byť to člověka překvapí.(14.3.2015)

<< předchozí 1 2 3 4 5