Reklama

Reklama

Hořkosladká romance Woodyho Allena CAFÉ SOCIETY sleduje cestu Bobbyho Dorfmana (Jesse Eisenberg) z Bronxu do Hollywoodu, kde se zamiluje do půvabné Vonnie (Kristen Stewart), a zpátky do New Yorku, kde ho pohltí pulzující noční život společenské smetánky. Okouzlující příběh zasazený do 30. let minulého století vypráví o snech a citech, které neumírají. (Magic Box)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (278)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

51. KVIFF - Allen natočil recyklovanou bezpečnou komediální jednohubku, Eisenberg hraje sebevědomého roztěkaného mladíka, Stewart city zmítanou hlupku, takže ve vesmíru je rovnováha a vše je tak, jak jsme na to zvyklí. Postavy jsou jednorozměrné figurky na šachovnici Woodyho humorné hříčky, nikoli skuteční lidé. Proto to celé jen prošumí. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Mě přijde, že Woody se vyčerpal pokud jde o postavy a příběh je to prakticky to samé, jen se mění prostředí. Herci dobrý, já si užívám Kristen, zaujala mě Blake Lively. Jesse už by podobný postavy neměl brát, ne že je by neuměl, ale už cca třetí podobná postava co se cuká, je nejistá, atd. Film má výbornou atmosféru a určitě na tom mají zásluhu i skvělý kostýmy. ()

Reklama

POMO 

všechny recenze uživatele

Čarovná atmoška prostredia Zlatého Hollywoodu a rozohranie milostnej schémy sľubujú viacej, než čo film v druhom akte ponúkne: kĺbko milostného klišé a zbytočnú sekundárnu príbehovú líniu s bratom gangstrom. Eisenberg a Carell super, Stewartka mi tam moc nesedela a Blake Lively by si zaslúžila viacej priestoru, hoci by rozvinutie jej postavy zrejme vnieslo do filmu ěste viacej klišé. A pocitovo je film dlhší, než v skutočnosti. Unavený Woody. Dve a pol hviezdy. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„Where’s character? Where’s loyalty?“ Otec hlavního hrdiny se ptá správně. Vícerozměrné postavy s osobností, které by se vůči sobě chovaly loajálně, v novém filmu Woodyho Allena nenajdete. Marně v něm budete pátrat také po humoru (pár úsměvných replik jen recykluje, co jsme u Allena slyšeli dříve ve vtipnější verzi), kompoziční motivaci řady scén (třeba hned té úvodní s prostitutkou), typově vhodně obsazených hercích (do 30. let se jakž takž hodí pouze Steve Carell s pěšinkou), smysluplném zapojení vševědoucího vypravěče (vážně je třeba popisovat úplně všechno, i krásu východu slunce, který právě vidíme?), náznaku, že zápletka odněkud někam směřuje (ve skutečnosti by příběh mohl cyklicky pokračovat, dokud by postavy nezestárly a nezemřely) nebo po důvodu, proč se příběh odehrává v éře klasického Hollywoodu. Tedy po jiném důvodu než je ten, že Woody má tuhle dobu zkrátka rád a dokud někdo nepostaví stroj času, bude se do ní moci vracet jedině prostřednictvím filmů. Láska k zachycenému období a prostředí, nikoli potřeba odvyprávět poutavý příběh a sdělit neotřelou myšlenku, byla zřejmě hlavní (možná dokonce jedinou) pohnutkou k natočení Café Society. Díky kameře (Vittorio Storaro) vypadá film nádherně. Přemíra světla a zlatavý nádech dodávají záběrům nadpřirozený půvab a je zřejmé, že jsme ve světě, kde vznikají sny. Zalidněte tento svět postavami, které neustále žvaní o slavných hercích, herečkách a režisérech (a žvaní jen proto, aby se nemlčelo – pointa a hlavní smysl těchto dialogů spočívá pouze v tom, že slyšíme známé jméno), přidejte jazzový soundtrack a máte film. Vlastně ne, ještě je potřeba alespoň lehce propojit jednotlivé scény tou nejtuctovější romancí pod sluncem, i když vám na aktérech této romance ve skutečnosti vůbec nezáleží a spíše vám překážejí v tom, abyste se mohli kochat dobovými kostýmy, architekturou a dekoracemi (podle čehož jsou hlavní role napsané – dvě samolibé figurky, definované jen tím, že chtějí k filmu a nedokážou učinit samostatné dospělé rozhodnutí). Café Society je tak duchamorným případem totální režisérské a scenáristické laxnosti, že nebýt vyšších produkčních hodnot a pár známých herců, domnívám se, že jde o první filmový pokus ne moc dobrého spisovatele, který nechápe, že vyprávět obrazy není totéž, jako vyprávět slovy. Bráno z té lepší stránky, výrazně teď stoupla pravděpodobnost, že Allenův první seriál (Crisis in Six Scenes) bude mnohem zábavnější než jeho (zatím) poslední film. Jde ale o útěchu srovnatelně nanicovatou jako celé Café Society. 40% ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Milostný trojuhelník, o nic víc tam nejde a celé to nějak vyšumí do ztracena. Woody už točí jenom ze setrvačnosti, ale zrovna Café Society je tak hladivé, milé a svým způsobem i sympaticky staromódní, obzvláště, když to má bezchybnou atmosféru Hollywoodu 30.let, tedy doby, která mě, staromilce, vždycky přitahovala. K tomu jsem učinil poznání, že Stewart umí být i půvabná, když jí to role umožní. A vlastně i ten konec byl přesně tak melancholický, jaký asi měl být. ()

Galerie (333)

Zajímavosti (10)

  • Filmy Woodyho Allena jsou vždycky zahaleny tajemstvím. Jesse Eisenberg v jednom rozhovoru prozradil, že celý scénář se k němu dostal pouze na jediný den a potom ho hned zase musel vrátit. (Blackey.)
  • Název „Café Society" odkazuje na prominenty, aristokraty, umělce a celebrity, kteří se scházeli v módních kavárnách a restauracích v New Yorku, Paříži a Londýně na konci 19. a začátku 20. století. (Zdroj Bioscop)
  • Filmovanie prebiehalo na autentických miestach predovšetkým v Hollywoode, meste New York a jeho okolí. Filmári pracovali tiež v okolí Los Angeles, Pasadeny a na ďalších miestach štátu Kalifornia. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama