Nastala chyba při přehrávání videa.
  • silentname
    ****

    "Cafe Society" je pre mňa typický film Woodyho Allena. Nepomýliteľný s ničím. Vďaka hudbe, dialógom a aj hereckými výkonmi. Všade je proste cítiť jeho rukopis. A nepovedal by som, že ide o jeho najlepší film, ale rozhodne je to film, ktorý fanúšikov jeho filmografie poteší, a pre ostatných to bude aspoň film hodný pozornosti. Musím povedať, že je to zatiaľ asi najlepší výkon Kristen Stewart, ktorý som kedy videl a aj Jesse Eisenberg je v tomto filme vynikajúci. Blake Lively je rovnako skvelá a prvý dialóg, ktorý tu vedie s Bobbym je absolútne zlato komédie. Nemohol som sa prestať smiať. "On which side of the bed you like to sleep?" To sa zapamätá navždy. Vizuálne je film veľmi pekne spracovaný, hudba je vynikajúca a celková atmosféra 30-tych rokov Ameriky je vynikajúca. Ak máte radi Woodyho Allena, tak si myslím, že vás "Café Society" poteší. Dokonca sa mi film páčil asi aj viac ako minulého roku Irrational Man. Dĺžka je optimálna, film ma nenudil, postavy sú zaujímavé a dobre spracované. Pozrite si ho, ak ste to už nespravili. Hodnotenie: B+(25.9.2016)

  • MessiáŠ
    *

    Něco tak duchamorného bych (ani) od Allena nečekal. Docela bych i věřil zde uváděné zajímavosti, že scénář byl zahalen tajemstvím, protože to vypadá, jako by žádný snad ani neexistoval. Vůbec jsem měl během projekce problém rozlišit, zdali sleduju (i) nahodilé uskupení scén (spíš skic), nebo (ii) zahajovací film z letošních Cannes. Nakonec jsem se bohužel musel přiklonit k první možnosti. ___ V Café Society totiž nefunguje doslova nic. Už titul samotný je v tomto ohledu poněkud pochybný, neboť víceméně nejsme svědky žádného exkurzu do nejen vybrané společnosti, ale ani do té dobové 30. let USA, když Allen rezignoval i na snahu o výraznější vizuální retro (zato nám k tomu musí po celou dobu hrát na pozadí zasmušilý jazzový klavírek). K evokaci 30. let má snad sloužit pro vyprávění absolutně mimovolná a (pro Allena jaksi povinná) parodická vsuvka o mafiánech. Nepracuje se ani s kontrasty Hollywoodu a New Yorku, jež by snad měly být nosné pro vývoj hlavní postavy Bobbyho (Eisenberg). Jedinou proměnu, kterou měl údajně prodělat (podle anotace i jistých komentářů), jsem zaznamenal ve výměně hnědého saka za bílé. Romance s Vonnie (Stewart) k uzoufání umělá, doprovázená příšernými dialogy (to i Magic in the Moonlight byl oproti tomu konverzační skvost), u nichž jsem byl neustále v napětí, kdy přijde twist a všechno bude jinak (to jako nebyla parodie na červenou knihovnu?). ___ Nebyla, poslední film z pásové výroby „Woody Allen©“ postrádá náboj, ironii (o náznaku jakékoliv podvratnosti nemluvě), tempo, lehkost či snad pointu (ok, vlastně ještě litujeme svých dřívějších rozhodnutí, jak neotřelé!), zato mu nechybí (už snad vzhledem k věku tvůrce pochopitelná?) nesoustředěnost, nezacílenost a nefunkčnost snad ve všech ohledech (proč je tam vypravěč? kam pak zmizel? co celá ta podivná struktura vyprávění?). Modelový divák, jak o něm asi uvažuje i sám Allen, musí být buď prostáček (když např. ve scéně, kdy se dvojice po letech shledá, musí dialogem dopovědět očividné), nebo někdo z překrývající se trojice (tzn. midcultista) snob / kýčař / domnělý intelektuál (prozatím se dobrovolně vyřazuju), jehož nadchne a dojme už jenom jméno tvůrce (Woody!) v titulcích (tzv. do Cannes/Varů ideální). Kdo má ještě soudnost, pustí si namísto neživotné Allenovy society svěží Adventureland, v němž působí totožný herecký pár dohromady víc než (asi) deset minut – a navíc si nevyměňuje enigmatická moudra typu „sen je sen“ (dodávám: Woody už není Woody...). Ještě že tam bylo těch pár židovskejch fórků, že jo... #nightmare(11.7.2016)

  • Lucjen
    **

    So staršou tvorbou Allena nie som veľmi zoznámená, ale po Blue Jasmine som zvedavá na všetko. Nebudem tieto dva počiny porovnávať, pretože to je sto a jedna. Spolusledovateľ má predsa len pravdu, že pán režisér akosi senil...mäkne. Dej nie je úplne nezaujímavý, no postavy sú zúfalo nudné. Už po necelých 24 hodinách vám nepoviem, ako sa volala tá hlavná. A pritom všetci sa snažili, Eisenberg, Carell, Lively, aj Stewart potvrdzuje, že hrať vie a Twilight bol iba menší omyl. Woody sa snaží jeho špičkové dialógy a dobre vykreslené charaktery, ktoré tu jednoducho chýbajú, nahradiť kamerou a nádherným prostredím, čo sčasti funguje. V tomto prípade by mi presladený koniec neulahodil ako v Kúzle mesačného svitu, tak som naozaj rada, že sa o to film ani nepokúša. Strašne by som to chcela na tie tri hviezdičky vytiahnuť, ale ako si čítam čo som napísala, nepôjde to. Woody si zrejme splnil predsavzatie vzdať Hollywoodu hold a jeho obdivovatelia tam určite nájdu niečo čo ich nadchne, poprípade si to vsugerujú...(26.9.2016)

  • Kaka
    ****

    Allen točí pořád to samé, ale stále více opojněji a vyzrále a ve stále více vycizelovaném formálním kabátu. Další přesná a dokonale trefené vztahovka z dob 30-40 let v neodolatelném lesku zašlé slávy dávných párty kabaretů, kudrlinek a noblesy tehdejší smetánky. Film, který má tím větší sílu, čím vícekrát se v jednotlivých vztahových a emocionálních rozloženích hlavních hrdinů najdete. Jednou se na Woodyho bude hodně vzpomínat, jelikož dokázal extrahovat kupu věcí ze života a položit to do filmu s noblesou a nadhledem, zároveň však krystalicky čistou pravdou jako málokterý filmař. A to vše originálním a typicky svérázným způsobem, který se mu stal vlastní a aplikuje ho jako svůj typický trendy trademark.(16.2.2017)

  • ledzepfan
    **

    Nevím proč ten hype okolo, když je to prostě jen další tuctová Allenovka, kterou beztak natočil jen proto aby dodržel ten svůj každoroční interval... Tentokrát je to zase jednou z prstu vycucaný random recyklát... Atmoška fajn, hudba do pohody, styl to má (jako vždy), herecky dejme tomu v normě.... ale tak nějak to nemá srdce. Jakoby Allen neměl (umělecky) co říct a tak si to (zase jednou) intelektuálně vykonstruoval..... Až si říkám jestli se vůbec ještě dočkáme něčeho tak povedeného jako byla Půlnoc v Paříži :/(1.10.2016)

  • - Název „Café Society" odkazuje na prominenty, aristokraty, umělce a celebrity, kteří se scházeli v módních kavárnách a restauracích v New Yorku, Paříži a Londýně na konci 19. a začátku 20. století. (Zdroj: Bioscop)

  • - Vo filme si mal pôvodne zahrať aj Bruce Willis. S jeho odchodom sa najskôr hovorilo o nezhodách s režisérom (Woody Allen), neskôr o záväzkoch k broadwaiskému projektu Misery, divadelnej adaptácii románu Stephena Kinga. Tam stvárnil autora Paula Sheldona, ktorý je sužovaný jedným zo svojich čitateľov (Laurie Metcalf). (MikaelSVK)

  • - Filmy Woodyho Allena jsou vždycky zahaleny tajemstvím. Jesse Eisenberg v jednom rozhovoru prozradil, že celý scénář se k němu dostal pouze na jediný den a potom ho hned zase musel vrátit. (Blackey.)