Dívka ve vlaku

Zkouknuto poprvé a nejspíš naposledy. "Dívka ve vlaku" je příběhově velice slabá a nemá ani jednu jedinou sympatickou postavu. Otravná a docela nebezpečným způsobem šáhnutá alkoholička Emily Blunt neustále jezdí (vlakem) kolem domu svého ex a jeho nové manželky Rebeccy Ferguson. Jednoho dne si v sousedním domě (z vlaku) všimne atraktivní bloncky Haley Bennett, jejíž (z vlaku) pohádkový život se pro ni stane jakousi modlou. A tak se není čemu divit, že když Alkoholička (z vlaku) zahlédne na balkoně Bloncku s jiným chlapem než obvykle, vystoupí (z vlaku) a vydá se to té blonďaté děvce vytmavit. Počkat... Opravdu se není čemu divit? Já bych tedy řekla, že se JE čemu divit, protože tohle rozhodně není NORMÁLNÍ chování. Ale abych to nezakecala nastavením svého morálního kompasu, Bloncka zmizí a Alkoholička se probere kdesi v lese s totálním opileckým oknem. Zbytek filmu se samozřejmě točí kolem snahy vybavit si, co se stalo, a zakončuje ho velmi prosté rozuzlení s celkem logickým zvratem. P.S.: Mysteriózní? Nope. (18.06.2023)

Divák, který má trošku fištróna odhalí skutečného vraha v momentu, kdy se potvrdí jedno barové aliby. Emily Blunt se zhostila opilecké trosky na jedničku. Zamrzí malý počet vygradovaných scén. Prvních 30 minut se naše hrdinka jen opilecky bloumá od ničeho k ničemu. Závěrečné poodhalování ovšem snímek dosti vyzvedává. Podobně laděná Zmizelá je o třídu lepší. 65% (08.01.2017)

Pekná formálna stránka úspešne mlží skryté tajomstvo príbehu, a na hercov sa dobre pozerá. Ale odkrytím onoho tajomstva sa z toho stane iba prvoplánový, tuctový thriller bez náznaku vynaliezavosti, na ktorý sa v húfoch chodí do kina iba vďaka popularizovanej knižnej predlohe. A vďaka Fincherovi. (13.10.2016)

Stejně jako při čtení předlohy se nelze vyhnout srovnání se Zmizelou. Oba filmy mají noirově ponurou vizuální stylizaci (v případě Finchera jde o signaturu, v případě Taylora spíše o nápodobu), oba ukazují manželství jako životu nebezpečnou hru plnou manipulace, lží a přetvářky (ve Zmizelé s cynickým nadhledem a ironickým odstupem od postav, v Dívce ve vší vážnosti), v obou se střídá více vypravěčů (ve Zmizelé s větší promyšleností). Dívka ve vlaku výrazněji než lehce misogynní Zmizelá cílí na dospělé divačky, které prostřednictvím Rachelina příběhu nabádá, aby spoléhaly samy na sebe, ne na to, co jim říkají a co po nich chtějí druzí. Zvlášť muži. ___ Daní za důrazný pro-ženský apel je stejně jako v knize závěrečné převrácení rolí oběti a viníka, které značně degraduje působivost a zpochybňuje význam předloženého portrétu alkoholičky. Film, stojící více na silných hereckých výkonech než na hrátkách s vyprávěním, je totiž z velké části koncipován ne jako kriminální thriller, ale jako psychologická studie vnitřně nejisté ženy, která hledá ztracenou (sebe)důvěru. Závěr, doplněný oproti knize o nadbytečný epilog, tento pocit studu a viny, zesilovaný v průběhu celého filmu za přispění výborné Emily Blunt, náhle neguje. Podobně jako v mnohých Hitchcockových thrillerech o přenosu viny se ukazuje, že pachatelem byl někdo jiný, než film dosud naznačoval, čímž je v tomto případě ovšem vyřešena pouze kriminální rovina vyprávění, nikoliv ta psychologická, která vyznívá neuspokojivě. ___ Díky grafické návaznosti záběrů a přesně načasovaným střihům se Taylorovi daří navodit dojem plynulosti a propojenosti jednotlivých segmentů vyprávění, potažmo jednotlivých vypravěček. Flashbacky ukazující různě vzdálené epizody ze života Megan zvyšují napětí ohledně toho, k čemu ve skutečnosti došlo. Stejně jako Rachel s pamětí poznamenanou usrkáváním vodky přitom známe pouze fragmenty reality a celkový obrázek si musíme průběžně doplňovat a upravovat na základě nových informací. Stejně jako protagonistka zároveň na základě dostupného kontextu mylně vyvozujeme, koho v některých představách vidíme. Nespolehlivé vyprávění tak nepůsobí jako scenáristický kalkul k ošálení diváka, ale je organicky propojené s duševním stavem a kognitivními schopnostmi hlavní hrdinky. Ve výsledku jde o semknutý a soustředěný film, jehož většina nedostatků (nezvládnutý konec, absence nadhledu, místy melodramaticky křečovitá tragičnost) vyplývá z knižní předlohy, případně souvisí s diváckým očekáváním (ne thriller, ale drama). Jestli vnímáte partnerské vztahy jako cynickou komedii, při které někdy tuhne úsměv na tváři, vaší oblíbenou vztahovkou zřejmě zůstane Zmizelá. Jestli preferujete tragičtější polohu, možná vám lépe sedne Dívka ve vlaku. 80% (06.10.2016)

Tak je ten film špatnej, nebo není? Co já vím... Konec trochu přitláčí na pilu, tak už nemám potřebu hejtovat, ale během první ultradepko-drama půle jsem se celkem proklínal, co jsem si to za sranec pustil. Hnusná Emily Blunt se vypitá poflakuje v depce od ničeho k ničemu a kde može, tam nařve tak, že to jeden mop nepobere. Hnus. Naštěstí druhá krimi půlka dojem napravuje, takže sem i lepší průměr dám, ale doporučit se neodvážím, protože jsem přesvědčenej, že spoustě diváků se tento film podaří nedokoukat. 65% (30.12.2016)