Dívka ve vlaku

„Můj manžel mi říkával, že mám bujnou fantazii. Nemůžu si pomoct.“ Na film jsem se strašně těšil. Asi až moc. Zpočátku jsem byl dost nadšený. Neustálé divákovo tápání, co se hlavní hrdince jen zdá a co je skutečnost, všudypřítomné tajemno, napětí. Postupné odkrývání pravdy a přehodnocování názoru na všechny hrdiny a vůbec celé dění. A aby toho nebylo málo je člověk ještě víc dezorientovaný flashbacky týkající se jednotlivých postav. Potud vše správně. Ale od „zmizení“ to pomalu ale jistě začne skřípat. Nejdřív mě začala dráždit policie (především hlavní detektivka), ta působila jako skupinka mírně zaujatých úředníků, kteří jakoby mimochodem mohou sem tam někoho vyzpovídat a promluvit mu do duše. A od chvíle „prozření“ se už jen kupila klišé, což bohužel vydrželo až do konce (o tom, jak se pak jedna z postav začala z ničeho nic chovat strašně hloupě, snad raději víc psát nebudu). Herecky tomu suverénně vládne Emily Blunt (a to i za vydatné pomoci maskérů), ale na víc než lepší průměr to už nevytáhne ani ona. (28.01.2017)

Ano, já vím, že je Zmizelá lépe natočená, ale Dívka ve vlaku se mi zkrátka líbila o něco více. Jde o to, že při sledování tohoto příběhu jsem tak často nekroutil nevěřícně hlavou a líbilo se mi, jak se držel při zemi a nepotřeboval vršit jeden "překvapivý" zvrat za druhým. A Emily Blunt, ačkoliv vím, že je výborná herečka, jsem ještě nikdy neviděl hrát tak skvěle. (28.02.2021)

Nejnapínavější na celém filmu, bylo, kdy u něj zase usnu. Podařilo se mi ho vidět až na čtvrtý pokus. Znechuceně konstatuji, že jsem se měla prospat a již nikdy se k této věci nevracet. Hopkání v čase mělo zastřít tvůrčí impotenci a stylizace do Seven zřejmě evokovat provokativně napínavou atmosféru. (26.08.2023)

Dívku ve vlaku jsem vyhlížel pěkně dlouhou dobu, neboť Emily Blunt se postupem času zařadila mezi moje oblíbené herečky. I samotné žánrové zařazení a námět mě lákal. S potěšením mohu po zhlédnutí konstatovat, že film naplnil má očekávání, zaujal mě ve všech ohledech a s klidným srdcem ho mohu hodnotit plným počtem hvězdiček. (13.01.2017)

Jedna nemohla otěhotnět, druhé se to povedlo a třetí ani pořádně netuší, kdo je otcem. Jedna má velký problém s alkoholem, druhá se začíná obávat o dosud spokojené manželství, třetí se pohřešuje. Tyhle dámy se tak nějak znají, zjišťujeme, kdo měl co s kým, a než dojdeme do finále, bude to poměrně příjemné luštění. Není to sice tak osobité a šokující, jak by mohlo být, ale tři vypravěčky, které matou diváka a poměrně komplikovaně strukturovanému ději dávají sympaticky mrazivý opar, se mi tak nějak trefily do nálady. Už románová předloha Pauly Hawkins zaručila, aby se po rolích zaprášilo, nejvíc z trojice tak trochu labilních žen ukrojila zubožená a nemilosrdně snímaná Emily Blunt, která znovu zaručuje, že když si vybere kvalitní roli, dokáže přikovat k sedačce. Zoufalá alkoholička a stalkerka s výpadky paměti by si tak možná nějakou hereckou nominaci zasloužila. Velmi solidní je i promiskuitní mrška Haley Bennett, i další role jsou obsazené velmi slušně. Ano, místy neobratný Tate Taylor se očividně nechal perfekcionistou Fincherem, jeho Zmizelou a nespolehlivým vypravěčem dost inspirovat, ale tohle vodění za nos má i kus z jeho režijních kvalit. Ač byla samozřejmě opora v podobě tvůrce Sedmi nebo Klubu rváčů někde jinde. I když jsem se zorientoval poměrně rychle, tenhle důstojně odvyprávěný thriller jsem si nadmíru užil. (26.10.2016)