Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kingik
    ****

    Svěráci navazují na své proslulé dílo, jímž je Obecná škola, a současně vzkřísili i tradici české klasické filmové éry, v nichž obraz (Všichni dobří rodáci, Stíny horkého léta) hraje větší důležitost než samotný děj. S velezkušeným kameramanem Vladimírem Smutným v mnoha fázích filmu dosáhli zajímavého vyprávěcího stylu, který osciluje mezi příjemnou komedií o "militantní" klučičí partě v Protektorátu a lehce vypjatým rodinným dramatem, kde došlo k zavržení jednoho člena klanu, jehož fyzický démonický přízrak (vrcholná kreace Oldřicha Kaisera) stále obchází zlověstně kolem. O malém Edovi Součkovi už byla letmá zmínka v Obecné škole, tehdy už byl po smrti, měli jsme už jenom možnost poznat pouze jeho mladšího brášku i jeho rodiče. Nepopírám, že divák znalý rolí v Obecné škole, bude v rozpacích nad předávkou herecké štafety. Je třeba skousnout, že původní rodičovskou dvojku Zdeněk Svěrák a Libuše Šafránková nahradila dvojka Ondřej Vetchý a Tereza Voříšková, že je ve filmu i Jan Tříska, nikoliv jako Igor Hnízdo, nýbrž Edův dědeček, Zdeněk Svěrák je pak učitelem na zdejší škole. Mně to prostě přišlo divné. (Válečný) svět osmiletýma klučičíma očima, který je nuceně odstěhován na venkov ke zbytku svého příbuzenstva, je přece jen trochu jednostrunně odveden, může za to i představitel malého Edy, Alois Grec, nepřispěla k něčemu navíc i jeho iritující čapka ve tvaru kříže, připomínající vymáchané obvazy. Nechci ale přímo žehrat na herecké obsazení, které hraje nadstandardně, až na Petru Špalkovou, jejíž (jakože vtipná) kreace spočívala v tom, že neuměla správně skloňovat. Absolutně nejhorší herecký výkon z celého filmu. Třetí bod dolů, dva odebírám za "čejnč" rolí a Špalkovou, jde na vrub několika málo "flashback" scénám, v nichž je dementním způsobem osvětleno, co kdo z příbuzenstva udělal rodině špatného. Kaiser dementně škrtí svoji starou máti (babka z reklamy na chipsy s Mádlem), načež ho zbytek příbuzenstva od ní dementně odtrhává, až to vypadá, že vidíme nějaký úryvek z pohádky O veliké řepě, následně Jan Tříska propadne hazardu a je zkroušený (to musíte vidět), když prohraje v kartách své milované šimle. A dal by se odebrat i čtvrtý bod, to za to, že po polovině filmu jsem zjistil, že se v něm až tolik zásadního neodehrálo. A určitě panovali i nejasnosti v úmrtí// SPOILER!!! strýčka "Vlka" Kaisera, kdy divným střihem ho vidíme stát na vojenském "osvoboditelském" vlaku, následně už leží bez známek života na návsi//. Nebylo by ale spravedlivé film házet do stejné produkce s českými komerčními splácaninami, jednoduše proto, že Svěráci mají cit pro drobné detaily a potřebné nuance, jejich film vypadá vizuálně nadmíru kvalitně a jejich produkce nakopává zadky všem ostatním českým tvůrcům. Určitě se ale nejedná o žádné přelomové či kompaktní dílo (na poli české kinematografie). Svěráci s umem, který je jim vlastní, přilili do svého již známého konceptu (tragikomického) dětského světa vedle tradičního laskavého humoru i pořádný žejdlík poetických obrazů, které v českém filmu nebyly k vidění pěknou řádku let. 7/10(24.12.2017)

  • Oktavianus
    ***

    Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ovšem ani to, že by se mi to líbilo. Optika malýho kluka na válčený události by mohla fungovat snad v případě, že by knížku staršího Svěráka přepisoval sám starší Svěrák, nikoli ten mladý. Protože ten jen (z úcty k otci?) otrocky přepsal mikropovídky z knihy. A takový je i film: utkaný z mikropovídek, idylicky přibarvený a vlastně totálně nezajímavý. Dá se překousnout, když film nemá jeden jednotící příběh. Daleko hůř se dá snést, když nemá ani žádné menší příběhy. Po strništi bos tvoří jen sled scén, co si starý muž pamatuje z raného dětství. A snové okamžiky - jak se Vlk mění ve vlka, jak chlapec na vozíku odlétá atd. - dojem nevylepšují. To se týká i poetiky probouzející se sexuality, kterou starý Svěrák vždycky nějak obsáhl. Mladý Svěrák ji otrocky převedl do Edy zírajícího do výstřihů. Herecky taky není o co stát. Ondřej Vetchý s Terezou Voříškovou - jednotlivě skvělí - nefungují dohromady. Že jsou manželský pár, bych jim neuvěřil ani za milion. Přesto je zajímavé je sledovat, protože Terezka je tradičně nádherná a tady dokonce i něco hrála, byť dobově - stejně jako Vetchý. Tento film totiž nemá být vzpomínkou na dětská léta za války, ale vzpomínkou na dětství v podobě filmu pro pamětníky. Jako takový v některých scénách není špatný, ale zdaleka to k plnohodnotnému zážitku nestačí. Kaiser si Lva zasloužil, to není pochyb, a Terezce bych ho taky přál, přestože musím uznat, že za tuhle roli to na Kronerovou z ledu nemohlo stačit. Ani moc nepomáhá fakt, že se většina filmu natáčela v mé rodné obci. Slavonice jsou sice nechutná díra, ale opravdu se v nich zastavil čas. Stejně jako ve filmu, který přepísknutou stopáží začne nudit.(26.5.2018)

  • Lucasion
    *****

    Film o ničem a o všem. Pohlazení po duši. Skvělá ukázka Svěrákovské tvorby a nostalgických vzpomínek na dětství. Tak bych mohl pokračovat do nekonečna. Jakmile bylo Po strništi bos oznámeno, tak jsem se na něj moc těšil. Český film, který mě bude bavit, bude se mi líbit a vyvolá ve mě emoce. Přesně to mi film splnil. Celé je to jako vzpomínání malého kluka, jaké to bylo za války a já si připadám jako by tu seděl vedle mě pan Svěrák a celé mi to vyprávěl, jako to vždy dělá můj děda. Herecký ansábl je skvělý. Z českých herců mi tam snad chybí jen skvělý Trojan, ale na druhou stranu je Ondřej Vetchý super a Kaiser to skvěle hraje. Zdeněk Svěrák a jeho kolegové to ani nemusí hrát, ty prostě tam jsou. Terka Voříšková to hraje skvěle. Každou chvílí je radost na ní koukat, jak perfektně se zhostila role maminky. Navíc jsem jí byl okouzlený i proto, že to není žádná vedlejší role, ale plnohodnotná hlavní. Když se hraje česká hymna, tak mám husí kůži. Tohle byl skvělý zážitek. Smál jsem se u něj, bavil mě a jednoznačně jde o jeden z nejlepších českých filmů. Ten, kdo má rád Svěrákovu tvorbu, tak se mu musí líbit i Po strništi bos . Nemohu se zbavit ovšem pocitu, že se jedná o Labutí píseň pana Zdeňka Svěráka. Což na jednu stranu určitě nechci, na druhou je tohle nejkrásnější tečka za jeho filmy a příběhy. (90 %)(28.8.2017)

  • pepo
    ****

    Dielo mimoriadne zdatného režiséra, ktorému chýba scenáristická opora jeho otca. Našťastie je natoľko zdatný, že sa mu túto slabinu darí počas celej stopáže umne maskovať. Ak budete kvalitatívne očakávať novú Obecnú školu, Tmavomodrý svet, Jízdu alebo Kolju odídete trochu sklamaní. Ale iba trochu. Takže kľudne zoberte do kina okrem svojho partnera aj rodičov, pretože cieľovkou takto univerzálny počin tu zase dlho nebude 7/10(25.8.2017)

  • Rimsy
    ***

    Jan Svěrák zahazardoval a příběh svého otce natočil podle vlastního scénáře. Nesourodost témat a absence dramatičnosti pak vede k tomu, že jsme dostali horší kopii Obecné školy, která očividně plýtvá talentem před i za kamerou, ale aspoň potěší technickou suverenitou a příjemnou atmosféru. Chtěli jsme však mnohem víc.(24.8.2017)

  • - Ve skutečnosti napsal Zdeněk Svěrák k filmu pouze dialogy. Zbytek scénáře napsal sám Jan Svěrák. U dialogů ale chtěl, aby měly tatínkův humor. (Pierre)

  • - Těžko uvěřitelná je scéna, kdy Edova maminka poté, kdy spolu se svou středostavovskou rodinou (manžel zaměstnanec elektropodniku, ona v domácnosti) narychlo opouští Prahu a stěhuje se k příbuzným na venkov, kteří kvůli tchánově karbanu přišli i o střechu nad hlavou, zde disponuje takovými v té době luxusními vymoženostmi jako je vysavač a elektrická žehlička. (vladous)

  • - Z dramaturgického hlediska bylo zapotřebí knižní předlohu pro filmový scénář výrazněji upravit. Proto například zmizela postava pana Kličky, kterého ve filmu nahradil pan Vlk (Oldřich Kaiser). (ZHODNOTITEL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace