Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Douglas
    ***

    Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách.(26.8.2017)

  • tron
    ***

    „A to mu bylo hovno platný, Vlastíkovi.“ Už Obecná škola nemala ktovieaký „jasný“ scenár, ale mala skvelé postavy, atmosféru a SAMOSTATNÉ scény. Po strništi bos má len občas náznaky pôsobivej retro atmosféry a niektoré scény sú fajn a príjemne poetické. Ale je toho strašne málo a hoci je to bombasticky obsadené, naplno zaujmú len Ondřej Vetchý a Tereza Voříšková – a aj oni síce majú pekné, ale nie príliš výrazné úlohy. Od začiatku ma unovavovali chlapcove predstavy, sny a halucinácie. Ale potešili ma hlášky („Ja si to umím představit, ale chtěl bych to i vidět.“).(30.12.2017)

  • Big Bear
    ***

    Jak jsem se těšil, tak jsem zklamán. Poetika a humor Obecné školy se tentokráte nekonaly a pokud tak jen v prťavoučkých náznacích. Přemýšlím čím to je, že se mi poslední dobou humor Zdeňka Svěráka tak nějak vzdaluje. Buďto jsem já už někde jinde na jiné vlnové frekvenci, nebo on už tak nějak vyhořel a teď už jen poblikává jak doutnavka, jen jako chabý odraz zářícího slunce... zkrátka a dobře ať už jde o divadlo, tak o jeho filmové počiny, nějak to už není ono. Už to není jako tenkrát. Filmu samotnému co se týče řemeslnému zpracování nelze nic moc vytknout. Je doslova napěchován známými herci, ty dětští hrají celkem solidně, je plný krásných záběrů a příjemné hudby. Nahlíží vzpomínkovým kukátkem dnes již starého muže Zdeňka Svěráka do jeho dětství, kdy i přes válku se mu do duše hezky vepsala nejedna vzpomínka, nejeden zážitek. A protože to zlé člověk zapomíná, zůstává z toho takové to lehce dojaté vzpomínání na tenkrát. Problém je v tom, že to jak to vidí Svěrák nemusí stejně vnímat divák. Je to jako když někoho přivedete na pro vás důležité místo a vypravujete mu tam o tom proč je to místo důležité. Dotyčný se vás může snažit chápat, může být třeba i místem okouzlen, ale nikdy to na něj nezapůsobí jako místo působí na vás. Tu snahu vyprávět vzpomínky mladším chápu, každý to nutkání zná a čím je člověk starší, tím je ta potřeba alespoň u někoho a obzvláště literárně činného je stále palčivější. A tak tu máme možnost vidět kousky Svěrákova dětství, zručně natočené jeho synem Janem. Jako by nám ukazoval rodinné album a my se dozvídali kdo je na té a té staré fotce. Kdo jsou ty dávné tváře, že ten a ten je strýc, to je babička, tohohle rodina zavrhla, ten a ten zemřel tak a tak... Posloucháme se zájmem s úctou, usmíváme se když víme, že ten malý nezbeda na fotkách je malý Zdeněk, ale je to Svěrákovo album. Nějak hlouběji mně to vyprávění zkrátka nezasáhlo a ani jsem se u filmu moc nenasmál snad kromě Štědrého dne .-) . Perfektní byl Kaiser s Třískou jejich sedláci byli prostě jedineční! Skvělé role pro skvělé herce. Horší mi přišel pár Vetchý - Voříšková, kde ten věkový rozdíl prostě byl vidět. Ondra Vetchý šel párkrát s komičností až na hranici trapnosti a to u Svěráků věru nevidím rád. Ono celkově tam došlo k jakési recyklaci sebe sama a sám Svěrák svými průpovídkami nijak humorně nepůsobil, a to už nemluvím o ,,rorýsovi'' a napodobování jeho pískání... Třeba takového kantora i Svěrák měl, tady se ale moc tlačí na pilu i když se jeho třídní snaží přehlušit projev o Hitlerovi ve školním rozhlase. Tereza ale byla opravdu krásná, v outfitu let čtyřicátých s tím účesem jí to moc seklo i v domácím úboru na dvorku mezi slepičincema byla božská. Válčit někde nad Evropou hned bych si jí nakreslil pod kabinu svého fortressu :-) .V souhrnu jsem tedy zklamán. To, že to bude dobře natočené jsem věděl, od Honzy Svěráka to čekám, ale od scénáře Zdeňka Svěráka jsem očekával víc..resp. jsem zvyklý na víc. Škoda. Takže za mně je to jen za 3 galony leteckého benzínu z přídavné nádrže nějaké stíhačky z eskorty ,,velkých bratrů'' co tenkráte jako stříbrné tečky hučely tam nahoře v modři a psaly na oblohu nad protentokrátem. * * *(24.1.2018)

  • MrHlad
    **

    Hrozně jsem chtěl, aby se mi to líbilo. Byl jsem připravený užít si i ono očekávané hřejivé drama a svěrákovskou laskavost, ale dostal jsem bohužel film, kde tohle úplně není. Ono tam vlastně není skoro nic. Hezky to vypadá a co se týče výpravy a kostýmů, tak se Po strništi bos nedá vytknout vůbec nic, ve všech ostatních ohledech je to však mizérie. A bordel. Film plyne odnikud nikam a ačkoliv je rámovaný nějakou dobou a nakousne se v něm i pár zajímavých konfliktů, osmdesát procent stopáže je nakonec úplně k ničemu. Snaha narvat tam co nejvíc „vzpomínek“ má za následek to, že na nic není čas a kvůli tomu nefunguje humor, nefunguje drama a nefunguje ani dojímání. Většinu času jsem měl pocit, jako kdyby mi někdo pustil dvě minuty ze scény, která má mít minut patnáct a moc netuším, proč bych se měl koukat na to, že kluci řeší spolužačku, že Eda může dostat přes držku, že je táta rozhádaný s bráchou a že se ztratil holub. Nikdy není čas na to věnovat se čemukoliv pořádně a výsledek je tak hezky vypadající film, kde se děje strašně moc věcí, ale u většiny se budete nejspíš sami sebe ptát, proč vás žádná z nich vlastně vůbec nezajímá. Velká škoda.(21.8.2017)

  • Morien
    **

    Nevím, jestli lze použít jako kompliment moje vyjádření, že jsem čekala, že to bude mnohem, mnohem horší. Film je po většinu času takový neutrálně nijaký. Linie s Vlkem je nějak neobratně (ne)vypointovaná a film tak končí jakoby zčistajasna a bez opravdového příběhového konce a změny či vývoje kterékoliv z postav. Co ale úplně nejvíc nefunguje a podráží filmu nohy je zcela nefunkční nastavení tónu a vyvážení drsných (a válečných) realit a vyměklé nostalgie. Za jedno mě úplně tahalo za uši tak tam vždycky čas od času zničehonic padala hrubá sprostá slova a za druhé postava Edova tatínka je úplně zprasená, ale opravdu skrz naskrz. Za jedno vůbec nenavazuje na Obecnou školu, jejíž pointou snad přece bylo, že táta je ten opravdový hrdina, sice má sem tam malé mouchy, ale ve výsledku je fakt borec. Za druhé se chová jako idiot a zejména ke svému synovi, až mi přijde nepochopitelné, proč by měl Eda mít takového tátu vůbec rád. A za třetí Vetchý kompletně selhává dodat té figuře nějakou dimenzi a zůstává u stupidní karikatury. S trochou fantazie si jde představit, že kdyby tu postavu hrál herec s nějakou grácií (jako třeba, hm, starý Svěrák, před dvaceti lety, že), tak by to mohlo jakž takž nějak vypadat, ale Ondra to určitě nezvládá. Takže absence "příběhu" by ve výsledku zase tolik nevadila, ale že nefunguje to, co ve filmu je, to už docela vadí.(3.1.2018)

  • - V knize se role vyučujícího pana ředitele neobjevuje. Tato role vznikla přímo pro Zdeňka Svěráka, aby se mohl ve filmu výrazněji objevit. (ZHODNOTITEL)

  • - V okamžiku, kdy malý Eda (Alois Gréc) vchází do Košťálova zahradnictví, na dvoře jsou složeny cihly na europaletě. Ty v době protektorátu ještě svět neznal. (vladous)

  • - Na filmu spolupracoval i vnuk Zdeňka Svěráka František Svěrák, syn Jana Svěráka, který je střihač a fotograf. V závěrečných titulcích je uveden jako druhý střihač. (OLDA8)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace