Anihilace

Garlandovo Men miluju a Ex Machinu mám rád, ale Annihilation mi teda nesedlo. Už od začátku je to totiž už na pohled ptákovina, která vůbec nedává smysl. Že se jako na zemi objeví mimozemský ekosystém a jediný, kdo se o něj stará, je jedna náhodná paní a že se u něj nesletěly všechny vlády světa nebo se to za rok nerozkřiklo, tomu se mi nějak nechce věřit. Stejně tak, že tam pošlou 4 ženy jen tak naslepo. Dobře. Když ale tohle pominu, i tak je to bohužel celkem patlanina, a to bych o Garlandovo Men nikdy říct nemohl. Celé je to tady zkrátka zvláštní, postavy se chovají divně, jejich dialogy jsou otřesné a celý průběh i finále jsou jednak vizuálně dost odfláklé (v tomhle námětu by se dalo vyřádit daleko víc) a druhak jednoduše nedávají moc smysl a nevidím, co tím chtěl tvůrce říct. Potěší jedna scéna s medvědem a místy náznaky, že by se mohlo přitvrdit (viz video s pohybujicími se střevy...), ale nic z toho se v realitu nepromění a celé to jede na hodně přízemní vlně. Slabá věc. (24.02.2024)

I don't know. (29.12.2020)

Zajímavý koncept, který ovšem zapadává v béčkovém zpracování a přeje si, aby byl filozofický. Vlastně mě to vážně bavilo první hodinu a půl, protože si to na nic nehrálo a byl to fajn survival kousek. Konec není úplně zvládnutý, bohužel. (14.03.2018)

Rozhodně jsem do tohoto filmu nešel s příliš velkým očekáváním a popravdě ani nadšením, protože dané téma mi zrovna moc nevonělo. Zpočátku jsem však byl docela mile překvapený, protože „svět“ za fialovou aurou byl opravdu povedený. Mám rád děj odehrávající se v přírodě a to, že se tam vyskytovala zmutovaná zvířata, nebo neznámé druhy rostlin mi absolutně nevadilo. Navíc souboj s netradičním aligátorem či medvědem patřil vůbec k tomu nejlepšímu, co nám tento film nabídl. Bylo to zřejmě hlavně proto, že právě v těchto chvílích měla atmosféra ty správné grády. Moc jsem totiž zrovna neholdoval těm vzpomínkovým scénám a nejrůznějším dialogům, které mezi sebou ty slepice vedly. Zbytečně to brzdilo rozjetý děj a navíc mi to leda tak zhnusilo pohled na hlavní hrdinku. Ona celkově Natalie Portman nevypadala zrovna moc k světu (přitom to byla ještě donedávna celkem pěkná ženská) – inu to však lze přičíst na vrub mateřství a hlavně malé vrstvě make-upu. Zbytek ženských tu však byl spíš jen tak do počtu, aby se navýšil počet mrtvých. Co mě však vytočilo nejvíc, byl samotný závěr – potažmo vše, co se odehrálo po finálním útoku toho zmutovaného medvěda. Od té chvíle šla v mých očích kvalita dost dolů. Ono tajemství ukryté pod majákem bylo ještě v rámci přijatelnosti jakžtakž snesitelné (po vizuální stránce), ovšem jen do chvíle, kdy se ze třpytící hmoty stal „UFONEK“ a já měl v tu ránu po náladě. Víc zmrvit už to vážně nemohli. Přitom jsem byl tři čtvrtě filmu přesvědčený, že tomuhle prostě vlepím nadprůměrné hodnocení, protože to mělo své osobité kouzlo. Jenže takhle v tom (coby celku) vidím jen průměrnou podívanou, kterou už znovu vidět nepotřebuji. 50-60% (05.10.2018)

Film s velice výborným prostředím a super dějem což vede otázka proč malé hodnocení no podle mě se dost málo využila daná situace filmu akčnosti ženská výprava je dost super ale narazit na větší nečekanou pecku bych uvítal ale i tak se líbilo. (09.09.2018)

Konečně taky jednou nějaké scífko, které atakuje divákovu mysl úplně jinými způsoby, než vymýšlením všelijakých časových paradoxů, bitvami kosmických lodí, vesmírnými příšerami a podobnými atraktivními samoúčelnými hovadinkami zacílenými hlavně na žrouty popcornu. Jazyk Anihilace je totiž výsostně poetický, děj halucinační, mysteriózní, audiovizuálně opojný, zápletka vpravdě fantastická. V dětství jsem často v různých sci-fi antologiích čítával natolik zvláštní a bizarní povídky, že jsem jim sice moc nerozuměl, ale dokázaly ve mně vyvolat o to zajímavější pocity. Surreálné, nevysvětlené/nevysvětlitelné a abstraktní mě vždycky přitahovalo víc, než realistické, technokratické a konkrétní. A bylo mi teď velkým potěšením na dvě hodiny vypnout mozek a jen se nechat unášet snovými, kýčovitě krásnobarevnými i zneklidňujícími výjevy ze Zóny X. Z filmu na mě zřetelně dýchla atmosféra těžkomyslné a dušezpytné Tarkovského Soljaris, od Ex Machina udělal Garland krok správným směrem a o stupeň výš. Mimo to Natálka skvěle zaválela, stejně tak i ostatní baby nebo Oskar Izák. Po prvním zhlédnutí minimálně 90%. (13.03.2018)

Z filmu je téměř po celou dobu stopáže velmi silně cítit inspirace snímkem "Arrival", jelikož je zde velmi citelný ekologický a humánní dějový přesah, který použil i Dennis Villeneuve ve svém snímku z roku 2016. Bohužel, oproti výborné sci-fi látce ztrácí snímek Annihilation zejména co se příběhové kostry, vypracování postav, scénáře a některých "CGI" efektů týče. Občas tedy máte dojem, že sledujete velmi ambiciózně se tvářící "béčkový" film. Avšak abych snímek jenom nehanil musím uznat, že v některých momentech jsem měl pocit z vážně dobře odvedené práce, což podtrhoval zejména barevný vizuál a zvolený hudební motiv společně s "řečí" mimozemských tvorů. Avšak ani přes tyto klady se snímek Annihilation nemá šanci dostat z velmi hluboké studny filmového průměru. Škoda. „It's not destroying... It's making something new.“ (17.03.2018)

Tak si to ujasnime - dokopy tu o nič mimoriadne nešlo a nič mimoriadne z toho nevzišlo. Zaujalo, vzbudilo zvedavosť, vcelku bavilo a nedopadlo úplne zle. Ale to je asi tak všetko. (20.03.2018)

Vizuálně nádherné a i když se v obrazové stránce dá vypozorovat jistá nekoniztentnost, mě bavila o to víc. Sešly se mi tu i dvě oblíbené herečky, takže nemám námitek ani co se obsazení týče. Ale na mě to bylou zoufale pomalé a hloubavé. V zásadě nemám nic proti přemýšlivým filmům, ale tady mi nějaká idea unikala. Nevím, jestli je to mojí natvrdlostí, nebo Garlandem, ale nikde jsem jí tu neviděl. Táhlý děj se režie občas snažila vyšperkovat nějakou akčnější scénou v podání zvířecích mazlíků, ale vzápětí se film zase položil do uspávacího módu. Garland asi nebude režisér pro mě, ale za vidění to určitě stojí. 55% (13.03.2018)

Horrorová sci-fi magie. Film s velkou vnitřní atmosférou a invencí. Múzy líbaly. Stalker v americkém audiovizuálním kabátě. Obsazení Natalie Portman do hl. role odvážné vojínky a průzkumnice může vzbuzovat v nejednom divákovi předsudek, zařazující film do béčka. Já to vidím střízlivě - toto je jednoduše podařené áčko, včetně výkonu Natalie. (25.04.2018)

Pre mňa gurmánstvo. Vandermeerovu novelu som čítal a prišla mi strašne depresívna. Až natoľko, že som si od zvyšných dvoch pokračovaní dal pauzu. Po tomto sa mám chuť na to znova vrhnúť. Garland dokázal, že rozumie sci-fi žánru Ex Machinou. Je jeden z mála, ktorý dokáže spraviť zaujímavé ženské hrdinky a vsadiť ich do zvláštneho prostredia v ktorom sú aj napriek všetkým okolnostiam dominantné a pre diváka zaujímavé. Potešila ma strašne nápaditosť s akou sa Garland vyhral so Zónou X- od zvierat, rastlín aj zmien, ktoré sú viditeľné na ľuďoch( záznam z videokamery a útok medveďa v dome sú doslova a do písmena chuťovky). Je to iné, ale svoju víziu si Garland ako režisér udržal. Až na niektoré scény, ktorým by sa hodila originálnejšia kamera - čo sa týka snímania, sa jedná o skvelé sci-fi. Funguje od začiatku až po koniec. Herecky na vysokej úrovni až na Isaaca. Ten tu hrá bohužiaľ druhé husle. Ústredná hudobná téma veľmi nepríjemná. (13.03.2018)

Cervenak to vystihol dokonale. Takze co k tomu dodat? Je to tak priamociare sci-fi, ze absolutne nechapem o akych vrstevnatych vykladoch chcu niektori oblbnuti divaci premyslat. Proste na zemi pristala mimozemska rakovina, ktora sa u nas chce rozsirit na ukor vsetkeho doterajsieho zivota a 5 totalne vymydlenych vedkyn sa to vyda preskumat a na vsetky detaily pridu zakazdym asi tak o 20 minut neskôr ako divak. Beckova pointa, ci bol on alebo ona pôvodna alebo to boli ich nove mimozemske kopie su vo vysledku uplne irelevantne. Keby tam bolo aspon viac akcie, ked uz tam nie je nic na zamyslenie, ale ani ako tupy vyvrazdovaci horor to poriadne nefunguje. Vysledkom je dalsi nepodarok, ktory dokazuje, ze filmy s nalepkou Netflixu za nic nestoja. 4/10 (14.03.2018)

Pokiaľ sa človek prekúše prvou, nudnejšou polovicou filmu, čaká ho veľkolepé finále s inteligentným a zmysluplným koncom. Nájdete tu plno odkazov. Podľa komentárov, ktoré som tu našla je jasné, že autorov zámer málokto pochopil, pritom okrem toho, že je názov úplne jednoznačný, nie je nič ľahšie, ako čeknúť ostatnú jeho tvorbu a jeden hneď pochopí, čo sa vlastne divákovi snaží povedať. Netreba v tom hľadať žiadne záludnosti. Slzy v očiach už som dávno pri sledovaní nemala a tak musím snímok oceniť tým, že ho pridám do svojich obľúbených. Proste ak chce človek byť naozaj šťastným a prospešným, bude sa musieť zmeniť... (13.11.2018)

Myšlenka, že mimozemská civilizace tu nic nezničí, naopak vše mění a vytváří nové, nám (rozuměj lidstvu) dává slušnou naději do budoucna. :-) (13.01.2019)

Zaujímavý nápad pretavený do oku lahodiaceho a skvelo zvoleného vizuálu. Postavy vstúpia do Zóny a postupne zisťujú čo sa v nej odohráva. Na jednej strane sú to odborníčky vo svojej oblasti, ale nie sú to, až na jednu výnimku, vojačky. Teda určité pochybenia a kolapsy v rozhodnutiach sa dajú ospravedlniť. Boli vybrané hlavne preto, že boli ochotné sa obetovať. Mne sa ich cesta k majáku páčila a dávala zmysel. Ale len jedna scéna sa dá označiť za pôsobivú, a to scéna s kričiacim medveďom. Finále bolo pokusom o netradičné zobrazenie klasiky, kde odpovedi nedostávajú uši, ale oči. Sci-fi, ktoré malo celkom slušne našliapnuté, ale zastavilo sa vo vodách priemernosti. SPOILER: Prečo maják vypustil len jednu kópiu? Jednak mali ľudia vyslaní do Zóny problém sa tam prebojovať. Druhá vec je tá, že maják zrejme potreboval pár. A teda urobil kópiu niekoho u ktorého bola šanca, že jeho drahá polovička bude mať šancu sa do Zóny dostať. "Kane" po príchode domov skolaboval, aby sa rozbehli potrebné udalosti a následne po príchode druhej kópie zo Zóny sa stabilizoval. Dielo dokonané. (25.08.2019)

Zajímavý scifi nápad, ale trochu diskutabilní provedení. Hlavně chování hrdinek na misi, kde mají přijít na způsob záchrany světa, vypadá že jdou jen na nějaký výlet a chovají se, no, řekněme poněkud nevědecky a je jim to jedno. A finále? Tak nějak jsem ho očekával... Potenciál filmu byl větší. 60% (viděl jsem 1x cz) (10.07.2023)

Zřejmě nejchytřejší způsob výzkumu neznámé, mimozemské sféry, ze které se lidé živí nevrací, je poslat dovnitř skupinku psychicky labilních ženských bez bojového výcviku (pravda, jedna z nich strávila nějaký čas jako vědkyně v armádě). První přišla o dceru, druhá o manžela, další si řeže žíly a velitelkou je umírající psycholožka!, které nezáleží na životě a přežití skupiny je jí víceméně fuk. Mise v extrémních podmínkách u které je pravděpodobnější, že se holky spíš postřílí navzájem, než že by záhadný úkaz dokázaly objasnit. A to prosím ve velice citlivé době, kdy konečně došlo k určitému průlomu a jeden voják se ze Záře vrátil. Ten, kdo je tam poslal musel být génius!… Takhle, já bych tu „naivitu“ možná i překousl, kdyby alespoň postavy byly věrohodně zahrány a k tomu zde bohužel nedochází ani zdaleka – ženský ansámbl v čele s Natalií Portman zklamal na celé čáře. Další slabinou je rozuzlení, které na mě působí při nejmenším hodně odfláknutě – jakoby tvůrcům po celkem originální zápletce nezbyly nápady na závěr. Velký rozpočet byl využit na kvalitní vizuální zpracování, ale bohužel ne na to, aby se někdo zamyslel, jestli jim to celé drží pohromadě. (21.05.2018)

Podivné, skličující a pěkně natočené sci-fi (mírně hraničící s hororem) Annihilation je od stejného týpka, co natočil Ex Machinu, takže je vcelku jasné, že žádnou kopu srandy bychom očekávat neměli. Nejedná se však o žádnou dobrodružnou jízdu, kde je jasně definované, kdo je ten dobrý a špatný, film je mnohem hlubší a složitější, přičemž na vás bude házet chytrá témata o lidské nátuře a životu obecně. Vizuál a atmosféra jsou perfektní, není tam žádná přehnaná CGI, což obzvlášť v dnešní době je vcelku osvěžující, plus Natalie a Isaac jsou oba sympaťáci. Nicméně jedním ze zásadních problému je však fakt, že film je celkem utahanej. Jistě, na pomalém filmu není nic špatného, obzvlášť v onom bizarním stylu, jaký zde Garland prezentuje, nicméně stále by měl udržovat divákovi pozornost, v čemž snímek trochu klopýtal. Obzvlášť ty flashbacky z minulosti Portmanové mě vytáčely, takové otravné brzdění hlavní zápletky jsem už dlouho neviděl. Annihilation je určitě snímek, na který člověk hned tak nezapomene, ovšem že by se jednalo o nějaký průlomový film z žánru sci-fi, to se taky vůbec říct nedá. Lepší 3* (13.04.2018)

Ono to nebude zas až tak chytré, jak se to na první pohled tváří a taky chvíli trvá, než se film rozjede. Ale nakonec to stálo za to, protože jsem už dlouho neviděl tak vizuálně (a to i přes slabší CGI jako takové) a především audiodesignem originální a nápaditý film. "Béčkový Arrival" je vlastně docela trefné přirovnání, byť kvalit Villeneuveho díla to intelektuálně samozřejmě ani zdaleka nedosahuje. Ale ta atmosféra něčeho cizího a mimozemského nemá chybu. (19.05.2018)

Tak tahle velikánská bublina z bublifuku mě okouzlila, haluška jak hrom. Mužský element se z průzkumu majáku nevrátil a tak se do Záře vydávají ženy. Dezorientace v čase, ztráta spojení, podivuhodný les s podmanivou atmosférou. Místo, které si žije vlastním životem, neustále tvoří a co je nejdůležitější - bez jakýchkoli pravidel, která jsou nám (lidem) známa. Genetika si tu prostě frčí na druhou, na třetí, nemá hranice a lidský genom se stává pouhou hříčkou. (15.03.2018)