Europa Europa
Europa Europa
Europa Europa
Európa Európa
Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Paul HenggeKamera:
Jacek PetryckiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Marco Hofschneider, Julie Delpy, René Hofschneider, André Wilms, Andrzej Mastalerz, Hanns Zischler, Norbert Schwarz, Halina Łabonarska, Artur Barciś (více)Obsahy(1)
Bezmála „švejkovský“, místy až bizarní příběh židovského mladíka, který musí před celým světem zapírat svou totožnost, se odehrává na řadě míst Evropy a odhaluje v celé hrůze nesmyslnost lidské netolerance, fanatismu, a války vůbec podle autobiografického románu S. Perela.
Salomon Perel se příliš neliší od svých součastníků, vlivem bouřlivé válečné doby jeho životní cesty dostávají nečekaný spád. Nejdříve s rodiči patřícími k německo-židovské komunitě utíká před hrozbami nacistů, pak se za letního táborového soustředění sám stává podezřelým politickým živlem. Po nečekaném útočném vpádu Němců na polské a ruské území je jejich zajatcem a tlumočníkem. Ironií osudu se ocitá v centru německé říše, kde prožívá první milostné vzplanutí k mladé Němce, ale vzápětí pocítí na vlastní kůži život obyvatel židovského gheta... (pstp)
(více)Recenze (150)
Velice silný film o tom co člověk dokáže udělat, aby přežil. Tak sugestivní film se jen tak nevIdí. Vřele doporučuji všem, co si myslí že je nic nedokáže překvapit ve filmu o druhé světové válce. ()
LFŠ 2012: Uvěřitelně a citlivě vykreslený takřka neuvěřitelný příběh židovského chlapce, který pro vlastní přežití v podstatě zradí (ale nezapomene) vše, čemu věří a v čem byl vychován. Otázkou je, jestli ho vůbec můžeme soudit. ()
Z části naivní pohled hlavního hrdiny na válku, mu zřejmě umožní v několika vskutku absurdních zvratech, tyto válečné léta přežít. Skrývání své podstaty a víry je s jeho tělesnou "úpravou" těžší a těžší ... ale přesto se to onomu chlapci daří ... ač je jako žid v podstatě stále obklopen "nepřáteli", kteří o jeho původu nemají ani ponětí ... Jiný pohled na válku, stojí za shlédnutí! ()
"What will happen to them? Will they be killed?" "Dont worry. The Führer will find a solution." Film zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete rozpráva neskutočný skutočný príbeh Salomona Perela (Marco Hofschneider), ktorý si na strastiplnej ceste za záchranou svojho života prešiel všetkými možnými, veľmi protichodnými rolami - bol židom, komsomolcom, nacistom a popri tom aj Nemcom, Poliakom a Rusom. Epizodické rozprávanie príbehu mi nesadlo úplne dokonale, príliš ma nechytili ani jednotlivé postavy, ale je tu zase pár trefných postrehov (Poliaci ako náboženskí fanatici a antisemiti) a tiež viacero silných scén (dokazovanie existencie boha, snová scéna. scéna v zákope, záverečné opätovné stretnutie). Naopak, niektoré epizódy boli dosť nezáživné a často aj od veci (epizóda s teplým Nemcom). Za zmienku ešte stojí hudba výborného Zbigniewa Preisnera a prítomnosť mojej obľúbenkyne Julie Delpy v najmladšom (a veľmi príťažlivom) vydaní. "The windows must remain shut" "I wanted some fresh air." "Fresh air? In the ghetto?" ()
Scénář: Život. ()
Židovský kluk se dostává do německé armády a jako válečný hrdina do elitní školy pro nacistickou mládež, kde čelí trampotám se skrýváním obřízky, jelikož po něm jedou nejen fanatické árijky, ale i kamarád v uniformě. Scénář jak pro crazy komedii Slunce, seno, Hitlerjugend nebo Krev, půda a erotika. Jenomže bláznivost je asi konstantou dějin - a popisované doby obzvlášť. Dějové zvraty a klikaření hlavního hrdiny, jehož sympatické ambice spočívají ve snaze prostě přežít, jsou už docela přehnané, což přesně zapadá do informace, že jde o skutečný příběh. A příběh pádí jako splašená tramvaj skrz lodžské ghetto, takže Solomon/Josef má co dělat, aby se dostal do role. A i když je hraní možná lehčí, než být sám sebou (jak se dozví), co když máte znamení totožnosti vypálené ne sice na čele, ale… Hollandové film ukazuje zblbnutí lidí ideologií v mrazivých i groteskních scénách - dětem určený komunistický důkaz boží neexistence (co se vlastně asi stalo s tou hezkou vychovatelkou/politručkou?), vyučovací hodina „Jak poznat Žida” - a stejně tak má smysl i pro momenty dojemné a lidské (závěrečné močení). Evropo, Evropo… ()
Malý Franz jde s maminkou na houby do lesa. Nasbírají košík hub a třídí je na jedlé a jedovaté. Na cestě domů maminka Franzovi vysvětluje, že s lidmi je to podobně jako s houbami. I mezi nimi jsou lidé dobří a lidé jedovatí. Mezi lidmi je třeba rozlišovat stejně jako mezi houbami. A víš, kdo jsou ty jedovaté houby lidstva, ptá se maminka. Samozřejmě, jsou to Židé. Malý Franz o tom již slyšel ve škole. Ano, Židé jsou jedovaté houby, přitakává maminka. I lidské jedovaté houby je třeba se naučit rozlišovat, mají rozličné barvy a podoby. A vědí všichni nežidé, ptá se Franz, že Židé jsou stejně nebezpeční jako jedovaté houby? Bohužel ne, a proto je třeba je varovat. (Der Giftpilz - naučná kniha pro děti) - povinná četba pro každého kdo se zajímá o Holocaust. (Europa Europa / Hitlerjunge Salomon) - to samé v obrazové podobě - skvělý film ! ()
Toho žiďáčka musel mít Jehova fakt rád, jinak by mu tolikrát nezachránil kejhák! ()
Jeden z najslabsich filmov so zidovskou tematikou, ake som zatial videla, a to ich mam za sebou uz pekny tucet. Cakala som nieco viac, na moj vkus prilis sflaknute, neautenticke a pateticke. Az na par prijemnych scen som sa prevazne hrozne nudila alebo zlomyselne uskrnala. ()
Poprvé jsem se o existenci paní Hollandové dozvěděla v souvislosti s Hořícím keřem, kterej jsem ovšem ještě neviděla. Neviděla jsem žádnej její film. Až tento. Jenže co k němu napsat? Původně jsem to chtěla odbýt jen hodnocením a na koment se vykašlat. Jenže jednak je to Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete (a k těm se snažím vždycky něco napsat a taky použít něco z knihy pro své obohacení) a jednak jsem se až po zhlédnutí obeznámila s faktem, že to bylo natočeno podle skutečné události. Čemuž se mi nějak nechce věřit. Zdálo se mi to až příliš nemožné, aby to byla pravda - takže to pravda určitě byla. Mám kamarádku, jejíž život je obohacen všemožnými (pro mě až neskutečnými) události, že ji někdy podezřívám z toho, že mi nestoudně lže, protože na jednu osobu je to až příliš mnoho zážitků najednou. :) Takže obdobně podezřívám i Sallyho. To by člověk nevěřil, co může způsobit jeden blbej kousek neexistující kůže. Při té záchodové scéně mi ho bylo děsně líto (kdyby to nebyla kravina, řekla bych, že mě to bolelo za něho). Ale možná mé pochybnosti plynou čistě ze závisti, protože toho kluka chtěli ojet snad všichni, které potkal. Sally jako správný árijský Žid, věřící, že soudruh Stalin sesílá z hůry dětem bonbony, byl zřejmě velmi zdatný chameleon a herec. Ať už skutečnost byla jakákoliv, nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to prostě přitažený za vlasy. Na druhé straně, pokud na Salomona budu nahlížet jako na Švejka... Každopádně moje váhavé hodnocení rozhodne až odpověď na otázku: Chci vidět příběh o předkožce ještě jednou? Ano, to chci. "Jako jediná tělesná připomínka Sallyho skutečné totožnosti se obřízka stává ve filmu silnou metaforou. Některé nápadně dvojznačné okamžiky snímku ukazují Sallyho, jak se přesmíru identifikuje s rolí, kterou hraje, a naznačují tak, že žádná skutečná totožnost ani není možná. Není překvapením, že se na konci nedočkáme žádné katarze či tragédie..." ()
Absolutně nedůvěryhodný film = jak všechno tomu chlapci vychází a prochází je opravdu podivné až pohádkové. Vedle několika zajímavých momentů a scén se najde i řada scén doslova nesmyslných a nepřesvědčivých. Mimo jiné i urychlený, plytký a nic neříkající konec sráží film až na úplné dno...A hned úvodní scéna mi zvedla žaludek i adrenalin, protože "obřízka" je něco odporného, nelidského a zpátečnického, něco, co muže zohyzdí a ponižuje!!! ()
Myslím že slovo švejkovský v obsahu skutečně nejlépe vystihuje tento film a co se týče bizarnosti no věřte tomu že v tomhle filmu snad uvěříte že nevěříte že se něco podobného mohlo stát . Nejvíce asi z celého filmu mě pobavila ta scénka jak chce přeběhnout k rusům běží k nim a za ním celé německé komando které je šlo přepadnout no co k tomu dodat. Rozhodně nebudete vědět jestli se zasmát nebo ne , ono mnoho scén je moc smutných ale v tom filmovém pojetí prostě se musíte uculit protože to jinak nejde. Netuším jak to jinak shrnout než že tento film rozohdně stojí za to vidět ovšem očekávejte že po shlednutí budete mít rozporuplné pocity. ()
Měl kliku ten Malý velký Žid, že vypadal jako pravý východobaltský Árijec... "A nikomu o tom neříkej. Nikdo by ti neuvěřil." ()
Naprosto neuvěřitelný příběh židovského chlapce v období 2. světové války. Vyvstává pošetilá otázka, jestli mohlo tohle všechno být ve své temné době plné brutality a nelidskosti vůbec možné. Židovskému chlapci se podaří uniknout transportu a osud si sním tak pohrává, že ho zavleče dokonce i k přímému nepříteli a to nejen do pluku wehrmachtu, ale dokonce i přímo do Hitlerjugend. Zde se dokonce zamiluje i do německé dívky, až fanaticky věrné ideologii samotného vůdce. Naprostá dokonalost ruského a německého jazyka ho mnohokrát dostane z bezvýchodné situace, což je pro něj ohromné plus. Nikoho by však nenapadlo, že jedna určitá věc typická pro židovské mužské populace, ho může prozradit. Ano, je to mužská obřízka, kolem které se příběh převážně točí a mnohdy dějství přivádí až do komických situací. Nemůže na povinnou lékařskou prohlídku, nemůže do společných sprch, ani se vyspat s děvčetem. Optimismus a síla ducha mu však přes mnohá úskalí pomůže přežít. Atmosféra snímku svojí temnou stránkou nabírá na dramatičnosti a nutí s chlapcem prožívat každou minutu. Prozradí se? Provalí se to? Prozradí ho někdo? Jeho putování tam i zpět plného různých absurdit je ale přeci jen inspirované dle skutečných událostí ač se to zdá neuvěřitelné. Osud si s člověkem opravdu dokáže nesměle pohrát. Silný tragikomický snímek dokáže oslovit nejednoho diváka a připomenout tak dobu, kde lidskost byla naprosto zakázaným slovem. ()
Chcel som napísať niečo o paralele s Forestom Gumpom, ale toto sa vraj skutočne udialo! Môj ty bože, človek už fakt nevie čomu veriť..Ale ako odkaz na bizarnosť a nezmyselnosť vojny je to jeden z tých lepších počinov v rámci vojnových filmov. Pozeralo sa mi veľmi dobre. 80% ()
Zase až tak nadšený, jak jsem se domníval, že budu, nejsem. Evropa, Evropa je z mého úhlu pohledu průměrným (maximálně lehce nadprůměrným) filmem ve všech disciplínách s výjimkou hudby, ta je silně podprůměrná. Má sice zajímavý příběh, ale filmů z druhé světové války i o osudech jednotlivců během ní je nepočítaně a ty dobré mají mnohem silnější příběh. Zde jsem se sice občas dokázal trochu vžít do role hlavního hrdiny, ale většinu času mi na jeho osudu zase tolik nezáleželo a některé pasáže filmu jsou vyloženě otravné. Abych to shrnul… Film není špatný a dá se bez okolků zhlédnout, jen pro to v dostatku kvalitnějších děl nedokážu najít smysluplný důvod. 65% ()
K syžetu: nic nevyvrací národněsocialistické rasistické teorie výmluvněji než Žid v Hitlerjugend, nejen ve scéně z hodiny biologie. ()
Skvělý příběh, u kterého se zaručeně nebudete nudit. ()
Neobycejny pribeh, ktery by byl sam o sobe zajimavy i kdyby filmove zpracovani pokulhavalo. Je to vzhledem k nametu holocaustu nezvykle zpracovani pripominajici Svejka, originalni a neotrele. Herecke vykony jsou vynikajici a ja se tesim od A. Holland na Valku s mloky ()
Príbeh mladého nemeckého žida (16), ktorý sa proti svojej vôli ocitá v rôznych častiach strednej a východnej Európy ako utečenec pred hiltlerovým Nemeckom. O svete do ktorého práve vstupuje nevie prakticky vôbec nič. V každej krajine kde sa ocitá sa zpočiatku cíti dobre, pretože je ešte strašne neskúsený a naivný. ( Spieva si ruské proletárske pesničky pri ktorých pochopiteľne nedovidí pod pokrievku veľkého zla ktoré už Rusko zožiera ) Je strašne mladý, bez priateľov, bez osoby, ktorá by ho dokázala viesť, opora v podobe rodičov, ktorých musel opustiť. Trošku kuriózne sa dostáva na stranu nemcov a tý ho v domnení ( hovorí nemecky ) berú medzi seba a starajú sa o neho. A od tejto chvíle pre chlapca začinajú naozaj ťažké časy. Natočiť film o problémoch, ktoré mali vplyv a neskôr postihli takmer celú Európu sa režisérka pokúsila vyjadriť cez postavu Salka, mladého nemeckého žida, kt. je akýmsi živým okom snáď tých najpodstatnejších a najsmutnejších udalostí, ktoré otriasli 20. storočím. Vďaka Salkovej migrácii ( pôvodný smer mal byť Palestína ) tak navštívime Poľsko, Rusko a Nemecko, krajiny v ktorých sa náš hrdina bližšie stretáva s realitou života a predovšetkým spoznáva sám seba. Salko je vlastne akýsi sprievodca po Európe, s ktorým chodíme smutnými krajinami a postupne spoznávame všetky krivdy, kt. sa uskutočnili a dlhé roky potom sužovali a trápili ( a ešte trápia) našu spoločnosť. Film nezabúda v podstate na žiadne dôležité udalosti, ktoré v Európe v tej dobe panovali. Ghetto židov, znázornené len okrajovo, cez malú bielou farbou nezamaľovanú škáru na okne miestnej berlínskej električky, cez kt. chlapec sleduje hrôzy o ktorých sa mu ani nezdalo, prevýchova, alebo prerod vyvíjaný na nemeckej mládeži, osvojenie si nenávisti voči židom ( v táboroch hitlerjungen ), ostrovi Lebensborn, kde sa mali plodiť úplne čistý arijskí ľudia... No a paralela s komunistickým Ruskom, na oko milejším a ľudskejším systémom. Práve tieto dva kulty nám viditeľne zobrazujú ničivú silu proti ktorej sa síce dá brániť vlastným názorom a vierou ale častokrát za cenu smrti ( smutný koniec poľského chlapca ), a to už nie voľba výberu, ale tyranstvo. S kým vlastne sympatizovať a koho milovať?, to sú otázky ktoré trápia nášho hrdinu a na ktoré musí prísť sám. Okrem Salka sa na plátne mihne síce veľa postáva, ale ani jedna nie je taká veľká že by nás sprevádzala podobne ako Salko celým filmom. Každá z postáv je vykreslená len veľmi povrchne, ale hneď je nám jasné, či sa jedná o postavu kladnú alebo postavu ovplyvnenú už spomínaným kultom tej doby. Smutné je aj to že Salko veľa krát opúšťa, alebo je opustení tými, kt. miloval. Svojim spôsobom sa jedná o hraný dokument, ktorý má okrem historicky overených faktov ( celkom trefná vsuvka so Stalinovim synom), aj rovinu ľudskú a vďaka režisérke, a hľavne hlavnému hrdinovi nezabieha do hollywoodskeho gýču. Obe roviny sú spojené navzájom v jeden kompaktný celok a čo je pozitívne nenesie sa celý snímok v ponurnej atmosfére. Veľmi podarený humor je práve na začiatku a na konci filmu ( z obrieskou ), ktorý možno chápať aj ako akési uvoľnenie pred začiatkom napätia, ktoré sa už o pár minút na vás bude tlačiť ( Vzhľadom na to, že ostatok filmi je myslený absolútne vážne a aj vážny je, veď aj ked tuším, že chlapcovi sa nič nestane, predsa tomu začnem veriť až keď tomu bude naozaj tak) a uvoľnenia ( v závere ), že je vlastne všetko ok ( tiež z obrieskou). () (méně) (více)