Powidoki
Odrazy
Afterimage
Afterimage
Afterimage
Režie:
Andrzej WajdaScénář:
Andrzej MularczykKamera:
Paweł EdelmanHrají:
Bogusław Linda, Aleksandra Justa, Zofia Wichłacz, Krzysztof Pieczyński, Szymon Bobrowski, Mariusz Bonaszewski, Maria Semotiuk, Bronislawa Zamachowska (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii. (Artcam Films)
(více)Recenze (94)
Naprosto úžasné, svěží a přitom tak náročné dílo! Musím říct, že tento film krásným a opatrným zbůsobem ukazuje, jak bývalý režim lámal lidské charaktery a ničil lidské duše. Jak za živa těch pravých umělců, ničil umění a snažil se ho vymítit. Do teď nechápu, že někteří lidé stále žijí s černou páskou přes oči... ()
Povedený film se silným tématem na 3,5*, bohužel film se snaží v poměrně malé stopáži toho hodně stihnout a tudíž i k větší uspěchanosti mě úplně citově nazasáhl ()
Opět stejně jako Katyň až ledově neosobní snímek, zaměřený na fakta a osobní vyhodnocení diváka, nulová snaha o vyvolání emocí diváka. Na rozdíl od Katyně se mi tohle líbilo mnohem víc, jako svědectví je to opravdu výborné. Zajímalo by mě, jestli si tam Wajda s tou červenou hrál záměrně a co symbolizuje. Asi nejlepší na filmu je jeho atmosféra, úplně té šedi a odtažitosti věřím. Wajda si tato léta pamatoval a je evidentní, že naprosto přesně věděl co dělá, malá skupinka zdravých lidí mletá systémem, podle mě výborný obraz padesátých let pod komunistickou nadvládou, je škoda, že česká tvorba se na tohle příliš nezmůže. ()
Na film Andrzeje Wajdy Mžitky se nekouká dobře. Příkoří a nespravedlnost totalitního stalinistického systému, cítíte z každého záběru. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski se nehodlá tomuto systému podrobit a svým postojem se postaví proti rudé zlovůli. Trest přijde okamžitě a Wladyslaw je propuštěn z univerzity, vyčleněn ze spolku umělců a také ze společnosti jako takové. Svůj boj však nevzdává a za pomoci své dcery a také svých studentů čelí svému osudu. Nástup socialistického realismu zadupává opravdové umění a prezentuje svou odpornou tvář, této zvrácené ideologie. Naprosto famózní a úžasný výkon podává v roli Wladyslawa slavný Boguslaw Linda (Je třeba zabít Sekala). Role mu byla doslova šitá na míru a jeho herectví v tomto snímku je zásadním aspektem. Jde o velmi depresivní a bezútěšný snímek a při jeho sledování se ve mně opravdu mísilo mnoho emocí. Vztek, lítost a bezmoc a to z toho důvodu, že jde o velmi autentické dílo a člověk si uvědomuje, že toto zlo už nikdy nesmí vylézt na povrch. Film je také posledním dílem slavného režiséra Andrzeje Wajdy, který krátce po dokončení tohoto filmu zemřel. Bylo mu úctyhodných devadesát let. ()
43.LFŠUH 5.8.2017: Úžasný film a to, že tvůrci bylo 90 let, je víc než úctihodné. Myslím, že jde o velmi povedený pohled na tehdejší situaci a život v té době (upírání svobody pomalu, ale jistě). ()
Další film ze současnosti o tom jací byli komunisti svině. Nedokázali respektovat ani vkus ohledně umění pokud neměl něco společného se socialistickým realismem. Tak radši zničili všechny krásné obrazy na padrť. úplně se mi teď dělá špatně z filmu Nezlob, Kristino! Jinak co se mi na tomto filmu líbilo bylo to, že Strzeminski měl oporu ve svých studentech kteří ho chodili tajně navštěvovat. A je opravdu obdivuhodné že vydržel takto trpět a radši zůstal ke konci svého života bez peněz a bez potravinových lístků. To já bych asi nevydržela a musela se ze zoufalství v průvodu přetvařovat. :-( ()
Film je cenný tím, že přibližuje obecně méně známého, ale jistě významného polského umělce, který byl pronásledován stalinistickým režimem. Rovněž sugestivně zobrazuje tísnivou atmosféru doby. Věk slavného režiséra se ale nejspíš podepsal na filmu samotném, který na rozdíl od tvorby umělce, jemuž skládá hold, postrádá plasticitu a barevnost vyjádření (s výjimkou skvělých závěrečných titulků) a také emocionální hloubku. Z filmařského hlediska jde jen o průměrný počin. ()
Likvidace člověka totalitním režimem v posledním filmu Andrzeje Wajdy. ()
Klasicky vyprávěný podzim života jednoho z největších polských umělců postiženého společenskou proměnou poválečného Polska. Zajímavé je, jak je metoda, kterou pracuje Wajda v kontrastu s nespoutaností a formální rozbujelostí díla a myšlenek hlavního hrdiny. ()
Velice smutní, velice depresivní... ale bohužel také velice pravdivé. Obávám se ale, že dnešním ...náctiletým tento poslední Wajdův opus mnoho neřekne. Ale chápu Mistra, že film chtěl natočit hlavně pro sebe ()
Andrzej Wajda opět dokázal, že je neskutečný režisér. Obdivuji jeho filmy už od šedesátých sedmdesátých let; nikdy nezapomenu na "Popely", "Krajinu po bitvě", "Březový háj", "Zemi zaslíbenou" nebo "Katyň" z novější tvorby. Jeho definitivně poslední film, režisér zemřel 9. října 2016, uzavřel důstojně jeho filmografii. Příběh o zneužití komunistické moci v životě uznávaného umělce a hrdiny první světové války je typický pro padesátá léta v zemích pod kontrolou sovětské moci. Oblíbený profesor Strzemiňski je pro svůj nesouhlas se socialistickým realismem vláčen v marastu, vyhozen z akademie, je mu znemožněna jakákoliv práce, nemá nárok na potravinové lístky. Zemře prakticky v chudobě a v zapomnění, dá se říci hlady. Boguslaw Linda v hlavní roli odvedl rovněž vynikající výkon. Ztvárnění zmrzačeného umělce válečným zraněním rozhodně nebylo jednoduchým úkolem. ()
Po vizuální stránce paradoxně střídmý snímek nelze považovat za biografii avantgardního malíře a teoretika umění Strzemińského, jelikož se věnuje výhradně posledním třem rokům jeho života, a co bylo předtím je zde jen naznačeno. Však o to také tvůrcům nejde, chtějí především zachytit tu tíživou atmosféru temna 50.let u nás na Východě - což dokážou Poláci velmi dobře, dalo by se říct až s jakousi francouzskou elegancí. Trhání obrazů ze stěn, ničení děl, a pošlapávání svobody umělce ukazuje zrůdnost komunistické (podobně jako nacistické) ideologie ve své nahotě. Na tu agresivně tupou nespravedlnost režimu se rozhodně nekouká lehko. Vše nese na bedrech "Sekal" Linda, který má naštěstí dostatek charisma, aby to ustál. Klobouk dolů před 90-letým Wajdou, který se svým celoživotním dílem zařadil k legendám světové kinematografie, a to ani ne tak formou, ale výpovědí, a lidským přístupem. Mžitky za ním udělaly důstojnou tečku, a je mi ctí hodnocení zaokrouhlit nahoru. ()
Za komunistů bylo líp. Akorát že vůbec. 85% ()
Poslední film režiséra Andrzeje Wajdy, který se po životopisném filmu Walesa: člověk naděje z konce komunismu vrací na jeho počátek. I zde musím konstatovat, že o osobě Wladyslawa Strzeminskiho jsem v životě neslyšel. Mžitky nám popisují nástup totality, který v Polsku, alespoň to tak z filmu působí, přichází pomalu a postupně. Wladyslaw se režimním požadavkům nepodvolil, bojem proti režimu se ale jeho postoje nazývat nedají. Taky ho režim za to potrestá a on umírá sám téměř zapomenut. Přiznám se, že na mě film až tolik nepůsobil. Atmosféra po nástupu režimu byla v Československu mnohem temnější, alespoň z tohoto filmu se to zdá. ()
V zásade sa jedná o zaujímavý nadpriemerný životopisný snímok, ktorý svojim podaním poteší oko každého filmového kritika. Čo mi tu ale trošku chýbalo, bola taká väčšia emocionálna nabitosť vypätých situácií, ktorých bolo vo filme dosť. Herecké výkony boli fajn. Wajda sa ale rozlúčil určite vydareným spôsobom. 65 % ()
Úžasné Vajdovo rozloučení s filmem i životem. Nejhorší je, že takhle to v 50. letech ve východním bloku skutečně chodilo. ()
V tom filmu není moc naděje – spíše je to takový bez emocí podávaný sešup z předkonce ke konci; na pilu netlačí, ale o to více emocionálně působí. Snad proto, že hlavní hrdina je (navenek) klidný, nehysterčí, neblázní; jen sleduje, co se mu děje s jeho životem. Působivá, melancholická, pravdivá a hodně silná studie toho, co se (silným) jednotlivcem dokáže režim – jak domlít lze jeden už hodně předemletý život... [80%; 2017-04-15 Kino Světozor] ()
Krásně výpravný film. Pravdivě vykresluje tehnejší dobu za vlády Stalina a těžký život malíře. Zaujala mě kamera a scény tvořící dokonalou kompozici. ()
Rozloučení AW nemohlo být lepší...precizně zfilmované dobové drama. ()
Poslední Wajdův film. Opět nese pečeť mistra. O době, kdy se měnil směr dějin a lámaly se charaktery. Postavy vykresleny do hloubky, žádné černobílé vidění. Výkon Lindy je na potlesk ve stoje. Dokonale herecky a mentálně s rolí souzněl. Smutek nad ztrátou mistra filmového plátna. kdo ho nahradí? ... 4* ()
Související novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)