Režie:
Juraj HerzKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr HapkaHrají:
Jiří Menzel, Dagmar Havlová, Jana Břežková, Petr Čepek, Jan Schmid, Zdenka Procházková, Blanka Waleská, Zdeněk Ornest, Ilja Racek, Vít Olmer, Michal Pavlata (více)Obsahy(1)
Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo - na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se zaplete s automobilkou Ferat... Režisér Juraj Herz použil jako námět filmu povídku Josefa Nesvadby "Upír po dvaceti letech". (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (239)
Znehodnotit znamenitou Nesvadbovu povídku Upír LTD se do jisté míry podařilo již samotnému jejímu autorovi v povídce Upír po dvaceti letech. Pro filmové účely bylo toto téma ještě víc rozmělněno, a když pak následně nakynulo do podoby scénáře, bylo neštěstí hotové. Specialitou tohoto filmu je mizerný střih, scény na sebe příliš nenavazují. Nevím jestli za to může tehdejší cenzura, ale všechno bych na ni nesváděl. Dnes se u nás točí ještě mnohem amatérštějští ptákoviny, a kdo za to může? Také nějaká cenzura? Menzel se pro hlavní roli silně nehodil a jeho herecké schopnosti hodnotím jako spíše nevelké. Veškrnová se mi nelíbila ani tehdy, a dnes, kdy si ji nedokážu odmyslet od role, kterou v českém veřejném životě sehrála po boku Vency Flašky, mi i v těch starších filmech nějak vadí. Na rozdíl od ní vysloveně potěšila tehdy ještě krásně mladá a úžasně charismatická Jana Břežková. Škoda, že Petr Čepek si v tomto filmu střihnul pouze vedlejší roli. To byl herec, který – kdyby mu k tomu byl poskytnutý prostor – by svým talentem dokázal zachránit snad i takovýto propadák, jak se to kdysi opětovně podařilo třeba Belmondovi; nejeden v podstatě plonkový film si dodnes udržuje zájem a přízeň diváků právě díky Belmondovu hereckému výkonu. Pochválit je třeba to, že film má začátek na začátku a konec na konci. V tehdejší době to bývalo běžné, zatímco dnes místo začátku filmu často vidíme rychlý a nesouvislý sled jakýchsi výjevů, které nedávají smysl a pak se v onom filmu dokonce ani nevyskytují. ()
V podstatě stejný případ jako druhý Herzův film z toho samého roku Buldoci a třešně: hodně propracovaná a stylově působící režie, v kontextu čs. tvorby ojedinělý námět. Bohužel ale taky slabší scénář se spoustou nedopověděných věcí, což vnímám v případě ryze žánrového filmu s vlastním fikčním světem spíše jako mínus. Jen namátkou, zaujal mě Ilja Racek v postavě záhadného doktora z pitevny, o kterém se později dovídáme, že ho kolegové vůbec neznají a je vyloučeno, aby se někdo takový objevil v pitevně, navíc v noci, kdy nikdo neslouží... ale už se nedovíme, o koho šlo, oč mu tedy šlo a proč a jak se tam objevil a znal všechny podrobnosti. A tak dál... Budoucí první dáma ČR Dagmar Havlová mi vůbec nesedla ani v jedném z těchto dvou Herzovych snímků, ale budiž. Strašidelné scény ze záhrobí, temných nočních akcí, krvavého sexu nebo přeřezávání dejchajícího auta s vnitřnostema a následní vcucnutí ruky dovnitř jsou působivé, na naší tvorbu a tehdejší dobu jich bylo vzhledem k té cenzuře i tak až dost. Více mě upoutala děsivá postava na první pohled pomátlé, jinak inteligentní babičky v podání Blanky Waleské. Jako celek originální kousek, u něhož jsem se nenudil, ale současně osobní zásah nebyl výrazný. 60% ()
Chm, film funguje nejvíc jako guilty pleasure. Když pomineme ten zmatek v ději/střihu, za který může asi cenzura, tak největší trabl vidím v postavě doktora Marka, který působí jako Woody Allen ve většině filmů Woodyho Allena: zmatený trouba, na kterého se z neznámého důvodu lepí krásné ženské jedna za druhou, si hraje na detektiva a řeší magickou záhadu. Woody Allen na to ovšem chodívá přes humor, kdežto tenhle film se bere vážně a tudíž to nefunguje. Buďto měli do mixu žánrů přihodit trochu komedie, nebo do hlavní role obsadit opravdického herce. Hapka rulez jako obvykle. ()
Česká sci-fi literatura a český filmový horor, to jsou pojmy, které znějí, jakoby je někdo právě vymyslel. Těmito věcmi se opravdu nemůžeme pyšnit. Prakticky vždy se jednalo jen o nějaké pokusy. Být uzavřen v socialistickém světě a nevidět Carpenterovu "Christine", dal by se tento experiment akceptovat aspoň jako něco trochu důstojného, ale takto je to jenom nudný a nepodařený blábol a nevěřím, že je to jen vina debilní komunistické cenzury. Ten film totiž podle mě neměl žádný větší potenciál už od samého začátku. 10% ()
Cenzura se na tomto díle podle samotného režiséra podepsala velmi silně a my už nikdy neuvidíme původní dílo. Což je velká škoda, protože jak už víme od dob Spalovače, Juraj Herz dokáže vytvořit nádhernou hororovou atmosféru, která tady chybí. Tohle "něco", co zbylo z původního projektu tak horor příliš nepřipomíná, přestože námět mě velmi oslovil a dalo se s ním velmi dobře pracovat, nakonec je z toho film, který nemusím nutně vidět znova a rozhodně se kvůli němu nebudu bát sednout za volant. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (58)
- Vůz patřící televizní společnosti WR je Mercedes-Benz 409 z roku 1978. (sator)
- V čase 18:32 běží na obrazovce televize krátkometrážní hudební horor Noční můry Nadi Urbánkové (1970) od Juraje Herze. (pornogrind)
- Scéna fiktívneho filmu o upíroch pripomína Belu Lugosiho z jeho filmu z roku 1931 Dracula. (Raccoon.city)
Reklama