S láskou Vincent

Kdyby to byl hraný film se stejným scénářem, stejnými pozicemi kamery, stejným střihem (až na některé nemožné přechody, které by očividně stejné nebyly), šlo by o fádní zážitek. Ale ten film takový není a ta jedna věc navíc, ta vizuální podoba, tomu dodává dost energie. Rozhodně si šlo s možnostmi animace víc hrát, rozhodně šlo být míň jednotvárný a hravější i koncepčnější (koncept toho filmu vlastně nedává moc smysl a při přemýšlení, proč by příběh mladíka pátrajícího po důvodech smrti Van Gogha měl být natolik odevzdán jeho malířskému stylu, o němž v žádném slova smyslu nepadne ani slovo a s dějem filmu nesouvisí, jsem se nedobral uspokojivé odpovědi - zkrátka neexistuje důvod téhle optiky v tomhle vyprávění) - ale i když to je celkem jednoduchý gimmick, neubránil jsem se mu. (04.05.2018)

Nezajímám se o Vincentův život, jeho techniku malování či výtvarné umění vůbec. Spíš hledám filmy s animací odlišnou od té mainstreamové, chcete-li Walt Disneyovské/Pixarovské. Tento film mé očekávání splnil do puntíku, dokonce ho překonal. A pokud jsem se nejdřív trochu obával nudného příběhu, mrtvolných postav, brzy mě snímek vyvedl z omylu. Prostředí samozřejmě bylo statické, ale tvůrci vždy dodržovali jeho interakci s živými bytostmi (pohybem, světlem, stíny). A právě postavy působily velmi živým dojmem, jistě některé víc než jiné, někdy hlavně díky danému malíři, jindy kvůli dabérovi, nebo souhře obou (zvlášť patrné u převozníka, Adeline a dalších). U takových detailů jako odraz tváře ve vodě či zvedání se z postele jsem byl velmi překvapený propracovaností. Ale ze všeho nejvíc se mi líbily černobílé vzpomínky, dokázal bych si v podobném duchu představit celý film. „Detektivní“ příběh možná nebyl tolik nosný, ale bavil mě, ačkoliv o něj tu nešlo. A ten silný pocit melancholie na konci…velká spokojenost, dávám silné 4*. (08.02.2018)

Když jsem si o tomhle filmu četl, říkal jsem si, že je skoro má povinnost jít na Vincenta do kina a ocenit ten nápad a práci. Mám velkou radost, že film mně mou poctivost vrátil v podobně nádherné, vysloveně překrásné obrazové formě nic krásnějšího jsem ve filmu nikdy neviděl a rozhodně nesouhlasím s kolegy, že krom obrazu je film o ničem. Já poslouchal dialogy a krásně si dělal obrázek o nás lidech, o našich vlastnostech, vnímal krásu obyčejnosti, zkrátka jsem se nechal absolutně okouzlit. (12.02.2018)

Já zatím nemám slov, jak bych vyjádřila tu unikátnost ve vytvoření něčeho takového, jako je tenhle film, kde se na něm podílelo přes sto malířů z celého světa. Hluboce se klaním, myslím, že tohle nemá obdoby. Ne, že bych občas nepoznala rozdíl, ale už ten nápad je geniální a je to velká pocta pro mistra, který byl ve své době nedoceněný. Věřím, že každý z těch mnoha malířů to brali právě tak. Vincente, bylo to malováno s láskou k Tobě a Tvému umění. (14.02.2018)

S láskou stvořené dílo, které pracuje s rozpohybovaným malovaným obrazem, pečlivě režírovanými hlasy herců a tradičně hlubokou, osudovou Mansellovou hudbou. Kostra detektivky s vtahujícím tajemstvím a zavádějícími otazníky, pestrá různorodými postavami které potkává hlavní hrdina a krásná poetickými myšlenkami z Goghovych dopisů, které napsal před smrtí. Srdcem filmu je samotný Goghův život, jeho outsiderská existence utrápená pochybami o sobě samotném. Existence s výjimečným vnímáním života a schopností přetavit do uměleckého díla pozitivní tvář svojí duše. Jeho komorně dramatický příběh, coby dnes oslavovaného umělce, je divácky obzvláště atraktivní, a to nejenom pro lidi, kteří se cítí být nepochopeni a přirozeně touží po uznání a širším přijetí. Song “Starry Starry Night” zpěvačky Lianne La Havas to celé nádherně uzavírá. (29.07.2020)